logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Born to Run – běhání je radost

Born to Run – běhání je radost

O téhle knížce jsem slyšel vyprávět neskutečné zkazky a mám velkou radost, že si jí mohu nyní listovat, vonět k jejím stránkám, kochat se krásným – blankytně modrým přebalem, sluneční západ či východ připomínající barvou vnitřní vazby, bavit se obsahem. To vše dohromady ve mně vyvolává teplo, jas, smích, ten nevypovídatelně krásný pocit vnitřního ticha, jako by ve mně ševelila stébla trav. Objednat si můžete v našem e-shopu

obrázek

Psát nějakou dlouhou recenzi nemá cenu, celá kniha, ať čtete téměř kteroukoliv její stránku, je o prožívání radosti, radosti a uvolnění, přesně o tom, co dává člověku to, když se rozeběhne neznámo kam. Není jistě náhodou, že v této době mluví o pocitu zažívání radosti z běhu Jirka Ježek, Aleš Drahokoupil, všechny ženy z WCH.

Ještě než dám slovo ostatním, které jsem požádal o to, aby se podělili s námi o to, proč právě tahle knížka oslovila je, co v ní nalezli, tak musím říci, že skrze ni jsem si uvědomil opět jedno: když jdu do závodu, že si jej užiju, tak většinou dosáhnu velmi dobrého výsledku. Když jdu do závodu s cílem zase jednou si pořádně zazávodit, tak většinou už kousek po startu ztuhnu! Je to prosté, jakmile neběžím jen pro sám běh, tak se ve mně všechno stáhne, když běžím jen pro sám běh – vše ve mně zpívá. A přesně o tom je knížka Born to Run.

A tady jsou ani ne tak odpovědi na mou otázku, jako spíše prožitky těch, co už knížku četli v originální – anglické verzi a kterým Born to Run prozářila a stále prozařuje jejich dny:

Petr Švanda alias bubobubo

Knížka Born to Run od Christophera McDougalla se mi dostala do rukou v angličtině. Musím říci, že to bylo ze začátku dost těžké čtení, ale po několika stránkách mě knížka zaujala. Zprvu mi to všechno přišlo jako pohádkové vyprávění pro běžce, kde se autor snaží přijít na to, proč v dnešní době tolik běžců trpí na různá zranění. Líbilo se mi, jak autor zasadil do příběhu o indiánském kmeni Tarahumara spoustu vědeckých poznatků o tom, jak a co má vliv na běžecká zranění se zaměřením na moderní běžeckou obuv, ale musel jsem se docela usmát, když v kapitole 23 a 24 zmínil Vibram Five fingers :o) Že by malá americká reklama? :o))) I když jsou pro mě výkony běžců – ultramaratonců, které autor v knize zmiňuje, za hranicí mého chápání (ne v nějakém negativním smyslu, protože jejich výkony opravdu obdivuji), mě přečtení této knížky utvrdilo v přesvědčení, že pohyb – a to nemluvím jen o běhu – je lidskému tělu prospěšný a jak výkony na hranici lidských možností, tak výkony, kterými pouze překonáme vlastní lenost, přinášejí radost – radost z běhu, radost z pohybu a obecně i radost ze života. A o tom pro mě osobně tato kniha je – o hledání radosti v pohybu, v tomto případě z běhu (a že by nejlépe na boso? :o) Už se těším, až si knížku přečtu v českém jazyce – mám ji slíbenou k svátku :o)

Richard "Machy" Machálek

K přečtení této knihy jsem se dostal na doporučení kyslíkového mága 12HonzaDe a bylo to výborné doporučení! Knihu napsal takový americký Miloš Čermák – novinář zapálený pro běh Christopher McDougall a popisuje v ní začátky ultraběhů v Americe.
Páteří knihy je časová osa od počátků ultra až dodnes. Zaujalo mě, že jeden z ultrazávodů se vyvinul z původně koňského závodu na 50 mil, kdy jednomu z jezdců onemocněl kůň, ale závodu se nechtěl vzdát. Z toho vznikl takzvaný "horseless horse race", tj. koňský závod bez koně (to mi přijde něco jako pít čaj s rumem bez čaje). Přes popis závodů jako Leadville nebo Badwater, o kterém si i díky skvělému Danovi Orálkovi spousta českých běžců ráda přečte, se postupně dostáváme k jádru knihy – ke skrytému kmenu mexických indiánů Tarahumara (čte se bez "h"). Ti jsou přirozenými vytrvalostními běžci a za nimi se autor knihy vydává, aby jejich způsob života a běhání studoval.
Kořením knihy je několik závodů, kde se setkávají mexičtí běžci s americkou špičkou, tady ale víc prozrazovat nebudu, protože je to vepřová panenka celé knihy a takovou lahůdku vám sežrat nemůžu;-). Další pro mě silnou a inspirující pasáží je popis vytrvaleckých schopností člověka. Ten 50-ti mílový běh, kde teď startují koně i běžci zároveň, dnes kůň vyhraje spíš výjimečně! A od té doby, co jsem si přečetl o tom, že "to" jde, vyrážím na dlouhé běhy zásadně s cílem "uštvat antilopu" :-).
Člověk nemusí být hned vrah, aby četl detektivky a stejně tak nemusí být bosoběžec nebo ultras, aby četl Born to Run. Pro mě je to neskutečně pozitivní kniha a ručím vám za to, že vaše běžecké kroky nabije tou správnou energií.

Upozornění: antilopa není součástí balení.

Eda Kunce

Po přečtení anglického originálu Born To Run jsem hned věděl, že se mi dostalo do ruky něco výjimečného. Nejen, že kniha je napsána velmi poutavou formou a vtáhne člověka do děje, ale také mi přinesla mnoho nových nápadů k zamyšlení a realizaci. Ač jsem již před tím přečetl několik knih o živočišném druhu zvaném "homo sapiens" (knihy Desmonda Morrise jsou v tomto ohledu velmi inspirativní), myšlenka, že člověk měl během milionů let vývoje evoluční výhodu díky běhu mne překvapila svoji jednoduchostí a utvrdila v tom, že každý se může naučit běhat.
Pod vlivem této knížky jsem i já začal znovu a jinak ... z běžeckých bot tlumících každý dopad či nerovnost jsem přešel na jednoduché modely (Five Fingers a bosá noha) a objevil běžcův poklad – již téměř zapomenutou pravdu, že člověk je zrozen k běhu .... každý.... bez výjimky...i vy!

Dana Chrbolková

V sobotu se mi konečně dostala do rukou kniha Zrozeni k běhu od Christophera McDougalla. A já se začetla. A náramně jsem se bavila! Smála jsem se, pak zas pouštěla slzy dojetí, žasla jsem... ale rozhodně jsem se u jejího čtení nenudila. Já vážně nejsem žádný velký běžec, ale po přečtení téhle knížky jsem si uvědomila, že má každoroční jarní touha "jít se proběhnout" je vlastně ta nejpřirozenější a nejzákladnější lidská potřeba, potřeba pohybu, potřeba tepla, potřeba dohonit i potřeba utéct, výtrysky bujarého veselí, nadpozemská lehkost, tlukot srdce, klokot horké krve, pot, sladká únava – čistá RADOST!
A tak jsem do toho zase šla... Bez ohledu na výsledky, bez měření časů, bez měření kilometrů, bez měření tepové frekvence. Jen tak. Co na tom, že chvíli jdu a chvíli běžím, co na tom, že když běžím, funím jako lokomotiva, co na tom, že ze mě už "závodní kůň" asi nikdy nebude. Když se podíváte při běhu na ty "obyčejné" koníky, ucítíte z nich možná větší radost, než z těch závodních. A o tom to je. Alespoň tedy pro mě.

Jan Hanousek – 12HonzaDe 34Honza

Na tuhle knížku jsem natrefil úplnou náhodou, když jsem našel jeden zajímavý běžecký citát a hledal jsem, odkud pochází a ejhle – vyskočila mi hromada odkazů vedoucích k jedinému zdroji, který mě nadchnul.
Samozřejmě ta kniha má nejen strhující děj, ale přináší řadu zajímavostí z historie (ultra)dlouhých běhů, příběhy velkých závodů a běžců. Nás Čechy může jen potěšit, že celá kapitola je věnována Emilu Zátopkovi, ale já jsem tuto knihu vnímal primárně jinak. Především jako neuvěřitelný zdroj pozitivní energie, inspirace k běhu a dlouhým běhům.
Paměten dobrých mravů, neprozradím zápletku příběhu, místo toho nabízím můj oblíbený citát z této knížky: "You don't stop running because you get old, you get old because you stop running!"… Tedy "Nepřestáváš běhat, protože jsi starý… Jsi starý, protože jsi přestal běhat!"

Indiáni Tarahumara – seznamte se

Tarahumara či Raramuri znamená v překladu Běžci. Označuje se tak druhý největší indiánský kmen obývající mexický stát Chihuahua, jehož příslušníci byli a dodnes jsou schopni uběhnout neuvěřitelné vzdálenosti ve stejně neuvěřitelných časech. Nejvíce příslušníků tohoto kmene, asi 50 – 70 tisíc, žije v Barranca del Cobre (což v češtině znamená „Měděný kaňon“) v Sierra Tarahumaře. Mnozí z nich bydlí dosud v jeskyních, jiní zase v dřevěných domečcích, daleko vzdálených představám o moderní domácnosti. Přestože je dnes většina indiánů Tarahumara katolického vyznání, udrželi si i některé prvky původního náboženství, které vyznávali už před příchodem Španělů. Ženy tohoto kmene se kromě domácích prací a výchovy dětí zabývají výrobou suvenýrů, jež pak prodávají turistům cestujícím vlakem na trati Chihuahua Pacífico.

obrázek
Slzičky označují místa, kde se s indiány Tarahumara můžete v Mexiku potkat

obrázek

obrázek
No není to skvělý nášlap :)?

obrázek
Setkat se s nimi v této podobě v době, kdy se nepředvádějí turistům, to by asi vzal člověk nohy na ramena, ale vzhledem k jejich běžeckým schopnostem, by byl nejspíše snadným úlovkem

A nyní trochu svižnější verze Born to Run od Bruce Springsteena

Všechno už tu bylo a je to tu stále, jen my zapomínáme

I to, že indiáni kmene Tarahumara jsou vynikající běžci, o čemž se psalo v našem tisku už v době olympiády v Mexiku. Taky se však psalo, že když by měli běžet jen kvůli nějakému času, tak si raději lehnou do stínu Yuky a budou žvýkat cocu. Prostě, že v životě dělají jen to, co je potřeba, co je baví, co jim přináší radost a že volnost je pro ně nadevše. Takže i to je odkaz této vynikající knihy, kterou si můžete koupit v podstatě v každém knihkupectví, má 280 stran, vázaná i s přebalem stojí 349,- Kč, případně si ji můžete objednat na www.kniha.cz za 297,- Kč.

Miloš Škorpil foto
Born to Run – běhání je radost Born to Run – běhání je radost Born to Run – běhání je radost Born to Run – běhání je radost Born to Run – běhání je radost

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Milan Daněk | 31. 8. 2011 15.39 hod. | 46.149.115.xx
Kniha je naivne pohadkově prebarvená, ale duležité je, že se lidem libi. Ovšem neni vse pravda, co se v ni pise. Pravě jsme se vratili od Tarahumaru a jsou to lidé s obycejnymi starostmi a radostmi jako my. Idealizace ve stylu Mayovek je přehnaná. Vetšinou běhat už přestali, Ale Caballo Blanco skutecne existuje. Jen to neni mýtický hrdina zijici poustevnickym zivotem . Zije vetsinu casu v Coloradu. A ten zavod, jehoz paty rocnik kniha v zaverecne casti popisuje se kona kazdym rokem. Hlavnim vystupem nasi cesty bude film (dokument se bude jmenovat KUIRA BA – tarahumarsky pozdrav v prekladu: "vsichni jsme jedno"), ale snad se stihneme v nejakem clanku podelit o informace, jak to ve skutecnosti je :-)
...a jeste otazka na autora clanku. Ty slzicky oznacujici, kde se muzeme s Tarahumary setkat, jste vycetl kde?

Pavel Beneš | 14. 7. 2011 11.57 hod. | 94.113.127.xxx
Skvělá kniha! Stěží zvládám půlmaratóny, ale tyhle nekonečný běhy mě fascinujou...

Petr Hruška | 15. 4. 2011 19.14 hod. | 80.250.1.xx
Nevím, kam to na tyhle stránky zařadit, tak to dávám do článku o jiné knize. Znáte někdo tuhle?
Haruki Murakami, O čem mluvím, když mluvím o běhání, Odeon, Praha 2010

Petr Hruška | 11. 4. 2011 0.26 hod. | 80.250.1.xx
V pátek jsem knihu dočetl a musím říct, že očekávání nabuzená tímto článkem nezklamala. Jen namátkou z hlášek, které mě dostaly:
"Chci, aby lidé jen běhali, bavili se, tančili, jedli a rádi nás navštěvovali. V běhání nejde o to, přimět lidi něco kupovat. Běhat se má jen tak."
Akorát mám teď problém – ještě před začtením se do knížky jsem byl rozhodnutý, že je na čase si koupit nějaký slušný sporttester a nějaké nové, pěkně vypolstrované botky samochodky... (no, aspoň takhle ušetřím ;-)

R4d3k V. | 5. 4. 2011 16.57 hod. | 88.83.187.x
Pavel: Dneska jsem dočetl. Boty nevyhazuji, protože potupně přecházím již delší dobu. Teď většina běhů v "tempových NB" + výklusy a procházky ve VFF. Nyní přijdou na řadu koupit NB 101 a později minimusy. Pomalu, ale jistě.

Pavel Švancara | 5. 4. 2011 14.57 hod. | 81.19.3.xxx
Moc pěkné čtení. Před nedávnem jsem to dočetl a netušil, že tak brzy bude český překlad. Momentálně zkouším jestli "Nepřestáváš běhat, protože jsi starý… Jsi starý, protože jsi přestal běhat!" nemá nějaké zádrhele ;-).
Co boty? Už měníte či odhazujete?

Daniela | 5. 4. 2011 7.51 hod. | 84.20.166.xx
Ja vam vzdycky rikam, teda pisu, ze ten indiansky beh je ten nejkrasnejsi:))) Nesledovat cas a delku trate, tep, ne to si neodpocinu, ale bezet jen tak...... to je stesticko:)) Presne jak pise Dana:))Hezky den vsem, ja si jdu obednat knihu:))

Tom Hr | 5. 4. 2011 5.54 hod. | 78.45.48.xxx
Knížka je bohužel tak čtivá,že už je přečtená. V pátek před půlmaratonem jsem přečetl první půlka a v neděli pak druhou

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas79
Asics103
Brooks16
Inov-846
Icebug4
Hoka One19
Mizuno49
Newton3
NB20
Nike47
Salming301
Salomon32
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot4
Jiné, zde neuvedené značce41
Běhám bos, bot netřeba12
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků