logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Polovina

Polovina

V sobotu jsem se postavila spolu s dalšími 9,5 tisíci běžci na start svého v pořadí 4. pražského půlmaratonu. Naposledy jsem se zúčastnila v roce 2003. Až do pátečního večera jsem si myslela, že to bylo v roce 2006, ale při hledání se ve výsledkových listinách, jak že jsem to vlastně běžela, jsem zjistila, že jsem se 8 let nezúčastnila žádného závodu. Za těch 8 let se toho událo neuvěřitelně moc. Narodily se mi 3 děti, postupně jsem přibrala a zas zhubla 46 kilo (16+16+14). Na noci, které jsem mohla spát celou noc, by mi stačily prsty jedné ruky.

Co nejdřív to šlo jsem nastoupila na půl úvazku do práce (mám to "jen" 90 kilometrů), trochu se vzdělávala, abych vůbec do té práce mohla nastoupit a starala se o všechny a o všechno – mami žízeň, mami hlad, mami čůrat, mami já to nechtěl rozlít, mami obléct, mami svléct, mami já chci ven, mami já chci domů, já chci, já chci, já chci... a to všechno 3x a nikdy ne jednotně. Když bylo dceři (nejmladší) 18 měsíců, tak jsem nesměle začala pozorovat, že se situace začíná trochu zlepšovat a že už možná nejsem úplně tak vytížená, a že by se dalo něco podniknout. Ale myslela jsem při tom na sebe, no a v čem už jedu, víte.

Trénuji 2 měsíce. Není to moc, ale nějaký ten kilometr mám už za sebou. 1/2 maraton jsem chtěla zvládnout za 1 hod 50 min, ale běžela jsem pomaleji než ten poslední (něco málo přes 2 hod). Cíl jsem si stanovila na začátku února a celou dobu jsem pochybovala, protože sporttester nelže. Ukazuje rychlost a uběhnuté kilometry bez chyby. Možná jsem se měla držet při zemi a dát si za cíl běžet stejně jako před zmíněnými 8 lety. Ale pozdě bycha honit.

To, jaká je při pražském půlmaratonu atmosféra, skvělá organizace, jak jsou všichni na jedné vlně, jak jsme si to všechny a všichni přes všechny dílčí útrapy užili, není třeba psát. To všichni víme.

To, co mě srazilo na kolena, bylo šílené vedro. Pro všechny stejné, ale já ho při běhu tak špatně snáším. Byla jsem vyřízená jak žádost. Celou dobu jsem hořekovala nad tím, že jsem si nevzala vlastní pití a spolehla se jen na občerstvovačky, které mi přišly nekonečně daleko od sebe. Myslela jsem na to, jak jsem trénovala ve stínu lesa, jak jsem si nenamazala nohy a pálily mě puchýře, a jak že je to možné, že mi nejde pít za běhu – že mam sladký ionťák všude okolo, jen ne v puse. A protože jsem se snažila před startem hodně pít, tak jsem musela na 10. km na záchod, což bylo úplně největší fiasko, protože jsem se nemohla zase rozběhnout...

Ale nejsem jeden nejmenovaný český lyžař, abych si stěžovala na nepovedený štrůdl a na to, jak mi ostatní běžci křížili cestu. Mrzí mne to, že nemám alespoň špetku toho, co má Alena (ostatně proč to nenapsat, můj favorit na vítěze WCH). Že se pomyslně chytí Miloše a běží až do úplného vyčerpání. Dá do toho vše a to já neumím. Možná to přijde až po nějaké životní zkušenosti, kterou ještě nemám, prozradíš, Alenko???? Neumím se vyhecovat a to mě štve. Jsem lenoch, který setrvává v nějakém sobě nepřijatelném tempu a nedokáže zrychlit.

Mám jiného brouka v hlavě a je pořádný. Je to dvojnásobná maratonská trať. Jak já to asi zvládnu? Běžet musím, o tom není diskuze. Že se mi vyplní tajné přání a bude zima, je víc než nepravděpodobné. No ale život je boj a běh někdy (nebo vždycky??) také.

Nechci ale, aby moje zpověď vyzněla jako zklamání. Jsem šťastná, že při tom všem okolo můžu ještě běhat. A protože si při běhu děti nestrčím do kapsy, říkám díky Radku, díky mami a tatí a díky Radkovo mami. Protože běh je můj čas a já ho potřebuji.

Přeji všem krásné jaro a s obrovským broukem v hlavě se těším na 8. května do Prahy. Třeba zasněží :-)))

Petra Menclová foto
  • přečteno: 5801/5723×, 8 komentářů

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

petraWCH | 9. 4. 2011 22.17 hod. | 62.240.166.xxx
Miloši a všichni ostatní, díky za podporu, budu se prát jako lev, i když jsem ryba:-))))

štefan | 9. 4. 2011 22.07 hod. | 94.112.1.xxx
Petro, důležité je uvěřit. Pak to dáš. Andy Warhol v dětství uvěřil, že se stane velkým umělcem, Jean-François Champollion uvěřil, že rozluští hieroglify, Heinrich Schliemann, že objeví Tróju... Ty uvěříš, že to uběhneš. Pak na 33. km Milošovi utečeš a dáš to hluboko pod 5. Už teď Ti držím palce. A dobrý nápad je poslouchat Milošove rady, alespoň mne se to vyplatilo.

Miloš | 9. 4. 2011 11.02 hod. | 88.101.112.xxx
Petro, neboj, do maratonu to ještě vyladíme a pokud vydržíš se mnou, při maratonu běžet alespoň do 32 km, a neutečeš mi dřív, tak 5 hodin máš v kufru. Nemysli si, Alena se také zpočátku trošku cukala, ale vždy s ní stačilo zavést nějaký hovor, a jak se snažila myslet na odpověď, tak zpomalila :). Pak prý, že ženský stačí dělat deset věcí najednou, zatímco my chlapy pořádně ne ani jednu :). Chci tím jen říci, že pokud mi neutečeš, tak ti pomůžu, ale já rychleji běžet nemůžu, protože už mi to nedovolí věk, takže to, že dělám vodiče na 2:30 respektive 5 hodin, je taková milosrdná zástěrka a domluva s pořadateli – aby to jako vypadalo :).

Petra | 9. 4. 2011 0.27 hod. | 81.201.60.xxx
Petruško zlata, ještě teď v noci čtu tvůj skvělej článek a se slzou u oka hned musím napsat světu, jak moc Ti fandím a držím palce, jak moc krásně jsi to napsala a jak velký štěstí mají Tvoje děti , že Tě mají...
Myslím , že jednou budou všichni 3 na maminku moc pyšní!!!
Mám Tě ráda a děkuju, že naše maratony v životě můžeme běžet vedle sebe jako kamarádky...
Petra

Pepa | 8. 4. 2011 22.00 hod. | 90.177.42.xx
Petro musím jen smeknout. Při takovém zápřahu dost dobrý. Znám mnoho lidí, kteří radši jen o běhání kecají a nikdy to nedokáží. Do dalších naběhaných kilometrů držím palce a možná se potkáme na Volkswagen maratonu.

RVM | 8. 4. 2011 18.28 hod. | 77.104.195.xx
Nechápu, jak to všechno zvládáš. Obdivuhodné!
Ale budu v květnu držet palce a modlit se za ten snih; mimo jiné také kvůli sobě :-)
Přeju hodně "svojich" kilometrů!

petra WCH | 8. 4. 2011 16.50 hod. | 217.237.93.xxx
Zuzo, poprve v 50-ti a za 2:36, to prece není zádná ostuda.Kazdý máme svuj Everest a kazdému se na nej neleze vzdy lehce. Ale stojí za to to zkusit. Preji vám hodne odhodlání, to ostatní prijde s ním. Petra

Zuza | 8. 4. 2011 15.04 hod. | 193.193.172.xxx
Milá Petro, Váš článek mi promluvil z duše..běhám už pár let pro radost , jen tak, víceméně stále stejným šnečím tempem..letos jsem si téměř v 50-ti letech zkusila svůj první půlmaraton.Chtěla jsem do 2:30 a v koutku duše pomýšlela na 2:20..teplo a stále mne pronásledující žízeň už kousek za každou občerstvovačkou mě dostala..a stejně jako Vy ze sebe neumím asi vyždímat úplně všechno,nedokážu zrychlit..čas 2:39 není k chlubení a byla jsem nejdřív smutná a pak si nadávala, že mi určitě nebylo tak hrozně,aby to nemohlo být lepší..ale pak jsem si řekla, no co, kolik ženských uběhne v 50-ti 21 km ?:-) A vím, že do toho půjdu znova!! Přemýšlím, že oslovím kvůli plánu MŠ, moc ráda bych se také připojila k partě na nějaký trénink..Všem ženským z WCH moc fandím, jste úžasné..Na maraton budu držet všechny place!!!!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : pokračování: jsem přesně 2 a čtyři dny měsíce od operace a chodím bez berlí, musím sice pomalu, ale…»
  • Běžecké středy Běžecké školy na Praze 14 – Černém Mostě : Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda i v letošním roce probíhá příprava pokročilých běžců, zda…»
  • Trasa půlmaratonu vede mezi skvosty Karlových Varů : Dobrý den, mapa závodu je vždy dostupná na stránce runczech.com Může se stát, že trasa se nebude…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků