logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běh krajem, kde se zastavil čas

Běh krajem, kde se zastavil čas

Silva Nortica Run – na tenhle ½maraton jsem se moc těšil. A to hned z několika důvodů: jednak mě okouzlily fotky na webu závodu, které plně koresponovaly s větami z letáku: „Poběžte s námi krajem mystické síly. Krajem hlubokých lesů, křišťálové vody a navždy zaniklých osad. Krajem, kde se zastavil čas…“ Dále to pak byl můj první běh, co jsem běžel mimo území naší republiky a bylo to navíc v prostředí, které je mi bližší, než rušné ulice města. A ten poslední a pro mě nejdůležitější důvod byl ten, že to byl s Miriam náš první ½maraton, co jsme chtěli běžet (a taky běželi) od startu až do cíle společně.

Do Nových Hradů jsme dorazili i přes menší komplikace (nádraží Nové Hrady není v Nových Hradech…) v pátek večer. Oba nás potěšilo, že na akreditaci v budově bývalé celnice nás uvítal Ivo Domanský, na kterého ve vlaku přišla řeč s tím, jestli tam bude – a byl. Zaregistrovali jsme se a při zpáteční už skoro noční procházce z celnice do Nových Hradů mi přišlo na mysl, jak jsou si v určitých momentech podobné krajiny novohradska a ašska, odkud pocházím. Ten klid, ticho, omamná vůně hustých lesů a čerstvě posekané trávy… jako by mi bylo o 20 let míň a začínaly prázdniny :-)

Sobotní ráno bylo sice trochu chladnější a zamračenější, ale nepršelo a tak to vypadalo, že i počasí bude nakonec na naší straně. Slíbený autobus stál na svém místě a odvezl nás do rakouského Harmananschlagu, místa startu. Cestou na celnici ještě přistoupila početnější převážně německy mluvící skupinka, a tak byl dojem z přeshraničního běhu takřka dokonalý.

Startovalo se z místního náměstíčka, vyhrávala dechovka, potleskem a pokřikem byli povzbuzováni probíhajíci maratonci a ultramaratonci. A pak přišla řada i na nás, na ½maraton. Snad poprvé jsem startoval z první řady, nějak se do ní nikomu nechtělo :-) Výstřel, pípnutí desítek hodinek a už s Miriam vyrážíme vstříc prvnímu stoupání, které bylo hned pár stovek metrů po startu. Míjíme mé „regionální krajany“ Míru a Slávka, kteří běží ultramaraton (můj velký obdiv a respekt – nakonec 3. a 4. místo) a ke konci kopce se startovní pole pozvolna roztrhává. Těch prvních šest před námi je asi rychlejší a i mezera za námi začíná pozvolna narůstat. A tak zůstáváme na trati sami.

Běží se nádherně, les co chvíli vystřídá malá vesnička nebo zemědělská usedlost, cesty výborné, vzduch čerstvý a osvěžující – a to ticho… Při výběhu na Mandlstein (přečetl-li jsem dobře jméno na ukazateli u trati) si dokonce připadáme jako o pár set výškových metrů výš: vrcholek se topí v mlze, která se po něm díky větru líně přelévá. Když jí probíháme, je to skoro alpská romantika :-) A pak zase dolů, dál a dál, přes další vesnice, pole, louky… uteklo to hrozně rychle a za hodinu a půl je tu cíl. Z dálky k nám doléhá hlas Štěpána Škorpila „…blíží se nám tandem dalších běžců…“ a přesně tak, jak jsme si přáli, vbíháme do cíle bok po boku v čase 1:31:31,5 respektive 32,1. Oba máme ale hlavně velkou radost z toho, že se nám to společně podařilo. Poté, co se převlékneme (v mém případě pouze vysušíme), sníme ještě pár koláčků, co pořadatelé nabízejí a přidáváme se k těm, co očekávají další běžce. Podle jejich reakcí jsou asi všichni spokojeni. Tenhle běh se opravdu vydařil.

Příjemným zpestřením byl i závěrečný večírek v hotelu Rezidence v Nových Hradech. Ačkoliv nepatřím mezi milovníky podobných akcí, tahle patřila rozhodně k těm povedenějším. Akorát v tombole se na nás štěstí neusmálo :-)

Popravdě jsme trať půlky očekávali trochu obtížnější – anebo že by se varské kopce a ašská sjezdovka tolik podepsala na mojí kondici? :-) Každopádně jsem se shodli, že za rok už dáme celý maraton – ta trať si to zaslouží a přímo si o to říká. Akorát já budu muset ještě něco naběhat, abych i tam Miriam stačil celou tu dobu. O ní strach nemám.

Petr Slezák foto
  • přečteno: 8321/8238×, 2 komentáře
Běh krajem, kde se zastavil čas Běh krajem, kde se zastavil čas Běh krajem, kde se zastavil čas

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Martina | 15. 6. 2009 21.22 hod. | 84.42.134.xxx
Ano, Petre, presne tak to bylo, moc hezke :-)

5R | 15. 6. 2009 10.13 hod. | 147.231.144.xxx
Hezky napsané.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků