logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kdo je tak dokonalý, že už nemůže být lepší?

Kdo je tak dokonalý, že už nemůže být lepší?

Určitě to znáte. Vyběhnete, srovnáte dech a začínáte srovnávat myšlenky. A tak se mi včera honilo hlavou – co napsat v dalším dílu běžníčku? Co napsat pro ty, co běhají daleko déle, víc, líp než já? Kdo další to bude číst? Přemýšlela jsem, koho v naší skupince PIM Women´s Challenge 2011 mám reprezentovat. Mladé ženy bez závazků, pohlcené svým zaměstnáním, přesto s touhou zažít víc? Věčně začínající běžkyně?

Ódy na jaro je slyšet ze všech stran, my, co se touláme krajinou, jsme si toho už všimli dřív. Z odstínu zemitých svět přechází do odstínu zelené. Jasně, že jde spatřit pučící kytky snadněji při běhu než při jízdě v autě. Nakonec to hlásí už i kalendář, že je jaro. No na jednu stranu mi začíná být i smutno za obdobím bílého ticha v zimě, kdy jsem nepotkala "člověčí" duši ( živých duší bylo dost – srn, zajíců..), a mohla si tak od lidí odpočinout... vlastně mi nevadí běžet sama. I když poslední 2 měsíce sama neběhám nikdy – když se mnou není kamarádka, tak mám hlavu plnou holek z WCh.

"Tolik jsme vám už takhle řekla, jen nevím, jestli jste to slyšely, jsem si ale jistá, že jste to

cítily :-) "

Na druhou stranu je krásné potkávat další holdující sportu. Prozatím vítězí silnější pohlaví, ovšem věřím, že při slupování zimních vrstev oblečení ženy vyběhnou. I to je silný důvod, proč běhat. Diety jako způsob hubnutí u mne neprojdou, na to jsem moc požitkář, dobré jídlo a pití si neutrhnu. Přiznávám ale, že na racionalizaci pracuji. Taky musím, když to kážu!

Pár útržků z mých úvah a zážitků

Jak se běhá na Slovensku

Před týdnem jsem strávila prodloužený víkend doma na Slovensku, brácha měl narozeniny. Víkend, kdy vrcholila moje vytrvalostní příprava. Poprvé v životě jsem měla uběhnout "1/2 maraton" – cvičně! Fakt jsem se na to chystala poctivě, opravdové vzrůšo. Na mapách jsem vyměřovala trasu, kudy poběžím, kolik to dá ve skutečnosti km, jak dlouho asi bude trvat ten- který úsek. Přemýšlela jsem, jak to udělat s pitím a jídlem, a tak jsem pasovala maminku za občerstvovací stanici. Jelikož jí při chůzi pomáhají berličky, vyměřily jsme čas, kdy vyrazí za mnou autem, já na půlcestě doplním do malých lahví vodu a je to. Mobil jsem samozřejmě do těch lesů v Levočském pohoří vzala sebou. Zahřívání probíhalo lehkým klusem, ovšem do kopce, no co, je to tam u nás trochu zvlněný. Naběhla jsem na cyklostezku, je 3 roky stará, vede k přehradě za městem. Těch hezkých, takto upravených tras na východě Slovenska zas tak moc není, … i když ani nevím, už tam dlouho nepobývám. Ale před 8 lety jistě nebylo. K přehradě jsem doběhla dle časového předpokladu, hezky po rovince dál k první vesničce. Je tam nová sjezdovka. Jak paradoxní, já běžím v tenké bundičce (v té nové od adidasu – musím uznat, dýchá a je děsně lehoulinká, přitom žádný chlad!) a na kopcích se ještě lyžuje. Potkávám na silnici partu těžkooděných snowboardistů a – značka – konec Levočské Doliny. Tak volám mamince, že může vyrazit, už jen 4 km a jsem v polovině. Ale co to?? Není signál. Běžím dál, zkusím za chvíli. No jak se tak rozhlížím a začínám vnímat hloubku údolí, v kterém běžím, chápu, že se signál jen tak neobjeví. Manažeři, místo pro vás na odpočinek – i kdybyste chtěli, sem se nikdo nedovolá a izolace od civilizace je dokonalá. Tak snad má tankovací stanice stejně vyrazí, přemýšlela jsem. Cesta začínala stoupat. Až tam v kopcích si to už moc nepamatuji, i na kole se mi to kdysi zdálo daleko. Krok za krokem, pořád jsem sledovala, jestli se neobjeví síť, pak konečně, na chvíli. To proto, že už jsem byla opět u lidí, objevily se domky poslední vesnice. Zavolala jsem mamince, že se vracím a s údivem jsem sledovala při návratu to stoupání, co jsem vyběhla. Byla jsem šťastná, že neuschnu na cestě zpět, jen ne a ne potkat to auto s vodou! Po dalších 2 km – sláva! … mamince se zdálo, že jsem až tak daleko zaběhnout nemohla a vyhlížela mne ani nevím odkud vlastně… Druhá půlka trasy mi vždy přijde kratší. Bylo časné odpoledne, krásné počasí a tak cyklostezka k přehradě byla plná lidí, cyklistů, bruslařů i běžců! Dobíhala jsem spokojená a hrdá, proč zapírat. Jsem zvědavá, co přinese 2.duben, čas šíleně letí..

Čas, ten čas! Kde ho vzít?

Když jsem nastoupila do práce, myslela jsem, že tam jde vždy o život. A téměř jsem zapomněla na ten svůj. Čas byl nepřítel, všechno hnal – práce, věčné učení, plná hlava lidského neštěstí, žel bohu kolikrát smrti. V nemocnicích se tomu nedá vyhnout. Čas – jeden z největších problému doby. Díky práci, která nás má živit, v lepším případě i bavit :-), zapomínáme žít. Postupně jsem si tedy opět našla čas na oběd, čas na squash, francouzštinu, běhání a nic zlého se nestalo. Že by to byla ta skupina lidí, kterých mám být ukázkou? Že i při duševně či časově náročné práci lze utrhnout kousek pro sebe. A místo toho, aby běhání bylo další vybíjení energie, je naopak její generátor. Tak tohoto příkladem chci být!

(Pro dnešek) závěrečná děkovačka

Nevím čemu a komu všemu děkovat, že jsem zimu přežila bez ujmy na zdraví, přes všechny prskající lidi kolem, únavu po službách a navíc pobíhání v mrazu. Učili nás, že pohyb je zdravý, tak běhám, dokud můžu. Závislost vznikla a nechystám se jí zbavit. Vám, už chyceným, přeji, ať to vydrží co nejdéle. Vám, co váháte, vzkazuji, že to za to stojí.

Petronela Lacková foto
  • přečteno: 5108/5039×

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice97
Více času na sebe12
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků