logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecká on-line poradna

Výpis rad on-line poradny, strana 115

Jak natrénovat na 6 km běh při triatlonu

Dobrý den Miloši, ještě jsem Vám nestačil poděkovat za cenné rady, které mi přivedly šťastně do cíle pražského maratonu – děkuji ještě jednou – byl to neskutečný a nepopsatelný popis euforie a žiji z něj ještě do teď. Nyní se připravuji na triatlon – začínám malými objemy – běh jen 6 km – jaký trénink byste mi doporučil pro dosažení co nejlepšího času na této krátké trati? Děkuji. Dan

Miloš Škorpil

Dane, inspirovat se můžeš v tréninku, který vychází pravidelně na Běžecké škole v pondělí a je směřován k tréninku na 5 resp. 10 km, ten by měl být pro tvůj záměr naprosto dostačující. Jinak blahopřeji k absolvování maratonu a přeju ti, aby ti ta euforie z toho nabytá vydržela co nejdéle, nejlépe navždy :).

Miloš Škorpil, 17. 7. 2010

Jak prodlužovat dobu dlouhých běhů a jak si nosit při běhu pití

Dobry den, jsem sportovkyně dělám atletiku, i závodně. Chci se zeptat, denně běhám až 1 hodinu a plus si dělám svoje další sporty jako je kixbox, fotbal, plaváni, spinning, basketbal a tenis. Konkrétně mi jde o to, že bych chtěla v kuse uběhnou třeba 5 hodin, nyní uběhnu tak 2, jak mám dobu prodlužovat. A pak mám ještě jednu otázku, chci si sebou na běh brát pití ale nevím kam si ho dát. Díky za odpovědi.

Miloš Škorpil

Nikolo, pokud jde o prodlužování vzdálenosti, pokud běháš pravidelně jak píšeš, tak svůj nejdelší běh (1x týdně) postupně prodlužuj každý týden cca o 20 minut až se dostaneš na těch 5 hodin. Pokud jde o nošení pití sebou, máš několik možností, buď si koupit nosič na láhev a do té si láhev s pitím vložit (buď cyklistický bidón – prodávají se v cyklo prodejnách, nebo max litrovou láhev s pitím), pak si také můžeš koupit camelback, což je takový baťůžek na záda, v němž je vložen plastový pitel, z něhož vede hadička. Pytel naplníš vodou, camelback dáš na záda a při běhu pohodlně popíjíš.

Miloš Škorpil, 13. 7. 2010

Rozložená vzdálenost dlouhých běhů

Ahoj Miloš, pocas leta treba udrzovat vytrvalost na podzimni maratony, ale je uzasne horko a dlhe behy su dost narocne na cas. Dostal som napad absolvovat dlhy beh rozdeleny na etapy napr. rano 10 km a vecer 15 km. Moj dotaz spociva v tom ci dokazem takto natrenovat dostatocne hlavu a samozrejme dostatocne vycerpat glekogenove rezervy. Zda sa mi to dost jednoduche a pohodlne tak tam bude asi nejaky povestny hacek. Dik za odpoved. S pozdravom Alex

Miloš Škorpil

Alex, pokud budeš přes léto běhat jak navrhuješ určitě to nebude na škodu věci, horší by bylo, kdybys neběhal vůbec. Ostatně, vyslovená horka nejsou každý den, takže v den, kdy je chladněji můžeš zařadit delší souvislý běh a pokud už si v životě nějaký maraton absolvoval, tak tělo už si pamatuje o co jde a také tvoje hlava ví, že se to dá zvládnout. Situaci můžeš využít i tak, že ranních 10 km si rozložíš jako fartlek s tím že první 2 – 3 km a poslední kilometr poběžíš zcela volně a ten úsek mezi tím si budeš hrát s rychlostí – tvůj běh to velmi oživí. Odpoledne pak běž jednou zcela volně, jako regenerační běh a jednou v tempu maratonu či půlmaratonu.

Miloš Škorpil, 12. 7. 2010

Posilování u sprintéra

Dobrý den, je mi 16 let a dělám už rok atletiku (konkrétně sprint) a chtěl jsem se zeptat jestli je dobré kombinovat běhání s posilovnou. Zatím jenom běhám, ale mé výsledky nejsou nijak výjimečné (100m – 12,12). Je vhodné začínat s posilovnou v tomto věku? Slyšel jsem že posilka to dost zkracuje šlachy atd. Mohla by se posilovna výrazně podepsat na mých výsledcích nějakým radikálním způsobem? děkuji.

Miloš Škorpil

Marku, pokud běháš sprinty, tak přiměřené posilování je určitě vhodné a určitě se projeví na zlepšení tvé výkonnosti. Posilování zkracuje šlachy a vazy jen tehdy, když je opomíjeno protahování – strečink, jestliže budeš vhodně (s přiměřenou váhou tvému věku a konstituci) cvičit a také k tomu používat vhodné protahovací cvičení, tak se nemusíš bát zkrácení vazů, naopak obé ti velmi prospěje a bude vést k celkovému zrychlení tvých časů.

Miloš Škorpil, 11. 7. 2010

Bolest postranních koleních vazů

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat co mám dělat při natažení postranního kolenního vazu. Jsem atlet (sprinter) a už asi měsíc mě stále pobolívalo koleno (vazy) zejména při rozcvičce, ale při běhu to bylo ok. Jenže před týdnem se to ozvalo i při závodě, nebyla to nějaká strašná bolest jen jsem to dost cítil na levé straně kolena. Navštívil jsem ortopeda, ale ten mě poslal pouze na rentgen, kde nic nenašel a poslal mě domů s mastí Felctor. Sdělil mi že mám začat trénovat až mě to nebude bolet, jenomže mě to při chůzi vůbec nebolí, ale bojím se, že když začnu opět běhat, tak mě to chytne. Jak dlouhá je doba rekonvalescence, případně od čeho by zranění mohlo pocházet, když jsem žádný úraz neprodělal? Děkuji.

Miloš Škorpil

Marku, doba rekonvalescence je odvislá od toho, co zranění vyvolává a také od toho, zda již pokročilo do fáze zánětu. Pokud jde o to první, přetížení vazu nemusí být způsobeno vysloveně něčím, co si přímo uvědomujeme, nebo lépe řečeno zraněním které si uvědomujeme, třeba tím, že evidentně špatně došlápneme, přeženeme trénink, může ale být způsobeno přehnaným protahováním. Zranění, které popisuješ může být však zapříčiněno i změnami na chodidle – propadnutím klenby, špatně zvolenou běžeckou obuví, nevhodným povrchem, prostě těch možností je celá řada. První co je tedy třeba udělat je analyzovat příčinu a od té začít. Vrať se v myšlenkách do doby, kdy jsi zranění začal pociťovat a pak se snaž uvědomit, co bylo ve dnech předtím, jestli jsi nezměnil obuv, neabsolvoval nějaký náročnější trénink, nedělal něco, kde by jsi mohl inkriminovanou oblast kolene více zatížit – může být i celodenní turistika, prostě snaž se vzpomenout na všechno, co může být relevantní ve vztahu k tomuto zranění. Obecně také podceňujeme výživu, tím míním potravní doplňky – doplňování minerálů, které když tělu dojdou, projeví se též tak, že některý z více zatěžovaných svalu či vazů prostě začne stávkovat, nedostává totiž ty správné impulzy z nervového centra. Tady bych doporučil doplňovat zejména hořčík, vápník, selen a zinek a další, vše to najdeš třeba v Regeneru od Nutrendu.

Miloš Škorpil, 10. 7. 2010

Jak vybrat vhodnou běžeckou obuv, když jsem silný pronátor

Dobrý den Miloši, rád bych Vás požádal o radu při výběru bot pro běh (tvrdý povrch). V minulosti jsem běhával pravidelně trasy cca 8-10 km, ale kvůli bolesti kolen jsem toho nechal. Myslím, že hlavním problémem byl nevhodný výběr bot. Mám silnou pronanci, díky které jsem již několik bot celkem rychle zničil. Můžete mi poradit vhodný model (nebo více typů), který by mi mohl vyhovovat? Výška 184 cm / váha 80 kg. Děkuji!

Miloš Škorpil

Štěpáne, poradit mohu, ale ze zásady to nedělám protože každý jsme konstitučně jiný, v příštím týdnu o tom budu psát na Běžecké škole v článku „Mýty o běžeckých botách“, jediné, co ti mohu poradit je abys zašel do obchodu kde jsou „vycvičení“ prodavači jako je adidas na Příkopech, Triexpert na Žižkově, Kočárník v pasáži Lucerna, či Gigasport na Zličíně, pokud jde o Pražské obchody, pokud jde o mimopražské tak vím, že umí ve Sportu Hotárek v Náchodě, ve Sport Staněk v Turnově nebo ve Sportu Holas v Havlíčkově Brodě. Vždy ale jdi po typech s podporou, obecně je poznáš buď podle toho že mají v názvu „kontrol“ a opticky mají na vnitřní straně boty klín, který je barevně odlišen od zbytku mezipodrážky (část boty mezi svrškem a podrážkou).

Miloš Škorpil, 10. 7. 2010

Správná technika běhu

Dobrý den, trápí mne moje běžecká technika. Máte nějakou obecnou radu, jak mám docílit toho, aby můj „běh“ přestal připomínat sérii poskoků? Při běhu také hodně hýbu rameny, ale spíš ve vertikálním směru – nahoru a dolů. Jak se naučit běhat správně, když nemám trenéra ani nikoho, kdo by mi pomohl opravit evidentní chyby, které si ale člověk při běhu moc neuvědomuje?

Miloš Škorpil

Pavle, tady virtuální, ale i tištěný svět selhává, popsat jak to má správně vypadat jde, ale nemá to moc velký účinek, když dotyčný nevidí, tedy spíše necítí, jak to má dělat správně, tady pomůže opravdu jen osobní kontakt. Ozvu se ti na tvůj e-mail a něco vymyslíme.

Miloš Škorpil, 7. 7. 2010

Půchýře

Dobrý den, stále mě trápí puchýře na pravé noze. Dělal jsem si testy nášlapu na nohu přímo u pana Škorpila, když objížděl republiku. Jsem pronanční typ. Koupil jsem si přímo pronanční boty od Adidasu na základě zmíněného testu, které mi opravdu pěkně sedí. Dále jsem vyměnil ponožky, protože stále nevím kde by mohl být problém. V sobotu jsem si zaběhl Olomoucký půlmaraton a puchýře se opět objevily. Dělá se mi hlavně na palci pravé nohy a na dvou vedlejších prstech. Není to přímo zespoda, ale na části z boku. Jeden známý mi radil, ať si pořádně před během promasíruji nohy a namastím krémem což jsem učinil. Sice výsledek je lepší než po Pražském půlmaratonu, ale určitě to není ideální. Nedokáži si představit, že bych měl běžet plný maraton s tímto problémem. Prsty jsem si po závodě nafotil. Osobně to tipuji na nějaký špatný došlap pravé nohy, ale nevím jak to řešit. Děkuji za rady Jirka

Miloš Škorpil

Jirko, problém u tebe může být ve tvaru nohy, tím myslím, že můžeš mít řecký nebo kvadratický typ nohy (http://www.bezeckaskola.cz/clanek-411-bezecke-boty-ndash-co-si-vsechno-pri-vyberu-ohlidat.html), v tom případě bych doporučil, abys koupil běžecké boty o půl čísla až o jedno číslo větší než si si zatím kupoval. Problém je v tom, že se ti prostě ve špičce noha do boty nevejde a naráží na její přední část a tím pak dochází k tvorbě puchýřů. Samozřejmě, to může být i nášlapem, ale to nedokáži posoudit, když nevidím.

Miloš Škorpil, 29. 6. 2010

Bolest pod kotníkem, na zevní straně chodidla

Dobrý den, už skoro rok zápasím s bolestí pod kotníkem v zevní straně chodidla – prý snad trochu netradiční bolest úponů – od patní kosti směrem k malíčku. Neuhnal jsem si to paradoxně běháním, ale dlouhou chůzí po horách. Každopádně o běhu nemůže být ani řeč, i běžná chůze je po tak zhruba kilometru bolestivá. Zkusil jsem ultrazvuk, rázovou vlnu, injekce – klasika. Bez jakéhokoliv efektu. Chci se zeptat, zda náhodou nemáte s podobným problémem zkušenost, zda by nepomohla třeba akupunktura či nějaká úprava chůze či obuvi. Na běhání to už nevypadá, ale aspoň na to chození... Díky

Miloš Škorpil

Karle, dle mého názoru je příčinou tvých problémů nějaká dysfunkce nohy (chodidla) a pokud se nepodaří nějak eliminovat ji, můžeš zkoušet všechno možné a výsledek je nulový. Ostatně o tom už jsi se přesvědčil. Chce to navštívit podiatra, který se ti na nohu podívá a navrhne řešení, nejspíš to bude úprava speciální vložky do bot. Samozřejmě s tím pak souvisí i úprava chůze. Tam by to však chtělo osobní setkání, tedy společné pochození, abych ti mohl říci, co změnit. Na tvůj osobní e-mail ti posílám kontakt na podiatra. Věřím, že ti pomůže a že budeš moci ještě i běhat.

Miloš Škorpil, 26. 6. 2010

Dlouhodobé potíže po vyvrtnutí kotníku

Dobrý den, přibližně před rokem jsem si vyvrtla kotník, ale vzhledem k tomu, že na rentgenu nic nebylo, tak mi bylo lékařem doporučeno si nohu obvázat a mazat mastičkou. Neměla jsem žádnou podlitinu, pouze otok. Za měsíc pro neustálé bolesti mi jiný lékař dal ortézku a i přes to jsem ještě další dva měsíce kulhala a nebyla jsem schopna nohu pořádně zatížit. Pak se kotník lehce uklidnil, tak že jsem mohla začít normálně chodit (po 3 měsících). Na jaře mě začalo pobolívat pod kolenem a nyní chodím na rehabilitaci s bolestmi v zádech. V okamžiku, kdy mi terapeutka začala dávat tělo do pořádku technikou uvolňování svalů na celém těle, tak po tom, co prováděla masáž achilovky a uvolňovala napětí lýtkového svalu, se kotník znovu rozbolavěl. Bolí vnější kotník (lehce nateklý) a bolest se táhne až ke kolenu po vnější straně lýtkového svalu a pod kolenem. Je to taková palčivá bolest s pocitem tahu, že mi dělá problém stát a bolest pod kolenem mi znemožňuje chůzi. Chodím i na akupunturu, ale nemám pocit žádného zlepšení. Jak je možné, že skoro po roce mám znovu takové problémy? Mám znovu navštívit nějakého ortopeda nebo by stačilo nějaké mazání?

Miloš Škorpil

Ilono, často se stává, že úspěšnou léčbu provází nejprve zhoršení stavu. Prostě různé části našeho těla se dostávají do patřičných pozic, proto většinou chiropraktici a fyzioterapeuti postupují v uvolňování zatěžovaných partii postupně. I tvé následné bolesti (koleno, záda) se dají vysvětlit, protože se událo nejspíše to, co děje většinou, když utrpíme nějaké zranění, ve snaze ulehčit zraněné části těla, odlehčujeme ji, rozhodíme si postavení celého oporného a pohybového ústrojí a to vede k přetěžování jiných partii. Mazání už v tvém případě nepomůže, ale napíšu ti na tvůj e-mail kontakt na podiatra, který by ti mohl pomoci.

Miloš Škorpil, 18. 6. 2010

129, 128, 127, 126, 125, 124, 123, 122, 121, 120, 119, 118, 117, 116, 115, 114, 113, 112, 111, 110, 109, 108, 107, 106, 105, 104, 103, 102, 101, 100, 99, 98, 97, 96, 95, 94, 93, 92, 91, 90, 89, 88, 87, 86, 85, 84, 83, 82, 81, 80, 79, 78, 77, 76, 75, 74, 73, 72, 71, 70, 69, 68, 67, 66, 65, 64, 63, 62, 61, 60, 59, 58, 57, 56, 55, 54, 53, 52, 51, 50, 49, 48, 47, 46, 45, 44, 43, 42, 41, 40, 39, 38, 37, 36, 35, 34, 33, 32, 31, 30, 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

rubriky online běžecké poradny

inzerce

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků