logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Přátelství – to je někdy víc než láska

Přátelství – to je někdy víc než láska

Není to moje myšlenka, jsou to slova písně ještě z dob hluboké totality, ale jak už se to někdy stává, něco Vám uvízne v hlavě a zní to stále dokola, nemůžete se toho zbavit. Tentokrát mě nepronásleduje melodie, ale slova a ta symbolizují to, co v posledním období stále častěji cítím.

Posunu vzpomínky trochu do minulosti, do doby před tím, než jsem začala běhat. Spíš samotářka, víc uzavřená než plachá, díky náročnému zaměstnání i partnerovi bez přátel. A pak se stane, co se v životě stává až příliš často, partnera ze života musíte vygumovat. Nastane obrovské prázdno, a to prázdno je stejně prázdné jak po pěkném společném životě, tak po konfliktním. Nic je prostě nic. A co teď? Ledacos se dá sehnat na internetu, ale už jste někdo zkoušeli – hledám přátelství? Přátelství není na prodej, nekupuje se, neprodává. Musí se mu jít naproti, vyhlížet ho, rozpoznat, uchopit, pohladit, hýčkat. Setkat se s projevem přátelství je vzácný okamžik a já jsem přesvědčená, že mezi námi běžci je šance na setkání prohřátá projevy kamarádství a přátelství hodně vysoká.

Nakouknu znovu před bod „začátek běhání“. Je tam obrovské prázdno. První závod před rokem a půl – vybavují se mi dvě nebo tři tváře běžců, které jsem oslovila hledaje radu, co jíst a kde se registrovat. Prázdno se začíná zaplňovat. Druhý závod – tváří, které jsem si zapamatovala je už více, poradili, povzbudili, poplácali po rameni. Pak přišel závod, po kterém jsem usedla vedle neznámé běžkyně. Z pod naražené čepice se z tváře připomínající rozpustilého klučíka smály modré oči. Slovo dalo slovo, jak jinak, na téma běh a závody. A moje první běžecká kamarádka Jarča mě celkem snadno přemluvila na pražský půlmaratón, a už tady jsem věděla,že to není jen kamarádství, ale rodící se přátelství. Nemýlila jsem se.

Běžecký život je o běhu a proto běží. Závod za závodem. Občas přijde i jiná akce s běžeckou tématikou. Já jsem se vydala hledat poznání a rady na zvyšování kondice na Běžecký kemp v Řásné. Když zavzpomínám, kolika hřejivými projevy přátelství jsem v tomto nádherném koutě Vysočiny byla obdarována, cítím se blaze. Se stejně radostnými pocity se dnes několikrát do roka potkávám na sportovních akcích s organizátory i účastníky tohoto báječného setkání. Mirek, Petr, Franta, Martin, Radek se ženou, Jarka s mužem. A mnoho dalších a další. Dávno už žádnou prázdnotu v duši necítím.

Hovořím-li o přátelství, nemohu se nezmínit o něčem zcela novém, trvajícím krátce, ale naplněném tak intenzivní radostí, že jsem občas na pochybách, jestli nejde o sen. Celý život před BĚHEM jsem se ženskému kolektivu spíše vyhýbala, na akci s babami bych nejela ani zadarmo a tlachat s ženskou v kavárně bych odstonala. Když mi došla zpráva, že jsem byla vybrána do týmu dvanácti žen PIM Women s Challenge, došla mi hrůza toho, kam jsem se to dostala – ženské a bude nás dvanáct. Už po prvním setkání přišlo první překvapení – já, kdo si nepamatuje jména ani obličeje, jsem si zapamatovala, nejen jména, obličeje, ale i většinu úsměvů. Překvapení druhé – já se těším na další setkání. Druhé setkání – po třech týdnech, radostné vítání podobné vítání starých známých a ne dvanácti žen, donedávna si navzájem neznámých, odlišných věkem od 24 do 60 let, různých profesí, zájmů, osudů. Tolik radosti a smíchu už jsem dlouho nezažila. A to ještě netuším kolik radosti přinese den následující, kdy se běží Kbelská desítka a většina z nás se tam zcela spontánně přihlásila, stržené nadšením první a všech následně přihlášených „pimek“. Ty, co se nepřihlásily, chtěly, ale nemohly. Bylo nám jich moc líto :).

Nebudu psát o průběhu tohoto vydařeného závodu, přenechám ostatním, ať se z nadšení a euforie mohou vypsat samy. Ale nemohu zde nepopsat jásot, se kterým vítala v cíli první druhou, druhá třetí až k osmé, deváté, desáté. Nemohu zapomenout na hlouček nás všech- žen PIM Women s Challenge, na tu sílu šťastných emocí, která z nás na dálku sálala, na to, že ve svém už dost dlouhém životě, jsem podobnou sounáležitost, přátelství a gigaradost nikde jinde nezažila.

Miloši, tebe jsem vynechala. Ne proto, že bych zapomněla, že jsem s tebou, Jarčou a Petrem poprvé překonala vzdálenost delší než maratón. Ne proto, že bys nepatřil k těm, které považuji za běžecké přátele, ale proto, aby sis nemyslel že Ti podkuřuji a nezpychnul jsi :)

Ilona Bajerová foto
  • přečteno: 11525/11379×, 7 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ilona | 10. 3. 2011 19.59 hod. | 109.164.3.xxx
Jardo,děkuji za zprávu.Visela i na webových stránkách Silva Nortica a doufám, že jsem to už tenkrát dala do pořádku.V každém případě od startu už mě odradí snad jen mor nebo cholera :-) Myslím, že žen už je nás tam o pár více a že budeme všechny železné. Ilona

Jarda (k) | 10. 3. 2011 16.51 hod. | 77.48.224.xxx
Nepatří to k článku, ale je to pro Ilonu. Viděl jsem to viset na fóru běhejcom.:
PS kdyby jste někdo znal Ilonu Bajerovou (zaplatila ultra),požádejte ji prosím aby kontaktovala Servisní tým e-mailem na registration(za­vinac)silvarun­.eu. Organizatoři registrují platbu, nikoli její přihlášku (byla by sedmou ženou…)

jarka | 7. 3. 2011 23.00 hod. | 80.188.9.xxx
já měla zamlženo už v pátek, kdy jsem slyšela Ilonu naživo, a to brýle nenosím.. a Miloši, minimálně na mě to tedy už zafungovalo, holky mě dostaly nejdřív do kolen, tím, jak se ke všemu postavily, a následně na nohy a do lesa. a je to krása, díky.

petronela | 7. 3. 2011 16.36 hod. | 193.179.183.xx
zas jako obvykle, když Ilona mluví či píše, mám zamlžený výhled a není to špinavými brýlemi..

Jarda (koloběžkář) | 7. 3. 2011 16.31 hod. | 77.48.224.xxx
Hezky napsáno člověkem, který také přišel na to, že rozběhat jde skoro vše, nejen od včerejška ztuhlé nohy. Utéct se dá lecčemus, ale u Ilony šlo spíš o běh za NĚČÍM. A ty jsi TO stihla doběhnout.

LemonaidLucy | 7. 3. 2011 15.17 hod. | 85.70.242.xxx
To je moc krasny clanek, Ilono! Uz nikdy nebudes mit v zivote prazdno, to se vsadim:-)

fotoMiloš Škorpil: Ilono, k tomu co píšeš není co dodat, snad jen, že jestli vás dvanáct nedostane ženské na nohy a od plotny, tak už NIC.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků