logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Legendární Dream-Team znovu na scéně

Legendární Dream-Team znovu na scéně

Tomu, kdo zažil premiéru prvního a jediného skutečného Dream-Teamu na olympiádě v Barceloně 1992, bude připadat fotka asi důvěrně známá… V sobotu 12. února byl Dream-Team ve své nové podobě k vidění i v jiné disciplíně: v běhu, tentokrát Svatojánském běhu, při kterém se však často dokázali zasnít stejně tak, jako tomu bývalo dřív (jak je patrno z dalších fotografií).

Číslo 9: David Dufek

obrázek

Po prohlídce areálu v minulé době prosperující Poldi Kladno jsme se v sobotu dopoledne zaregistrovali na Svatojánský běh – 7,5 km po silnici a nezpevněných cestách. Ideální počasí mi našeptávalo, že bych mohl zkusit zaběhnout čas na hranici svých možností. Oproti tomu stála skutečnost, že by to byl po nemoci první rychlý běh.

Necelé první dva kilometry jsme běželi s Filipem ve dvojici, ale na vršku stoupání jsme se odpojili. Nevyhovovalo nám společné tempo. Soustředil jsem se na pravidelné dýchání nosem. Pokud pominu jeden úsek v posledním stoupání, zdárně se dařilo. Profil trati byl mírně nahoru dolů, prokládaný rovinkami.

Maraton klub Kladno organizačně zvládl vše na jedničku. Odměnou mu byly dva rekordy – nejvyšší účast v historii a rekord trati. Ten skvělým výkonem 23:58 zaběhl Jan Procházka.

I já měl pocit vítězství. Vyhrál jsem nad svým sportovním já… Udržel jsem emoce na uzdě a závod pojal jako přípravu na Kbely a Pečky, kde to mému sportovnímu já plánuji vynahradit.

Číslo 7: Petr Slezák

obrázek

Po Rybakrosu, který jsem běžel před dvěma týdny, pro mě byl Svatojánský běh dalším dvojnásobným testem; noha vydržela, neozvalo se dnes už snad dávné zranění, a i s tempem okolo 4:20 na kilometr jsem byl celkem spokojený – pokud se i na delších tratích budu letos cítit v cíli tak, jako na Kladně, bude to dobré. A ačkoliv jsem si tamní trať původně představoval trochu „zábavnější“, běželo se dobře.

Takže připočtu-li k tomu všemu na půlku února krásné slunečné počasí, bezvětří, zábavu na cestě tam i zpátky (i s jednou mnou prohranou sázkou a společným sborovým „Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře…“), všechno snad dopadlo tak, jak mělo. Jen ta projížďka současnou podobou někdejší chlouby československého průmyslu – poldovkou – fakt stála za to… Prostě „Kladno, to je to město, Kladno, to je ten hit“.

Číslo 20: Miriam Marušiaková

obrázek

Veľmi príjemne strávené sobotňajšie dopoludnie v milej spoločnosti bežcov.

Bežalo sa mi dobre, aj počasie nám celkom prialo – vietor nefúkal, slnko svietilo a prijateľná teplota okolo nuly. Trať Svatojánskeho behu bola tento rok rýchla, suchá a bez snehu. Očakávala som ťažšiu trať s členitejším terénom a väčšími kopcami. Vďaka tomu, že kopcov bolo málo a neboli tak zničujúce a veľká časť trate viedla po zvlnenej rovinke a aj dole kopcom, sa mi podarilo asi pol kilometra pred cieľom predbehnúť kopcového špecialistu Peťa, ktorý mi už hneď na štarte utiekol a rýchlo sa vzďaloval. Tesne pred cieľom nás čakal ešte jeden posledný menší kopec. Už v duchu som videla vysmiateho Peťa, ako ma predbieha, ale kupodivu nič takého sa nedialo. Po dlhej dobe nášho spoločného „závodenia“ sa mi podarilo zvíťaziť o 6 sekúnd.

Beh bol výborne zorganizovaný, s dobrým zázemím v SOČ. Len trať ma trocha sklamala, dúfala som, že sa pobeží v hlbšom lese, že to bude zaujímavejšie a členitejšie. Príroda v zime a bez snehu s holými stromami bola trochu smutná. Ale aj napriek tomu to bol krásny zážitok.

Číslo 15: Filip Kessler

obrázek

Nikdy v životě jsem neběžel závod, který by byl aspoň trochu „do kopce s kopce“. To jsem se rozhodnul na Svatojánském běhu na Kladně změnit. Podmínky na únor byly ideální, teplota kolem nuly, slunce, žádný sníh.

Odstartovali jsme a David, který je normálně násobně rychlejší, že poběží se mnou. Vydrželo mu to do prvního táhlého kopečku, do kterého jsem se snažil křečovitě vyběhnout, aniž bych pořádně zapojil ruce. David se mě snažil podpořit slovy: „Ruce, zapoj ruce“. Na to jsem ale v tu chvíli úplně nereagoval a tak David volně „odklusal“ dopředu. Po chvíli mě zezadu doběhla Miriam, ptala se, kde jsou Petr s Davidem, řekl jsem, že vepředu a tak pokračovala plynule dál. Já jsem si pokračoval svým tempem „bez rukou“. Pokračoval jsem dál už v celkem dobrém tempu, dokud jsme nezatočili do posledního táhlého stoupání ke kostelu. To opět prověřilo mé vrchařské (ne)schopnosti až na dřeň. Následné klesání a doběh do cíle jsem už rozbalil naplno, co to šlo, byl to takový bonbónek na závěr.

Pro mě jako pro nováčka na „zvlněných tratích“ to byla dobrá škola.

Petr Slezák foto
  • přečteno: 9697/9616×
Legendární Dream-Team znovu na scéně Legendární Dream-Team znovu na scéně Legendární Dream-Team znovu na scéně Legendární Dream-Team znovu na scéně

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : zdravím poslední dobou mám skoro po každém běhu problém s koleny,prostě mě začnou bolet.nevíte co s…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Doporučuji při potížích klid a počkat. Běhala jsem dlouho přes bolesti a nedopřála při občasném…»
  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků