logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Mrzne, až praští, já mám však v duši jako v pokojíčku

Mrzne, až praští, já mám však v duši jako v pokojíčku

Zima. Mrzne, až praští, teploměr ukazuje -8 stupňů. Mě ale přesto čeká 50 minut běhu. A tak

obouvám boty a vybíhám, abych se vrátila o celou hodinu později. Promrzlá – a šťastná. Udělala jsem další krůček na dlouhé cestě. Na cestě za maratonem pod 4 hodiny. Odškrtávám další políčko v tréninkovém plánu a přemýšlím, jak tahle cesta vlastně začala.

Je to už dávno. Bylo mi 15 nebo 16 a nějak mě napadlo jít běhat. Uběhla jsem napoprvé 1500 m, po týdnu už to ale byly 3 km. Byla jsem na sebe hrdá, a tak jsem pokračovala. Zjišťovala jsem, jak báječně fungují endorfiny při i po běhání, postupně prodlužovala trasy, občas léčila bolavé svaly. Neměla jsem žádné běžecké ambice, o běhání jsem nevěděla skoro nic – jen to, že mě baví.

A tak jsem běhala. A běhala. K tomu občas jezdila na kole, lezla po skalách, chodila po horách. Proběhala jsem se střední školou a nastoupila na vysokou, kde se mi definitivně změnil život. Jako povinný tělocvik jsem si zapsala kurz Outdoorové sporty a zjistila, že všechny moje sportovní koníčky se dají spojit do jednoho dlouhého závodu – Adventure race.

Adventure race jsou závody, kombinující běh/chůzi, horské kolo, kolečkové brusle, vodu, lezení, různé lanové aktivity atp., vše podle toho, co si organizátoři vymyslí. Trať je vyznačena na mapě kontrolními body, bývá dlouhá několik set kilometrů a čtyřčlenné smíšené týmy ji absolvují nonstop. Většinou se proto téměř nespí (i několik dnů), jíst a pít je potřeba za pohybu (zato pravidelně).

Poslouchala jsem s otevřenou pusou a čím dál víc byla přesvědčená, že takový závod chci zkusit. Nakonec, když uběhnu 20 km v kuse, proč bych nezvládla 200 nebo víc, že ano... A tak jsem začala „trénovat“. Bez jakéhokoli plánu, ale s o to větším nadšením. Každý den jsem sportovala, snažila se jezdit na kole, občas na kajaku, ale hlavně běhat a běhat a běhat.

Přesto mě zaskočilo, když zazvonil telefon a já se dozvěděla, že v jednom českém týmu chybí žena a já mám možnost jet svůj první Adventure závod. Na tváři se mi rozzářil úsměv, zároveň se mi ale rozklepala kolena. Zvládnu to?

Zvládla jsem to. V závodě jsme strávili 75 hodin, spali 30 min a ujeli přes 400 km. Přivezli jsme si neuvěřitelné množství silných zážitků, nevyhnutelné puchýře a bolavé svaly, únavu, ale hlavně pozávodní euforii. Takovou, že jsem se rozhodla jet další závod. A po něm další...

Závodila bych dodnes. Potkala jsem ale mezitím někoho, s kým chci běžet ne několik dní, ale celý život. Minulý rok v únoru se nám narodil syn Matýsek a mně se otočil svět vzhůru nohama. Extrémní závody najednou ustoupily do pozadí, kojící maminka si nemůže „odskočit“ na několikadenní závod. Ale může běhat. O tom jsem byla přesvědčená.

Získat po porodu zpátky alespoň základní kondici ale bylo těžší, než jsem čekala. Tři měsíce po porodu jsem – s mrňouskem v kočárku – uběhla Rodinný minimaraton v rámci PIM víkendu a cítila jsem se jako po některém dlouhém závodě. Vzdálenost jsem musela přidávat postupně, polehounku. Opravdu příjemně a lehce se mi začalo běhat až půl roku po porodu.

Závody typu Adventure race zatím zůstávají vzdálenou vidinou. I když jednou se k nim určitě vrátím. Do té doby ale potřebuji jinou motivaci pro své pravidelné výběhy. Nějaký kratší, ale intenzivnější závod. Že by maraton? Když přišel e-mail upozorňující na možnost přihlášení do PIM Women’s Challenge – Úrovně 2, bylo rozhodnuto. Zkusím, jestli umím opravdu běhat. Poprvé poběžím královskou běžeckou disciplínu a zjistím, jestli pověstných 42,195 km uběhnu pod 4 hodiny. Navíc, kdyby mě opravdu vybrali do Úrovně 2, měla bych poprvé v životě sestavený tréninkový plán!

Vybrali mě. Vysněný tréninkový plán od Miloše přišel o týden později. Od té chvíle pravidelně vybíhám, zapisuji a těším se. Na maratonský i půlmaratonský závod, na setkání s báječnými spoluběžkyněmi z PIM WCh, na každý další výběh. I když mrzne, až praští!

Eva Švihovská foto
  • přečteno: 8549/8340×, 1 komentář

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

ilona | 28. 2. 2011 14.19 hod. | 80.251.251.xxx
Evi, nevím, jestli bychom k tomu běžeckému spolku neměli přidat ještě literární kroužek. :-) Hezké a Adventure race moc lákavý. Jsem přesvědčená, že se Ti maraton pove podle přání. Přeji Ti to.
Ilona

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Začal jsem běhat, ale ať dělám, co dělám, zrychlit nedokážu! Co mám dělat, abych běhal rychleji? : Dobrý den. Tenhle článek se mi opravdu moc líbí. Našla jsem se v něm krásně a aktuálně bych k tomu…»
  • Zjisti svůj startovní handicap a vyběhni. Šestý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Sorry za odbočku, to musí být nesmysl, ty časy fotbalistů, ne ? "Ve Slavii jsou nároky na…»
  • Stabilita při běhu, aneb co taky může způsobit nevhodná běžecká obuv. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : S letitým odstupem musím dát Miloši za pravdu.Maximalistická obuv,konkrétně model Clifton od Hoka…»
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : Souhlas, není taky špatný vajíčka udělat na sádle a kokosak si dát do kafe. »
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : No jistěééé. Hned jsem si šel udělat dvě vajíčka na měkko (no, byly trošku spíš na tvrdo, ale…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků