logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Otevřený dopis Daně a nejen jí

Otevřený dopis Daně a nejen jí

Vzhledem k tomu, že jsem byl osočen z nekalých úmyslů s Tvojí a Jitky osobou, a to naším samotným říďou, cítím povinnost uvést věci na pravou míru.

A také ve mně hlodá špatné svědomí, probouzím se ze spaní a vůbec mám pocit, že jsem se k Tobě nezachoval správně. Jistě si pamatuješ, že na začátku celé věci stál Tvůj povzdech nad nedostatkem motivace pro běhání. Po delší diskuzi na toto téma, pod vlivem všeobecné euforie nad zvládnutým půlmaratonem a po Tvém šestém pivu ses impulzivně chytila prvního nápadu, který tam zazněl, a vsadila ses se mnou, že zhubneš a následně uběhneš Žebráckou pětadvacítku.

A právě zde došlo k mému osobnímu selhání, které si nyní tak vyčítám. Nedokázal jsem zareagovat patřičným způsobem a zarazit Tě ještě dříve, než k vlastní sázce došlo. Od té doby se marně snažím najít jakoukoliv legální a fair možnost, která by Ti umožnila se z tohoto závazku vyvléct, ale zatím mě nic nenapadlo a možná to ani neexistuje. Jediné, co jsem byl schopen pro Tebe udělat, byl můj splněný slib, že Ti domluvím osobní konzultace od šéftrenéra PIMu, což jsem splnil. Je to nepříjemný a nerudný týpek, ale vzhledem k naší dlouholeté známosti se uvolil, že na Tebe dohlédne. Bude stačit, když mu zavoláš a odvoláš se na mne. On už zařídí zbytek anebo to alespoň slíbil. Budeš mít tudíž perfektní osobní tréninkový plán, napsaný pitný a stravovací režim a možnost neomezených konzultací v průběhu přípravy. Dostaneš ty nejlepší možné informace o tom, co dělat před, při a po závodu. Víc už pro Tebe opravdu udělat nemohu a je mi to moc líto, protože vím, že toto všechno prostě nestačí.

Dokážu Ti zařídit běžecký hardware i software, ale to je Ti k ničemu, pokud nemáš vůli k tomu, abys plnila všechny pokyny. A to Ty evidentně nemáš. Jednou jeden pán napsal knihu o tom, že je možné se za 100 dní připravit na maraton a řada lidí to dle této knihy zkusila. Naprostá menšina z těchto čtenářů ho od té doby velebí za ucelený návod k závodu, asi první tohoto typu u nás. Naprostá většina (ke které patřím i já) mu však nemůže přijít na jméno a vyloženě ho nesnáší, protože ji připravil o veškeré volné chvíli před televizní obrazovkou, sebral jim soboty a neděle a většinu volného času během pracovního týdne. Faktem však je, že to asi funguje.

A nyní se podívej na sebe. Běháš už určitě déle než jeden rok a výsledek? Nejdelší běh byl 5 km a navíc Tě z něj vezla záchranka, která nepouštěla houkačku jen proto, že poblíž nebyl nikdo, koho by varovala. Nic proti tomu, takovéto pocity měl asi někdy každý z nás. Ale vždy jsme se z toho oklepali a sáhli po dalším a náročnějším tréninkovém plánu. Protože jsme měli motivaci a toužili zlepšit svoje osobní rekordy. Ale to Ty nemáš a proto by bylo nejlépe, kdyby ses bývala do výše zmíněné sázky vůbec nepouštěla. Protože si řekněme upřímně – Dano, Ty to nedokážeš. Správné znění tohoto sloganu je – Ty to nikdy nedokážeš a já jsem Ti záměrným vypuštění slovíčka NIKDY zachoval alespoň střípek naděje, že by to mohlo vyjít, kdyby…

A zase jsme u té motivace. Mojí nejsilnější motivací před prvním maratonem byl strach, že to nedoběhnu a navíc se mi tam ještě něco špatného přihodí. Ty teď stojíš před svým prvním velkým krosem a já se ptám: Máš strach? Ne? Ale měla bys. Protože…

Nedej na to, co se o tomto závodu říkalo na třídní schůzce, kde je u piva každý hrdinou, který vše hravě zvládá a je těžce nad věcí. Také popisy závodu, které jsi tam slyšela, neodpovídají zcela pravdě a jsou krajně zavádějící. Tady máš moje osobní poznatky z akce, kterou jsem několikrát absolvoval bez ohledu na mínění mého psychiatra.

Nedá se totiž říci, že je Žebrácká pětadvacítka jedním z nejtěžších závodů na našem území. Je totiž úplně nejhorší a všichni její účastníci v průběhu závodu nostalgicky vzpomínají na odpočinkové a hlavně rovinaté maratony typu Zermatt anebo Jungfrau. Tím nechci naznačit, že by snad někteří účastníci naší školně-třídní diskuze nemluvili pravdu. Na konci je skutečně klesání a to sice od cíle ke stanovišti technické podpory. Ano, je tam poměrně rovný úsek, ale ten je mezi šatnami č. 3 a 7, které jsou na stejně školní chodbě. Velká většina běhu se však odehrává v lůně drsné přírody, kde zelená klenba korun lesních velikánů a stín tím vznikající smazává rozdíl mezi dnem a nocí, a vytí divé zvěře nahání hrůzu většině opozdilců.

Jak romanticky působí tento popis při večerním vyprávění u krbu se sklenkou grogu v ruce a jak rozdílná se tato situace jeví za přicházejícího soumraku v trenkách a propoceném tričku uprostřed lesa. A to nemluvím o žaludečních problémech, které zákonitě přicházejí na každého nepřipraveného jedince již v úvodní fázi závodu. Následné křeče jsou pak již jen třešinkou na dortu utrpení každého netrénovaného zoufalce.

A toto všechno na Tebe čeká, pokud nezačneš včas se skutečnou přípravou. Kdykoliv budeš mít touhu ošidit anebo dokonce vynechat trénink z malicherných příčin, jako je například déšť, zemětřesení nebo tsunami, tak si představ sebe, zvracející v tmavém lese mimo dosah mobilního telefonu. Zapomeň na chvíle, které sestávaly ze tří oběhů popelnic a které jsi doteď nazývala tréninkem. Vyhoď trenéra, pokud Ti napíše 4 tréninkové jednotky v týdnu, který má přece 7 dní. Vykašli se na dortíky, které Tě nepřenesou přes sněhem pokrytý vrcholek sedla, které budeš muset překonat. V následujících 4 měsících ze svého života vymaž veškeré nepodstatné aktivity a věnuj se tomu, co ti v danou chvíli může zachránit život. Netěš se na tento závod, protože to Ti nepomůže. Musíš se ho bát a to nejen proto, že si to zaslouží, ale i proto, že pouze strach Tě donutí jít trénovat v 10 hodin večer po práci, kdy už ostatní normální lidé v pohodě zaléhají (ti ovšem nechodí na naše třídní schůzky, že ano).

Další velkou motivací by mohlo být naštvání typu – Ať si říká, co chce, já mu to ukážu.

A proto opakuji – je to velký, těžký a extrémní závod a Ty tam dopadneš bledě, protože na to nemáš a při Tvém současném postoji mít nebudeš.

Jaká bude Tvoje reakce?

Vykašleš se na skutečný běh a budeš i nadále pouze šoupat nohama okolo domovního bloku?

Anebo nejen, že zůstaneš hvězdou našich třídních schůzek, ale staneš se i zdrojem četných poučení na téma – jak překonávat problémy mezi 17. a 25. kilometrem?

Jsem zvědav na Tvoje rozhodnutí a doufám, že mi dáš vědět, jak trénuješ, abych věděl, zda tam mám vůbec chodit.

Hovoří nerudný týpek

Nerudný týpek Jirko, Dana ti určitě odpoví stejně krátkým otevřeným dopisem, ale už teď ti mohu napsat, že po přečtení tvých hřejivých slov se rozhodla dát ti šanci a do tréninku se pustit. Musel jsem ji krotit, přeci jenom už jsem starší člověk, když rezolutně prohlásila: „V neděli běžíme na Zelenou horu, já mu ukážu, že se nepřevalím přes nějaký sedlo!" Dalo mi to moc práce přesvědčit ji, že bude stačit, když začneme lehčí 15, vedoucí přes hrad Seeberg, a že jí u něj nedovolím zastavit na občerstvení, a že jí v žádném případě nic neponesu sebou, aby se dostatečně zocelila na ten lehký běh okolo Žebráku. A jestli tě ještě někdy načapám na třídních schůzkách, tak ji budu od tebe držet na deset mil!

Jiří Berdich foto
  • přečteno: 12390/12260×, 15 komentářů

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

david d. | 8. 4. 2011 16.54 hod. | 82.99.163.xxx
Připojuji se jako podpora a závodu se také zúčastním.

fotoMiloš Škorpil: Vzhledem k tomu, že vím, co se chystá, tak bych organizátorům Žebrácké pětradvacítky letos doporučoval, aby se připravili na rekordní počet účastníků – minimálně 2x takovou co v minulých ročnících a prodloužili časový limit, protože většina účastníků bude stát a čumět na to co jim Dana na trati předvede :)

Michal Vítů | 8. 4. 2011 15.54 hod. | 195.191.204.xxx
Milá, zlatá Dano, až ti bude nejhůře, vzpomeň na můj slib, ten ti k cíli pomůže.

Daniela | 8. 4. 2011 12.24 hod. | 84.20.178.xxx
Mily Jirko, Milosi, po tom, co jsem cetla vase zpravy ... Jirka bude cekat u startu, Milos me a Dane cestou neco uvari, mezitim se skoci asi podivat do cile kdo vse uz dobehl ne?Nebo mezitim skoci natrhat par hub.... no a nam se budou nohy borit do rozpaleneho asfaltu.... nic jineho nez kopce tam nejsou.... no to jsou vyhlidky.....asi vam ale nedoslo, ze jsem rok nebehala a ted se plouzim:))) nicmene me to laka....akorat jaky ze je casovy limit pro posledniho bezce???:))))

fotoMiloš Škorpil: Dani, cílový čas neřeš, jak by jistě řekl Jirka – do cíle stejně nedoběhneš :), ale já budu hodnější a řeknu: protože na tebe si v cíli rád rozhodčí počká,i kdyby tam měl sedět až do soudného dne :)

jberdich@volny.cz | 7. 4. 2011 15.20 hod. | 85.70.141.xx
Pavlíno,
od samého začátku se mi PIM Ladies jevily jako moc prima parta a Ty to svým prohlášením jenom potvrzuješ. Já jsem přesvědčen, že na ten Žebrák půjdou všechny, které budou mít jen trochu možnost se z časových důvodů zúčastnit.
Dámy, je to tak ?Jirka

Pavlína | 7. 4. 2011 13.52 hod. | 62.209.192.xx
Jirko, pokud přežiji pražský maraton (což po sobotním půlmaratonu moc jisté není:-)), na žebráckou pětadvacítku se určitě přihlásím. A divila bych se, kdyby se ke mně některá z PIM holek nepřidala.
Dani, ať ti to přesvědčení vydrží, tohle tě už opravdu muselo definitivně nakopnout!!!

dav | 7. 4. 2011 10.37 hod. | 94.113.49.xx
OK, slibuji, že už budu hodný :-).
Danu i tebe tímto zdravím, ten tvůj plán obdivuji, rád si poslechnu nějaké podrobnosti...ta knížka mě taky "chytla..."

dav | 7. 4. 2011 9.33 hod. | 94.113.49.xx
Týýý vole, to je ale tvrdý!!
Ale určitě lepší, než nejaké mazání medu.
A jestli můžu přidat osobní zkušenost, na Žebráku jsem taky skoro chcípnul ..., skoro jsem se zastavil v tý úplně nejednodušší koncový části, co vede víceméně z kopce do cíle. Nohy mi vrostly do rozpálených asfaltu a já se nemoh hnout z fleku.
Občas se mi o tom ještě zdává,.. většinou tak někdy kol třetí, čtvrtý ráno, poté co jsem povečeřel něco hodně těžkýho...

fotoMiloš Škorpil: Dave a ostatní, kteří se chystáte Danu povzbudit na cestě za zdoláním Žebrácké pětadvacítky. Važte prosím svá „povzbudivá“ slova, už nyní, po tom co jí bylo sděleno a poté co si přečetla Born to run, má tendenci mi silně vymlouvat, abych se příští rok proběhl Údolím smrti a to by byla moje smrt :)

jberdich@volny.cz | 7. 4. 2011 8.19 hod. | 85.70.141.xx
Milá Danielo,
jsem rád, že soucítíš s Danou a držíš jí palce.Nejde tady ani tak o kila a nebo o sázku.Ani nevíš, jak rád bych v tomto případě prohrál.Jde o to si dokázat, že to dokážu pokud budu skutečně chtít – ne o tom pouze mluvit. A jakákoliv podpora z Tvé a nebo jiné strany je v těchto případech velice cenná a má tím větší efekt, čím více je poskytnuta ve správnou chvíli.Dana nepotřebuje podporu nyní, kdy sedí u toho pomyslného krbu. Bude jí však potřebovat na tom 17. a nebo 20. kilometru.A právě tam je třeba ty palce držet. Pokud jí skutečně fandíš, tak tam budeš s ní, protože ve dvou se to lépe táhne.Dokážeš to ? A nebo to byla pouze zdvořilostní fráze typu : Já Ti to přeju, ale teď jdu na dortík.
A proto hlasitě volám : Danielo, očekávám Tě na startu a zamlouvám pro Tebe startovní číslo.
A co ostatní PIM Ladies ? Přece v tom vaše kolegyně nenecháte samotné. Nebo snad ano ?
Jirka

jberdich@volny.cz | 7. 4. 2011 8.07 hod. | 85.70.141.xx
Miloši,
na třídních schůzkách mě určitě načapáš a to ze dvou důvodů :
1.Jakožto náš říďa jsi stanovil docházku jako povinnou
2.Hodlám Ti tam v budoucnu představit novou běžkyni,která díky mým motivačním pokynům bude podávat výkony, nad kterými Ty budeš pouze udiveně kroutit hlavou v koutku.
Jirka

"Titánka" Dana | 6. 4. 2011 16.40 hod. | 88.101.235.xxx
Ale to já přece taky. Jenže je mi to prdlajs platný!!! Shodím 4 kila – běžím, neshodím – běžím taky a ještě si to zaplatím!:-) To je přece úžasná sázka – a to jsem ani neměla ta piva, která by mi zatemnila v hlavě. Ale na Žebrák si je asi budu muset vzít, nebo rum:-)

Milan Kůtek: Dano, rozhoduje příjmení. Je tedy jasné, že máš k běhu přes přírodní chrbolky evidentní předpoklady, čili to dáš :)
A Jirkovi děkuji za pěkné rýpnutí do Miloše – konečně v tom nejsem sám!
ing.Králík

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví35
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice92
Více času na sebe10
Více času na rodinu4
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»
  • Jak je to tedy s tím hladem, aneb Intermittent Fasting. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Jesliže vycházím z "nejím, když nemám hlad" a doplním k tomu "jím, když mám…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků