logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Moje první desítka... a rozhodně ne poslední

Moje první desítka... a rozhodně ne poslední

V pátek 4. března proběhlo další setkání nás holek PIMek. Přestože jsme se viděly podruhé v životě, měla jsem pocit, že se známe už strašně dlouho. Možná to bylo tou smrští mailů, které mezitím mezi námi proběhly. Několik mých spolubojovnic se přihlásilo na sobotní kbelskou desítku. A tím mi nasadily brouka do hlavy. Nikdy jsem takový závod neběžela, můj zatím nejdelší sportovní výkon byl 5 km adidas běh pro ženy. Bohužel – nebo bohudík – patřím mezi jedince, kteří brouka v hlavě nenechají jen tak. Za měsíc mám běžet půlmaratón, tak se mi třeba zkušenost z tohoto závodu bude hodit. Nakonec jsem došla k závěru, že se přidám. Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli, možná trochu zbrklé a neuvážené, ale taková už jsem. Než se stačím rozkoukat, tak už se vezu.

Ráno jsem si v duchu říkala, panebože, co to zase provádíš. Kbelská tělocvična bzučela jako úl. Kolem mě spousta sportovně vyhlížejících chlapů, kteří se různě rozcvičovali a diskutovali své minule dosažené časy. Připadala jsem si ztracená a bezradná, naštěstí jsem brzy objevila skupinku, kde byla Ilona, Petra, Lami, Eva, Hanka a další. Hned jsem se cítila líp. Přesto, že jsem se ráno dost nasnídala, dostávám hlad. Sakra, svačina je už v úschovně. Lami mě zachraňuje ovesnými vločkami. Dostala jsem krásné startovní číslo 717, a jelikož věřím na numerologii, doufám, že mi ty sedmičky přinesou štěstí. Než jsem se nadála, stála jsem pod modrou nafukovací bránou a čekala na start.

Tři, dva, jedna – teď! Masa lidí se dala do pohybu. Hlavně se neuhnat hned na začátku. Odhaduji svoje optimální tempo. Není moc teplo, tři stupně nad nulou, ale svítí slunce a vzduch je křišťálově čistý. Mám pocit, že mě všichni předbíhají, znervózňuje mě to, ale snažím se uklidnit – nenech se strhnout. Běží se mi docela lehce. Vybíháme z vesnice mezi pole a naskýtá se mi neuvěřitelný obrázek. Po silnici, která se vine do dálky, běží 700 lidí – pěkně za sebou jako mravenci. Tím, že jsem až skoro na konci, vidím v podstatě všechny závodníky. Běží se mi lehce, zkouším i malinko přidat. Otáčím se za sebe, nejsem úplně poslední a to mi stačí ke štěstí. Už jsem si našla svoje místo mezi ostatními a po zbytek cesty běžím v podstatě stále se stejnými lidmi. Přede mnou starý pán s tričkem z nějakého horského ultramaratonu a přímo přede mnou dvě moje kamarádky z PIMu. Všimnu si první značky. Cože, už čtvrtý kilometr? No to mi to nějak „uteklo" :-). Ještě kilometr a jsem v půlce. Předbíhám mladého kluka, který jde. Asi přepálil. Když vidí, že ho míjím i já, snaží se běžet, ale za chvíli zase přechází do chůze.

Čekám na kopec na 7. – 8. kilometru, ale žádný velký se nekoná, jen docela malé převýšení. Konečně vidím na ceduli devítku a ještě trochu zrychlím.

Do cíle dobíhám svojí maximální rychlostí, slyším svoje jméno a je mi skvěle. Vzápětí se mi na moje startovní číslo podepisuje paní Zátopková. Dokázala jsem to! Uběhla jsem 10, opravdu DESET kilometrů. S pocitem totální euforie se motám v cíli, na všechny se culím jako blázen a je mi naprosto blaženě. Pak ještě foto s Danou Zátopkovou, vyhlášení vítězů, sdělování dojmů s ostatními, teplý čaj a tatranka. Euforie mě drží dál, takže mi ani nevadí, že si spletu autobus a místo do Letňan, kde mám auto, jedu na Černý Most a zdržím se tak skoro o hodinu :-))).

Podepsané startovní číslo 717 si asi zarámuji na stůl, abych si vždycky, až mi bude zle, připomněla, jak nádherně jsem se cítila. Vím, zní to strašně pateticky, ale zařazuji kbelskou desítku hodně vysoko do TOP TEN mých životních zážitků.

Jana Křivánková foto
  • přečteno: 5305/5219×, 2 komentáře

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

LemonaidLucy | 8. 3. 2011 21.15 hod. | 85.70.242.xxx
Gratuluju k uzasnemu zazitku!

Tomáš | 8. 3. 2011 12.23 hod. | 213.168.181.xxx
Tož gratuluji za dobrý zážitek a jen houšť...

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

kde se diskutuje

  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Lidi pokud chcete běhat mějte trochu soudnosti, dát po měsíci "tréninku" závod na 10km,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků