logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Nebyla to láska na první pohled, až na ten druhý

Nebyla to láska na první pohled, až na ten druhý

Co pro mě znamená běh?

Dnešní doba je hektická a klade na člověka velké nároky. Musí každý den stihnout spoustu věcí, být neustále ve střehu a dávat pozor, aby mu nic neuteklo. Jak říká klasik, kdo chvíli stál, stojí opodál. Kde ale pořád brát energii? Kde najít čas a místo, kde tě nikdo a nic aspoň chvíli neruší? Já ho našla! Obuji si boty, zavřu za sebou potichu dveře a rozběhnu se. Od této chvíle jsem sama se sebou, se svými myšlenkami. Vnímám svůj dech, vnímám, že moje tělo pracuje, soustředím se na pohyb rukou a nohou a nechám myšlenky plynout. Složité a v tu chvíli neřešitelné problémy nezmizí, ale najednou se nezdají tak strašné. Hlava se přepne do jiné dimenze. Mám čas si v klidu rozebrat, co mě trápí, a zjistím, že nic není tak černé, jak se zdálo. Jsem člověk kreativní a spoustu mých nápadů se zrodilo právě někde mezi poli a v lese. Když se pak zadýchaná a unavená vracím domů, mám radost, že jsem pro sebe něco udělala.

Nebyla to láska na první pohled. Dlouho jsme kolem sebe já a běh přešlapovali. Několikrát jsme se rozešli a zase sešli. Teď už si ale neumím život bez něj představit.

Jak jsem se k běhání dostala?

Lámala jsem si hlavu s tím, jak skloubit klasický ženský trojboj práce/děti/domácnost a přitom vyšetřit alespoň trochu času pro sebe. Nejjednodušším řešením se mi zdálo obout tenisky a vyrazit na půlhodiny ven „zaběhat si“. Běhání je přeci jednoduchá věc, člověku přirozená, nic k tomu nepotřebuje. Tak jsem jednoho dne vyrazila. Jenomže všechno bylo jinak, než jsem si představovala. Krátce po mém úžasném startu mi došel dech a sípala jsem ještě druhý den. Neměla jsem žádný z těch euforických pocitů, které jsou popisovány různými běžeckými nadšenci. Byla jsem vyčerpaná, unavená a přitom jsem uběhla nula, nula, nic. Na druhou stranu – přeci jen jsem na chvilku vypadla z domu a byla na čerstvém vzduchu. Když jsem se z mého prvního pokusu vzpamatovala, rozhodla jsem se, že to se sebou ještě zkusím. A zkusila. Ne jednou, ale mockrát.

Postupně jsem přišla na to, že musím ZPOMALIT. Ano, ZPOMALIT. Ne o trochu, ale výrazně. Tělo potřebuje čas, aby se zahřálo a zvyklo si, že nesedí zkroucené u počítače nebo u televize. A když jsem tohle pochopila, světe div se, začala jsem konečně běhat. Ne že bych hned urazila maratóny, to ani náhodou, ale zvládla jsem běžet delší dobu a bylo mi přitom báječně.

Jsem ale tvor od přírody líný, dělat něco pravidelně je pro mě nadlidský úkol. Potřebuji zkrátka motivaci a bič nad sebou. Tak jsem se přihlásila na svůj první 5 km Adidas běh pro ženy. Donutilo mě to docela pravidelně běhat a závod samotný mě nadchnul. Ta atmosféra a nové zážitky! Kdesi uvnitř se tiše zrodila myšlenka: Co takhle zkusit půlmaratón? To bude asi trochu náročnější ...

Přihlásila jsem se tedy na půlmaratón a k tomu na mě vybafla nabídla PIM Women´s Challenge. Proč ne, už dávno jsem zjistila, že na odbornou práci mají být odborníci a ráda si nechám poradit.

Co jsem si myslela ve chvíli, kdy mi přišel email, že mě vybrali do úrovně 2?

Nejdříve jsem jásala, tak teď budu ta běžkyně z velkým B, sportovec, co překoná sám sebe a  bravurně zaběhne, co si jen usmyslí. Pak jsem se ale hrozně vyděsila. Já lenochod, obyčejná ženská, žádný Zátopek a mám trénovat? Podlomila se mi kolena. Co když mi to nepůjde, co když všechny zklamu? No, co vám budu povídat – euforie a strach se střídají. Moc mi pomohlo a uklidnilo setkání s ostatními spolubojovnicemi a s trenérem Milošem Škorpilem. Tak – plán mám, základní rady taky, nezbývá než pustit se do toho a věřit, že to dokážu.

A teď promiňte, musím už jít. Obuji si boty, zavřu za sebou potichu dveře a rozběhnu se.

Jana Křivánková foto
  • přečteno: 8301/8161×, 3 komentáře

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Irena Ellis | 16. 2. 2011 22.55 hod. | 81.201.60.xxx
Držím všech dvacet! Teda čtyři, jako palce :-) nebo dvě jako pěsti...určitě to zvládnete. Těším se na viděnou.

Ilona | 16. 2. 2011 18.14 hod. | 109.164.3.xxx
Janko, tleskám, hezké. A nic se neboj.Dokážeš to, není mezi námi žádná, která by se jen tak lehce vzdala.:-) Ilona

drakobijce | 16. 2. 2011 15.47 hod. | 132.188.32.xxx
Koukam, a vidim Gardu. Je tam krasne co? Vloni jsme lezli po te bile cesticce od brehu az nahoru na kopec. Prevyseni cca 1000m, 32 st., Beh to tedy nebyl.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Born To Run (Zrozeni k běhu). Polemika s knihou, která změnila svět běhání : K té přirozenosti zmíněné v posledním odstavci: pořád mám dojem, že to člověk má dané, i když to v…»
  • Trail nás učí odolnosti a samostatnosti : Zná někdo ten seriál 7 pohoří ? že nemaj přístupnej web ??? »
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : Ahoj! Sacharidy tam jsou: banán v lívancích, ovoce na na nich, zelenina ve u vajíček...:-) Tělo si…»
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : Ahoj, diky za clanek. Jen me zarazi, ze ta nemas zadny sacharidy. Telo je prece potrebuje, nebo…»
  • Stačí čtyři týdny na to, dostat se do běžecké formy? Čtyřtýdenní tréninkové plány pro neběžce a běžce, kteří si dali pauzu. : Zdravotní rady paní Radky .....…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků