Iveto, z toho, že se tvé zranění přes dodržené rady nezlepšilo, ale spíše zhoršilo, usuzuji že již pokročilo do fáze zánětu. Proto je potřeba zajít k lékaři. Posílám ti na tvůj e-mail kontakt. Nejspíš bude potřeba koupit i nové běžecké boty, ale to bych řešil až po vyléčení.

Miloš Škorpil, 5. 10. 2010

Martine, tak to mám velkou radost. Pokud jde o Košice, tak tam běž první 3 km na 80 % TF max, pak přejdi na 82 – 85 % TF max. Pokud budeš cítit, že ti zbývá hodně sil, tak začny lehce zrychlovat po 32 km, do té doby běž stále stejně. je docela možné, že ti nohy i hlava budou chtít zryhlit už po půlce, ale snaž se je ukočírovat a opravdu začni závodit až po tom 32 km, nebo na něm skončíš!

Miloš Škorpil, 30. 9. 2010

Jano, u žen je to časté, to ano, ale to jek jediné s čím bych souhlasil, pokud se týče názoru tvého lékaře. Problém je vyvolán tím, že máte trošku širší pánev a z toho důvodu inklinujete k pronaci – vbočování nohy – chodidla dovnitř. Řeší se to jednak tím , že dámská běžecká obuv už s tím počítá a je tudíž konstruována technicky jinak než pánská, v případě větší dysfunkce se to pak řeší buď speciálními vložkami do bot (upravené přesně pro daného jedince) nebo běžeckou obuví s podporou. Navrhoval bych ti nechat si udělat speciální vyšetření, abys zjistila (na 90 % to tak bude), zda jsi pronátor či ne. Nechala si udělat speciální vložky případně si koupila dámské běžecké boty s podporou – jsou označovány jako KONTROL. Pokud jde o strečink, ten s tím nemá mnoho společného, naopak, pokud je prováděn přes míru, může být i škodlivý. Na tvůj e-mail ti pošlu kontakt na pediatra.

Miloš Škorpil, 29. 9. 2010

Martine, začni tím, že 3 – 4x týdně dáš 6x (2 min chůze – 2 min velmi pomalého běhu) a na závěr 2 min chůze. Každý týden další týden pak přidej (2 min chůze – 2 min velmi pomalého běhu) až se dostaneš celkově na jednu hodinu. Pak se vrať zase na 26 minut, tentokrát už můžeš zkusit celé pomalu běžet a každý další týden přidávej 5 minut běhu, zase do dosáhnutí 1 hodiny. Pokud se ti zdá, že tě zbytečně šetřím, tak věř, že nešetřím, jen radím to, co je tvoje tělo nyní bez úrazu zvládnout, případně se podívej na článek Charón tě zve k sobě

Miloš Škorpil, 26. 9. 2010

Pavlíno, trénink rychlosti je trošku alchymie, ale doporučil bych, aby jste buď pro syna našli atletického trenéra, který se věnuje sprintům, případně, aby se syn nácviku rychlosti sám věnovat. Nejlepší je běhat krátké cca 10 – 20 m dlouhé sprinty v sériích po 5 – 10. Ať to zkouší kdekoliv, třeba na tlesknutí, u fotbalu jde jak o rychlost jako takovou, tak i o rychlost reakce. Pokud byste měli zájem mohli bychom se domluvit na individuální hodině, kde bych ukázal pár cvičení. Hodně se dá získat i naučením se správně technicky běhat. Prostě jak jsem napsal v úvodu, je to docela alchymie, ale dá se to. Pokud byste měli zájem mohli bychom se domluvit na individuální hodině, kde bych ukázal pár cvičení.

Miloš Škorpil, 23. 9. 2010

Tibore, díky za otázku, jak sám uvádíš, odpověď na ní je hodně obšírná resp. předpokládá popsat tréninkový rok. Dávám v plénum ostatním, kteří chodí na Běžeckou školu, jestli je to pro ně též zajímavé téma, v případě, že ano, budu mu věnovat celý následující rok.

Miloš Škorpil, 18. 9. 2010

Tomáši, pokud si nejsi vědom nějakého špatného došlapu, či šprajcu od protihráče půjde nejspíše na namožené vazy, může však jít i o únavovou zlomeninu, což je takové plíživé zranění, které se špatně odhaluje – většinou není vidět ani na rengenu. Rozhodně bych doporučil 2 – 3 týdny nehrát fotbal a rozhodně návštěvu pediatra – odborníka na nohu (chodidlo), který by určil skutečnou příčinu.

Miloš Škorpil, 18. 9. 2010

Petře, k otázce ohledně strečinku, ideální je těch půl hodiny po závodě či večer, abys uvolnil zatěžované svaly, resp. protáhl antagonistické – které se vlivem těch zatěžovaných zkracovaly. Ideální těch půl hodiny po závodě nebo večer je to proto, že jsou v tenzi, ale už uvolněnější než přímo po výkonu a ještě zcela nevychladly. Pokud jde o dřepy z činkou, tak jak uvádíš – nejde o to, že by se to nedoporučovalo, spíš o to, že prostě posilování nohou při běhu je vhodnější v takovém pohybu, které tělo vykonává i při běhu nebo chůzi, což zrovna dřep s činkou není. Ale pokud si dáš přiměřený počet dřepů s činkou (10 – 20) s přiměřenou váhou, tak to vysloveně na škodu není, rozhodně získáš na výbušnosti a je to vhodné cvičení pro běžce na 800 m po 10 km, nebo i pro běžce do vrchu.

Miloš Škorpil, 15. 9. 2010

Petře, neměj strach, obdobně se chová organismus valné většiny běžců a běžkyň, nemáš se tedy čeho obávat. Vodu v těle ničím nezadržíš, pokud ano, odporovalo by to biochemii těla při výkonu. Pijeme, abychom měli v těle dostatek tekutin, aby nám všechny tekutiny v těle během výkonu dobře proudily – nezahušťovaly se. Pijeme také proto, abychom se mohli potit a tím organismus ochlazovat. Pokud by to takto nefungovalo, tak bychom se doslova a do písmene uvařili. Pokud tedy vše vypotíš a při běhu se potíš je to v pořádku. Horší by bylo, kdybys se potit přestal a na kůži by ti vyrazil takový vazký pot, to by znamenalo, že jsi dehydratován, takhle je vše v pořádku.

Miloš Škorpil, 14. 9. 2010

Pavle, dle mého názoru, by to chtělo navštívit pediatra, jako nejpravděpodobnější příčinu tvých potíží vidím nějakou dysbalanci nohy – chodidla, nebo může jít o nějaké celkové vybočení oporného systému. Rozhodně by to nemělo být nic vážného, kvůli čemu by jsi musel přestat běhat. Na tvůj e-mail ti posílám kontakt na svého pediatra. Magnetická rezonance je určitě dobrá léčebná metoda, ale neřeší příčinu bolesti, pouze to, co příčina vyvolala – něco, co noha, celý organismus vystavuje nekomfortu – a ten se pak brání právě bolestí, prostě protestuje.

Miloš Škorpil, 13. 9. 2010