logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Říkám ti: Stůj!

Říkám ti: Stůj!

Že by se měl člověk zastavit, když mu to tělo našeptává, víme asi všichni. Koneckonců Miloš o tom psal už mnohokrát a určitě na tom něco je. Můj příběh je trochu jiný, žádné velké varování nepřišlo a najednou si tělo zavelelo stůj a zastavilo. Ale pěkně popořádku...

Příchod zimy nezačal zrovna štastně... jedu si tak do práce a najednou rána jako z děla a do boku auta mi narazil další účastník provozu, který jaksi nepochopil, že čerstvý sníh může klouzat. Naštěstí auto bylo dostatečně pevné, takže jsem vylezl ven bez odření a jal se sepisovat protokol o nehodě a další radosti. A samozřejmě v duchu jsem si říkal, že je ten den po tréninku a kdy si tréninkový den nahradím. K tomu se přidala i notná dávka stresu se zajištěním opravy, pojišťovny .. no zkrátka toho bylo hodně.

Po týdnu to přišlo. Lehce, nenápadně začala bolet záda a při jednom velmi nešikovném ohnutí se kompletně zablokovala. A to tak, že jsem nemohl ani vstát, natož pořádně chodit. A nastal další kolotoč, hledání fyzioterapeutů, doktorů, domlouvání a nedomlouvání schůzek a samozřejmě žádné běhání. No chápete to? Takové velké plány jsem měl na sezonu, půlmaraton, maraton, těšil se na zimní nabírání kilometrů ... a já lezu skoro po čtyřech a jsem rád, že jsem.

Najednou se kolem mě objevilo dost lidí, kteří naprosto nezištně nabídli pomoc a psychickou podporu. Tímto díky hlavně Milošovi, který přispěchal jako vždy se srdcem na dlani, a nejen že mi dal kontakt na vynikajícího fyzioterapeuta, ale i náležitou běžeckou psychickou podporu.

Teď už jsem se skoro zotavil, tři měsíce tréninku jsou ztraceny, ale vlastně jsem i rád, že jsem si tím prošel. Až v těchto chvílích si člověk uvědomí, co pro něj běh znamená a jak se umí (nebo neumí) vyrovnat s tím, že běhat nemůže. Jako kouč chápu, co se mi honilo hlavou a vím i celkem přesně, jak si stanovit další cíle, nepospíchat, po krůčku se k nim blížit... ale jako člověk jsem s tím hodně bojoval, ze začátku si nadával, potom rezignoval, pak zas nabíral energii a nakonec se s tím vyrovnal. A jak bolest ustupovala, nálada se zlepšovala a vracel se mi optimismus. Zkrátka proces, kterým si projde každý, komu se něco podobného stane.

S odstupem času musím říci, že je to zkušenost zajímavá a pro příště už vím, že to opravdu chce čas, plány se dají upravit a objeví se nové a možná ještě zajímavější cíle než ty původní.

Děkuji tímto všem za podporu a hlásím, že jsem zpět a těším se na setkání s vámi na dalších závodech, akcích a polních či lesních cestách.

Eda Kunce foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Prodloužený víkend „Jen pro velký holky“ : Ilono, to nás mrzí...Tak se budeme těšit na příště! A o běhání to na tomto víkendu prioritně…»
  • Prodloužený víkend „Jen pro velký holky“ : Velmi odhodlána jsem přečetla celou nabídku,hned bych jela,ale žením kluka,tak termin…»
  • Dvanáctitýdenní tréninkový plán na deset kilometrů, který zrychlí výkonnostní běžce o 1 – 2 procenta. : Protože prostě piánko :) »
  • Dvanáctitýdenní tréninkový plán na deset kilometrů, který zrychlí výkonnostní běžce o 1 – 2 procenta. : Dobrý den, proč je proboha na ilustračním obrázku ten klavír? Předem děkuji za odpověď. Zdraví…»
  • Born To Run (Zrozeni k běhu). Polemika s knihou, která změnila svět běhání : Behávam roky, ale až beh na boso ma napĺňa. Zmena techniky, ktorá je možná len na boso mi umožnila…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků