Ahoj Maros, jak vidím z data poslání tvého dotazu tak ½ maraton, který by si rád běžel je už za 14 dní. Ale myslím si, že tím, že na něj odpovídám až nyní se má odpověď stejně nemění. Pokud si zmíněný ½ maraton chceš jenom odběhnout, tak si myslím, že po 10 letech hraní fotbalu, bys na to měl mít. Nějaký speciální trénink bych ale takto na poslední chvíli už nezačínal. Pokud jde o tvůj věk, tak pokud bys chtěl běhat, tak bych ti doporučoval se začít věnovat nejdříve kratším vzdálenostem, a až později přejít na ½ maraton a delší. Nyní máš nejlepší věk na to rozvíjet rychlost a tempo. Jeden start by tě ale zničit neměl, ale jak jsem uvedl už výše, pouze pokud si to odběhneš, za což považuji čas na hranici okolo 2 hodin.

Miloš Škorpil, 31. 7. 2006

Ahoj Katko, plně tě chápu, mám podezření že tvá zranění má na svědomí špatné dávkování tréninku v letech, kdy se tvůj organizmus vyvíjel. Nemyslím si ale, že by jsi už neměla nikdy běhat. Chce to najít jen citlivého fyzioterapeuta, který tě jednak odborně srovná a pak tě naučí provádět správná cvičení na to, abys posílila patřičné svaly, které by ti pomohli, třeba jen částečně problém odstranit. Ptáš se zda můžeš běhat jen pro radost. Osobně si myslím, že pokud zapomeneš na rychlost a naučíš se běhat jen velmi volně, bez odrazu, tak proč ne. Bohužel na Slovensku nikoho, kdo by ti mohl pomoci neznám. Pokud bys chtěla zavítat na toto vyšetření do ČR resp. do Brna, tak bych ti mohl jednoho lékaře doporučit

Miloš Škorpil, 31. 7. 2006

Ahoj Moniko, pokud jde o první část tvé otázky, tak to je spíše na delší článek než na odpověď v této rubrice. Jestliže ale chodíš běhat až ve 20.00 tak bych ti doporučil jíst naposledy okolo půl 6 – 6 večer. V podstatě pro tebe už to znamená večeři, protože po běhu, někdy okolo půl 10 večer, už by se chtělo jen pořádně napít maximálně si dát nějaké ovoce. Nevím co normálně večeříš, ale před během by to nemělo být velkého množství bílkovin a tuků.

K tvé druhé otázce, správně chápeš, že CLA je vhodné bát hlavně, když se nějak hýbeme, to znamená, že tebou navržené dávkování plně doporučuji.

Miloš Škorpil, 31. 7. 2006

Ahoj JaRu, je to trochu morbidní ale já pokud jsem si udělal výron, tak jsem si ihned sundával zinkoklih, do nějž ho dříve dávali a začal běhat okamžitě. Akorát je potřeba určitou dobu běhat jen po rovném povrchu a nohu si při běhu a chůzi zpevňovat buď elastickým obinadlem, nebo dnes lépe elastickým návlekem přes kotník. Problém je v tom, že čím déle zůstává noha v klidu, tím déle se pak výron léčí, neboť vazy, které kotník stahují ochabují. Jinak žádné zvláštní cvičení jsem nepoužíval a ani to nedoporučuji. Problém je tady v tom, že jak jsou vazy natažené (uvolněné), tak jakýmkoliv dalším propínáním si člověk může výron obnovit sám i při pouhém cvičení.

Miloš Škorpil, 31. 7. 2006

Ahoj Romane, při tvé týdenní kilometráži by jsi si sice zánět uhnat neměl, může jít klidně o nějakým způsobem přehozenou šlachu. Ale pokud tě ta bolest dosud nepřešla, tak určitě bude stát za to poradit se s lékařem. Spojení na něj jsem ti poslal na tvůj e-mail.

Miloš Škorpil, 19. 7. 2006

Ahoj Ludvíku, funkční životnost těchto bot se pohybuje na hranici 1000 km. Po té se v nich dá sice stále běhat, mnozí běžci si až potom libují že se v nich cítí jak v bavlnce ale pravdou je, že už nemají žádné tlumící, vodící ani odrazové schopnosti.

Miloš Škorpil, 19. 7. 2006

Ahoj Tomáši, mohlo by to být, že tvé problémy s puchýři pramení z tebou používaného nášlapu. Správný nášlap při dlouhých bězích je takový, že lehce dopadáš na vnější stranu paty, poté se noha v šikmé ose k palci překlápí tak, abys se odrážel z bříška palce. Taková jakási kolíbka. Tvé problémy s puchýři ale mohou mít také důvod ve špatných ponožkách. Dobré je běhat v ponožkách z funkčního materiálu. Stejné problémy způsobují i malé boty. Správná velikost běžeckých bot je o 1 – 1,2 cm větší než velikost nohy.

Miloš Škorpil, 19. 7. 2006

Ahoj Ondro, trénink na 1500 m a ½ maraton jsou hodně odlišné a možná účast na maratonu tě odsoudila k tomu, že se nyní nemůžeš hnout z těch 4:30 na 1500 m. Trénink na 1500 m se odvíjí hlavně s množství naběhaných úseků od 200 do 1000 m. Odhaduji, že tvůj problém bude mít příčinu asi ve špatně sestaveném tréninku. Jinak si myslím, že v 18 letech by si se měl soustředit opravdu na rozvoj rychlosti a tempa a až za pár let to zkoušet na delších tratích

Miloš Škorpil, 19. 7. 2006

Ahoj Pavle, nejlepší by ti bylo odpovědět: „zkus to běžet maraton bez toho aby sis prsní bradavky přelepil a už se nebudeš muset ptát.“ Ale jinak bradavky si přelepujeme aby se nám nerozedřeli jako o ně tře triko. Stačí, že se pereme s bolestí pramenící z únavy, není třeba k tomu přidávat ještě bolest z rozedřených prsních bradavek.

Miloš Škorpil, 19. 7. 2006

Ahoj Ladislave, kontakt na podiatra jsem ti poslal přímo na tvou adresu. Pokud jde o to zda běhat přes špičky, či přes patu. Tak jak sám uvádíš informace o tom co je správné se v různých zdrojích značně rozcházejí. Je to z toho důvodu, že:

1. informace píše někdo kdo nikdy neběhal;

2. běhal ale třeba sprinty – běh ze špičky.

Pro běžce, který běhá pro zdraví je nejvhodnější běhat následovně:

Noha dopadá lehce na vnější stranu paty – překlápí se v ose – odráží se z palcové hrany. To znamená je to takový houpavý pohyb. Proč je tento způsob dopadu vhodnější? Prostě proto, že běžecké boty jsou funkčně konstruovány tak, že pohlcená dopadová energie těla se posouvá membránou podrážky v dopředném pohybu a je pak využita při následném odraz = úspora energie, menší zátěž na pohybový aparát (u vás navíc konkrétně na kyčelní kloub).

Při dopadu na špičku, dojde fakticky k zadržení pohybu, hlavně co se týče dlouhých běhů (od 5 km výše). Abyste se mohl odrazit tak se vaše noha překlápí dozadu na patu a pak následuje stejný pohyb jako při dopadu na vnější stranu paty. Znamená to pak to, že nevyužijete funkční prvky běžeckých bot, při každém kroku provedete fakticky zadržení dopředného pohybu. Ve výsledku to představuje delší dobu běhu, při stejném úsilí a velký nápor na váš pohybový a oporný systém (kotníky, kolena, kyčle a páteř).

Pokud jde o boty doporučuji používat kvalitní běžecké boty, to znamená boty u nichž výrobce zaručuje tyto vlastnosti:

Tlumení – pohlcování energie dopadu

Vedení nohy – stabilitu

Odpružení – využití dopadové energie při odrazu

Tyto boto pak doplnit speciálně formovanou vložkou do bot. Obzvláště v případě funkčních poruch nohy.

Miloš Škorpil, 15. 7. 2006