logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Co všechno dokáže člověk ze svého života vytěsnit a co to může způsobit

Co všechno dokáže člověk ze svého života vytěsnit a co to může způsobit

V úterý jsem byl pozván do Ostravy do Dobrého rána, abychom ještě společně s Janou Křivánkovou sdělili divákům něco o běhání, co to je maraton a také o PIM Women´s Challenge 2011. Pominu úroveň moderátorů, řeknu k ní jen tolik, že vypadali, jakoby nevěděli, o čem se budeme bavit, ale jsem zvyklý na ledacos, takže náš krátký vstup úkol splnil – mise byla splněna.

Cestou domů jsem poslouchal Radiožurnál, kde byla hostem Lucie Výborné paní doktorka Marie Svatošová, která u nás založila hospice. Jejich povídání mě hodně zaujalo, i když na začátku se mluvilo hodně o smrti, ostatně téma smrti se prolínalo celým rozhovorem. Paní doktorka řekla jednu velmi zajímavou věc a podle mě zcela pravdivou – a sice, že minulý režim se snažil ze života lidí vytěsnit myšlenku na smrt. Přitom jsem si uvědomil, že ne jenom na smrt, ale na vše, co z pohledu režimu, který měl produkovat „dokonalého člověka“, bylo nedokonalé. Tedy snažil se ze života vytěsnit všechny postižené – jak mentálně, tak fyzicky, snažil se ze života vytěsnit lidi bez domova a dalo by se pokračovat. Paradoxně se snažil ze života vytěsnit i osobnost člověka, neboť člověk, který ví, ví, co chce, ví, jak toho dosáhnout, se jaksi nehodil do krámu – vyčuhoval z davu. A režim potřeboval trpaslíky, kteří by byli jeden jako druhý. Pohříchu se mu to docela podařilo, takže nyní je problém naší společnosti v tom, že je tu mnoho trpaslíků se stejnými žaludky, bohužel však také mnoho trpaslíků, kteří odmítají převzít zodpovědnost za svůj život, mnoho trpaslíků, kteří mají rádi jen sebe (prý bez ega), své jisté, bez toho, že by byli ochotni a schopni pro to něco udělat. Tedy snad kromě toho, že vyrazí do ulic s transparenty – Trpaslíci všech zemí, spojme se.

Naštěstí, i když těch trpaslíků, hrajících si na obry, je ještě stále hodně, holt sádra se dlouho rozpouští, tak je tu spousta lidí, kteří už se tou tvrdou skořápkou dokázali prokousat a uvědomili, že pokud si chtějí život užívat, je tomu potřeba něco obětovat. Většinou své pohodlí. Moc mě baví pozorovat, být bytostně přítomen, proměně lidí. Proměně, kdy jedinec otevře nejdříve jedno oko, pak druhé, načež si je protře, nadýchne se a najednou zaznamená tu obrovskou změnu. Stejnou změnu, jako když pozorujete motýla, který právě vylezl ze své ulity. Motýla, který je celý zmačkaný a scvrklý, jehož tělíčko a křídla se pomalu, pomaloučku začínají naplňovat vzduchem, začínají dostávat svůj tvar a než se nadějete, díváte se na překrásné – éterické zjevení.

Probudivší se člověk si protře oči a náhle uvidí svět úplně v jiných barvách. To, co pro něj bylo doposud neviditelné, se mu zjeví, to, co pokládal dosud za nepostradatelné, se kamsi vytratí, jako by nikdy nebylo. Stojí, dívá se, chce se mu smát, chce se mu křičet, chce se mu běžet a tak se rozeběhne a běží a běží a běží a už nikdy v životě se nezastaví, protože pozná, že krása je v pohybu, že svět je v pohybu, že to, nač se dívá nyní, už vícekrát neuvidí. Možná uvidí, ale bude na to dopadat jiné světlo, on bude naplněn jinými myšlenkami, zažívat jiné skutečnosti a to vše dohromady vytvoří nový rám. Bude se dívat na stejný obraz, ale v jiném rámu a tak to půjde vteřinu za vteřinou, minutu za minutou, hodinu za hodinou, den za dnem, rok za rokem …, život se pro něj od této chvíle stane velkým – nekonečným dobrodružstvím a už si nevzpomene, že kdysi bytostně toužil zůstat trpaslíkem.

Láska

To není jen slovo. Láska je cit, láska je život. Smrt i láska k sobě mají stejně blízko, jako k sobě mají jin a jang. Jsou navždy spjaty jedním, jsou začátkem a koncem jednoho – jednoho života, jedinečného života. Tvrdí-li někdo, že může žít bez lásky, nemluví pravdu. Každý tvor potřebuje ke svému životu lásku. Ano, člověk dokáže „zplodit" tvory bez lásky, ale to jsou jen roboti. I člověk bez lásky je robotem, vykonává sice stejné pohyby, stejné úkony jako lidé, kteří milují, ale chybí tomu duch lásky, to zvláštní fluidum, které rozdmýchá všechny vaše smysly, ve chvíli, když se na vás milovaná bytost podívá. Láska se nedá vynutit a to je velký problém, proto se může stát, že některým lidem se jí v určitý čas, v čas, kdy po ní touží celou svou duší, nedostane.

Trvá-li to příliš dlouho, tak takový člověk „bez lásky“, skrze velkou bolest, kterou cítí v duši, bolest, která je nesnesitelná, aby dále netrpěl, lásku ze své duše vytěsní. Vytěsní a začne v obraně před tou velkou bolestí říkat, že lásku k životu nepotřebuje. Je to podobné, jako když je mladá dívka či žena, klidně to však může být i chlapec, zneužita. Jedno zda někým blízkým či někým zvenčí, který si neumí říci o lásku jinak než tím, že si ji vezme násilím. Bohužel, ten násilník je dosti často ten, který byl kdysi takto také zneužit a ze své duše pak lásku vytěsnil. Je to začarovaný kruh, z něhož lze vystoupit jedině tím, že vstoupíte znovu do oné velké bolesti a uvědomíte si, co vedlo k tomu, že jste lásku ze svého života vytěsnili. Paradoxně roznětkou, kvůli které se rozhodnete učinit tento krok, je touha po lásce, kterou jste měli, ale nevědomky, potlačujíce lásku v sobě, ji ztratili.

Se společností je to stejné jako s jedincem. Byla-li společnost zneužita – vytěsnila ze své podstaty lásku a cit. Oboje získá zpět jen tím, že se začnou uzdravovat zranění a zneužití jedinci, kteří odpustí nejdříve sobě, i když v podstatě nemají co, neboť oni se dopustili jen toho, že se báli velké bolesti – nedovedli s touto bolestí dál žít, ale žít dále chtěli či museli, aby splnili úkol, s nímž na svět přišli. Čím více jedinců v sobě znovu zapálí pochodeň lásky, tím zdravější bude i společnost, a protože prošla a dokázala překonat a přežít nekonečnou bolest života bez lásky, dokáže se vypořádat i s těmi, kteří by jí chtěli uzurpovat a korumpovat. Zárodek už zde je, je jím Nadační fond proti korupci.

Chceme-li něco změnit, musíme začít u sebe, to je jediné, co s tím můžeme dělat. Jasně, je to těžké, ale tak to prostě je, protože nikdo nás nezná lépe než my sami, nikdo nezná lépe než my sami naše strachy a obavy – naše černé můry. Vím, že jsme na správné cestě, každý den, který prožívám, mi o tom přináší nové důkazy. Každý nový člověk, s nímž se nyní setkávám, mi to, třebaže o tom ani nemusí vědět, potvrzuje. Co mě vede k tomuto přesvědčení? Můj nekonečný optimismus, optimismus, který říká: vždycky může být hůř, ale – když to necháš tak daleko dojít, což já s oblibou nečiním. Naopak, mám rád pocit, že jsem strůjcem svého osudu, a tak si svůj osud aktivně utvářím …

Buďme na sebe hodní

To je také cesta. Není to cesta nenásilí, jak ji hlásal Mahátma Gándhí, naprosto stačí, když na sebe nebudeme navzájem pouštět hrůzu a cenit na sebe tesáky, budeme používat úsměvy a pohlazení. Když nás někdo kousne – klidně kousneme, ale pak se zase vrátíme do svého klidu. To úplně stačí, soupeř – je-li to vůbec soupeř, bude natolik vyveden z míry, že se raději začne chovat podle naší předlohy, nebude totiž nikdy dopředu vědět, co od nás může očekávat. To není princip zastrašování, to je princip vědomí vlastní síly. Kdo není vnitřně dostatečně silný, uchyluje se k projevům zastrašování, silný člověk to nepotřebuje, on VÍ.

A teď si běžte raději zaběhat, filozofování už bylo pro dnešek dost :)

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr Coufal | 28. 3. 2011 13.12 hod. | 88.146.7.x
Pěkný článek, i pro hospic se může běžet. Přeposílám krátkou pozvánku.
Petr Coufal
V sobotu 14. května 2011 se uskuteční 2. ročník benefiční akce PRACHATICKÁ HOSPICOVÁ DESÍTKA. Běžecký závod na 10 km, který doprovází soutěže a hry pro děti, invalidy a lenochy je určen jak aktivním sportovcům, tak prostému lidu z gauče – trasu zvládne opravdu každý.

Ilona PIM | 27. 3. 2011 8.39 hod. | 109.164.3.xx
A teď si běžte raději zaběhat, filozofování už bylo pro dnešek dost :) – ROZKAZ ŠÉFE :-)
A při tom budu rozjímat na téma článku. Hezkou neděli všem. Ilona

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků