logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Cesta z města aneb poznejte půvaby okolí sedlické přehrady

Cesta z města aneb poznejte půvaby okolí sedlické přehrady

Čerstvá předpověď počasí hlásí modrou oblohu, sluníčko nabírá sílu, víkend na krku. Co s tím? Zvu vás na výlet po našem krásném Pelhřimovsku. Nebudete litovat, fakt.

Já poběžím, a jak vás tak znám, vy zajisté také. Klidně ale osedlejte i s celou rodinkou kola, chopte se turistické torny, jak libo.

Co ale rozhodně musíte, je mít v lásce kopcovitou krajinu. Při následujících čtyřiatřiceti kilometrech v podstatě nepoznáte rovinu. Naše cesta z města povede za krásami okolí sedlické přehrady.

Potkáme se přímo na pelhřimovském náměstí, přes Městské sady si to namíříme zánovní cyklostezkou na Radětín. Tam pozor na prudký sjezd, pod kopcem máme v nohách rozehřívací tři kilometry a můžeme do toho pořádně šlápnout. Ne, že by nebyl důvod. U krasíkovického obecního rybníka se dáme doprava a po krátkém klesání čeká dlouhý, výživný kopec. Odměnou za jeho zdolání vám bude nádherný výhled po kraji probouzejícím se ze zimního spánku. To jsou panorámata, panečku!

Dosti ale kochání se. Té malebné vísce, do níž právě klesáme, nikdo neřekne jinak než Kojčice u Pejřimova. Na velké návesní křižovatce si nespleteme směr, namíříme si to na Kletečnou. Odpustíme–li si za cedulí ohraničující konec obce zbytečné rámusení, na loukách okolo cesty můžeme pozorovat stáda srnek.

Některé si dost možná přijdou prohlédnout i nás. Na počitadle kilometrů právě naskočila desítka, to hlavní, samotná sedlická přehrada, je stále daleko před námi. Klikatící se asfaltka, na níž potkáte auto jednou za uherský rok, ústí za Miloticemi na kletečenskou hlavní silnici. Ani tam ale žádné dopravní manévry nečekejte. V kletečenské hospodě můžeme doplnit tekutiny, každý dle vlastní chuti. Milovníci zvířat mohou ve smrdovském kopci zahnout doprava a projít si zookoutek Ladislava Váni. Vypadá jako Krakonoš (pan Váňa, ne ten statek), srdce má ze zlata.

Hujeři samozřejmě uhání napřed. Na křižovatce za zastávkou se stočí doleva, směr Sedlice. Cestu z dlouhého srázu zpříjemní pohled vpravo dolů do kouzelného údolí Želivky. Na šestnáctém kilometru zastavíme a vyfotíme se. Jednak jsme zhruba v polovině putování, svádí k tomu ale hlavně velkolepá hráz jedné z nejstarších tuzemských přehrad. Nejsme sami, komu tato kamenná pamětihodnost učarovala. Hráz přišla fotogenická i mnohým filmařům.

Za hrází se protáhneme serpentýnami na kopec, který se proslavil především tím, že na něm pořád fouká. Honem tedy do vesnice jménem Sedlice.

Tam se vzhledem k pokročilejší kilometráži může stát, že děti, které vás doprovází na kolečkách, začnou zpod pestrobarevné přilby kňučet hlady. Nevadí. Spustíme se kilometřík dolů k řece, a zatímco potomstvo hoduje v restauraci rekreačního střediska, my si prohlédneme na druhém břehu jedinečnou vodní elektrárnu opatřenou trojicí Francisových turbín. A poslechneme si poutavé vyprávění, jak se tenkrát celé tohle dílo stavělo.

Zpátky na návsi nesmíme přehlédnout pelhřimovskou odbočku. Členitá cesta zpátky do města přes Svépravice, Pobistrýce a Krasíkovice se vzácně shoduje s trasou, po níž si to před devíti měsíci šňěroval vstříc jasnému vítězství při pelhřimovském půlmaratonu neustále se zubící rodilý Etiopan Mulugeta Serbessa.

Je dost možné, že zejména v radětínském trháku, který jsme zkraje cesty opatrně probrzďovali v opačném směru, ztuhne úsměv i tomu nejzdatnějšímu výletníkovi.

Cíl této nesmírně krásné, byť náročné túry je ale už na dohled. Pejřimovské náměstí, odchod na oběd, do muzea rekordů, odtud do vířivky v plavečáku a těšilo nás, přijeďte zas.

Tak jako tak, jestli vás po tomhle nebudou příjemně bolet nohy, tak už vážně nevím.

INFO
Kudy vede trasa
Pelhřimov (náměstí) – Městské sady – Radětín – Krasíkovice – Kojčice – Vadčice – Milotice – Kletečná – hráz sedlické přehrady – Sedlice – Svépravice – Pobistrýce – Krasíkovice – Hodějovice – Pelhřimov.
Trasa vede po klidných okreskách a měří 34 kilometrů.

Mapy trasy, po níž vám doporučuje Michal se proběhnout či projít

Tento článek vyšel 4. března v Pelhřimovském deníku. Zveřejňujeme jej nejenom se souhlasem autora, dokonce na základě jeho výslovného přání a vzkazu: Lidičky zlatí, safra, nechrňte pořád u té televize!

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 10079/9891×, 4 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michal Vítů | 7. 7. 2012 20.56 hod. | 85.163.102.xx
Původně jsem se vyjadřovat k níže přidanému příspěvku ani nechtěl, ale jelikož jste se alespoň podepsal, prostě mi to nedá. Vážený pane, jestli tady někdo lže, já to nejsem. Osobně vás neznám, zato pana Váňu ano, jezdívám za ním na reportáže spoustu let. A nejenom já. Skutečně je to podivín, ale v tom slova smyslu, že nade vše miluje zvířata, ne lidi. Vzhledem k tomu, kolika z nich uvěřil a kolik jej napálilo, se mu ani nedivím. Chtělo by se říci, že nechápu, proč o něm roztrušujete takové věci, jaké roztrušujete. Ve skutečnosti je to tak, že nemocná, člověkem utýraná zvířata tam tento muž přijímá a dost často i vyléčí. Nicméně vzhledem k tomu, že na humpolecké strážnici leží trestní oznámení pana Váni vůči vám, podle jehož znění jste jej namísto nezištné výpomoci s hospodářstvím "za pokoj a stravu" vykradli, si dvě a dvě dohromady dám. Stran vašeho zdejšího příspěvku, mávat tady židovstvím a neonacismem, to skutečně mluví za všechno. Nehledě na to, že i takové výroky jsou dnes už naštěstí trestné. A konečně upřímně nechápu, proč tohle všechno věšíte na běžecký web. Pokud máte problém s panem Váňou, řešte jej na rovinu, tedy pouze a jenom s ním. Nikoliv se mnou či s kýmkoliv jiným.

Dominik Koucký | 6. 7. 2012 12.39 hod. | 85.160.174.xxx
Příroda je krásna až na ti lži co se tikají zookoutku ŽIDA Vani je to lež je to ne ráj zvířat ale jatka zvířat o zvířata není postaráno zvířata jsou zanedbana nemocná pokud ma někdo rád zvířata a nema jejich trapení rad tak vřele doporučuji a taky to doporučuji všem neonacistum aby se šli podívat jak fungují židovské lži a udělali si svuj obrazek o tomto člověku

Michal z Pejru | 11. 3. 2011 22.03 hod. | 85.160.119.xx
Souhlasím. Drobná potíž spočívá v tom, že RunSaturday na mě vysílá anglicky a na mé státnici z business english leží třináctiletý prach. S těmi mapami již zmapovaného území BŠMŠ to ale není vůbec marný nápad! Co ty na to, Miloši? Že bychom třeba jako alespoň občas nebloudili.

12honzade | 11. 3. 2011 18.17 hod. | 195.113.13.xx
Perfektni.. Rekl bych k naproste dokonalosti chybi jen odkaz na naklikanou mapu z runsaturday nebo dailymiles ci keeprunner nebo kyho certa:). Mozna, ze to nekdo udela, k tem nadhernym trasam, ktery tady na BSMS jsou by to sluselo.. 12:)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké trasy

všechny články Běžecké trasy

kde se diskutuje

  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Lidi pokud chcete běhat mějte trochu soudnosti, dát po měsíci "tréninku" závod na 10km,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků