logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Proč to ti šílenci dělají, proč to běhají? – trénink na Mammut ultramaraton – týden osmý

Proč to ti šílenci dělají, proč to běhají? – trénink na Mammut ultramaraton – týden osmý

To napadne mnohé, kteří ještě nepodlehli kouzlu maratonu a ultramaratonu. Nuže, zde je jedna z odpovědí:

…Kouzlo rozloučení, té sladkobolné chvíle, v níž láska prolíná se smutkem, bylo konečně zlomeno.
Pak zkusil uvést do praxe jedno malé a proti ostatním celkem bezvýznamné cvičení, jemuž se při ovládání dechu v Tak-uja teoreticky naučil. Byl to psychický běh lung gom. Přehodil si raneček zásob přes rameno, do levé ruky vzal kouzelné dordže, které mu daroval kdysi Učitel, obrátil je špicí dolů, v duchu je prodloužil až k zemi, pak nabral zvolna, ale mocně jógický dech a prolnul jím svou páteř i celé své tělo, pevné i jemnější. Opřel se o dordže, nadlehčil se jím, až se zdálo, že neváží víc než ptačí pírko, vyslovil mantram, které mělo řídit jeho rytmus dechu, a potom vyběhl a běžel bez zastávky.
Čtvrtého dne ráno s očima široce otevřenýma, které jako by se stále ještě dívaly do chladných dálek, doběhl Töpaga k východní bráně Čödorovy gömpy.
Nebyl unaven, naopak, zdálo se mu, že je nyní ještě lehčí než byl na počátku běhu a že by tak mohl letět ještě celé týdny. Jak osvobozující je pohybovat se s větrem o závod a nebýt těžším než obláček páry. Teď už věřil, že žijí na světě lidé – jak kdysi slýchával – kteří dovedou usednout na ječný klas, aniž jej ohnuli.
Eduard Tomáš – Milarepa

Tento úryvek mě provází mým životem od té doby, kdy jsem si knihu Milarepa v roce 1991 přečetl. Provází mně zvláště proto, že běh je pro mne prostě život. Vím, že jakmile jednou přestanu běhat, můj život skončí. Běh je pro mne to, co pro jiné třeba hudba nebo zpěv – je to volnost, absolutní úlet – happysong.

V tomto svém vyprávění ale nechci hovořit o sobě, ale o těch, kteří se vydali v Milarepových stopách – o vás, kteří jste již kouzlu ultramaratonu propadli, i těch, které to teprve čeká. O těch, kteří byť neodmítají výdobytky moderní techniky, se nechtějí stát jejich otroky a tak od nich utíkají, jak jen jim to čas, rodina, přátelé, zaměstnání, jiné koníčky …, dovolí.

Prvotním impulsem proto, aby se člověk pustil do extrémních vzdáleností, jež překonává toliko silou svých nohou, plic a rukou, je většinou touha dokázat si, že jsem schopen takovou vzdálenost zvládnout. Ve většině případů pak běžec neprožívá takové pocity, jaké při svém běhu prožíval Milarepa. V mnoha případech začínající ultraběžec končí předčasně, neboť neodhadl dobře své síly a většinu jich vyčerpal v začátku běhu, aniž by myslel na to, co ho čeká, prostě zažíval euforii z běhu a běžel a běžel a běžel a najednou zjistil, že je někde daleko, kde by vůbec neměl být a sil na zpáteční cestu již je poskrovnu. Pokud ho tato zkušenost nezlomí, tak si umane, že příště bude „rozumnější“. Začne shánět informace o tom, jak se ostatní běžci připravují, jak odpočívají, co jí, pijí ...

Jak začíná v tréninku přidávat kilometry, začne se čím dál tím více pohybovat venku pod otevřeným nebem, začne si uvědomovat, že už neběhá jen pro samotný běh, ale že jeho běhání mu přináší novou zkušenost. Začíná poznávat, že pokud je jeho běh rovnoměrný, v rozumném tempu, které mu umožní pravidelně dýchat a vlastně už samotným během relaxovat, cítí, že se něco mění. Začíná cítit, že už není sám, že se stává součástí něčeho většího, toho, co nás obklopuje a čeho jsme všichni součástí. V těchto chvílích se začíná přibližovat pocitům, které Milarepa prožíval po čtvrtém dnu své cesty. Začíná se cítit lehký a svěží a má pocit, že by mohl oběhnout celý svět. Bohužel, stále mu ještě chybí Milarepovo dordže a jeho mantram. Mantram je však to nejsnazší, stačí běžet a v duchu si broukat run, run, run, run … – někomu to pak může znít jako rum, rum, rum, rum … :). Účinek je obdobný, ale přesto naprosto odlišný – ocitáte se v sedmém nebi, ale ráno nemáte vyschlo v krku, případně odřená ústa.

Ti, co projdou vývojovým stádiem běžce, maratonce, ultramaratonce, není však podmínkou absolvovat všechna stádia, v mnoha případech dojdou k poznání, že dar, který dostali, nedostali proto, aby jím udivovali, ale aby ho využili například na podporu něčeho nebo někoho, kdo si zaslouží naši pozornost i naši pomoc – potřebným, a pak vyběhnou pro Světlo pro svět, Paraple, Charitu, Armádu spásy

Tak, teď už víte, co vás většinu čeká a můžeme přejít zase k tréninku a to konkrétně k osmému týdnu tréninku na Mammut ultramaraton

Tréninkový plán na Mammut ultramaraton – osmý týden

den
po. volno
út. 114 minut nebo 19 km
st. 72 minut nebo 12 km
čt. 96 minut nebo 16 km
pá. 132 minut nebo 22 km
so. volno
ne. 120 minut nebo 20 km
Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

adam | 17. 2. 2011 9.00 hod. | 212.197.0.xxx
krasny clanok

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Co celý život hledám : Ahoj Milosi diky za odvazny a krasny text. »
  • Co celý život hledám : Ahoj Milosi diky za odvazny a krasny text. »
  • Co celý život hledám : »
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Ahoj Barčo , taky jsem rekreační běžec . Pokud chceš začít běhat , tak by jsi si měla hlavně kvůli…»
  • Taping kolena : Dobrý den, ráda bych se zeptala na tapování. Před lety jsem běhala poměrně hodně, až mě z toho…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků