logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Pohon z fast foodu

Pohon z fast foodu

Maraton v Los Angeles, který se běžel v neděli, měl jednoho zajímavého účastníka. Šestatřicetiletý Joe D´Amico sice doběhl „až" na 29. místě, ve skvělém amatérském čase 2:36:13, přesto měl asi ze všech závodníků nejvíce fanoušků. Jen na Facebooku je jich přes pětadvacet tisíc, a počet dál roste. Proč? Hodně napoví D´Amicova přezdívka McRunner. D´Amico nejedl měsíc před maratonem nic jiného než jídlo od McDonald´s.

Vytrvalostní běžci jsou přitom posedlí správnou výživou. Když jsme před lety a ultramaratoncem Milošem Škorpilem psali knížku Jak uběhnout maraton za 100 dní, věnovali jsme jídlu jednu kapitolu. Nechyběly recepty, co jíst v době tréninku, co tři dny před závodem a co poslední večer. A chcete říct, že se pak někde vyloupne chlapík, který se měsíc před maratonem láduje hamburgery (celkem 21), kuřecími wrapy (24), či velkou kolou (nepočítaně)? A pak závod, kdy je příšerné deštivé a větrné počasí, s fastfoodovým „pohonem“ dokončí v osobním rekordu? To zní šíleně. Ale je to tak.

Ze čtení se nezdá, že by mu jiná strava než ta od McDonald´s chyběla. Jen si postěžoval, že mívá často chuť na pizzu. Což není žádný vzorový atletický pokrm. Pizza byla ostatně prvním jídlem, které si dopřál v cíli.

D´Amico tuhle fastfoodovou vylomeninu nedělal z plezíru. Domluvil se s nadací pojmenovanou po Ronaldu McDonaldovi, od níž od fanoušků a sponzorů vybral kolem 30 tisíc dolarů. S fastfoodovou firmou neměl ani nemá smlouvu, nepojí ho ani jiné vazby. A s celým nápadem nepřišla žádná PR agentura ani marketingové oddělení, nýbrž on sám. „Jsem jen obyčejný chlápek, který rád běhá. A který má taky rád hranolky“, řekl. Pro web časopisu Runner´s World řekl, že se při přípravě i závodě cítil výborně. Pozoruhodné je, že i fyziologické hodnoty se mu zlepšily nebo minimálně nezhoršily. Lékaři mu naměřili nižší hodnotu cholesterolu, stejnou výši cukru, dokonce menší procento tuku.

Tohle není reklama na fastfoodové jídlo. To nepochybně nepředstavuje ideální dietu, zvlášť pro děti, které ho konzumují vášnivě a často. Klíčem k D´Amicovu úspěchu je prostě to, že hodně a často běhá. Naběhá přes 150 kilometrů týdně, běhá sedm dní v týdnu, většinou dvoufázově.

Fast food není sám o sobě na škodu. A zrovna tak všechny ty zaručené, vědecky prověřené a pochopitelně předražené potravinové doplňky nejsou samospasitelné. Do cíle vás v osobním rekordu nedonesou. A platí to nejen pro jídlo. Před časem byly zveřejněny výsledky velké studie, která ukázala, že všechny „super technologické“ typy běžeckých bot“neběhají“ ani rychleji ani bezpečněji. Procento běžeckých úrazů dlouhodobě nesnižují.

Jediný návod na dobré výsledky? Velmi banální, obávám se. Běhat, běhat a běhat. Pokud možno s radostí.

Tento článek vyšel v deníku Sport a byl vydán se svolením autora

Názor odborníka

Miloš Škorpil Se vším, co tu Miloš napsal, souhlasím. Přesto si dovolím přímo zde učinit pár poznámek pod čarou, nebo chcete-li, slovo odborníka.

Jídlo, skladba, potravní doplňky

Všichni, co dobře čtou, vědí, že mé nejčastěji doporučení ohledně skladby jídelníčku zní, a to minimálně patnáct let: „Jez, na co máš chuť, ale s mírou.“ A dodávám, že tělo si nejlépe řekne, co potřebuje, co mu schází. Jde jen o vyvážený příjem a výdej kalorií, a to u D´Amcica určitě platilo.

Ohledně potravních doplňků, nyní míním ty na doplnění energie. Tam zastávám názor, a mám ověřeno sám na sobě, že fungují. Ale! To ale znamená, ve chvíli, kdy mi skutečně dochází energie a já ji potřebuji v tréninku či závodě rychle doplnit, tam už mi ani nejchutnější hambáč, ani ta nejtenčí pizza nepomohou, protože než je tělo schroustá a přemění na potřebnou energii pro svaly, tak už je dávno po tréninku či po závodě. To znamená, nemá význam si je brát jako prevenci před hladem, ale chvíli před vyhladověním. Jak zjistíte, že se ta chvíle blíží? Tréninkem. Běháním dlouhých laufů, na něž si vezmete energetický gel či jiné potravní doplňky, které vám jsou schopné rychle dodat energii. Takže tyto dlouhé běhy (běhy na hranici 30 km) slouží jednak k tomu, aby se tělo připravilo po stránce fyzické (zvyklo si na velké objemy), psychické – je to v hlavě (po zdolání 32 – 35 km už tělo i v případě maratonské zdi přesvědčíte, že to dá, že na to má), přijímání a doplňování energie.

Běžecká obuv – běžecký styl

Ano, i zde s Milošem souhlasím, žádná bota, byť ta nej, nej, z vás lepšího běžce neudělá, a to ani v případě, že by byla na baterky. Odběhat si to musíte sami. Mám však malou poznámku k prevenci zranění. Kvalitní běžecká obuv vás dokáže ochránit před možnými zraněními, pokud máte dobrý běžecký styl, a pokud dodržíte pravidla tréninku, to znamená pomalé rozběhání – rozcvičení, protažení, posilování.

Miloš Čermák foto
  • přečteno: 9256/9103×

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : zdravím poslední dobou mám skoro po každém běhu problém s koleny,prostě mě začnou bolet.nevíte co s…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Doporučuji při potížích klid a počkat. Běhala jsem dlouho přes bolesti a nedopřála při občasném…»
  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků