Holčičí obloučky a co se za nimi skrývá + Běžecký rok – 26. týden
Před týdnem jsme se rozloučili s tím, že si povíme něco o Daniných obloučcích, teda ne jen jejích, ale vlastně většiny žen v běhu nebo běhajících. Při podrobnějším zkoumání, byl jsem chvílemi až dotěrný a u osoby ne zcela blízké bych si to určitě nedovolil, jsem přišel na to, proč ty obloučky vlastně děláte.
Další exkurse do tajů správného běžeckého stylu
Je to způsobeno tím, že i při běhu chcete pěkně vypadat a tak běžíte, jako byste kráčely po přehlídkovém molu. Vzpomeňte si, jak po něm kráčí modelky. Kráčí tak, že dávají nohu před nohu, v podstatě jako by šly po pomyslné čáře – jejím středem. Pak samozřejmě, abyste nezakopávaly o nohu, co je zrovna vepředu, musíte tou zadní opsat oblouček, abyste ji obešly. Jistě již nyní chápete, že to není zrovna ekonomické, navíc tím dosti přetěžujete své kyčelní klouby.
Názorné předvedení celého průběhu kroku, tak jak to nemá vypadat
Pro lepší ilustraci ještě jednou. Všimněte si jak zakrývá zadní noha nohu přední
Pohled zepředu – všimněte si, jak je chůze „po molu“ Dany, perfektně vidět
Pohled zepředu a v běhu
D: asi desetkrát mě v rychlém sledu vyfotil zezadu, aby přiznal, že takhle to asi neukážeme. Potom jsme se spolu dívali na fotky, kde jsem zepředu – a ejhle, konečně nám to docvaklo! Určitě to (alespoň tedy v mém případě) není o nějaké frajeřině, nebo že bych snad při běhu (koneckonců ani mimo běh) chtěla vypadat jako modelka, ale pravdou je, že ty nohy fakt pokládám tak nějak jakoby na středovou čáru...
Co byste tedy měly dělat, abyste se obloučky odnaučily
Měly byste se švihovou nohu (noha, která jde zezadu dopředu) snažit položit ne na střed pomyslné čáry, ale na její levý (u levé nohy) či pravý (u pravé nohy) okraj. Šířku pomyslné čáry předpokládám cca 10 cm. Odpomoci od obloučků by vám mělo i to, že budete důsledně dbát na to, že jste vyšpononované v ose kotník – kyčel – rameno (nelámete se v pase), běžíte lehce předkloněné, ale opět ne zlomené v pase, tedy jak je to vysvětleno v článku Běžecký styl od hlavy až k patě.
Pronační a supinační nášlap
Že ženy mají sklon k větší pronaci, než je zdrávo, je známo. Je to dáno i vrozenou stavbou těla – širší pánev. Pronace je však i důsledkem „vykružování obloučků“. Vykružujete-li své obloučky – nakračujete na střed pomyslné čáry, tak nohu k podkladu musíte pokládat v pronačním došlapu, pokud byste ji chtěly položit naplocho či dokonce v lehké supinaci (jak by bylo správně), tak by hrozilo, že si poškodíte vnější kotník. Ale abyste v tom nebyly samy, tak vám ukážu, jak třeba běhá Jirka Ježek. Více nechám hovořit jen fotografie své a Jirkovy, abyste viděly rozdíl v postavení nohou, abyste sami vycítily, jak to má být, když je to provedeno dobře.
Všimněte si u Jirky, že „chůze po molu“ nemusí být jen výsadou žen
Běh v „širší stopě“ je stabilnější a tím i bezpečnější
Od věci určitě není ani to, že během v „širší stopě“, použiju-li terminologii z lyžování, získáte větší stabilitu, a tím bude i váš běh bezpečnější. Snížíte tím třeba možnost výronu kotníku.
Takto by to mělo správně vypadat, ale že mě pan fotograf zastihl právě v této „perfektní“ pozici bylo dílo velké náhody, popravdě řečeno jsem byl sám mile překvapen
D: koukám teď do všech běžeckých časopisů na fotky běžců a běžkyň a občas (no, vlastně dost často) mi ujede tiché, potěšené zaržání – buď máchají rukama před sebou nebo si dřou kolena o sebe, případně se lámou v pase nebo v tom jinak sedí… Takže ženský, ne že bych zpochybňovala význam správné běžecké techniky – to bych si nedovolila, M. sedí vedle mě:-) – ale nenechme se tím připravit o radost z pohybu, abychom nedopadly jako ta paní, která, když jsme ji dnes míjeli v běžeckém, znechuceně utrousila: „Sportování není zdravý…“:-)
Tréninkový plán na 26. týden – předzávodní týden
| den | |
|---|---|
| po. | volno |
| út. | rozcvičení;4 km nebo 25 min v tempu ½ maratonu (85% TF max); 10 min (65 – 50 % TF max) |
| st. | 8 km (40 – 60 min) (intenzita 60 – 70 % TF max) |
| čt. | volno |
| pá. | 5 km nebo 30 min (65 – 75% TF max) |
| so. | Hervis ½maraton Praha |
| ne. | 5 km nebo 30 min (60 – 75 % TF max) |
Výpočet – určení tepové frekvence – procenta TF max
Vložit komentář
To je velmi dobrý postřeh, také mám strupy na obou vnitřních kotnících :-)
a já si říkám, proč si pořád okopávám kotníky :)
Fintu? Nestačilo by prostě jen soustředit se na to, kam došlapuji? Jinými slovy – i na hladké silnici dělat to, co děláme automaticky v terénu, když si třeba i několik kroků dopředu očima vybíráme, kam naše nohy dopadnou. Nakonec i tu bílou čáru není tak těžké si představit.
Mimochodem, dnes jsem po delší době běžel kopce a uvědomil jsem si, že do prudšího stoupání by stylem obloučků snad ani běžet nešlo. Tam se nohy nějak autonaticky staví do širokorozchodného způsobu běhu. Zkuste to.
To jsem ráda, že neobloučkuju sama! Zkusíme na to s Milošem vymyslet nějakou tu fintu, ale upřímně se obávám, že např. svůj (50-ti letý) pohybový stereotyp už asi nepředělám:-)
Taky bych uvítala nějakou fintu, jak to odstranit. Já zkoušela běžet po dělící čáře na nefrekventované cestě,ale i tak mě málem sejmulo auto, Druhá varianta byl spoluběžící manžel – taky nic moc, místo na obloučky koukal na můj "pěkný" zadek :-)
Já se dneska taky zkoumala a pořád nevim. Sníh už dávno není, takže se pozoruju jen když běžím se sluncem v zádech a vidím svůj stín :-)
Jinak do své běžecké mantry budu muset přidat – nepředklánět hlavu. Nevím kde se to bere ale hlavu dávám tak, že koukám přímo pod nohy i když zrovne nezkoumám obloučky.
Ahoj holky,
také jsem dnes po přečtení článku zkoumala, zda dělám ony popisované obloučky. "Naštěstí" zase napadl čerstvý sníh, takže podle stop jsem musela uznat, že asi jo. Tak jsem se snažila běžet předpisově, ale pominu-li hodně divné pocity z tohoto stylu, tak mi to šlo jen při pomalém běhu. Nemáte nějakou fintu, jak na to (tedy bez koně :)?
Evee, tak jsem ráda, že nejsem jediná, protože úplně stejnou mantru mám taky :-) A teď ještě ty obloučky... a podle fotek jsem si jistá , že je mám i já :-)
Doporučuju před během půl hoďky na jízdárně na koni. xD Nohy nepůjdou k sobě i kdybyste na kolenou prosili :P
Dneska jsem vyběhla a zhruba po kilometru vzpomněla na tenhle článek. Tak si říkám ... dělám obloučky? Sklonila jsem hlavu a zakopla o kámen. Tak si říkám – znova a opatrně. Tak jsem si chvíli pokukovala po nohou a závěr je, že prostě nevim :D Jak si sama poznám, že dělám obloučky, abych se u toho nepřizabila?
Mám úžasnou běžeckou mantru – nesedej si do toho, ramena dolů, nadýchnout nosem, lehce se předkloň a teď přidám – neobloučkuj. A celé to zakončím "protože to Miloš psal". :-)
Jééé, děkuji Jardovi! Je pravda, že jsem extrovert a takhle exhibovat mi příliš nevadí, ale vystupovat v roli "Neználka" není zrovna ten nejpřitažlivější způsob, jak se ukazovat světu:-).
Ale pomůže-li to M. (rozuměj Mistrovi) vysvětlit na mně běžné chybky, a hlavně – pomůže-li to následně vám, nějak toho Neználka přežiju:-)
1 . 2
