Běh – inspirace a probuzení
Běhat, neběhat? Co na tom všichni vidí? Jak to, že se najednou seberete, oblečete se a vyrazíte do víru toho venkovního prostředí “jen tak”?
Běh, pro někoho neskutečné uvolnění, pro jiné touha pro vítězství. Někteří z nás ho milují, jiní nenávidí. Proč ho ale nemít rádi všichni :)
Ve škole mě rozzuřili, doma vládne špatná nálada, tak si vezmu sluchátka do uší a vyběhnu … Běžím lesem, loukou, chvíli po silnici, pak po trávě. Nemyslím na nic, na nikoho. V uších mi zní jen hudba mého srdce, která mě nabíjí tou pozitivní energií a touhou běžet dál. Z mé hlavy utíkají špatné myšlenky. Má hlava se čistí a tělo se uvolňuje. “To je panečku pocit”, pomyslím si. Domů se vracím tak báječně naladěná a příjemně unavená, že už mě po zbytek dne nemůže nic rozhodit.
Ale abyste neřekli, taky jsem tohoto pocitu nenabyla ihned. Muselo to přijít postupně ... časem ... a s častým přemlouváním. Začalo to kolečkem okolo podlouhlých baráků. Dvacet minut utrpení a prosbami, ať už jsem v cíli. Ovšem čas i kilometry přibývaly a já jsem si začala uvědomovat, že běh je pro mě něco víc než jen povinnost. Něco, co si odbydu a bude to. Začala jsem vnímat své tělo, to, jak mi to prospívá, jak se cítím báječně, pár kil ze mě spadlo ani nevím jak a já se cítím lehká jako pták a přístupná novým myšlenkám.
Zkuste to, věřím, že i vy se nadchnete. Pro začátek je dobré střídat chůzi a běh. Co si budeme povídat, lépe to i uteče :). Později přidávejte více běžeckých kroků. Chůze vám ubyde a najednou už jen zlehka poběžíte, ani si toho nevšimnete. Celé vaše tělo vám poděkuje a vám se jen uleví. Důležité je nevzdávat se.
Ať už vás běh okouzlí či se nikdy nestane vaším kamarádem, objevte v sobě skrytý talent a najděte si svůj sport, koníček či zálibu, která váš život udělá krásnější :).
Vložit komentář
