logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecká on-line poradna

Výpis rad on-line poradny, strana 116

Správná velikost běžecké obuvi – nákup přes internet

Dobrý den, jak se mají správně vybírat běžecké boty podle velikosti? Na internetovém obchodě behshop.cz udávají, že boty zn. adidas, mají být o číslo větší a ostatní značky o 1/2 čísla větší. Nevím, proč to tak uvádějí, mohu se tedy podle toho řídit? Mám velikost č.4., jaké číslo obuvi mám volit pro běh? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Jitka.

Miloš Škorpil

Jitko, obecně by si měl člověk kupovat běžecké boty o půl čísla až o číslo větší než má boty, které běžně nosí. Pokud jde o adidas, tak já třeba je musím mít ještě o půl čísla větší než u jiných značek. Pokud jde o nakupování přes internet, tak bych ti doporučoval následující postup. Rozhodně by jsi si měla vyzkoušet minimálně danou značku, z jejíž nabídky si chceš běžecké boty objednat, v nějakém klasickém (kamenném) obchodě. Až poté, co si budeš jistá velikostí, si je objednat přes internet ty, co se ti líbí.

Miloš Škorpil, 13. 8. 2010

Intrevalový trénink – kdy s ním začít, nechat se nervovat pomalým tempem

Dobrý den Miloši, zaujal mě, stejně jako Filoménu článek Osm největších běžeckých hříchů. Už vím z odpovědi na její dotaz jak začít s intervalovým tréninkem, zajímalo by mě, kdy začít s intervalovým tréninkem. Běhat jsem znovu začal před třemi měsíci, je mi čtyřicet 180/87 pár kilo už jsem zhubnul. Dosud jsem trénoval asi jako každý začátečník, postupným zvedáním objemů a vynecháváním chůze jsem se dopracoval k běhu třikrát týdně (po/út, čt, so) první dva jsou 10 km za 1h 15 min, v So teď běhám asi 15 km za 1h 50 min. Tepovka 130 – 140 v průměru (do kopce 150 +, z kopce 120 -), tempo je šnečí, ale to mi nijak nevadí, vždycky jsem byl šnek. Teď už to není kam protahovat, 1h 15 min čistého času jsou dvě hodiny hrubého a to je ve všední den maximum. Ty sobotní běhy bych rád ještě prodlužoval. Kromě toho chodím dvakrát týdně (po/út, pá) plavat 30 – 45 min. Na žádný závod se nechystám, můj cíl je ještě nějaké kilo sundat, hubnoucí plán (č. 2) ze zelené knihy už jsem asi překonal. Moje dotazy:

  1. Mám se nějak nervovat pomalým tempem (7 – 7:30 min/km) ? (Hřích 6)
  2. Má cenu prodlužovat sobotní běh (doufám v odpověď ano :-)), jak moc, jak rychle?
  3. Jak v těch dvou nesobotních trénincích bojovat proti hříchu 7?

Díky.Ondřej

Miloš Škorpil

Ondřeji, nejprve odpovím na dotaz, skrytý v textu, tedy kdy začít intervalovým tréninkem. Myslím si, že pokud ten intervalový trénink bude v té formě, jak jsem jej doporučil Filoméně, tedy: s tím, že jednou týdně zařadíš intervaly a to tak, že první týden dáš 5x [1 min (90 % TF max – 2 min (65 % TF max)], každý další týden si přidáš jedno opakování až se dostaneš na 10x, tak po třech měsících běhání se s tím dá klidně začít a to bez ohledu na váhu, kterou máš. Svaly i klouby už by měly být schopné to ve zdraví vstřebat.

Mám se nějak nervovat pomalým tempem (7 – 7:30 min/km)? (Hřích 6)

Rozhodně se jím nenech nijak nervovat. Ostatně jakmile zařadíš do svého tréninku intervalový trénink to tempo se začne postupně zrychlovat a možná budeš překvapen jak.

Má cenu prodlužovat sobotní běh (doufám v odpověď ano :-)), jak moc, jak rychle?

Odpověděl jsi si ostatně sám. MÁ a to cca o 2 km či 10 – 15 minut za týden. Každý čtvrtý týden to však chce hodit zpátečku a běžet zhruba to, co jsi běžel tři týdny před tím, následný týden začít tam, co jsi skončil. Pokud se ale nechystáš třeba na maraton, tak se zastav nejpozději na 4 hodinách. Ostatně, tím, že se začneš zrychlovat, doběhneš čím dál tím dál :).

Jak v těch dvou nesobotních trénincích bojovat proti hříchu 7?

Třeba tím, že ten první poběžíš jako intervalový a v tom druhém budeš jen šoulat nohama. Uvidíš sám, že budeš po intervalech vděčný, že se nemusíš nikam honit a jen si ten běh v klidu užít.

Miloš Škorpil, 10. 8. 2010

Výron kotníku -

Ahoj Miloši, píši ti jako totálně psychicky i fyzicky zlomený sportovec. Je mi 33let a před 20 měsíci jsem byl aktivní běžec (200km měsíčně) a cyklista 5000 km ročně. Jednoho špatného dne jsem si byl zahrát s kamarády hokejbal a přivodil si výron kotníku. Do deseti sekund jsem měl kotník o velikosti fotbalového balónu s pěknou modřinou. Po vyšetření na úrazovce s rtg bez zlomeniny mi byla dána na nohu nějaká mast a stahovadlo s tím ze mam nohu šetřit a ledovat. Od té doby jsem prodělal mnoho kur – magnet, laser, injekce a cvičeni. 9 měsíců po úrazu jsem podstoupil operaci kde mi byly odstraněny nějaké zjizvené tkáně. Dále jsem dodržoval klidový režim. 11 měsíců po operaci při zátěži třeba v práci po dvou hodinách, kdy stojím na nohou, mam bolesti na zevní straně pod kotníkem, nad nártem a bolest jde až do kolene. Poslední dobou jsem prosel vyšetřením krve zda nemam nějaký zánět -negativní, magnetická rezonance bez patologie a pravě jsem začal chodit na rázovou vlnu. Pokud nepomůže rázová vlna tak poslední možnost je prý léčba krevní plazmou. Na první pohled vypadá noha jako zdrava bez otoku, zarudnuti, ale pohyb omezeny. Chtěl bych se zeptat zda neznáš nějakého velmi dobrého ortopeda který mě pomůže a já se budu moci opět bezbolestně se proběhnout? Předem děkuji za odpověď. Dalibor

Miloš Škorpil

Daliborovi jsem okamžitě poslal kontakt, čímž by to mohlo pro mě skončit, myslím si však, že tenhle dotaz je dobré zveřejnit, už třeba jenom proto, že:

  1. mě fascinuje s jakou zarputilostí se Dalibor chce vrátit a dělá proto všechno, co může
  2. mi připomíná dobu, kdy jsem více jak tři roky bojoval s doktory, maje v oblasti třísla bulku velikosti švestkové pecky, o níž jsem byl přesvědčen, že je příčinou mých stále se vracejících zvýšených teplot, které mě poté, co se trošku dostanu do formy, zase srazí zpátky. Nakonec se mi je podařilo přesvědčit a bulku mi vyoperovali a měl jsem klid a začal běhat ultramaratony
  3. mi připomíná příběh Míši Dimitriadu, s níž zrovna chystáme rozhovor – taky si prošla dobou, kdy se potýkala se zraněním a měla pocit, že se to snad už nikdy nezlepší
  4. mi připomíná příběh Petra Solničky, s nímž také chystám rozhovor a s kterým si život taky pěkně pohrává, ale on se mu nakonec vždycky vzepře a najednou se zase objeví někde hodně vysoko.

Tím jen chci říct to, že nikdy nesmíme svůj boj vzdát, dokud je byť sebemenší šance – musíme ji využít. Budu moc rád, když se Daliborův kotník – a já tomu věřím, dá natolik do kupy, že bude zase moci běhat, jezdit na kole a bez bolesti delší dobu stát. Ostatně, na jeho případ rozhodně nezapomenu a budu se snažit sledovat průběh léčby. Pro vás ostatní a vlastně i pro Dalibora mám jednu radu: Když vás potká jakýkoliv zdravotní problém, dejte na svou intuici. Máte-li pocit, že vám pomůže automasáž, začněte postižené místo samovolně masírovat, nezkoumejte v moudrých knihách, neptejte se lékařů jak, dělejte to tak, jak to cítíte a dělejte to pravidelně den co den a věřte, že to pomáhá. Je to možná trošku divné – věda a ani medicína vám rozhodně nezdůvodní, proč to tak funguje, ale ono to prostě FUNGUJE. Kromě toho ještě zkonzultuji Daliborův případ s Dr. Jirkou Markem.

Miloš Škorpil, 2. 8. 2010

Wave Elixír – vhodné – nevhodné a na co

Dobrý den, jsem běžec mírně pokročilý, neběhám závodně, spíše pro radost. Mám dotaz ohledně výběru správné obuvi na běhání. Pravděpodobně mám neutrální nášlap chodidla, možná mírná pronace, chci se zeptat, jestli by nohám a celkově vadilo, kdybych si koupil boty Mizuno Wave Elixir 4 u kterých výrobce uvádí že jsou to boty na silnější pronaci. Vím, že bych mohl mít jiné modely s neutrálním nášlapem, např. z řady Rider, ovšem chci se konkrétně zeptat na ty Elixiry. S pozdravem K. Osička

Miloš Škorpil

Kájo, v Elixírech jsem běhal, ne však v tomto konkrétním typu který uvádíš, ale nepředpokládám, že by se jejich vlastnosti (konstrukce) nějak výrazně změnila. Sám osobně mám neutrální nášlap a žádné problémy mi běhání v nich nečinilo. Jsou to však boty vhodné spíše na intervalový trénink (kratší – intenzivnější, úseky či na závod do 10 km) než na dlouhé vytrvalostní laufy.

Miloš Škorpil, 30. 7. 2010

Neumím běhat pomalu – mám pokračovat v běhání

Dobrý den, po předchozích neúspěších v běhání jsem si koupila pulsmetr a začala jsem úplně od začátku. Nejsem však schopna ani nejpomalejším tempem běžet v tepové frekvenci do 70-80 % TF max? Myslíte že je to tím, že mám špatnou kondici nebo dělám něco při běhu špatně? Měla bych pokračovat i přesto, že se můj tep při běhání blíží maximální tepové frekvenci? Nadváhu nemám. Děkuji za odpověď! Martina Láznová

Miloš Škorpil

Martino, zkus zvolnit. Přečti si taky článek Cháron tě zve k sobě -zpomal. Tam uvidíš, že nejsi žádná výjimka, a že po světě běhá spóóóusta lidí, kteří mají stejný problém. To, že se nemůžeš dostat na požadovanou tepovou frekvenci má několik příčin.
Za prvé – nedostatek svalů na správném místě. Tím chci říci, že tvé tělo na běh, než si je vybuduje, musí vynaložit hodně velké úsilí, to se projeví vysokou TF. Lepší je začínat běhat tak, že kombinuješ chůzi s během. I při chůzi si buduješ potřebné svaly pro běh a tělo má na to alespoň dost kyslíku a i energie, což se mu při běhu, nebyl-li provozován léta, nedostává. Takže začni tak, že budeš svůj běh prokládat např. 2 minutami chůze a nestresuj se tím, uvidíš, že brzy se výsledky dostaví, takhle bys s běháním nejspíše brzo skončila, protože by jsi si řekla, že na to nemáš a to jednak není pravda a pak by to byla věčná škoda.
Za druhé záleží na tom z čeho vycházíš při počítání své tepové frekvence. Pokud se řídíš tím, co ti vyhodnotí sporttester nebo obecným vzorcem 220 – věk, pak se zbytečně stresuješ. Mnohem vhodnější je vycházet ze vzorce 230 – věk a se zakomponováním ranní tepové frekvence, názorně to máš spočítáno v Encyklopedii pod heslem Výpočet – určení tepové frekvence.

Miloš Škorpil, 27. 7. 2010

Jak začít s intervalovým tréninkem

Dobrý den Miloši. Na FB jsi psal ať napíši s čím si nevím rady. Zaujal mě článek Osm největších hříchů… konkrétně možnost nebýt už začátečník a pohnout se někam dál. Prostě začít s intervaly... Běhám cca 3x týdně 5-10 km podle chuti a možností. A chtěla bych zkusit intervaly zařadit do tréninku a nejsem si moc jista jak začít. Zatím běhám podle sporttestru cca 70-80 %TF, samo někdy i níže abych hubla, ale to už se stejně moc neděje. Nechci to nějak přepálit, ale hrozně ráda bych se taky někam posunula. Díky moc za tipy a za skvělé stránky. Filomena

Miloš Škorpil

Filomeno, začni tím, že jednou týdně zařadíš intervaly a to tak, že první týden dáš 5x[1 min (90 % TF max – 2 min (65 % TF max)], každý další týden si přidej jedno opakování až se dostaneš na 10x, pak se zase ozvy. Samozřejmě před intervaly si dej 10 – 15 minut v tempu do 65 % TF max a po nich aspoň 5 minut v tomto tempu.

Miloš Škorpil, 26. 7. 2010

Haglundova pata – patní ostruha

Dobrý den Miloši, mám haglundovu patu na obou nohách. Běhám 4 roky a boty jsem měnil celkem často. Možná tento problém vznikl už dřív, nevím paty jsem si nikdy moc neprohlížel. Momentálně se 3 měsíce léčím laserem a ultrazvukem. Velké bolesti již nemám, ale ráno mi ještě chvilku trvá než se rozchodím. Je mi 30 let. Má otázka zní: jestli s tímto problémem, který se podle mého doktora již nezlepší, pouze se dá odstranit momentální bolest, dá běhat aniž bych si nějak výrazně ublížil. Zatím počítám, že budu běhat jen pouze do pocitu pohody, což jsem zkoušel a 5 km je strop (dříve kolem 90km/týden), pak paty začínají malinko pálit. Samozřejmě začnu až po ukončení léčby! Děkuji Radek

Miloš Škorpil

Radku, nejdřív pro ty, co budou tento tvůj dotaz číst malé vysvětlení, co je to Haglundova pata čili – exostóza a jak vzniká. Haglundova pata (ostruha) vzniká na zadní straně kosti patní vlivem dlouhodobého mechanického dráždění. Běhat se s tím dá, ale jak jsi sám poznal je to dosti bolestivé. Bohužel znám dosti běžců, kteří nakonec museli ostruhu odseknout, ale i po této operaci se dá vrátit k normálnímu běhu. Bohužel ani to, že člověk přestane běhat situaci (problém) neřeší. Jak již z popisu Haglundovy paty vyplývá – vzniká dlouhodobým mechanickým drážděním a to dráždění probíhá i při chůzi. Pokud s tím chceš něco dělat zkus podiatra. Na tvůj e-mail, ti posílám na jednoho kontakt, jde o to, co nejméně zatěžované místo dráždit!

Miloš Škorpil, 24. 7. 2010

Sportester – tepová frekvence – rychlost a jiné otázky

Dobrý den Miloši, snad nebude vadit, že se budu opakovat, jestli že Vám vyjadřuji svůj obdiv k veškerým Vašim aktivitám ohledně propagace běhu, obdiv k Vašim fundovaným radám a k člověčímu přístupu vůbec. Přivedlo mě to až k osmělení se a napsání jakéhosi mého případu, který není prost určitých nejasností a tápání při mém běhání. Jsem už stará páka, je mi 58. S kondičním během jsem začal v roce 1977 a s menšími přestávkami jsem běhal do roku 2000. Od té doby už to nestojí za zmínku. Jako alibi jsem sám sobě uváděl to, že jsem se věnoval na dosti vysoké úrovni záchranářské kynologii, která mi, pravda, spolykala dosti času. V lednu mě však nejlepší přítel opustil a ve mně uzrálo rozhodnutí vrátit se ke své lásce, běhání. Takže jsem 28. dubna opět vyběhl. Od 19.5. jsem měl kvůli nachlazení pauzu – měsíc, ale už opět běhám. Nachlazení mě donutilo dojít k lékaři, kde se rovněž potvrdil vyšší tlak a zvýšený cukr, což jsem sice věděl, ale nijak neléčil. Jsem teď na práškách na tlak a tlak je v normálu. Ohledně běhu mám požehnání od lékaře. Já sám si od toho slibuji, že díky běhu se tlak a nakonec i ten cukr upraví do normálních hodnot. Jde o to, jak běhat. Patřím do kategorie hobíků, běhával jsem 100 až 200 km/měsíc. V době, kdy jsem začal existovala snad jediná literatura, a to Běh pro zdraví od E.Dostála, skvělá knížka. Jenže čas pokročil a já zjišťuji, co všechno jsem dělal blbě, např.vždy jsem běhal na hraně možností stálou rychlostí, atd. Díky Vašim stránkám jsem se mnohé dozvěděl. Nyní trošku konkrétněji. Taky mám, bohužel, pocit, že běhat dnes bez sporttesteru je ignoratstvím. Nemám ho, i když jeho koupi nevylučuji. Nemohu si však pomoci, připadá mi, že se zde jedná o přesné počítání s nepřesnými údaji, potvrzují mi to některá zděšení běžců v souvislosti se sporttestery. Vyveďte mne z omylu, jestliže si myslím, třebas opravdu blbě. Vychází se z max.TF. Ta se stanoví dle vzorce, kde je zahrnut věk. Kalendářní, věk, ale biologický věk se přeci mohou dosti lišit, podle toho jak je které tělo zhuntováno. A my si pak přesně odměřujeme TF na 60, 80, atd. procent. Jinak, čím vyšší je trénovanost běžce, tím rychleji se TF dostane do klidové hodnoty po ukončení pohybu. U méně trénovaných to trvá delší dobu, než se hne, takže běhání podle zón TF mi přijde dosti nejasné, díky nepružnosti TF. Tady se musím přiznat, Miloši, že v tom tápu, což je nejspíše způsobeno mou neznalostí problematiky a určitým staromilstvím. Další věc, všade se dočítám,ž e bych měl začít půl hodinou běhu. Já jsem běh neprokládal chůzí, začínal jsem na 2 km, protože pomalým během, který mi nečiní potíže za půl hodiny uběhnu 5km. (samozřejmě, že jsem se poprvé štval a teprve díky Vašim stránkám jsem snížil tempo na příjemných 6-6,30 min./km.) Připadalo mi však hlavně psychicky neúnosné začít na 5km. Taky nevím, co by na to říkaly kolena, šlachy atd. Měřím 176/75kg, zatím po dvou měsících běhání žádný problém nemám, snáším dobře i současná vedra. Běhám nyní 3-4km, 3x-4xtýdně a každý další měsíc to chci o 1 až 2km prodloužit. Párkrát už jsem běžel i 5km, ale zatím to není má nejkratší vzdálenost. Chtěl bych časem zařadit i fartleky o rychlé výběhy do kopce, tady však nevím, po jaké době toto mohu absolvovat, abych něco neuspěchal. Možná časem půjdu i do nějakého závodu, avšak netoužím se dostat do stresu z toho, že se mi nedaří striktně plnit určitý tréninkový plán. To současné tempo 6až 6,30min./km je dosti demoralizující, stěží si nyní dokážu představit, že ještě někdy budu schopen běžet pod 5min./km. Ohledně sporttesterů, pokud mi ho doporučíte,t y peníze obětuji, koneckonců, jedná se o zdraví. Jenže nevím který, rád bych, aby to taky měřilo rychlost a vzdálenost, třeba na bázi čipu na botě, i když netuším, jak to může být přesné. Promiňte, Miloši, že jsem Vám vylili své srdce, nedělám to často. Jestliže mi odpovíte, případně přispějete drobnou radou, budu nadmíru potěšen. S pozdravem Dušan Benbenek, Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava.

Miloš Škorpil

Dušane, díky za tvou zpověď, když dovolíš, otisknu jí jako článek na stránkách, protože si myslím, že tím nejlépe pomůžu spoustě lidí, kteří mají v hlavě stejně jako ty, spoustu otázek, na něž těžko hledají odpovědi. Zkusím ve stručnosti odpovědět na to, na co se ptáš.

Sporttester:
Není určitě nejnutnější, ale u ty máš problém s vyšším tlakem, takže bych se za něj přimlouval, pokud jde o typ, doporučoval bych Suunto t3C, ten by měl vyhovovat tomu, co ty potřebuješ – umí změřit tep i vzdálenost a to velmi přesně. Pokud se rozhodneš zatím běhat bez něj, mohly by ti pomoci se v sobě lépe vyznat informace v článku Pět typů – jak můžeme poznat intenzitu tréninku bez sporttesteru.

Tepová frekvence:
Platí to samé co o sporttesteru, tedy nemusíš si jí nutně měřit, pokud se dokážeš „kočírovat“ sám :), navíc v tvém případě, pokud ti má běh přinášet hlavně radost a pomoci k lepšímu zdraví a kondici, je někdy měření na škodu, zejména pokud má běh člověk jako relax, psychický odpočinek, pak sledování jakýchkoli budíků ho z tohoto klidu vyvádí. Pokud jde o její spočítání, tak si nejspíš nezaznamenal, že já při výpočtu používám i klidovou frekvenci, což člověku umožní zohlednit právě jeho aktuální fyzickou kondici, není to tedy vzorec obecný. Celý výpočet najdeš v encyklopedii, pod heslem Výpočet – určení tepové frekvence.

Délka rozklusání:
Nevím, kde jsi to četl, já pokud jde o rozklusání doporučuji 15 minut nebo 3 km, 30 minut, je opravdu, jak sám píšeš, přespříliš.

Fartleky, výběhy kopců:
Po těch třech měsících, co už zase běháš, můžeš začít pomalu klidně zařazovat.

Závody a tempo na nich:
Tohle bych vůbec neřešil, pokud se někdy rozhodneš běžet nějaký závod, vůbec se nestresuj tím, jaké tempo jsi schopný běžet, je to tvoje tempo a děláš to pro sebe, pro svou pohodu, své zdraví, jo pokud by jsi se chtěl předvádět, tak pak by to byla jiná, takhle si s tím hlavu opravdu nelámej a běhej si jak je ti to příjemné.

Miloš Škorpil, 23. 7. 2010

Jak si udržet vytrvalost, když se nedá běhat

Dobrý den Miloši, rád běhám a Vaše rady a běžecký cirkus mi pomohly k velkému zlepšení. Letos mám za sebou dva maratony (3:11), dlouhý triatlon a několik krátkých, prostě fajn sezona. Bohužel jsem si při cyklistickém tréninku minulý týden zlomil klíční kost a lopatku. Triatlony tím pro mě letos asi končí, ale nechci úplně přijít o kondici. Co mohu dělat pro to, abych ztratil co nejméně? Např. jak a kdy začít cvičit, jakým způsobem jde s takovým zraněním trénovat vytrvalost, kdy je možné začít běhat, zda tejpovat rameno (případně i s tipem na někoho, kdo mi ukáže jak se to dělá)..., prostě vše co Vás napadne že bych mohl udělat, abych léto jen neproležel. Moc děkuji. Ota

Miloš Škorpil

Oto, tady je opravdu každá rada drahá, ale zkusím aspoň něco. Pokud jde o to co můžeš dělat, abys neztratil vytrvalost, tak chodit, chodit, chodit! Pokud budeš chodit na dlouhé výšlapy tak si vytrvalost zachováš, dokonce paradoxně, by se ti mohlo podařit jí i zvýšit. Pokud jde o to, kdy budeš moci začít cvičit, a jak, tam je to spíš otázka na lékaře či fyzioterapeuta, což já nejsem. S tejpováním je to podobné. Tam ti mohu poradit aspoň knihu, kterou vydala Grada a napsal jí pan Dr. Pilný a jmenuje se Prevence úrazů pro sportovce – taping.

Miloš Škorpil, 23. 7. 2010

Jak natrénovat na 1/2maraton v kopcích – terénu

Dobrý den, běhám podle vaší super knihy Běhání – od jogingu po maraton už skoro 3 roky. Chtěla bych nyní sebrat odvahu a připravit se na svůj první závod – 1/2 M, ale ne silniční, nýbrž terénní (hodně nahoru a dolů). Zajímá mě, jak s plánem „naložit“, co přidat, kolik a kdy, a co případně vypustit. Přeji hodně úspěchů a díky za cenné rady.

Miloš Škorpil

Petro, musím tě trošku opravit, tu knihu jsem nenapsal jen já, ale taky Aleš Tvrzník a Libor Soumar :), ale pokud jde o tvůj dotaz, nahraď intervalové tréninky v plánu fartlekem, to znamená běhej pokud to půjde tam, kde se mění profil terénu, běhej nahoru a dolů, nahoru zaber (běž co ti síly stačí) dolů sbíhej uvolněně ale snaž se nebrzdit. Pokud se chystáš svůj ½ maraton běžet někde v horách, pak se podívej na článek Jak se připravit na běhání do kopců.

Miloš Škorpil, 22. 7. 2010

129, 128, 127, 126, 125, 124, 123, 122, 121, 120, 119, 118, 117, 116, 115, 114, 113, 112, 111, 110, 109, 108, 107, 106, 105, 104, 103, 102, 101, 100, 99, 98, 97, 96, 95, 94, 93, 92, 91, 90, 89, 88, 87, 86, 85, 84, 83, 82, 81, 80, 79, 78, 77, 76, 75, 74, 73, 72, 71, 70, 69, 68, 67, 66, 65, 64, 63, 62, 61, 60, 59, 58, 57, 56, 55, 54, 53, 52, 51, 50, 49, 48, 47, 46, 45, 44, 43, 42, 41, 40, 39, 38, 37, 36, 35, 34, 33, 32, 31, 30, 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

rubriky online běžecké poradny

inzerce

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků