logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Hledání ztracené RADOSTI

Hledání ztracené RADOSTI

Jak mám začít? Vezmu tužku, rozprostřu si papír a pomalinku se snažím rovnat myšlenky v mé hlavě. Jde to přeci jenom trošičku ztuha, ale já si s nimi nějak poradím. Budu se snažit najít vhodná slova, aby i vy jste se mohli začíst a po přečtení neřekli, to bylo úplně blbý a o ničem. :-(

Chtěla bych psát o tom, co jsem ztratila a snažím, strašně moc se snažím to získat zpět. To, co jsem ztratila, nejsou peníze a nic tomu podobné. Pro mě je to ale i tak dost vážné. Ztratila jsem něco, co jsem dlouho hledala a našla, až když jsem začala běhat. Byla to veliká radost, která mě naplňovala a provázela běžným každodenním životem. Běhání mi dávalo radost a všechny problémy se zdály nějak najednou menší a řešitelnější.

Ale ejhle – ta radost ze mě nějak vyprchala, někam se mi zatoulala a nebo schovala, a já nevím co ještě. Namísto ní přišel stesk. Velký stesk po někom. Došlo to tak daleko, že když se mi při mém běhu začaly koulet slzy jako hrachy po tváři, řekla jsem si – Dost, s tím musím už konečně něco udělat. Věřím, že když se z toho vypíšu, najdu zase zpět moji velkou radost, kterou jsem měla vždycky, když jsem na sebe hodila běžecké oblečení a nazula boty a vyběhla do lesů a hájů. :)

Někde v koutku duše si nalhávám, že jsem začala běhat kvůli sobě, ale ono to tak dočista není pravda. Bojím se vyslovit pravdu nahlas, že jsem vlastně začala běhat kvůli své dceři. To ona mě stále motivovala a povzbuzovala, že nejsem tak stará a že i v mém věku můžu prožívat krásné a slunečné dny, i když je sluníčko schované někde daleko za mraky. Našich společných tréninků a závodů nebylo tolik, jak bychom si obě přály, protože jsme každá bydlela někde jinde. To nám ale nevadilo. O to větší pak byla radost ze společného běhu a závodu…

Zpětně mi ale pomalu dochází, že jsem na každém společném závodě stála jen opodál, jako její stín. Vlastně jsem byla ráda jejím stínem, ale už je načase jít dál, vystoupit z toho stínu a být sama sebou. Dochází mi to pomalu a jistě. A pravda je docela krutá.

Právě když dcera odjela před čtyřmi měsíci do zahraničí (vypadá to, že natrvalo), jako by ze mě vyprchala ta nádherná radost z běhu. Na nějakou maličkou chvíli se mi ji podaří chytit, pak se zase rychle rozplyne jako pára nad hrncem. Nechci ji ztratit, stejně jako lidičky, které jsem díky (dceři) mému pobíhání poznala. Moc dobře si uvědomuji, že za ručičku mě už dávno nikdo vodit nebude, na to už jsem dost stará. Jde jen o to, udělat ten rozhodný krok a vystoupit konečně ze stínu mé dcery Danči. Kdo ji zná, ví, že to nebude vůbec jednoduché. Ona je živel, který jde tvrdě za tím, co si umane a jen tak něčeho se nezalekne. Přesto se o to pokusím a pevně doufám, že nad sebou (tedy myslím tím pochyby, které o sobě mám) zvítězím.

Držte mi palce a já vám na oplátku můžu slíbit, že pro to, abych získala zpět tu nádhernou „RADOST“, udělám maximum.

P.S.: už teď všem, kteří si přečtou moje řádky, patří jedno veliké díky.

Na viděnou Dana

Danča Dana foto
  • přečteno: 6096/6049×, 6 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (3 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

DancaMachy | 21. 3. 2011 17.57 hod. | 78.150.255.xx
Mila maminko, nepotrebujes nikoho a nic aby jsi zase mohla vybehnout a vsem ukazat, ze nepatris do stareho zeleza jako jine zeny ve tvem veku!!! My, ti moc drzime palce a myslime na tebe. Doufam, ze si jednou vybeheneme i tady v Anglii.
PS: ja te motivovala, ale srdci a mozku jsi porucila jen ty!!!

Dana | 18. 3. 2011 9.39 hod. | 90.176.137.xxx
Milý Petře,moc ti děkuji za tvá slova.Na Poutní maraton se samo těšim stejně jako na podzimní daadvacítku.Naviděnou...

Petr Hruška | 18. 3. 2011 8.26 hod. | 80.250.1.xx
Milá Dano, děkuju za Tvé hluboké osobní vyznání. Našel jsem v něm něco, co brnklo i na moji vlastní "běhací" strunu a moc mě to povzbudilo. Přeji Ti vytrvalost v tom náročném nacházení sebe...
PS: Co takhle ještě před podzimní "dvaadvacítkou" zkusit Poutní maraton (www.maraton.farnostcheb.cz)? :-)

Daniela | 17. 3. 2011 18.32 hod. | 84.20.173.xx
Ja ti taky drzim vsechny palce ktere mam:))

Zdenek | 17. 3. 2011 16.07 hod. | 90.177.16.xx
Danuš, myslím, že když si vzpomeneš na naší františkolázeňskou ,,21", v listopadu,kde jsi si zaběhla pro neskutečné množství radosti, tak o tu radost nemůžeš nikdá přijít. A kdyby něco, víš kam zajet...s radostí s Tebou vyběhnu!

ll | 17. 3. 2011 12.49 hod. | 89.176.84.xxx
Motivace je mrcha :) Už nejsem rychlej ani neuběhnu nikam daleko takže teď mě třeba motivuje (když teda nepočítám sádlo) trénovat abych uběhl něco hezkého ale to je zase v kopcích :) takže je třeba se aspoň trochu snažit. Najdi si nejakej hezkej cíl a pujde to samo protože když nebudeš trénovat tak ti tvé sny snadno utečou :))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků