Cesta z města aneb poznejte půvaby okolí sedlické přehrady
Čerstvá předpověď počasí hlásí modrou oblohu, sluníčko nabírá sílu, víkend na krku. Co s tím? Zvu vás na výlet po našem krásném Pelhřimovsku. Nebudete litovat, fakt.
Já poběžím, a jak vás tak znám, vy zajisté také. Klidně ale osedlejte i s celou rodinkou kola, chopte se turistické torny, jak libo.
Co ale rozhodně musíte, je mít v lásce kopcovitou krajinu. Při následujících čtyřiatřiceti kilometrech v podstatě nepoznáte rovinu. Naše cesta z města povede za krásami okolí sedlické přehrady.
Potkáme se přímo na pelhřimovském náměstí, přes Městské sady si to namíříme zánovní cyklostezkou na Radětín. Tam pozor na prudký sjezd, pod kopcem máme v nohách rozehřívací tři kilometry a můžeme do toho pořádně šlápnout. Ne, že by nebyl důvod. U krasíkovického obecního rybníka se dáme doprava a po krátkém klesání čeká dlouhý, výživný kopec. Odměnou za jeho zdolání vám bude nádherný výhled po kraji probouzejícím se ze zimního spánku. To jsou panorámata, panečku!
Dosti ale kochání se. Té malebné vísce, do níž právě klesáme, nikdo neřekne jinak než Kojčice u Pejřimova. Na velké návesní křižovatce si nespleteme směr, namíříme si to na Kletečnou. Odpustíme–li si za cedulí ohraničující konec obce zbytečné rámusení, na loukách okolo cesty můžeme pozorovat stáda srnek.
Některé si dost možná přijdou prohlédnout i nás. Na počitadle kilometrů právě naskočila desítka, to hlavní, samotná sedlická přehrada, je stále daleko před námi. Klikatící se asfaltka, na níž potkáte auto jednou za uherský rok, ústí za Miloticemi na kletečenskou hlavní silnici. Ani tam ale žádné dopravní manévry nečekejte. V kletečenské hospodě můžeme doplnit tekutiny, každý dle vlastní chuti. Milovníci zvířat mohou ve smrdovském kopci zahnout doprava a projít si zookoutek Ladislava Váni. Vypadá jako Krakonoš (pan Váňa, ne ten statek), srdce má ze zlata.
Hujeři samozřejmě uhání napřed. Na křižovatce za zastávkou se stočí doleva, směr Sedlice. Cestu z dlouhého srázu zpříjemní pohled vpravo dolů do kouzelného údolí Želivky. Na šestnáctém kilometru zastavíme a vyfotíme se. Jednak jsme zhruba v polovině putování, svádí k tomu ale hlavně velkolepá hráz jedné z nejstarších tuzemských přehrad. Nejsme sami, komu tato kamenná pamětihodnost učarovala. Hráz přišla fotogenická i mnohým filmařům.
Za hrází se protáhneme serpentýnami na kopec, který se proslavil především tím, že na něm pořád fouká. Honem tedy do vesnice jménem Sedlice.
Tam se vzhledem k pokročilejší kilometráži může stát, že děti, které vás doprovází na kolečkách, začnou zpod pestrobarevné přilby kňučet hlady. Nevadí. Spustíme se kilometřík dolů k řece, a zatímco potomstvo hoduje v restauraci rekreačního střediska, my si prohlédneme na druhém břehu jedinečnou vodní elektrárnu opatřenou trojicí Francisových turbín. A poslechneme si poutavé vyprávění, jak se tenkrát celé tohle dílo stavělo.
Zpátky na návsi nesmíme přehlédnout pelhřimovskou odbočku. Členitá cesta zpátky do města přes Svépravice, Pobistrýce a Krasíkovice se vzácně shoduje s trasou, po níž si to před devíti měsíci šňěroval vstříc jasnému vítězství při pelhřimovském půlmaratonu neustále se zubící rodilý Etiopan Mulugeta Serbessa.
Je dost možné, že zejména v radětínském trháku, který jsme zkraje cesty opatrně probrzďovali v opačném směru, ztuhne úsměv i tomu nejzdatnějšímu výletníkovi.
Cíl této nesmírně krásné, byť náročné túry je ale už na dohled. Pejřimovské náměstí, odchod na oběd, do muzea rekordů, odtud do vířivky v plavečáku a těšilo nás, přijeďte zas.
Tak jako tak, jestli vás po tomhle nebudou příjemně bolet nohy, tak už vážně nevím.
INFO
Kudy vede trasa
Pelhřimov (náměstí) – Městské sady – Radětín – Krasíkovice – Kojčice – Vadčice – Milotice – Kletečná – hráz sedlické přehrady – Sedlice – Svépravice – Pobistrýce – Krasíkovice – Hodějovice – Pelhřimov.
Trasa vede po klidných okreskách a měří 34 kilometrů.
Mapy trasy, po níž vám doporučuje Michal se proběhnout či projít
Tento článek vyšel 4. března v Pelhřimovském deníku. Zveřejňujeme jej nejenom se souhlasem autora, dokonce na základě jeho výslovného přání a vzkazu: Lidičky zlatí, safra, nechrňte pořád u té televize!
Vložit komentář
Souhlasím. Drobná potíž spočívá v tom, že RunSaturday na mě vysílá anglicky a na mé státnici z business english leží třináctiletý prach. S těmi mapami již zmapovaného území BŠMŠ to ale není vůbec marný nápad! Co ty na to, Miloši? Že bychom třeba jako alespoň občas nebloudili.
Perfektni.. Rekl bych k naproste dokonalosti chybi jen odkaz na naklikanou mapu z runsaturday nebo dailymiles ci keeprunner nebo kyho certa:). Mozna, ze to nekdo udela, k tem nadhernym trasam, ktery tady na BSMS jsou by to sluselo.. 12:)
