logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Rohálovská desítka a bonus – perlička

Rohálovská desítka a bonus – perlička

19.2. 2011 – Bunč – 40 km – perlička

Vybíhám na sobotní dlouhý běh. Jsem zvyklá na osamělé cesty, potkat běžce není samozřejmé, spíše ojedinělé. Když se tak stane, je to takový malý svátek. Dnes ho vidím v protisměru za pátým km. Běží svižně, závistivě obdivuji jeho tempo. Brzy se potkáme. Už dopředu přemýšlím, jestlipak se usměje, pozdraví nebo alespoň kývne. Blížíme se – směje se, ještě blíže a říká mi čau – a světe zboř se, ten mladý hoch se zastavuje. Oplácím stejně, zastavuji také, zadívám se mu do očí a – matko styď se – vždyť je to tvůj syn. :)

26.2. 2011 Rohálovská desítka

Dnes mám v tréninkovém plánu Rohálovskou desítku, první větší závod letošní sezóny. Vím, do čeho jdu, běžela jsem ji už před rokem. Tak nějak zjednodušeně řečeno – hore kopcom, dole kopcom. Cestou do Prusínovic cítím známou trému až strach. Je zvláštní, že se rozplývá při spatření prvního pořadatele a je nahrazena radostí, že jsem tady a těšením se na setkání se známými běžci. Kroky míří do místa registrace, vyzvednout startovní číslo a čip. První radostná setkání Zdeněk Smutný – dnes usměvavý, Ivo Domanský – na svém místě s tradiční termínovkou běhů, jistě potěšen, že si kupuji hned 2 x časopis Běhej.com, ve kterém mi vyšlo mé nadšené vyznání běžeckého štěstí. Nakouknu do šatny, je ještě poloprázdná. Je ještě brzy. Pokračuji do kulturáku. Vím, že se tam prodávají běžecké boty a že jich potřebuji čím dále více. Začínám si připadat jako ta princezna, co za noc protančila sto párů střevíčků.

obrázek
Tedy spíše jako Fiona v běžeckých botách. :)

Boty odložit do auta a nedočkavě zase do šatny. Už je plná, plná známých i nových tváří. Skupinka žen asi někde z Ostravska je obzvlášť veselá a naplňuje šatnu radostnou atmosférou. Diskuze se točí nejvíce kolem témat krátké nebo dlouhé, teplé nebo tenké, rukavice nebo bez, čelenka nebo kšiltovka, aktuální kondice, očekávané časy. Konečně vchází i běžecká kamarádka Jarča, která mě vloni přivedla na pražský půlmaratón i maratón a která se mi k mé lítosti pravidelně ztrácí na několikaměsíční mise do Afganistánu. Mám ji ráda, protože je stejně posedlá během jako já a když se spolu vydáme na závody, probíhá vše v pohodě a bez jakýchkoliv třenic. Společně se jdeme rozběhat, stavíme se na start, přejeme si „ať se ti daří" a vybíháme. Jak jinak, Jarča se mi hned ztrácí :).

Ale tak to je, i v běžeckém davu zůstává najednou každý sám, sám se svou hlavou a nohama. Hlavou mi zní slova trenéra, nenechej se na začátku strhnout, jako by nevěděl, jak je to těžké, ale snažím se. Vím, že mám naběhané objemy, ale ne rychlost, tento závod je pro mne kvalitní rychlostní trénink, žádné zlepšení času neočekávám. Běžím, utíkám, ženu se, úseků do kopce je víc než dost, vybavují se mi pokyny – krátký, úsporný krok. Cupitám. Funguje, občas se mi podaří předběhnout i „mladého muže“. Kopec na otočce v Tučapech mám za sebou.

To nejhorší je za námi. Čas nádherný, ale cesta do cíle je skoro pořád do kopce, našetřené minuty propadají. Přesto se mi běží lehce a motivuji mladší běžce se dotahovat. Jiní mladší mi to vracejí tím, že oni povzbuzují mě. Vypadá to na osobák. Přichází stoupání před cílem, daří se mi udržet tempo. Pár set metrů před cílem se mi začne zvedat žaludek. Ve hře je osobák nebo čest. Pokořit osobák a poblinkat se potupně v cíli, kdo by volil jinak. Zpomaluji. Osobák nepadl. K loňskému výsledku jsem si připsala 3 sekundy. Nepoblinkaná a šťastná jsem v cíli. Necítím zklamání, jen radost. 50:58

Jsem ekonom a statistik, běh mě pozitivně naladil, vyhledávám plusy. Doma zkoumám výsledkovou listinu.

  • za mnou zůstalo aspoň 80 běžců
  • ženy přede mnou v mé kategorii byly až na jednu mladší
  • ta o fous starší – Marie – je tak dobrá, že je pro mne nedostižná. Je pro mne ctí a víc než dostatečným zadostiučiněním, že jsem s ní několikrát stála na stupni vítězů
  • několik žen za mnou byly ženy, které mě vloni porážely
  • na hodinkách mi zůstává nejlepší dosažená rychlost 3:50 min na 1 km, co na tom, že to mohl být jen okamžik
  • nádherné počasí po hnusném mrazivém a větrném týdnu

Kdo by se neradoval. Jen blázen. Je to zvláštní. Jsem blázen a raduji se :) :) :)

P.S. Že mě bolí lýtka, svaly na prdelce, myslím na Švejka a jeho Opodeldok a do postele se vplížím s termoforem, mi náladu nekazí :)

Ilona Bajerová foto
  • přečteno: 7230/7161×, 2 komentáře
Rohálovská desítka a bonus – perlička

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

hanice | 2. 3. 2011 16.35 hod. | 90.177.20.xxx
:-))))) Ilonko, úvod nemá chybu !!!

Evca Svi. | 2. 3. 2011 10.34 hod. | 84.246.160.xxx
Ilonko, krasny clanek! Prvni odstavec me rozesmal, Rohalovska desitka nalakala na zavody vseho druhu :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků