Ve Kdyni, ve Kdyni nelítají delfíni
Co mělo soustředění ve Kdyni společného s lítajícími delfíny? Nevím, já tam žádné neviděl, ale přišlo mi to jako docela zajímavý název, který přitáhne pozornost :). Tak doufám, že jsem se nezbláznil zbytečně a hodně z vás si tenhle článek otevřelo, protože rozhodně udělalo dobře. Protože ve Kdyni bylo skvěle. Nejen proto, že se tam sešla skvělá parta, nejen proto, že nám hlavně v sobotu neskutečně přálo počasí, nejen proto, že majitelé pensionu APEX manželé Šmerdovi nám vytvořili skvělé zázemí, nejen proto, že nám Honza Zelenka, správce Aquacentra, umožnil se za příjemný peníz vyplavčit v bazénu a vypotit v sauně, ale hlavně proto, že to bylo prostě a jednoduše setkání lidiček na stejné vlně. A jak víme, delfíni se rádi baví, a kdyby tam přilétli, tak by se určitě bavili s námi.
Sešlo se nás šestnáct, z původně přihlášených 24. Většinu odřeknutých účastí zavinila nemoc, ale není všem dnům konec, příští soustředění jsou už skoro za rohem, za necelé tři měsíce, a to uteče jak voda, vždyť už nyní nám běží březen a to rok před pár dny teprve začal.
Sobota, den osobních rekordů a vysušených tresek
Vyběhli jsme krátce po desáté hodině, některým jedincům (nebudu jmenovat), trvalo trošku déle, než vstali z postele, dokonce byli tak unavení, že se ani nenasnídali – viď Mates? Vydali jsme se k západu, proběhli kolem aquacentra, abychom věděli, kam odpoledne půjdeme relaxovat a pokračovali někdy cestou,
někdy necestou stále dál a dál. Kudy jsme běželi nevím, ale o tom se můžete dočíst ze zprávy z Domažlickém deníku, který bedlivě sledoval naše počínání, protože už od prosincového soustředění v tomto kraji věděl, že náš pobyt stojí za zaznamenání.
Za zaznamenání určitě stojí, že jsme během svého běžeckého putování dobyli dva hrady, Nový Herštejn a Rýzmberk.
Z Herštejna na Rýzmberk jsme to vzali kus po cyklotrialové dráze, na níž se
vyválel David
a málem ztratil Mates. Ten se ale nakonec našel a samým štěstím mu z toho narostla křídla.
Na oběd jsme zašli do hnízda Černého orla, trošku mu to tam vysmejčili,
vzali plavky, někteří také ne a hybaj se koupat a saunit, což neušlo bdělému oku Matesa, který už se mezitím stačil dokonale probudit. Možná i proto, že si navařil jak pro celý regiment, takže mu s tím pak polovina tlupy ráda pomohla.
Po vyplavání a vypocení jsme opět zamířili, a to rovnou bez mezipřistání v APEXU, k Černému orlovi. Večer jsme zakončili ve společenské místnosti penzionu, když naše vyschlá hrdla osvěžoval pan Šmerda osobně.
Neděle, v rytmu kvapíku na Koráb
V neděli jsme vyběhli už v devět hodin. Teda v devět, chtěli jsme v devět, aby někteří mohli v půl druhé odjet, ale někteří to jaksi nestihli, a ještě před penzionem se dojídaly kousky čokolády, kterou jsme jim, v zájmu jejich zdraví zabavili a sežrali – viď, Davide?
Navlíknul jsem se jak pumpa, protože jsem původně předpokládal, že poběžím s holkama pomalu vzadu. Nějak mi to ale nedalo, a postupně jsem začal udávat tempo v čele skupiny. Omluvil jsem si to tím, že nikdo nemůže zabloudit, protože se vracíme stejnou cestou zpátky, pak tím, že pořád běžíme do kopce až k rozhledně a pak taky tím, že to Roman zezadu jistí. Vepředu jsem vydržel cca 5 kilometrů, pak jsem se pěkně zavařil a do čela naběhl Petr, který to již nepustil. Nakonec jsem měl co dělat, aby mě v závěru ještě nedostala Miriam, nemohl jsem však dopustit vítězství jednoho páru, tak jsem s vypětím všech sil její útok odrazil. Cesta dolů už byla v pohodě, prostě jsme se skulili a bylo.
V listopadu jedem zase a delfíny bereme sebou
Pro ty, kteří nyní litují, že nevyběhli s námi, mám potěšující zprávu. První sobotu v listopadu se běží ze Kdyně na Koráb poslední závod Chodského běžeckého poháru a tak jsme se dohodli, a v předstihu si zabukovali v APEXU místo, že o tomto víkendu – respektive už v pátek před ním, se do Kdyně vrátíme. V sobotu se zúčastníme závodu. Večer zhodnotíme uplynuvší sezónu a v neděli, zbudou-li nám síly, vyrazíme směr Všerubský průsmyk.
Vložit komentář
Ahojte, zdravim vsechny aspon na dalku. Konecne nejaka zpravicka. :-) Lituji stale, ze jsem nakonec nemohla odjet. Nemoc to byla poradna, doted jeste nejsem 100% fit. Ale uz se tesim na listopad. Prvni zavod v sezone jsem sice nestihla, ten posledni mi snad neutece. Mejte se.
