Bolesti v oblasti kolene
Dostal jsem dotaz od Miloše Zábrodského, který má problém s koleny. Jeho dotaz konkrétně zní:
„Mám větší problém s běháním, neb mě neustále bolí kolena. Běhám 6 km, 10 km; 2 dny volno, 10 km, 6 km; 2 dny volno. Nyní už týden bez běhání. Chtěl bych si navýšit svou dosavadní dávku kilometrů na 6 km, 15 km; 2 dny volno; 6 km, 10 km; 2 dny volno. Je mi 31 let, vážím 83 kg měřím, 178 cm, boty používám New Balance MT874OR, chodidla mám plochá a nohy mírně do X. Povrch na němž běhám – 1,5 km panel, zbytek zpevněná cesta. Proti odstranění bolesti jsem zkoušel NUTREND flexit liquid, nyní enduro flexit. Bolest kolenou je při chůzi do a ze schodů v přední části kolene. Někdy pravá, někdy levá strana. Bolest je v obou kolenou. V čem je zrada? Nevhodná obuv, špatný styl běhu? Fakt nevím. Běhat mě baví a nerad bych s tím přestal“.
Odpověď:
Miloši, na konec běhání to určitě není.
Problém mohou být boty – jejich stáří, jejich vhodnost.
Pokud jde o stáří, tak běžecké boty, i ty nejkvalitnější, vydrží po technické stránce, to je po stránce, kdy skutečně účinně ochrání nohu a nejen ji, ale i kolena, kotníky, kyčle, záda, páteř, maximálně 800 km. Při tvé váze však spíše ještě méně, tam bych to odhadoval už někam k 650 km. Je třeba si uvědomit, že při každém dopadu působíme na botu silou cca 600 kg – promítne se do podrážky, mezipodrážky, podešve, vložky. I když boty mohou vypadat na první pohled ve skvělé formě, prostě ty vlastnosti po těchto kilometrech z nich doslova vytlučeme!
Píšeš, že máš nohy do X a ploché, v tom případě máš nejspíše pronaci – doporučil bych vyšetření na Mizuno Precision Fit a pokud se potvrdí moje domněnka, koupit si běžecké boty na kontrolu pronace a ještě si nechat udělat speciální vložky do bot.
Problémem může být i tempo, jímž běháš
Je důležité např. u tvého 6 km běhu, abys prvních 1500 m – 2 km běžel zcela volně, aby sis prohřál svaly, prokysličil tělo, spustil metabolizmus. Pak můžeš přejít do svého obvyklého tempa a v tom vydržel do pátého kilometru. Poslední kilometr zase doběhni volně. U deseti resp. patnácti kilometrového běhu dej zahřívací fázi alespoň 3 km, a nikdy nezapomínej na závěrečný kilometr zvolnit, i kdyby se ti chtělo letět s větrem o závod. Zvolněním začínáš aktivní regenerační fázi.
Problémem může být i běžecký styl
Tady bych tě ale musel vidět, abych ti mohl poradit co s tím.
Problémem mohou být také, ač se to může jevit u člověka, který běhá podivné, ochablé stehenní a lýtkové svaly. Tady ti mohu pomoci. Dělej každý den tři cviky, které najdeš na fotkách pod tímto článkem.
Sed proti zdi – posilování kvadricepsu a ischiokrurálních svalů
1. postav se zády proti zdi, nohy měj mírně od sebe a obě chodidla rovnoběžně dál ode zdi. Hýžděmi a zády na zdi sjeď dolů do „sedu“ s pokrčenými koleny (snaž se dosáhnout úhel 45 stupňů).
2. Přenášej váhu z jedné nohy na druhou, aby se střídavě obě zatěžovaly.
Lyžování u zdi
Postav se zády ke zdi s chodidly na šířku boků od sebe. Sevři hýždě a kolena pokrč do pravého úhlu, se zády a rameny proti zdi. Snaž se držet chodidla rovnoběžně a přenášet váhu ze strany na stranu, aby kolena stále pracovala. Opakuj do únavy. Cvik je vhodný hlavně k posilování čtyřhlavého stehenního svalu.
Protahování achilovky a lýtkového svahu
- odrážka č. 1Postav se bokem ke zdi a jednu nohu polož bříškem chodidla na schod či podnožku nebo třeba na tlustou knihu.
- odrážka č. 2Rukou se přidrž zdi, či opěradla židle. Druhou nohu zvedni ze země a patu první nohy nech klesnout (prověs) až na v ní ucítíš tah v achilovce a v lýtkovém svalu. V této poloze vydrž cca 10 – 20 vteřin. Pak vyměň nohy a proveď totéž s druhou nohou. Celé opakuj 3x.
Problémem může být i zánět v kolenou
Problém už může být dál, to znamená, že jsi si už vyběhal zánět, v tom případě bych ti doporučil si koupit Flobenzym a ten brát tak týden – Flobenzym se aplikuje již při zánětech. Na doléčení bych pak doporučil brát Wobenzym – a to až do odeznění bolesti.
A co na to říká lékař?
Poranění menisků bývá častější ze zevních příčin, nelze ale vyloučit ani vnitřní příčiny.
- Poranění křížových vazů bývá zdrojem bolestí i u běžců, ač vzniká nejčastěji kontaktním sportem a při rychlostních sportech jako např. lyžování.
- Poranění chrupavek – chondromalacie – při asymetrickém zatížení kolene. Je součástí syndromu běžeckého kolene.
- Přetížení a dysbalance v oblasti svalového a úponového aparátu kolenního kloubu, většinou způsobené poruchou postavení nohy, končetiny a tedy kolene při běhu. Někteří autoři považují tuto etiologii za rozhodující pro syndrom běžeckého kolene a zodpovědnou za většinu obtíží běžců v oblasti kolenního kloubu.
- Zkrácení iliotibiálního traktu – tedy vazivové pásky zevní strany stehna upínající se pod zevní dolní okraj kolene.
- Kolenní plica – záhyb nitrokloubní výstelky po obou stranách čéšky a může být náhodným nálezem nebo zdrojem vážných obtíží v oblasti kolene.
- Kolenní bursa – vícero váčků v oblasti kolene, jež se mohou zanítit drážděním nebo i naplnit výpotkem.
- Bolesti patelárního vazu – resp. vazu pod kolenem připojující čéšku k drsnatině holenní kosti. Jedná se o bolesti buď tohoto vazu , nebo jeho úponu k holenní kosti. Toto poranění je známé jako skokanské koleno.
Léčba běžeckých obtíží začíná vždy konservativně, cvičením, rehabilitací, ortezou nebo případně ortopedickou stélkou k zamezení vnitřní rotace čéšky při nadměrné pronaci. Jistě se léčba mění dle lokalitě obtíží a zdroji přetížení, jako jsou zkrácené struktury. Artroskopické operace jsou někdy jedinou možností k stanovení přesného zdroje obtíží. Časté jsou samozřejmě kombinace poranění kolene z vnitřních a vnějších příčin u kombinací různých sportovních aktivit.
Vložit komentář
