Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás
Letní dětský tábor VOKO

Pro rozpohybování dětí se toho dá dělat moc, a jak jsem napsal v dnešním mottu, nemusí to skoro nic stát. Zde jsem uvedl odkaz na projekt Běžecké školy – Žákovský maraton. Je to tak, děti a ani ty větší většinou nepotřebují, aby se do nich investovaly mraky peněz, spíše ocení, když jim věnujete svůj čas, když s nimi něco společného podnikáte. O tom mě znovu přesvědčily i první články letošních účastnic PIM Women´s Challenge. Tahle investice se rozhodně na rozdíl od té finanční, která je často navíc jen odpustkem za to, že se dětem nevěnujeme, jak by si přály, vždycky vrátí.

Miloš Škorpil, 2. 2. 2012, 216×

Život kolem nás
Divný sport ten běh, když v něm vítěz není vždy ten nejrychlejší

Nenechte se mýlit, v nadpise neřeším situaci, kdy byl třeba diskvalifikován Bolt na MS kvůli jednomu ulitému startu, protože už to není o sportu, ale o penězích, o reklamě, o blbosti. Prostě sport na té nejšpičkovější úrovni je spíše divadlo a business a sport, no dobře, když to musí být! To ale neřeším, řeším to, když běžecký závod vyhraje veterán či veteránka, ale protože se holt dříve narodili, už jsou vyloučeni z hlavní kategorie a „vyhraje" ten, co měl tu kliku, že ještě do veteránského věku nedospěl.

Miloš Škorpil, 29. 1. 2012, 511×

Život kolem nás
Cesta

Před dvanácti lety jsem se rozhodoval, kudy povede má cesta. Rozhodoval jsem se, jestli vyrazit za dobýváním vrcholů v podobě přivedení jednotlivce na práh olympijského závodu, či vyrazit na cestu, která bude znamenat naučit jiné milovat pohyb a skrze něj najít cestu k sobě a k druhým. Rozhodl jsem se pro to, být průvodcem na cestě „bezejmenným“. Bezejmenným z pohledu toho, že současný svět vnímá jen vítěze, ale brzy jsem poznal, že slovo „bezejmenný" se pro mě proměnilo ve slovo přítel.

Miloš Škorpil, 22. 1. 2012, 571×

Běžecká literatura
Kdo je větší maratonec, kdo je větší ultrák?

Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale v pondělí jsem se stal svědkem jedné bouřlivé debaty. Byl jsem na večeři s přáteli běžci, MUDr. Flórencem a panem Lórencem. Předmět jejich sporu byl velmi závažný, nerozpakuji se říci: životně důležitý! Přeli se o to, kdo z nich je větší ultrák. Řeknu vám, šla mi z toho hlava kolem. Celé to bylo o to zamotanější, že MUDr. Flórenc se jmenuje Lorenc a pan Lórenc zase Florenc. Pak se mi divte, že jsem občas nevěděl, která bije.

Miloš Škorpil, 15. 1. 2012, 594×

Život kolem nás
Skončí svět velkým zívnutím? Třicátníci, čtyřicátníci, padesátníci, šedesátníci „propadají pohybu“, naproti tomu pro mladé už není ani řídit bourák „in“.

Při čtení Born To Run jsem narazil na zajímavý odstavec, v němž se píše: Šiva předpověděl, že konec světa se uskuteční velkým zívnutím.

Miloš Škorpil, 13. 1. 2012, 693×

Život kolem nás
Líní Češi

Jsme my Češi opravdu tak líní, jak se o nás říká, nebo jsme spíš vyčůraní, jak se také o nás říká? Osobně se spíše přikláním k té vyčůranosti, i když…

Miloš Škorpil, 8. 1. 2012, 752×

Život kolem nás
Vyběhněte, jako byste nikdy nepřestali běžet. Vyběhněte, jako byste měli křídla.

S novým rokem se každému z nás otvírá nová brána sebepoznání. Neznám nikoho, kdo by si pro začínající rok nestanovil nějaký nový úkol. Něco, co by chtěl prožít, učinit. Něco, co by jej posunulo dál. Něco, co by mu ukázalo nové možnosti. Něco, nač zatím nikdy nepomyslel, nebo pomyslel, ale dosud měl strach uskutečnit.

Miloš Škorpil, 1. 1. 2012, 1339×

Život kolem nás
Přijímání

Mé dnešní nedělní – hodobožové zamyšlení, bude o jediném slovu, o přijímání.

Miloš Škorpil, 25. 12. 2011, 632×

Život kolem nás
Okamžik Václava Havla – naposledy podaná ruka

Dnes se naposledy rozloučíme s Václavem Havlem. Člověkem, který dokázal tak jako málo kdo v moderních českých dějinách lidi spojit. Stejně tak jako dovedl načasovat vydání „Dvou tisíc slov“, se mu „podařilo“ načasovat i svůj odchod z tohoto světa.

Miloš Škorpil, 23. 12. 2011, 733×

Život kolem nás
Schází nám umění žít – nežijeme, přežíváme v honbě za čím, za kým…

Po letech jsem se rozhodl, že znovu vydám svou první knížku. Vyšla dvakrát a dvakrát byla zcela rozebrána a navíc se od té doby žádná podobná na trhu neobjevila, tak proč jí nedat nový kabát, doplnit o věci, které jsem se za posledních deset let naučil a nejít s ní znovu na trh?

Miloš Škorpil, 18. 12. 2011, 1006×

Život kolem nás
Víra

V něco věřit, někomu věřit, dva atributy, které včetně svých záporů – v nic nevěřit, nikomu nevěřit, jsou hybateli veškerého lidského konání či nekonání.

Miloš Škorpil, 11. 12. 2011, 767×

Život kolem nás
Na obzoru lepší „běh" i života v roce příštím

Dnes ráno jsem si uvědomil, že už za tři týdny se k nám opět začne vracet slunce a já nějak ani nestačil moc zaznamenat, že se krátí den. Teda zaznamenal jsem, že už po čtvrté hodině odpolední potřebuji hodně dlouhé ruce, když si chci něco přečíst, protože světla nějak ubylo, ale nějak mě to letos nedeprimuje.

Miloš Škorpil, 4. 12. 2011, 908×

Běžecká literatura
Návrat pokojného bojovníka

Všechno je, jak má být. Všechno bude dobré.

Není žádná cesta vedoucí k vnitřnímu klidu; klid sám je touto cestou

Není žádná cesta vedoucí ke štěstí; štěstí je samo touto cestou

Není žádná cesta vedoucí k lásce; láska sama je touto cestou

Dan Millman

Miloš Škorpil, 27. 11. 2011, 982×

Pomáhej během
Nejcennější medaile aneb o co se běželo 22 hodin ve Františkových Lázních pro Joker

Má nejcennější medaile je z hlíny. ČLOVĚK ji stvořil vlastníma rukama a vložil do ní veškerou lásku, jíž je schopen. Otiskl do ní nesmazatelnou stopu, kterou když přiložím ke svému srdci či na svou hruď, tak okamžitě ucítím tep země, tep člověka jenž ji stvořil, tep života jenž je věčný…

Miloš Škorpil, 19. 11. 2011, 1147×

Pomáhej během
22 hodin s Jokerem, pro Joker a taky pro sebe

Blíží se to neuvěřitelně rychle, už ve středu 16. listopadu v 16 hodin vyběhneme ke skoro nekonečnému běžeckému happeningu, kde nepůjde o žádné rekordy a o žádná klání. I když minimálně jedno mezi Davidem – malá bota a Luckou – 30 let byl pro mě běh zakázané slovo budeme všichni napínavě sledovat. Osobně věřím více Lucce, ale možná že David jednou ví, co říká. Co vy, na koho byste si vsadili?

Miloš Škorpil, 13. 11. 2011, 930×

Život kolem nás
Když se z našeho konání vytratí radost

Na vrcholku trpí člověk samotou, proto si raději vezměte někoho sebou. John C. Maxwell

Všechno, co jsem doposud dělal, bylo založeno na radosti. Prostě mi dělalo radost poskytovat radost jiným. To se rozhodně nezměnilo, pořád to ve mně je. Jen mám pocit, že mě to začíná pěkně semílat. Posledních pár měsíců moc nespím, což není pro mě vůbec obvyklé. Usínám sice stejně tvrdě jako dřív a v podstatě hned jak lehnu, ale v noci se probouzím a pak už jen vyháním myšlenky z hlavy.

Miloš Škorpil, 6. 11. 2011, 835×

Život kolem nás
Skřivánci na niti

Je dobré si uvědomit, proč Bůh sedmý den, poté co stvořil svět, odpočíval po své práci.

Stojím na břehu řeky, dívám se, jak v ní voda plyne. Pozoruji odlesk slunce na hladině, stíny, které na hladině kreslí větve na břehu stojících stromů. V tom k mým nohám padá ulomená větvička, která je ještě zlomená vedví, a její dvě části jsou spojeny jen slabým proužkem lýka. Beru větvičku do rukou a posílám ji dolů proudem.

Miloš Škorpil, 30. 10. 2011, 964×

Život kolem nás
Vize 2012

Minulý týden jsem se zamýšlel nad tím, jak a co formuje vývoj člověka vzhledem k osobním vztahům. Tenhle týden to bude spíše o tom, co nás formuje vzhledem k tomu, co děláme, čím se živíme, komu a čemu sloužíme.

Miloš Škorpil, 23. 10. 2011, 883×

Život kolem nás
Nikdo nedohlédne dál než Vy

Existují různé pohledy nahlédnutí Našeho nitra. Člověk do něj může nahlížet sám nebo zprostředkovaně za pomoci různých průvodců. Nikdo však nenahlédne dál, než nahlédnete sami a je zcela lhostejné, jestli se hlubšímu pohledu bráníte z obavy, abyste se o sobě Něco nedozvěděli, či prostě v danou chvíli ještě hlouběji nahlédnout neumíte, či prostě proto, že na hlubší pohled nejste dosud (životem) připraveni.

Miloš Škorpil, 16. 10. 2011, 1152×

Život kolem nás
Podzimní převraty

Tak letos si nejspíš převrat z babího léta do podzimu, skoro by se hodilo napsat do zimy, užijeme s plnou parádou. Ještě v týdnu jsme si mohli běhat v šortkách a triku s krátkým rukávem, a teď abychom rychle zahrábli ve svých běžeckých skříních a vytáhli z nich už pěkně zatuchlé teplé běžecké prádélko.

Miloš Škorpil, 9. 10. 2011, 1225×

Běžecká strava
Hubnutí – zákeřná nemoc, která jednou vyhubí lidstvo

Člověk se bojí všeho neznámého, bojuje s různými nemocemi. S těmi, které tu jsou s ním na Zemi po celou dobu, jen je dříve neuměl pojmenovat, i s těmi, které umí pojmenovat již dávno, ale proti nimž doposud nenašel lék, nebo lék našel, ale ony nějak zmutovaly a boj začíná znovu. Přitom největším nebezpečím pro člověka je HUBNUTÍ.

Miloš Škorpil, 2. 10. 2011, 2481×

Běžecká literatura
Loď uvíznutá v písku

Občas se dočteme o tom, že někde v poušti objevili pod nánosy písku loď. Jak se tam mohla dostat, napadne nás. Odpověď je přitom velmi jednoduchá, prostě tam, kde je dnes poušť, bylo dříve životem kypící moře. Ta loď neztroskotala kdesi v moři písku, ale docela prostě někde na mořské hladině, když si s ní pohrála bouře a srazila ji ke dnu.

Miloš Škorpil, 25. 9. 2011, 1297×

Život kolem nás
Light? NE!

Když přijdete ve Spojených státech do cukrárny, pekárny či jiného podobného obchodu, budete na první pohled vypadat, že se staráte o své zdraví – rozumějte, nebudete přetékat, objednáte si, na co máte chuť, tak se vás automaticky zeptají, zda to chcete light či dokonce extra light. Vůbec je nenapadne, že byste mohli být normální a necpat se náhražkami – rozuměj vycpávat se energeticky nic neposkytujícími potravinovými výrobky.

Miloš Škorpil, 23. 9. 2011, 1462×

Běžecká literatura
Podzim začíná – což dát si takhle očistnou túru?

Ne, nepopletl jsem si písmenka a nechtěl napsat očistnou kúru, anýbrž očistnou túru. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? A co má být? Já taky ne. Ale úplná hloupost to určitě není, vždyť očistnou túrou může být klidně i očistná kúra, záleží na tom, jak ji celou pojmeme.

Miloš Škorpil, 21. 9. 2011, 1331×

Běžecké akce
Běh jako pouť a cesta

Nejspíš to začínáte pociťovat sami na sobě, ostatně jinak byste nezavítali na stránky Běžecké školy, či se nezajímali o věci spojené s během a běháním. O čem mluvím? Nabízelo se přidat ještě – když mluvím o běhání, ale to už použil Haruki Murakami jako název pro svou knihu, která je spíš o něm, o jeho běhání, já mám nyní na mysli běhání jako:

Miloš Škorpil, 16. 9. 2011, 1085×

Život kolem nás
Co celý život hledám

Žijeme vedle sebe jako životní partneři, bezstarostní a šťastní, ale nenaplnění. Bezstarostně a šťastně působíme jako pár na lidi kolem nás. Bezstarostně a šťastně působíme jeden na druhého, přestože víme, že k úplnému štěstí ještě cosi chybí. Cosi, co neumíme definovat, možná cosi, co nechceme definovat, abychom se/to nemuseli konfrontovat se svým životním partnerem, neboť jej nechceme ranit nebo jej nechceme ztratit – a proto jej možná nakonec ztratíme.

Miloš Škorpil, 11. 9. 2011, 2234×

Běžecké akce
Jak Pátečníci dobývali Dyleň a Petr běžel do Teplé

28 kilometrů, i když s poměrně značným převýšením, to by neměl být zas takový problém. Nahoru to šlo skoro samo, tedy alespoň mně. Dolů kupodivu taky, jediná potíž byla v tom, že mi došla voda a zastihla noc a taky to bylo trošku delší, než na co moje nohy byly nachystány.

Miloš Škorpil, 4. 9. 2011, 1505×

Běžecká strava
Pochutnat si na jídle není hřích

Pochutnat si na dobrém jídle či pití jen pro jeho chuť a proto, že nám poskytuje až smyslnou rozkoš, pomilovat se s partnerem, aniž by produktem našeho milování bylo zplození nového života, užít si vzrušení z letu či pádu, užít si vzrušení z běhu, jízdy na kole, plavání, přečíst si knížku, která mě obohatí… prostě dělat věci proto, že MĚ uspokojují a naplňují, není hřích a tak bychom si neměli vyčítat, když je provedeme.

Miloš Škorpil, 30. 8. 2011, 1833×

Život kolem nás
Vše v našem životě má svůj smysl

Vše v našem životě má svůj smysl, jen se musíme dobře dívat, jen musíme vše, co nám život přináší, přijímat, jak to přijde – nebojovat s tím, nesvalovat své problémy na druhé, na to či ono. Jediný, kdo za vše, co se nám v životě stane, může, jsme mi sami!

Miloš Škorpil, 16. 8. 2011, 1529×

Běžecká poradna
Znovu objevená chuť

Vyhořet se dá, i když děláte věci, které vás baví, které máte rádi, i když vás netlačí žádný plán, netlačí na vás žádný šéf. Prostě vyhořet se dá i v případě, že si děláte vše po svém a pro sebe.

Miloš Škorpil, 14. 8. 2011, 1863×

Život kolem nás
Hledání a nalézání

Už pár měsíců mi v hlavě leží představa vlastního blogu. Píšu toho spoustu o běhání, ale většinou jsou to témata, která si někdo objedná, nebo jsou předem daná. Málo kdy je tam prostor napsat skutečně to, co cítím, co prožívám, na co se chystám. Takže proto začínám psát tento blog.

Miloš Škorpil, 12. 8. 2011, 994×

Život kolem nás
Co mě tak zrovna napadá

Prázdniny je taková divná doba, kdy se jedni štvou, aby se pak mohli v klidu dovolenkovat, kdy se připravují plány na to, co se bude dělat příští rok, uzavírají se smlouvy na příští rok, prezentuje se, co se bude prodávat příští rok. Že vám to přijde na hlavu? Máte pravdu, na hlavu to určitě je, ale takový už je současný svět.

Miloš Škorpil, 9. 8. 2011, 1053×

Běžecká literatura
Šumavská rapsodie

Včerejšek jsem prožil na Šumavě, v jednom nejkrásnějším místě na Zemi, co znám. Ne, nebudu psát o Zlaté stezce, kvůli níž jsem tam byl, jednoduše proto, že ta letošní si zaslouží něco výjimečného, a to musí trošku uzrát. Se Šumavou je to jiné, tu mám pod kůží skoro celý život – a i když se doma cítím na Komorním dvoře – nejkrásnějším místě k bydlení, tak Šumavu, Šumavu, tu můžu vždycky.

Miloš Škorpil, 7. 8. 2011, 1094×

Život kolem nás
Ženeme se do průšvihu – život v "kruhu"

Podporovat či ovládat? Naslouchat či prosazovat si svou? Obdivovat či srážet? Bít se či nechat plynout? Sít či sklízet?

Miloš Škorpil, 31. 7. 2011, 1737×

Crosstraining
Báječný víkend s přáteli z Běžecké školy

Před rokem jsme se s Luckou a Michalem znali jen zběžně. Stačilo však pár setkání v rámci akcí pořádaných Běžeckou školou a já ani Dana si již nedovedeme představit čas před tím. Před tím – čas, kdy jsme je neznali. A tak to máme se všemi, které jsme poznali při společném běhu. Skoro to vypadá, že ti nejúžasnější lidé na světě všichni běhají. Vždyť si to vezměte, to máte:

Miloš Škorpil, 26. 7. 2011, 1530×

Ultramaraton
Běžecká a cyklistická pouť přes střed Evropy na Dyleň a diecézní pouť do kláštera Teplá

První pouť poutníků a pátečníků povede na Dyleň a do klášteru Teplá.

Miloš Škorpil, 24. 7. 2011, 1010×

Ultramaraton
Putování poutníků, aneb příprava na Poutní ultramaraton

Ono se řekne putovat, ale putování není jen o hromadění kilometrů, ale i poznávání míst, jimiž se člověk vydává, poznávání lidí, které člověk na své pouti potkává, poznávání obyčejů lidí v krajích, jimiž člověk putuje, poznávání přírody, kultury a v neposlední řadě i poznávání sebe sama. Takže příprava na Poutní ultramaraton nebude jen o tom, jak se připravit, aby to naše nohy, naše ruce, naše bedra zvládla, ale také výletem do historie i současnosti míst, jimiž budeme putovat. Navíc nás budou čekat i společná proběhnutí či setkání, kde bychom se měli sami více poznat (kde bychom se měli sami více poznat) – a to budou ona setkání poutníků či pátečníků.

Miloš Škorpil, 17. 7. 2011, 1577×

Život kolem nás
Muž, který chtěl být šťastný a našel způsob, jak být…

Kdo z nás by nechtěl být šťastný? Otázkou je, co si obecně pod pojmem štěstí představujeme. Pro někoho je štěstím „Muuuška jenom zlatá“, pro jiného, když vše v jeho životě plyne, jak si nalajnoval. Pro jiného zase, když je jeho život pestrý a samé překvápko. Není proto divu, že když vyšleme nahoru přání: „Chci být šťastný/šťastná“, tak nahoře z toho mají pěkný guláš. Prostě chce to konkretizovat, a to velmi. Hledáte praktický návod na šťastný život? Doporučuji si přečíst knihu Laurenta Counella „Muž, který chtěl být šťastný“, vydalo nakladatelství Rybka Publishers v roce 2008.

Miloš Škorpil, 15. 7. 2011, 2316×

Crosstraining
Ani alpské vrcholy nedokázaly to, co výstup na Dyleň

Myslel jsem, že to, co se povedlo v neděli, se nikdy nemůže stát, ale povedlo se. Poté, co jsme zdolali Dyleň, našli střed Evropy, načež ještě asi třikrát Dyleň obkroužili a Dana poznala, že jsme se skutečně ztratili, nebyla schopna vyslovit souvislou větu. Nevím, zda to bylo z poznání, že opravdu, ale opravdu nevím, kde jsme, tedy kromě toho, že jak satelit kroužíme kolem Dyleně, nebo tím, že už jí skutečně došly síly. Každopádně mi chtěla něco říct, asi mě pěkně sprdnout, ale to, co vycházelo z jejích úst, znělo jako nesouvislý a zcela chaotický zvuk slabik.

Miloš Škorpil, 12. 7. 2011, 1788×

Crosstraining
Dáreček

Letos u nás chodil Ježíšek neobvykle brzy. Asi si dělal trochu fóra, protože tuší, že v prosinci bude mít pěknej fofr. Ale mně to nevadí, já dostávám dárky rád a v kteroukoliv roční dobu. A když už si může pořádat v červnu někdo Silvestr naruby, tak proč bych já v červenci nemohl dostat dárek od Ježíška?

Miloš Škorpil, 10. 7. 2011, 1674×

Běžecký trénink
Zakopaný pes úrovně českých (bílých) běžců

Tahle úvaha bude hlavně o českých běžcích, ale záměrně jsem do názvu vložil slůvko bílých, protože jsem přesvědčen, že problém je širší a dotýká se tudíž celé bílé populace. Ten problém leží zejména v naší hlavě. Jak jinak? Protože všechno, co děláme, náš úspěch či neúspěch se formuje v našich hlavách. Možná je to frustrující, protože v tomto případě se nemůžeme vymlouvat, že to je tím, že prostě na ty Keňany, Etiopany či jiné běžce tmavší pleti nemáme, protože oni mají jinou stavbu těla, rodí se a žijí ve vyšších nadmořských výškách, mají jinou motivaci a blablabla…

Miloš Škorpil, 6. 7. 2011, 1982×

Život kolem nás
Kecy mýho fotra – chová-li se někdo jako blbec, mluví-li jako blbec, nemusí být ještě nutně blbec

Když jsem ještě v knihkupectví nahlédl do knížky: Kecy mýho fotra od Justina Halperna, kterou vydalo nakladatelství Plus, hned mě napadly kecy mého fotra, které k nám měl, když nám chtěl něco sdělit, jako třeba: „Nechce se vám dělat? To je dobře, já mám nejraději práci, do které se mi nechce“. Bral to v podstatě jako sport, jako možnost poprat se s tím, do čeho se mu v životě nechce a přitom ví, že nemá na vybranou. A tuhle svoji zkušenost nám tímto předával, zatímco my jsme na něj s bráchou a švárou koukali jak na blba a mysleli si: Škubni si.

Miloš Škorpil, 5. 7. 2011, 2255×

Život kolem nás
Člověk musí odhodit minulost, aby mohl jít dál

Tak to jsem právě udělal. Musel jsem se zastavit v běhu, abych se mohl zas rozeběhnout. Posledních dva a půl roku jsem se snažil zároveň běhat, dávat lidem naději a vytvořit nový svět – Běžeckou školu. Najednou jsem zjistil, že potřebuju vypřáhnout, zastavit se, jinak mě z toho klepne. Zažil jsem to už před patnácti lety, ten divnej pocit sladkosti v krku, ten divnej pocit tlaku na prsou a pak pád do hlubin. Nechtělo se mi to opakovat znova, tak jsem si řekl, že se musím zastavit a zastavil se.

Miloš Škorpil, 3. 7. 2011, 2194×

Běžecké akce
Maratonské putování – den poté

Ještě jednou se vracím k Poutnímu maratonu, a v myšlenkách se k němu budu určitě jako většina účastníků k němu vracet stále, protože tan maraton, stejně jako Petr Hruška, byl boží. Už dávno jsem se oprostil od toho, že mě mnozí z běžecké komunity označují za pámbíčkáře. Jednak vím, že ani neví, co to znamená a pokud i vědí a zařazují mě tím mezi stejné lidi, jako je Petr, tak mi to může pouze lichotit. Ostatně to, že to mezi chebskými farníky, Farní charitou Cheb, tak bohovsky funguje, je proto, že Petr je zcela „normální" člověk.

Miloš Škorpil, 27. 6. 2011, 1489×

Běžecké akce
Maratonští poutníci – pohoda na každém kroku – úsměv na každé tváři

Domů jsem z Francie ze závodu Paříž – Colmar, kde jsem doprovázel Romana Psůtku a o němž více v týdnu, dorazil v 6 hodin ráno. Vysprchoval se, dal kafe a pospíchal společně s Tomášem Veleckým do kostela sv. Mikuláše, kde v 9 hodin začal 2. ročník Poutního maratonu. Už dole pod schody se dalo cítit, že je něco ve vzduchu. To něco bylo lidství, pohoda, láska, přátelství… cokoliv vás napadne ve vztahu k člověku a lidské komunitě.

Miloš Škorpil, 26. 6. 2011, 2050×

Běžecké akce
Poutní maraton – Plzeňské Panenky – Joker – jak se to rýmuje

No jak, minimálně tak, že někdo z Plzeňských Panenek (určitě jejich máma Majka Lachmanová) přijede na Poutní maraton, pro který nakreslila obraz Běh na dlouhou trať Lucie Poláková z Krásné u Aše, která je spolupracovnicí sociálně terapeutických dílen občanského sdružení Joker

Miloš Škorpil, 19. 6. 2011, 1626×

Život kolem nás
Jak nejlépe odblokovat stávku – vyjděme si vstříc

Pořád přemýšlím, jak nejlépe zablokovat stávku, aby z toho neměli stávkující žádnou radost. Protože znáte to, nejvíce vás potěší, když děláte něco, abyste druhé popíchli – naštvali a oni vám na to skočí a nadávají, křičí a rvou se… To je přesně to, co bychom zítra neměli udělat.

Miloš Škorpil, 15. 6. 2011, 1460×

Život kolem nás
Jste nemocní, jste tlustí, umíráte…? To nás nezajímá, nás zajímají jen naše tučná konta

Stačí shlédnout film Food a hned pochopíte, jak se věci mají. Že je to o Americe, že u nás v Evropě je to jiné? Prdlačku! Tenhle systém funguje všude, kde se většina zboží prodává ve velkých obchodních řetězcích, kde se tím pádem točí velké peníze, které se dají použít i k umlčení každého, kdo ukáže prstem na jejich praktiky.

Miloš Škorpil, 14. 6. 2011, 1754×

Život kolem nás
Dopravácká stávka – pojďte s nimi vyběhnout

Pavel Kosorin poslal vzkaz: Přátelé joggingu, v pondělí máte jedinečnou šanci nazout maratonky a trochu potrénovat, já takhle absolvuju cestou do kanceláře a zpět dva půlmaratony během 12 hodin. Běhu zdar a joggingu zvlášť!

Za mě nestávkujte, tak tomu rozumím a přidávám svůj hlas!

Miloš Škorpil, 12. 6. 2011, 2159×

Život kolem nás
Ne všechny dobré úmysly jsou dlážděny vypočítavostí

Tak nám zase zabili Ferdinanda, chtělo by se mi parafrázovat jednu ze slavných vět vojáka Švejka. A byla vojna veliká, a z ní nejedna trafika pro válečného invalidu. Že on si ten Lojza nechal tu nohu schválně ustřelit, aby měl zajištěnou snadnou živnost. A tak by se dalo pokračovat dál a dál… prostě jakmile někdo na něco přijde, s něčím vyleze, hned jsou mu podsouvány nekalé úmysly. Málo koho napadne, že ten člověk to dělá proto, že ho to baví, že ho to naplňuje. Že to nedělá prioritně proto, aby druhé oškubal.

Miloš Škorpil, 12. 6. 2011, 1706×

Život kolem nás
Dvěstěpadesátka

Lidé, běžte!

U příležitosti oslavy dvěstěpadesátých narozenin našeho vůdce Miloše Zátopokorpila vydává vláda toto prohlášení: Lidé, běžte! Rozeběhněte se do všech krajů a zákoutí a zvěstujte dobré zprávy. Zprávy o tom, jak povětří, povodí i polesí přeje běžcům po celý rok. Zprávy o tom, jak lid v běhu je si blíž, než lid dlící v domovech. Zprávy o tom, jak běh je nositelem zdraví a dobré mysli. Zprávy o tom, jak náš milovaný guru se těší pevnému zdraví a obíhá zrovna třetí planetu naší sluneční soustavy.

Miloš Škorpil, 5. 6. 2011, 1419×

Běžecké vybavení
Běhání v malé české kotlině – co Čech, to jiná bota

Přestávám se divit všem politikům v Česku a to napříč celým politickým spektrem, že lítají od čerta k ďáblu, chtějí-li se zavděčit voliči. On totiž co Čech, ale i Moravan či Slezan, aby si nemysleli, ale i Češka, Moravanka a Slezanka, aby neřekly, že je opomíjím, to odborník/odbornice na všechno a zároveň málo přístupný/přístupná názoru druhých.

Miloš Škorpil, 29. 5. 2011, 1746×

Běžecké akce
60 kilometrů non plus ultra aneb 60 kilometrů na morál

Když hodiny na kostelní věži v Eisenachu odbyly šestou hodinu, rozeběhlo se 2000 běžců a běžkyň vstříc trati vedoucí Durynským lesem od východu na západ a měřící 72,6 km. Trať je naprosto kouzelná, počasí bylo běžecky ideální, prostě vše jak má být, pokud si chcete užít běžecký závod.

Miloš Škorpil, 22. 5. 2011, 1970×

Život kolem nás
Maratonské počty

Kolikrát uběhneš maraton, tolikrát jsi člověkem. Kdyby tohle pravidlo platilo, tak by mělo tisíce a tisíce běžců, respektive jejich duší jistotu, že v podstatě vždycky, když se znovu zrodí, budou člověkem. Nevím, jestli toto pomyšlení by mě motivovalo k tomu zaběhnout si další a další maraton. I když na druhou stranu se mi zdá, že člověk běhající a tím spíše člověk běhající maraton je člověkem myslícím, ba přímo moudrým, což se o těch, kteří provozují gaučink, říci mnohdy nedá.

Miloš Škorpil, 8. 5. 2011, 1558×

Život kolem nás
Všechno jsme opsali a opisujeme od přírody

Velmi zjednodušeně by se dalo říci: Člověk všechno opsal od přírody, sám od sebe nic nevymyslel. A je zcela jedno, o jakém předmětu člověčího podnikání bychom dali řeč. Uvědomil jsem si to opět, když jsme si ráno skypovali s Martinem ohledně syndromu neklidných nohou.

Miloš Škorpil, 1. 5. 2011, 1647×

Život kolem nás
Jarní probouzení ve svátečním hávu

Zase nastal čas přezouvání střevíčků. Vyzouváme zimní bufy a nazouváme letní sandály. I Drak se dočkal svých letních koleček. Než mu však byly nazuty, bylo třeba jej na pár hodit odstavit do servisu, což byla možnost znovu si s Martinem vyrazit do Jizerských hor. Poučen z loňského podzimu, kdy nás přepadla mlha a hlavně první sníh, jsem si tentokrát nazul vhodnější botky. Bohužel neměly v sobě zabudován motorek ani brzdu, takže vydrápat se na nejvyšší vrchol Jizerských hor – Smrk a pak se proklouzat cestou necestou po četných úbočích jsem musel sám a Martinovi v patách.

Miloš Škorpil, 24. 4. 2011, 1276×

Život kolem nás
Máš mě rád?

Na začátku bylo slovo. Ne! Na počátku byla láska! Na začátku každého života a i v jeho průběhu stojí láska na prvním místě. Když na zemi, ve vesmíru vznikal život, nepřiblížili se k sobě dva prvoci a nezačali si cvrlikat slova lásky do ouška, jednak žádná ouška neměli, ale neměli ani ústa, prostě se spojili a dali vzniknout novému životu. A tak to šlo dál a dál, až se tu vyloupnul člověk v dnešní podobě.

Miloš Škorpil, 17. 4. 2011, 1971×

Život kolem nás
Letem Memovým světem

Čas letí jak šíp vystřelený střelcem jménem Život. Před týdnem nám v hlavách bzučely vzpomínky na absolvovaný půlmaraton v Praze a nyní už je vytěsňují myšlenky na maraton, který se poběží za čtyři týdny. Mohli jsme si přečíst výkřiky pramenící z radosti, jak se to povedlo, ale nějak zůstaly zasunuty příběhy těch, co jim to nevyšlo, nebo opět nevyšlo. A už vůbec nic nevíme o těch, co zůstali ležet na trati, přitom jejich příběhy by mohly být v mnohém poučné pro nás všechny.

Miloš Škorpil, 10. 4. 2011, 1933×

Běžecké akce
Den jak vyšitý

Naplánovat si takový den, jako byl ten dnešní, snad ani nejde. Tedy ono jde samozřejmě všechno a už jsem si docela zvykl, že jen vyslovím přání a ono se to během několika hodin, maximálně dnů, splní, ale i tak to byl den z říše snů.

Miloš Škorpil, 3. 4. 2011, 2420×

Život kolem nás
Co všechno dokáže člověk ze svého života vytěsnit a co to může způsobit

V úterý jsem byl pozván do Ostravy do Dobrého rána, abychom ještě společně s Janou Křivánkovou sdělili divákům něco o běhání, co to je maraton a také o PIM Women´s Challenge 2011. Pominu úroveň moderátorů, řeknu k ní jen tolik, že vypadali, jakoby nevěděli, o čem se budeme bavit, ale jsem zvyklý na ledacos, takže náš krátký vstup úkol splnil – mise byla splněna.

Miloš Škorpil, 27. 3. 2011, 1971×

Život kolem nás
Dva světy

Tento týden byl pro mě význačný v tom, že jsem měl možnost vidět a slyšet dva muže. Oba jsou uznávanými osobnostmi. Tedy uznávanými. Ten první uznává jedině sebe, toho druhého uznává celý svět. Ten první se snaží uznání druhých dosáhnout tím, že ostatní straší, ten druhý, pro mě však rozhodně první, si vydobyl uznání druhých svým přístupem k životu, svou nezdolnou vůlí, svou otevřeností, svou profesionalitou a to vše přesto, možná ale právě proto, že ve svých jedenácti letech přišel o pravou nohu pod kolenem. Ten první je vicekancléřem prezidenta republiky, ten druhý mnohonásobným mistrem světa v cyklistice handicapovaných. Ten první by se mohl jmenovat pan Mediokracie, ten druhý se jmenuje Jiří Ježek.

Miloš Škorpil, 20. 3. 2011, 1341×

Život kolem nás
Běž a staň se člověkem

Jdi – běž k lidem a staň se člověkem. Možná vám tahle krátká věta něco připomene. Jak by také ne, když jsme jí, jeden každý z nás, vypravováni na svět, ve chvíli, kdy náš duch splyne s právě oplodněným vajíčkem. Tenhle příběh je starší , než si kdo z nás pamatuje a datuje se od chvíle, kdy planetu Zemi obšťastnil svou přítomností první člověk. Jestli to byl Adam, to už se asi nedozvíme, i když kdo ví, třeba se někdo z nás při pouti vedoucí jeho předchozími životy zpět najednou objeví v těle Adama. To pak teprve nastane šrumec.

Miloš Škorpil, 13. 3. 2011, 1502×

Život kolem nás
Komu vadí nebo kdo se bojí našich osvícených

V pátek jsem jel dopoledne z Františkových Lázní do Prahy na setkání s třinácti skvělými babami s Women´s Challenge. Pokud si někdo myslí, že neumím počítat, tak dodávám, že tou třináctou myslím Jarku Najdrovou, která to vše organizuje a bez níž si nedovedu představit, že by tento projekt byl letos tam, kde je. Jel jsem a poslouchal Radiožurnál, pořad Host Lucie Výborné. Tím hostem byla Meda Mládková. Jel jsem, poslouchal odvíjející se rozhovor a pomalu se začal stydět za to, že jsem Čech.

Miloš Škorpil, 6. 3. 2011, 1923×

Běžecká literatura
Zotročení a předurčení

Znáte to, na něco se dlouho připravujete, těšíte se na to a najednou puf, něco se pokazí, něco nevyjde, něco se semele, něco, něco mimo vás, co sami nemůžete ovlivnit. Z těšení je splín, ale proč, vždyť to, nač jsme se těšili, zůstalo nezměněno, nezmizelo to z povrchu světa.

Miloš Škorpil, 27. 2. 2011, 1659×

Běžecká literatura
Lamaismus není lámaismus

Lamaismus – Tibetská podoba buddhismu je pravým opakem lámaismu – snaha člověka někoho lámat k obrazu svému, jinak též utvářet k obrazu svému, zkráceně – budeš dělat, co ti řeknu. Zatímco lamaismus je tu jen nějakých 17 století, lámaismus je zde od samého počátku, přesněji od časů, kdy na počátku bylo slovo.

Miloš Škorpil, 20. 2. 2011, 1908×

Běžecká literatura
Dvanáct žen a jeden muž – dvě setkání – stejná a přece každé jiné

Women´s Challenge 2011

Setkání první. Vlastně teprve nyní všechno začíná, i když celé to běží již od adidas běhu v září, který měly za povinnost absolvovat ty, kdož si troufnou na Hervis ½maraton Praha nebo dokonce na Volkswagen maraton Praha, pošlou přihlášku do Women´s Challenge 2011 a budou mít to štěstí, že budou vybrány.

Miloš Škorpil, 13. 2. 2011, 1535×

Život kolem nás
Muži a ženy v běhu, a tak vůbec

Bavili jsme se tuhle s Danou o tom, že v některých situacích se chová spíše jako muž, rozumějte, přemýšlí jako muž – jde hodně po logice věci, přitom ale zůstává ženou – řadu věcí řeší intuitivně. Já naopak dosti často myslím a chovám se jako žena – jednám intuitivně, i když asi nikdo nepochybuje, že nejsem na chlapy. Jo s chlapem si dám pivo, rád si s ním zaběhám, rád ho porazím, rád ho vytočím, prostě takové to zdravé mužské soupeření, ale nedělá mi problém být něžný, citlivý a vnímavý, a to i k těm chlapům. Klidně řeknu chlapovi: Mám tě rád, a nedělá mi problém, když to slyším od něj.

Miloš Škorpil, 6. 2. 2011, 1752×

Život kolem nás
Volební maraton 2

Článek Miloše Čermáka Koalice, jíž volíme během, v němž popisuje, jak se poslanci chystají na Pražský maraton, mi připomněla článek, který jsem napsal a zveřejnil před loňskými volbami do parlamentu – Volební maraton. Byla to samozřejmě taková ptákovina, ale jak se zdá, tak ne až tak.

Miloš Škorpil, 4. 2. 2011, 1243×

Běžecká literatura
Tak to prasklo – Škorpil neumí běhat!

CO? Však počkejte, hned to zvíte. Díky mravenčí píli redaktora Pelhřimovského deníku se podařilo zjistit, že Miloš Škorpil, který již léta krmí všemožná media, ale co media, hlavně ty nešťastníky, co mu to žerou, tím, jak je správné běhat, vůbec běhat neumí. Jen se podívejte na tu úvodní fotografii, vždyť on má větší ÓČKA než kdejaký fotbalista!

Miloš Škorpil, 30. 1. 2011, 1989×

Běžecká literatura
Jsem tlustej – s tou pneumatikou na břiše bych měl něco dělat, než mě zabije

Normálně se mi nic nezdá, ale v noci jsem se probudil s oroseným čelem a jediné, co jsem si nezřetelně vybavoval, bylo, že jsem byl na sportovně preventivní prohlídce. Doktor se na mě kouknul poté, co mě přiměl se před ním svléci do trenek, a povídá:"Ta pneumatika na břiše – to není vůbec dobrý, to je nejlepší předpoklad k infarktu!" Asi bych neměl tolik číst tu červenou knihovnu, co mi chodí mejlama, a kde se to hemží otázkami typu:"Měřím 180 cm, vážím 55 kg, potřebovala bych shodit ještě tak 5 kilo a ať běhám, jak běhám a i když skoro nejím, tak těch 5 kilo ne a ne shodit“.

Miloš Škorpil, 23. 1. 2011, 2538×

Život kolem nás
Běžecký antikrist

Jak se stát běžeckým antikristem v poměrech zakomplexovaného státečku, který byl 300 let v područí? Jak se stát běžeckým antikristem mezi lidmi, kteří si musí stále dokazovat, že jsou NĚCO? Velmi snadno – stačí druhým poskytnout víru v sebe sama, víru, že i ty máš na to, co si usmyslíš udělat, že stačí jen věřit v sebe, ve své schopnosti, že si za tím půjdeš, že si za tím poběžíš a vše ostatní už přijde samo.

Miloš Škorpil, 18. 1. 2011, 1948×

Běh – můj život
ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH – Mem vybíhá na svou pouť a není sám …

Je právě 7. listopadu 2004 a já shodou zvláštních náhod a okolností sedím na tribuně nejslavnějšího marathonu v tomto čase, marathonu v New Yorku. Jsem Mem, což značí vodu, která stále proudí a mým údělem je stále se pohybovat vpřed. Sedím tady, protože jsem dostal informaci o tom, že právě zde, na tomto marathonu se zase po několika staletích sejdeme. Ti, kteří byli určeni nosit zprávy v dávnověku, v době, kdy Mojžíš prchal se svými lidmi z Egypta nebo v době, kdy Kristus přinesl na tento svět svou oběť spásy pro druhé.

Miloš Škorpil, 16. 1. 2011, 1271×

Běh – můj život
ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH – Rekordy – cesta z bezejmennosti

“Dnešní svět uznává pouze úspěšné. Jste-li v něčem výjimeční nebo jste-li schopní své vědomosti předávat, začnou lidé vnímat většinou, až když se o vás dozví, až když se o vás píše. Chci-li tedy někomu prospět, tak nejsnazší je se zviditelnit nějakým tím rekordem“.

Miloš Škorpil, 9. 1. 2011, 1519×

Běžecká literatura
Novoroční pohádky ovčí babičky

A je tu zase Nový rok a dokonce s pohádkami tisíce a jedné noci – povídali, že mu hráli, byl, žil, běhal, skákal, hubla, jedla, dobrou vůli k tomu měla a na nic víc nemyslela jé, jé, je :) … Hezky se to povídá, hezky se to zpívá, dokud jsme pod vlivem. Jakmile trošku vystřízlivíme a padne na nás hlavobol, vyschne v krku, hlas se začne zadrhávat, předsevzetí odsouváme na potom a zase jedeme z kopečka jako doposud, jen trošku rychleji, neboť více zaobalení …

Miloš Škorpil, 1. 1. 2011, 2432×

Život kolem nás
Setkání Pátečníků – zamyšlení nad končícím rokem a nad tím příštím

Na Hod boží se sešli na Vyšehradě příznivci Karla Čapka, aby vzdali hold jednomu z největších českých spisovatelů, v den, kdy v roce 1938 zemřel. Podle novinových zpráv se jich sešlo na 200. Co to říká? Říká to to, že Karel Čapek v nás stále žije a že nám má stále co říci.

Miloš Škorpil, 31. 12. 2010, 2098×

Běh – můj život
ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH

„Člověk je tak silný, že dokáže uskutečnit své sny, nesmí to však nikdy dělat na úkor jiných. Sdílené štěstí se násobí počtem těch, kdo ho sdílí s námi a sdílený smutek se umenšuje počtem těch, kdož ho s námi prožívají.„

Miloš Škorpil, 26. 12. 2010, 1261×

Běžecká literatura
Běh za Štědrodenními světluškami

Broučci, ale i brouci jsou zalezlí hluboko pod zemí, navrch je kryje vysoká vrstva sněhu, ale i tak vybíhám na svůj běh za Štědrodenními světluškami. Vybíhám ve velmi brzkém ránu, kdy i všichni lidičkové jsou zalezlí pod duchnami, spokojeně oddychujíce dosnívají své Štědrodenní sny. Pod nohama mi pochrupává bělostný sníh, tu a tam rozsvěcují první lidské světlušky své lucerničky.

Miloš Škorpil, 24. 12. 2010, 1188×

Život kolem nás
Zajatci snů aneb můj syn se otrávil durmanem, drogou chudých

Před časem se objevily v novinách a ve zprávách informace o droze chudých – durmanu. Protože mám jednu zkušenost s touto drogou, přestože je stará už devět let, tak mě napadlo vám ji zprostředkovat, stejně jako jsem ji mohl zprostředkovat před těmi devíti lety tímto článkem svému synovi, který byl tím, kdo ji vyzkoušel na svém těle, ale tak jak to bývá, po té, kdy její účinky odezněly, si nic z toho, co prožíval, nepamatoval.

Miloš Škorpil, 22. 12. 2010, 2546×

Běžecká literatura
Rozjímáni na(d) konci světa

Dívám se z okna a pozoruji, jak vločky padají a padají a padají … Tu mě napadlo, že co nevzala na podzim velká voda, to se rozhodla příroda pohřbít. Však ona si s námi holka poradí, globální oteplování, neglobální oteplování. Příroda totiž kašle na naše snahy se v jejím fungování vyznat a řídí se svými, ryze přírodními, zákony a je to tak dobře. Ještě kdyby to bylo tak jednoduché se zákony, které si na sebe upletl člověk rozumný – rozumějící všemu. Ale i s ním si příroda umí poradit – občas ho vyšplouchne, občas ho nechá vymrznout, občas ho zasype, občas ho přemění k obrazu svému. Prostě dělá si s námi, co se jí zlíbí, na nás pak je najít v té křížovce života tajenku – proč tu jsem. Nebojovat s tím, ale snažit se poznat a pochopit, a pak s radostí konat dílo své i dílo přírody. Jen tak je možné zvítězit – dojít cíle a nalézt harmonii.

Miloš Škorpil, 19. 12. 2010, 1246×

Běžecká literatura
Univerzitní centrum na Baště je bašta – je oáza klidu, míru a moudrosti

Učinil jsem další moc krásnou a mimořádnou zkušenost. Byl jsem obdarován nasloucháním. Ne, že by mi nebylo dopřáváno sluchu, na to si rozhodně nemohu stěžovat, ale tentokrát to bylo jiné, svým způsobem intimnější. Byl jsem pozván na besedu Běhání je můj život, taky o čem jiném bych měl povídat :), do Univerzitního centra Na Baště, které duchovně vede Opus Dei.

Miloš Škorpil, 12. 12. 2010, 1796×

Běžecké akce
Byla to jízda

Soustředění, v prosinci, v Domažlicích, když je venku – 20 stupňů – blbej nápad, napadne leckoho. Když jsme to s Romanem domlouvali, nenapadlo nás, že by mohla být taková zima, ale ani ta neodradila ty, co se přihlásili, své rozhodnutí změnit. Takže se nás tu sjela sice menší skupinka, zato však výborná parta.

Miloš Škorpil, 5. 12. 2010, 1939×

Běžecké akce
Běžecké soustředění Domažlice – Mikuláš sice nepřijde, ale překvapení bude

Pár soustředění jsem už absolvoval, ale vždy, když nadejde čas něco udělat, aby právě na tomto soustředění proběhlo vše jak má, cítím zvláštní mrazení v zátylku, takové jako cítívám před něčím výjimečným. Možná je to těmi blížícími se svátky, možná je to tím, že za okny se snášejí bílé sněhové vločky, možná je to těmi lidičkami, kteří se na soustředění přihlásili a jejichž přítomnost slibuje, že to bude taková sváteční pohoda. Ale určitě to je tím, že připravujeme na sobotu opravdu zajímavé překvapení. Jak už jsem zmínil v nadpisu – nebude to Mikuláš, ale vlastně bude, a když ne Mikuláš, tak nějakej čert, a když ne čert, tak určitě nějaká ženská, vždyť víte, kam čert nemůže :) …

Miloš Škorpil, 28. 11. 2010, 1406×

Pomáhej během
Františkolázeňská 21 hodinovka – pomoc, jež nezná hranic

Běhy bez hranic pomáhají bořit hranice a tak se může stát, že jednou pomáhají členové Farní charity Cheb získávat peníze pro Centrum Paraple a podruhé zas ti, co podporují Centrum Paraple , pomáhají získat peníze pro Farní charitu Cheb. Jsem moc rád, že toto se děje právě v Chebu, respektive ve Františkových Lázních, konkrétně prostřednictvím dvou mimořádných akcí – Poutního maratonu a Františkolázeňské 20ti (v loňském roce) či 21 hodinovky (letos 16. – 17. listopadu).

Miloš Škorpil, 14. 11. 2010, 1632×

Běžecká literatura
Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši

Od malinka slýcháme : „Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys měl lepší známky“, postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou …“. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší na tom je, že tím je zabíjena dětská duše ještě dříve, než se může rozlétnout a poznat, proč na tento svět přišla. Není divu, že už od dětských let nevíme, co si s životem počít a to se pak s námi táhne do té doby, než řekneme: „A DOST, TOHLE TEDY OPRAVDU NECHCI, PROTO JSEM SE NENARODIL/NENARODILA!“

Miloš Škorpil, 7. 11. 2010, 1727×

Běžecká literatura
Sněhový peeling, bludné šutry aneb dobývání Jizerských pólů

V úterý jsem jel do Liberce přezout a nechat prohlídnout Draka, aby mu v zimě neklouzala kolečka a vždycky mě dovezl do cíle. S Martinem jsme se přitom dohodli, že si uděláme výlet do Jizerek, a taky jsem chtěl vyzkoušet svou novou hračku Sony A55.

Miloš Škorpil, 31. 10. 2010, 1575×

Crosstraining
Když Miloš tančí Zumbu

Kde by mě v životě napadlo, že já někdy vyrazím na něco jako je Zumba! Ale bylo to v rámci studijních povinností – Ivan Mach mi na otázku, o čem bych měl napsat na Běžecké škole napsal, že v současné době jsou velmi ve fóru ve fitkách tři aerobní aktivity – H.E.A.T. Program, Alpining a Zumba, a jestli bych je tedy neporovnal z hlediska přínosu pro jejich aktivní vyznavače. H.E.A.T. program už vím, co obnáší, a tak jsem vyrazil s Danou na Zumbu :). Co vám budu povídat – připadal jsem si jak tančící hroch.

Miloš Škorpil, 24. 10. 2010, 1880×

Crosstraining
H.E.A.T. (heat) je být fit, cool je nebýt kůl

V úterý jsme byli s Irenou Ellis jako hosté paní Jany Klusákové v pořadu SOS. Když jsem jel do Radiožurnálu, napadla mě ta průpovídka, kterou jsem nazval své dnešní zamyšlení. Nevěděl jsem, proč mě napadlo zrovna tohle, ale tak jako vždycky – vše má svůj důvod.

Miloš Škorpil, 17. 10. 2010, 2119×

Běžecká literatura
Mem – život s hlavou v oblacích

Miluji život, miluji zemi, miluji lidi, miluji zvířata, miluji květiny. Miluji východy i západy slunce, miluji jaro, léto, podzim i zimu. Miluji slunce, déšť, sníh, ranní chlad, odpolední žár, večerní klid. Miluji zvířata, i ptáky, i lidi. Miluji běh, miluji … Miluji toto všechno, láskou otevřenou a čistou, a pak ještě miluji jednu, o níž všichni vědí, i tu miluju láskou otevřenou a čistou, ale přeci jen hlubší než všechny – všechno ostatní.

Miloš Škorpil, 3. 10. 2010, 2339×

Běžecká literatura
Běh ke kořenům, přes kořeny bludné

Tak jak to v životě bývá, jen člověk vyběhne, hned se mu do cesty postaví nějaká překážka, dost často tou překážkou bývá kořen, neřkuli kořen bludný. Pak máme problém najít nejen správný směr, ale dosti často i vzpomenout si, co bylo naším cílem, pro nějž nebo k němuž jsme před škobrtnutím o ten bludný kořen směřovali své kroky.

Miloš Škorpil, 26. 9. 2010, 1148×

Běžecká poradna
Běh – neustálé znovu rození se

Září, měsíc, kdy nezáří jen slunce na obloze, ale procházeje pod korunami listnatých stromů má člověk dojem, že září celý svět. Sluneční paprsky prosvětlují zlatavé listí, na němž jsou patrné tmavé linie žebroví, kterým od jara proudila do listů mana – síla, energie a voda, již stromy čerpaly za pomoci kořenů z pramáti země. Období listí končí, nekončí však život – o tom již dávno víme, že je věčný. Listy se loučí se životem v plné nádheře, v nejlepší formě, měli bychom si vzít z nich příklad a ve chvíli, kdy nás něco opouští, nepodléhat smutku, ale nasadit všechny síly, abychom život oslavili.

Miloš Škorpil, 22. 9. 2010, 2016×

Běžecká literatura
Není nad to (za)dýchat z plných plic

V mém srdci už není jaro. Je léto … Má opojná touha již nemaluje snovými barvami tajemné dálky, mé oko je spokojené s tím, co je tady, neboť se naučilo vidět … Dychtím po tom, být zralý. Jsem připraven zemřít, připraven znovu se narodit. Svět se stal krásnější. Hermann Hesse – Tajemství duše
Jogíni už to objevili dávno, joggisti na to přišli podstatně později (tak před 60 lety), otcové – to zní blbě, když u zrodu byl muž a žena… Takže jinak – rodiče H.E.A.T. Programu Max Grossi a Marika Moretti smíchali dva způsoby, jak dobře (za)dýchat – jógu a jogging, v jejich případě tedy spíše walking, ale do kopce, takže, když to rozjedou, tak mnohý joggista má co dělat, aby to udýchal :). Ale jinak nejen člověk je tvor, který potřebuje proplachovat plíce a jejich prostřednictvím celé tělo kyslíkem, i takový kůň či pes se dokážou pěkně zadýchat :), když nemají pravidelný trénink.

Miloš Škorpil, 19. 9. 2010, 1399×

Běžecká literatura
Když nohy chtějí a zároveň nechtějí – Jungfrau 2010

Volá mi Olda a ptá se: „Jak jsi spokojený s časem nad 5 hodin?“ Hm, jak jsem spokojený? Popravdě jsem i nejsem. Plánoval jsem jít pod 5, ale vloni jsem šel 5:36, takže 29 minutové zlepšení, pravdou ale taky je, že už tu mám zaběhnuto 4:14. Takže být spokojen, nebo nespokojen? No asi takhle …

Miloš Škorpil, 12. 9. 2010, 1518×

Běžecké akce
Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě …

Uteklo hodně vody od posledního soustředění ve Skalné, tehdy ještě organizovaného pod jinými křídly. Tehdy jsme se sešli na víkend, nyní na celý týden. Jak ten týden naplnit, co vymyslet za program, aby se nikdo nenudil a každý si přišel na své. To byly otázky, které mě zaměstnávaly a jimž jsem nechával v hlavě hodně prostoru, aby zrály ke konečné realitě. Nakonec to ale všechno záleželo na počasí, ono můžete připravit sebelepší program, ale když si šumavské počasí postaví hlavu, dokáže tu vaši pěkně zamotat a vaše plány pěkně pocuchat. My však měli kliku. Počasí vyšlo skvěle :).

Miloš Škorpil, 5. 9. 2010, 1768×

Běžecká literatura
Život je jen jeden

Běžím, proplétám se mezi kapkami deště, které se v hustých provazcích snášejí k zemi. Před očima mi tu a tam přeběhnou chomáčky mlhy. Vybíhám na vrchol Polomu. Scéna jak z katastrofického filmu, suché, pomalu černající pahýly, ještě nedávno obestřené sytě zelenými jehličkami, které naplňovaly okolní vzduch nezaměnitelnou vůní jehličí. Temné mraky nad horou se snaží skrýt ten truchlivý pohled – však marně. Stačí jeden poryv studeného větru a vše je jasně zřetelné – jeden malý brouček tu měl hostinu. Dal si, co hrdlo ráčilo, co na tom, že po něm zbyly ostatním živým tvorům, kteří zabloudí v tato místa, jen černé chmury a oči plačící očistné slzy.

Miloš Škorpil, 29. 8. 2010, 1434×

Běžecká literatura
Jak jsem se zas neutopil

Je to hodně troufalé psát si článek o tom, jak jsem se stal Dřevákem, před tím, než se tak stane. Ne že bych nebyl dřevák už teď. Všimněte si rozdílu v D a d. Velkým Dřevákem je totiž míněn Dřevěný muž, který se koná v okolí Jesenické přehrady, v Chebu. Dřevák proto, že se to startuje v obci Dřevěnice, kde se skáče do vody a pak stylem plav, jak umíš, v mém případě neumíš, 800 m na druhou stranu přehrady. Tam osedlat ocelového oře o dvou kolech a dostat se s ním okolo přehrady zpátky po 26 km na místo startu do Dřevčice a tady pak odkroužit dva 4 km okruhy, aby se konečně člověk stal zasloužilým Dřevákem.

Miloš Škorpil, 22. 8. 2010, 1503×

Běžecká literatura
Být na vážkách aneb váhání není na škodu, důležité je konečné rozhodnutí

V životě snad neexistuje chvíle, kdy bychom nemuseli mezi něčím volit. Dost často jde při tomto volení o to, zda jít starou vyšlapanou – známou cestou, která nás zcela dozajista dovede znovu do stejného cíle, nebo zda nezvolit cestu novou, což zní lákavě hlavně pro toho, kdo rád objevuje, má to však jeden háček – a sice, že po ní nemusí nikam dojít.

Miloš Škorpil, 15. 8. 2010, 2380×

Běžecká poradna
Když se postavíte na zadní, dohlédnete dál

Tak jako každý den mě v úterý po otevření vajíčka, tedy vaia, přivítal nový bonmot od Pavla Kosorina a v něm stálo: „Když se postavíte na zadní, dohlédnete dál“. Nedalo mi to, abych na něj nezareagoval po svém: „ale taky se může stát, že spadnete na hubu“, za chvíli Pavel kontroval: „když budeme nemehla, moudrost nás nespasí“, a na to zase já: „to někdy ani když jsme šikovný“.

Miloš Škorpil, 8. 8. 2010, 1919×

Běžecká literatura
Forrest Gump – seznamte se Forrest, Forrest Gump

Pokud vás nyní napadá: „Copak mu cáká na maják? Vždyť Forresta všichni známe, nakonec nám ho tu na škole předkládal celý červenec v mottech a vůbec se s ním vometá, kde to jen jde“, tak vás musím vyvést z omylu. Ostatně z omylu jsem byl vyveden i já sám hned po tom, co jsem otevřel knihu Winstona Grooma Forrest Gump, kterou vydalo v roce 2008 nakladatelství X.Y.Z.

Miloš Škorpil, 1. 8. 2010, 2375×

Běžecká literatura
Víra a naděje

Víra a naděje, ukryty hluboko v nás, čekají na svou šanci. Každý den ráno vstáváme s nadějí a vírou, že dnešní den bude krásný, pak stačí velmi málo, třeba jen když se na nás někdo křivě podívá, neopětuje náš úsměv, rafička na váze ukáže na čísla, která se nám nelíbí a už se nám zdá, že všechno směřuje zase jako vždycky …, někam do ztracena.

Miloš Škorpil, 25. 7. 2010, 2019×

Běžecká literatura
Upalování nemusí vždy znamenat upalovat, může být i o zapalování …

Asi mi už z toho horka hrabe. Ostatně po cestě domů z Grächenu, kdy teploměr ukazoval až 33,5 stupně a klimatizace v autě jako by vůbec neklimatizovala a poté, co jsme Bregenze (městečko u Bodamského jezera, na jehož březích leží i Kostnice, kde nám upálili mistra Jana z Husy) přefrčeli průměrnou rychlostí 7 km za hodinu, tedy cca za 1,5 hodiny, by se nebylo co divit :).

Miloš Škorpil, 23. 7. 2010, 1292×

Běžecké akce
Proběhaná noc není nejlepší přípravou na Zermatt maraton

Na Zermatt maraton jsem se moc těšil. Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem po LGT vylaďoval odpočinkem – na víc jsem neměl :), jsem letos běžel ½ maraton, poutní maraton a mezi tím ještě pár kvalitních tréninků. V Grächenu, kde už tradičně bydlíme, jsem bez potíží lezl do kopečka, vedoucího od penzionu kde jsme už tradičně ubytovaní, do městečka – vloni jsem to sotva vysupěl. Nevadilo mi ani horko, prostě cítil jsem se super a to mě mělo varovat!

Miloš Škorpil, 18. 7. 2010, 2071×

Běžecké akce
Běh bez hranic – maratonská pouť s běžcem od Marathonu

Bylo to úžasné, bylo to skvělé, bylo to něco … ale hlavně stalo se to sice už před týdnem, ale v srdci a duši účastníků prvního ročníku Poutního maratonu to zůstává a zůstane ještě dlouho a pokud jde o mě, tak navždy.

Miloš Škorpil, 3. 7. 2010, 2067×

Běžecká literatura
Zamotané klubko nití

Jsou nitky, které dokážeme spřádat, ale nedokážeme rozmotat.
Jít – běžet si za svým, jak snadno se to řekne, ale kolik lidí to skutečně dokáže? Znám desítky lidí, kteří to teoreticky mají zmáknuté, ale jen pár, kteří to dokáží ve svém životě skutečně aplikovat. Ty, co se jim to daří, poznáte velmi snadno – jde jim všechno jako by nic, jako by to dostávali (Bůh ví proč) od Boha!

Miloš Škorpil, 27. 6. 2010, 1607×

Běžecká literatura
Chyby – KDYBY

Chyby děláme, abychom porozuměli. Proto bychom se měli naučit si svých chyb vážit, přijímat je, ne se jich bát, ne se s nimi prát, protože pak se z nich stanou KDYBY, která nás zašlapou do písku pouště.

Miloš Škorpil, 20. 6. 2010, 2348×

Běžecké akce
I to se může stát, aneb někdy je dobré si hlídat čas

Zdá se to skoro nemožné, ale stalo se :). Byly dvě a letěly do Stockholmu na maraton. Dost na tom, že si nejdříve zaplatily letenky, ubytování a teprve potom se začaly zajímat, jak se na maraton přihlásit. Co čert nechtěl, místo na startu už nebylo, tak letěly na hezkou dovolenou.

Miloš Škorpil, 13. 6. 2010, 1668×

Běžecká literatura
Priority

Vše, co děláme, jak se prezentujeme navenek, jak jsme druhými vnímáni, souvisí s tím, co je prioritou našeho konání. Jestli tou prioritou je prezentace nás samých, zisk, pomoc druhým či cokoli jiného, co vás napadne. A aby nedošlo k mýlce, neříkám, že když něco děláme pro zisk, či abychom prezentovali sami sebe, je to něco špatného. Říkám jen, že bychom si měli dopředu uvědomit, co pro co děláme, abychom si pak nenabili ústa.

Miloš Škorpil, 6. 6. 2010, 1810×

Běžecké akce
Býti či nebýti – to je to, oč tu běží

O tom, jestli budem či nebudem a jak budem, pokud budem, si rozhodujeme v těchto dnech sami. Ještě nevím, zda to bude takové, jaké si přejeme, či to bude stejné jako dosud, tedy o ničem, neb páni zvolení se zase budou snažit házeti špínu jeden na druhého, aby zakryli to své špinavé politikaření a oblbování těch, kteří je usadili do jejich pohodlných, polstrovaných křesel a přidali jim k tomu docela slušný bakšiš, by si nemuseli pokládat tu „přiblblou“ otázku: „Být či nebýt?“ „Uvidíme“ jak děl kdysi jeden slepý :)

Miloš Škorpil, 30. 5. 2010, 2013×

Běžecké akce
Vezměme to do svých rukou a postavme se na vlastní NOHY – BSMS jediná správná volba

Možná se někomu může zdát, že vyrážíme do boje s + po funuse, ale to je jen zdání, které – a přiznejme si to přátelé – hlavně v politice klame. My totiž nepřicházíme s + po funuse, ale naopak s notným časovým náskokem, abychom měli čas si svůj běh za vašimi hlasy užít, protože MY míříme na radnice, kde je možné něco pro lidi udělat a ne do sněmovny, kde se dá vše jen podělat. Kdo? No přece BSMS (Běžecká strana Miloše Škorpila).

Miloš Škorpil, 28. 5. 2010, 2039×

Běh – můj život
Nikdy to nevzdávej

Nikdy neříkej nikdy, takže i tento nadpis berte s rezervou, protože jsou v životě chvíle, kdy vzdát může znamenat – vyhrát. Jsou situace, kdy dokonce vzdát je mnohem těžší než pokračovat, přestože je to jediná možnost, jak se zachovat při životě. O tom by vám mohl povyprávět snad každý horolezec. Jeden příběh, kdy bylo rozumné vzdát, i když to bylo hodně těžké rozhodnutí, bude v následujícím týdnu na Běžecké škole a bude z pera, tedy spíše z PC, Pavly O´ Rourke.

Miloš Škorpil, 23. 5. 2010, 3102×

Běžecká literatura
Politická agitka

Vím, tenhle článek by si zasloužil spíše upíchnout někde na iDnes či jiném virtuálním médiu, ale tam by, přestože by jeho čtenost byla několikanásobně větší než na Běžecké škole, zapadl. Nakonec vychází v Memových zamyšleních a ty, jak je v úvodu k tomuto mému blogu napsáno, slouží právě pro tyto účely, tedy k tomu, že se v nich vyjadřuji ke všemu, co je kolem nás. A nyní kolem nás pučí politické hrátky, v nichž se hraje o NÁS!

Miloš Škorpil, 15. 5. 2010, 2489×

Pomáhej během
Chvála profesionálům a taky „bulváru"

Kilometry pro Paraple běží stále dál a dál. Běžím je já dnes s pokladničkou na zádech, jedna pokladnička na vás bude čekat v cíli, takže kdo chce, má tu nejlepší příležitost, pokud se nemohl z jakéhokoliv důvodu přidat, když jsem běžel pro Paraple okolo České republiky, zaběhnout si je při Volkswagen Maratonu Praha také.

Miloš Škorpil, 8. 5. 2010, 1923×

Běžecká literatura
Volební maraton – aktuální téma

Nevíte koho volit, protože všichni slibují víno a pak na nás lejí pomeje? Všichni slibují: „Jde nám jen o blaho tebe, voliči, budeme tě nosit na rukou – abychom tě donesli k volební urně,“ a sotva odhodíte volební lístek, hodí vás rovnou do hluboké sluje a ještě za sebou slyšíte, jak křičí: „Blázne, blázne ))), blázne ))))), co bych měl z toho, kdybych se měl s tebou vláčet, za tebe brát!“

Miloš Škorpil, 5. 5. 2010, 3553×

Pomáhej během
Nikdy nekončící cesta …

Vyběhl jsem plný pochybností a lásky. Láska zůstala. Pochybnosti se rozplynuly v záři slunce v potocích potu a vody a co neodplavila voda, odnesl vítr. 24 dnů na cestě kolkolem České republiky s cílem vybrat co nejvíc korunek na Centrum Paraple skončilo, ale protože cíl je CESTA, Kilometry pro Paraple nekončí, vlastně teprve začínají…

Miloš Škorpil, 2. 5. 2010, 2220×

Pomáhej během
Kilometry pro Paraple on-line – den třináctý

Když jsem vybíhal, měl jsem před sebou 24 dní naplněných během, během a rozjímáním, během a odpočinkem od všeho toho shonu, co nás obklopuje. Vyběhl jsem a bolely mě po pár kilometrech nohy. Říkal jsem si: „Máš vůbec na to, ještě jednou oběhnout Českou republiku?“ Jak dny ubíhají, přestávají mě nohy bolet, cítím stále větší a větší přísun síly, jako bych jí čerpal z toho, že běžím. Jako by to, že nesleduji život, jaký na nás útočí den co den z reklam, ze zpráv o tom, kdo má jaké preference, kdo co slibuje nebo naopak, co neslibuje, ale proti čemu útočí, umožňovalo lépe dýchat, lépe čerpat energii jak z přijatého jídla, tak z přímého zdroje – ze sluníčka.

Miloš Škorpil, 18. 4. 2010, 1978×

Pomáhej během
Kilometry pro Paraple on-line – den šestý

Světlo pro svět není jen charitativní organizace, která pomáhá lidem v rozvojových zemích, kteří trpí slepotou. Světlem pro svět je vše, co děláme pro druhé, ale i pro sebe. Světlem pro svět je každý, kdo dokáže mít rád.

Miloš Škorpil, 11. 4. 2010, 1695×

Běžecká literatura
Běhání, přátelé a Velikonoce

Na běhání je skvělé, že si ho můžete užívat sami i s přáteli. Když máte chuť si vyčistit hlavu a být chvilku sami, vyrazíte ven sami. Běžíte, rozjímáte, vnímáte, jak kolem vás proudí život. Když máte chuť si vyběhnout s někým blízkým, domluvíte čas a místo a můžete si to samé užívat společně. Někteří z nás zaměnili lidské přátele za pejsky a tak vznikl canicross :).

Miloš Škorpil, 4. 4. 2010, 1484×

Běh – můj život
Běh – životní jistota

Tento týden byl úžasný. Přišlo jaro, sluníčko se opřelo do strání, podél cest se objevily první podběly, v zahrádkách sněženky, krokusy, lísky se ozdobily střapečky jehněd, zlatý déšť rozzářil různá zákoutí, japonské třešně na Ladronce se nalily květními pupeny, slibující jen jen se otevřít a zaplavit okolní svět růžovou nádherou.

Miloš Škorpil, 28. 3. 2010, 1828×

Běžecká literatura
Uspavač hadů

Odpusť Bože, já vím, že bych měl všechny milovat, ale já ho tak nemám rád …
„Každý má nárok na svůj názor“, toto ctím a pokud se bude chtít kdokoli z těch, kdo chodí na Běžeckou školu cítit manipulován tím, že zde prezentuji svůj postoj a příklon k pravici, že se navážím do ČSSD a Jiřího Paroubka, rád mu dám prostor, aby mi vysvětlil, že se mýlím. Musí však počítat s tím, že jsou tu oponenti, kteří mu budou chtít „otevřít oči“, s čímž samozřejmě, když jdu takto otevřeně s kůží na trh, počítám i já.

Miloš Škorpil, 21. 3. 2010, 1976×

Běžecká literatura
Běh v zasněžené krajině

Zase sněží, vlhké vločky sedají na mou tvář, občas mi nějaká poškádlí oční sítnici, v duchu si stěžuji: „Už zas“, po pár kilometrech však v duši pociťuji lehký smutek, že ta dlouhá zima, která nás letos provází v podstatě už od svátků vánočních, končí.

Miloš Škorpil, 14. 3. 2010, 1626×

Běžecká literatura
Probudil mě hrozný sen – Paroubek se stal ministrem sportu

Paroubek ministrem sportu, velké firmy by měly přispívat na sport, mladí hokejisté by měli zůstávat doma, neodcházet za oceán – pár novinových titulků a co to může všechno způsobit.

Miloš Škorpil, 11. 3. 2010, 2178×

Pomáhej během
FREE TIBET – ideologie – naše svoboda a svoboda v nás

Náhody neexistují, dnes vyšel na Běžecké škole článek od 12Honzade – Ideologie v nás a jen tak čirou náhodou dneska celý svobodný svět myslí na to, aby byl Tibet zase svobodný a podporuje tuto myšlenku tím, že alespoň dnes vyvěšuje vlajku Tibetu, aby Tibet v boji za jeho svobodu podpořil.

Miloš Škorpil, 10. 3. 2010, 2278×

Běh – můj život
Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat

Nedávno jsem se zamýšlel nad tím, proč vlastně běhám. Je to i proto, že při běhu poznávám spoustu lidiček, kteří se projevují naprosto jinak než lidé uzavření ve čtyřech zdech. Možná to zprvu tak sami necítí, ale čím déle běhají, tím více se stávají sami sebou, což jiným může připadat, že se zbláznili, nebo taky že se z nich stávají egoističtí sobci.

Miloš Škorpil, 7. 3. 2010, 1780×

Běžecká literatura
Žít je tak báječné, když …

… když se necháte vést svými vnuknutími a nehledáte důvody, proč by TO či ONO nešlo, ale rovnou jdete a uděláte TO. Život je tak báječný, když jej necháte proudit a nestavíte mu hráze z nelásky, nezájmu, nepřejícna …, ze závisti, ze zbabělosti, z neschopnosti pochopit, že vše, co člověk dělá, dělá proto, aby jiné potěšil a ne proto, aby je ponížil, či využil …

Miloš Škorpil, 28. 2. 2010, 1548×

Běžecká literatura
Maratony jak na páse – krácení si čekání na jaro

Ve čtvrtek jsem si odběhl v nákupním centru Arkády v Praze na Pankráci maraton. Od Honzy Bejdáka, který mi sem přivezl běžecký pás a který zásobuje fitcentra chodícími pásy K2HIKING, jsem dostal obligátní otázku: „Kolik jsi uběhl v životě maratonů?“ Odpověděl jsem mu také obligátně: „Nevím, po šedesátém jsem to přestal počítat.“

Miloš Škorpil, 21. 2. 2010, 2090×

Běh – můj život
Proč člověk běhá?

Je tisíc důvodů, proč člověk běhá, přitom by samozřejmě stačil jen jeden – protože mu pohyb dělá dobře a to bez ohledu na to, jestli se mu běhat chce, nebo ho k tomu něco pudí :). Už jste se někdy vážně zamysleli nad tím, proč vlastně běháte?

Miloš Škorpil, 14. 2. 2010, 2408×

Běžecká literatura
Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem ...

… odpovídej na zášť ctností – rozhoduj těžké, dokud lehké je
V Mahábháratě je krásná anekdota. Pět synů Pánduových, Judhišthira, Bíma, Ardžuna, Nakula a Sahavéda, se po nějaký čas schovávalo v lesním úkrytu. Jednoho dne přišel žebrák. Před chatrčí právě seděl Judhišthira a žebrák ho požádal o kousek chleba a pár placek.

Miloš Škorpil, 7. 2. 2010, 2588×

Běžecká literatura
Nejsme-li my lidi „trošku“ na palici? – už jsme zblbli i tu lesní zvěř …

Je krásné zimní ráno, běžím zasněženou krajinou, poslouchám, kde se co šustne, kde co vrzne, probíhám mlhovou clonou a když jí proběhnu, oslní mě slunce jas. Ocitám se na krásném lesním palouku, pod nohama cítím chomáčky jasně žlutozeleného mechu a připadám si jako v jiném světě. Zírám na to, co vidím a nestačím se divit tomu, co slyším.

Miloš Škorpil, 31. 1. 2010, 2667×

Běh – můj život
NÁSLEDOVNÍCI MILAREPY

Dnes se zatoulám ve svých myšlenkách hodně, hodně zpět. Do doby, kdy jsem se začal probouzet. Do doby, kdy jsem ještě nevěděl, co je to opravdu dlouhý běh, co je to ultraběh. V té době jsem se seznámil s žáky Sri Chinmoye, kteří k nám přinesli jeho mírovou pochodeň, s níž obíhali celý svět. Ta myšlenka se mi zalíbila, ta myšlenka mě přímo do sebe nasála a já se stal na pár let nositelem této pochodně u nás.

Miloš Škorpil, 24. 1. 2010, 1827×

Běžecká literatura
Účel světí prostředky a tak nevím – je mi 55 nebo 65? :)

Minulý týden jsem se zamýšlel nad životními jistotami, okolnosti tomu nahrály, že mohu v tomto tématu plynule pokračovat. Budu pokračovat otázkou. Řekli byste, že rozhovor, který dal někdo dohromady z článků, které o někom dříve napsal, je rozhovorem, nebo článkem? Já bych řekl, že článkem. Ten, kdo ho napsal a ten, kdo ho vydal, jej uvádí jako rozhovor. Podle mne je to podvod. Podvod na čtenáři a podvod na tom, o němž článek je. Obzvláště, když onen člověk se o tomto „rozhovoru“ dozví, až když se dívá tváří v tvář na svou fotku na titulní stránce časopisu.

Miloš Škorpil, 17. 1. 2010, 2141×

Běžecká literatura
V životě není menší jistoty, než JISTOTA

Něco jako jistota v životě neexistuje. Ano, můžeme si myslet, že něco máme jisté, třeba že ráno vyjde slunce, že na ramínku budeme mít připravenou vyžehlenou košili, na stole vonící kávu, při příchodu do práce nás uvítá usměvavá a vždy dobře naladěná sekretářka, ale bude to tak vždycky? … Řekl bych v tuto chvíli, abyste slezli z hrušky milí pánové a milé dámy, protože všeho je tak akorát do času, do času, než se vaše denní jistoty změní v noční můry.

Miloš Škorpil, 10. 1. 2010, 1850×

Běžecká literatura
Konec teroru buďfiťáků, konec teroru jogurťáků, teď se ujímáme vlády my – plnotuční

Sláva, sláva, sláva a ještě jednou sláva …, nejtlustšímu, s nejplacatější nohou, s nejodulejším obličejem, nejrozteklejšímu, tomu, co zabere nejvíce místa v dopravních prostředcích, co udělá nejméně kroků za den, případně vůbec nevstane s postele, co nikdy neudělal rychlejší krok …

Miloš Škorpil, 31. 12. 2009, 1506×

Běžecká literatura
Krácení kraso (krato) chvíle

Je s podivem, jakou rozporuplnou bytostí člověk je. Neustále se mu nedostává času, ale dost často ho slyšíte, že si krátí dlouhou chvíli. Třeba čtením, psaním, poslechem hudby, vycházkou, sportem – to jsou ta bohulibější krácení. On si jí ale krátí i telefonováním s kdekým, díváním na televizi na kdeco, surfováním po internetu, hraním her na počítači a v nejhorších případech pařbou, přežíráním se anebo hrou na automatech. Fakt, nejsme my trošku trhlí?

Miloš Škorpil, 26. 12. 2009, 1708×

Běžecká literatura
Běh Vánoční – štědrodenní

Štědrodenní běh má v sobě zvláštní kouzlo, alespoň pro mě. Když byli kluci malí, tak jsem vybíhal na Štědrý den velmi brzy ráno, tak okolo šesté, abych pak stihl nakoupit čerstvé ovoce, nazdobit stromeček, vyzdobit byt, uklidit po sobě, umýt se a oholit a zasednout ke štědrovečerní večeři. Uf, uf,uf …

Miloš Škorpil, 24. 12. 2009, 1861×

Běžecká literatura
Absolutní blaho (TAO)

Koupil jsem si novou knížku, zabořil do ní čumák a jen slintal další a další slova. V okamžiku jsem se cítil naprosto cool, ready a happy. Jakže se ta knížka, co mě tak vzala, jmenovala? Teda jmenuje, protože jsem si jistý, že hned tak z povrchu světa nezmizí. Jmenuje se: „Kašli na to! Uleví se ti.“ Napsal jí John C. Parkin a vydalo nakladatelství Eugenika. Tahle knížka určitě nepotřebuje žádnou reklamu, rozhodně si ale zaslouží, aby o ní člověk věděl. Nejlíp ale bude, když vám z ní něco opíšu, protože jakákoliv slova, kterými bych se jí snažil doporučit, by byla naprostým odvárkem …

Miloš Škorpil, 20. 12. 2009, 2497×

Běžecké akce
Beirut marathon slovem i obrazem

Když mi byla učiněna nabídka zaběhnout si maraton v Beirutu, neváhal jsem ani vteřinu a řekl ano. Až pak mi začalo docházet, že Libanon, země, v níž Beirut leží, není zrovna nejklidnějším místem na světě, spíše naopak, že je to místo, kde to hodně třaská. Ani to mě však neodradilo se těšit a hledat si informace o místě, kterým šly dějiny. O místě, kterým šly hodně dávné dějiny. O místě, kde se tvořily novověké dějiny. O místě, kde se na několik desetiletí zastavil čas, protože zde vládli Syřané, zrovna tak, jako u nás vládla strana sovětů.

Miloš Škorpil, 13. 12. 2009, 2591×

Běžecká literatura
Nic neočekávej – Beirut Marathon

„Crrrrrrrrrrrrrrrrr …“ vyzvání mi mobil v kapse. Kouknu na displej a na něm vidím „Martin Drábek PIM.“ „Co je? – bleskne mi hlavou. Cirkus je za námi, do Hervis ½maratonu ještě nějakých 5 měsíců. Mačkám příjem a na druhém konci se ozve otázka: „Chceš letět na marathon do Beirutu?“

Miloš Škorpil, 6. 12. 2009, 1765×

Běžecká literatura
Bezpodmínečná láska

Není neděle jako neděle. Minulou neděli, tedy tu neděli po Františkolázeňské 20ti hodinovce, se mi splnilo jedno velké přání. Přání, které mi v mysli proběhlo jen pár dní před tím. Přání setkat se osobně s člověkem, o němž jsem poprvé slyšel v cíli ½maratonu z Chebu do Waldsassenu od Petra Hrušky, když tlumočil jeho poselství o přátelství a vzájemné pospolitosti člověka s člověkem. Přání setkat se osobně s člověkem, který až neskutečně pochopil, že běh – běh bez hranic, je tím, co může velmi rychle zbourat všechny hranice, které kdy lidi mezi sebe postavili. Setkat se s Františkem Radkovským – biskupem plzeňským.

Miloš Škorpil, 29. 11. 2009, 2507×

Běžecká literatura
O mistrech, vědcích a o PRDU :)

Mistr není ten, který vám říká, že máte dělat to či ono, protože tak je to správné, tak to má byť :)! Mistr učí příkladem. Posluchač jen sedí, jde nebo běží a naslouchá, vnímá gesta, vnímá pohyby Učitele a nesnaží se pochopit, co a proč to Učitel dělá. Pouze se to snaží procítit všemi smysly, kterými nás příroda obdařila.
Mistr není ten, kdo o sobě říká: „Přijďte ke mně, já vás naučím žít, žít v souladu se sebou samými, v souladu s ostatními bytostmi, v souladu s přírodou. Mistr tohle nikdy neřekne, protože toto naučit nelze a Mistr ví, že tohle vás nikdo nikdy naučit nemůže, že jediný, kdo vás to může naučit, jste VY sami.

Miloš Škorpil, 22. 11. 2009, 2489×

Běžecké akce
Františko-lázeňská 20ti hodinovka – Běh bez hranic – kilometry pro Paraple – 9000,- Kč

Zatím je to vše velmi živé, ale protože s radostí je třeba se podělit hned, aby jí mohlo sdílet, co nejvíce lidí, tak něž se k tomu o víkendu ve svém zamyšlení vrátím, musím se z ní vypsat alespoň v heslech :), tak tedy:

Miloš Škorpil, 17. 11. 2009, 3145×

Běh – můj život
Běžec bacilonosič

„Proč to děláš?“ Častá otázka, těch, kteří nedovedou pochopit, že děláte něco, protože prostě musíte, protože jinak, jinak byste to nebyli Vy – nebylo by nic …
Děláte to, protože kvůli tomu jste přišli na svět, je to vaše cesta – váš cil …
Dneska vám převyprávím příběh své dosavadní cesty, mnozí jistě pochopí, a ti co ne, tak ti možná pochopí později, a když ne, tak jim prostě není a nebude dáno :) …, svět se kvůli tomu nezastaví, země a slunce se nepřestanou točit, voda nepřestane téct, kytky kvést, ptáci létat a vzduch proudit …

Miloš Škorpil, 15. 11. 2009, 2276×

Pomáhej během
Je to jen na nás a o nás – 20 let od zbourání bariér – 20 hodin procitání a na jejich konci je …

Když mě něco napadne, nepřemýšlím, je-li to dobré nebo zlé, věřím. Věřím v intuici, věřím v člověka, věřím v cestu, věřím, že jeden každý z nás má v rukou svůj život a proto je také každý jeden z nás zodpovědný za své činy. Věřím a raduji se, dnes večer obzvlášť, neboť jsem dostal velmi krásný a vzácný dar. Byl jsem obdarován a to jen proto, že jsem měl zase jednou šťastný nápad.

Miloš Škorpil, 12. 11. 2009, 1929×

Běžecká literatura
Forrest Gump a Don Quijot jsou v každém z nás

Ani jednoho není třeba představovat, každý je zná a tak se výborně hodí k tomu, abych na nich demonstroval svůj záměr vysvětlit, jaké cesty vedou k cíli. I když si nedělám iluze, že by si Don Quijotové nechali poradit, spíš mi jde o to, aby případné Forrest Gumpy nezviklali a nesvedli z jejich cesty.

Miloš Škorpil, 8. 11. 2009, 2822×

Běžecký trénink
O hledání studny

Asi jste ten příběh už četli. Je to pořád stejná historie. Člověk hledající studnu. Začne kopat na jednom místě, dokope se tři sáhy pod zem, nic. Začne kopat jinde, dokope se tří sáhů a zase nic. Opět popojde o kus dál a začne znovu, znovu tři sáhy a hovňajs – tedy zase nic. Prostě ať kopne, kam kopne, všude se zastaví po třetím sáhu a stále stejné nic. Pak se vrátí k první jámě, jednou kopne a voda začne tryskat.

Miloš Škorpil, 31. 10. 2009, 2002×

Běžecká literatura
O porážkách vedoucích k vítězství a vítězstvích vedoucích k porážkám – prostě o životě

O tom, že je lepší prohrát, než vyhrát, jsem se přesvědčil již na počátku své běžecké kariéry. Svůj první závod – okresní přebor jsem vyhrál, na druhý – krajský přebor jsem přijel jako namyšlenej frajer, okouknul soupeře a suše prohlásil: „Z nich na mě nikdo nemá!“ Skončil jsem druhý, ale od konce :) a tehdy se začala psát historie běhu, nejen mého, ale i těch, které jsem pak, už takto nutně natlučený a poučený, k běhu přitáhl :).

Miloš Škorpil, 18. 10. 2009, 1966×

Běžecká strava
S jídlem roste chuť

Dnešní zamyšlení nebude o politice, nebude o vztazích, ale o něčem, co nás všechny velmi zajímá, o něčem, co si nedokážeme odpustit. O něčem, co nám pomáhá přežít, o něčem, na co se každý těšíme, o něčem, co nás dokáže povznést, ale také pěkně přikovat k zemi, nebo rozběhat naše nohy do takových obrátek, že kolikrát žasneme, před tím, než s blaženým pocitem usedneme na trůn, kde se to v nás vzalo :). Ano přátele, dnes bude řeč o JÍDLE.

Miloš Škorpil, 11. 10. 2009, 3899×

Běžecká literatura
Otevření jak údolí – neproniknutelní jak kalná voda

Kdože je takovým tvorem, který by rád působil na druhé jako otevřené údolí a přitom na ně působí jak kalná voda? Podle všech indicií je takovýmto zvířetem na celé zemi zvíře jediné – člověk. Až zase vyběhnete na svou dlouhou trasu vedoucí přírodou, popřemýšlejte o tom.

Miloš Škorpil, 3. 10. 2009, 2921×

Běžecká literatura
RYZÍ A PRAVDIVÍ JAK KŮRY ZBAVENÝ KUS DŘEVA

Lao-c´ – Tao te ting

„V přírodě si můžete všimnout jedné věci: Kdekoli uvidíte něco velmi jemného, měkkého, zjistíte, že je to pokryto něčím tvrdým. Semínko je skryto v oříšku, je pokryto tvrdou slupkou. Semínko je jemné, musí být, protože je plné života, který z něj má vyrašit. Je přirozené, že je pokryté tvrdou slupkou.

Miloš Škorpil, 26. 9. 2009, 2124×

Běžecká literatura
Běh – posel bytí z nebytí – cesta ze samoty k osamění – cesta ze smrti k životu

Září je pro mě vždy obdobím, kdy bilancuji, co mi rok, uplynuvší od mých posledních narozenin, přinesl, co jsem za ten rok stihl udělat já, co se povedlo a co se nepovedlo. Nebývají to jednoduché dny, ba naopak, většinou se v nich propadám do melancholie, jsem přecitlivělý, často bez zjevné vnější příčiny vybuchnu a pak se sám na sebe zlobím, že jsem nebyl uvážlivější. Ale na druhou stranu si říkám, že nic není bez příčiny a jednou za čas je potřeba každý kotel, každý komín pročistit, aby se zanesené cesty uvolnily a vše mohlo zase proudit tak jak má, jak je třeba.

Miloš Škorpil, 19. 9. 2009, 2791×

Běžecká literatura
Mem

Kdo je to Mem? Kde se zrodil? Co ho vede na jeho cestě? Kde jsou jeho hranice? Co? Kdo? Kam? Jak? Kde? Proč? Otázka stíhá otázku – odpovědi se valí jak voda v horské bystřině a stejně to pořád nestačí. Člověk už je takový, raději pokládá otázky, než aby na ně odpovídal. Tady to však není o nechuti odpovídat, tady je to spíše o tom, že každá odpověď vyvolává další a další otázky. Jedna odpověď je však absolutní.

Miloš Škorpil, 16. 6. 2009, 3549×

Běžecký trénink
Jaro, léto, podzim, zima v životě člověka a životě běžce

Na životní období se dá hledět v té nejpřirozenější podobě, tedy v té, jíž nám nastavuje putování sluníčka po své oběžné dráze, v podobě, kterou jsme si zvykli nahlížet tak, jak nám ji nastavují stránky kalendáře. Můžeme se na ně dívat i z pohledu vývoje člověka od jeho narození až ke smrti.

Miloš Škorpil, 5. 3. 2009, 3411×

Život kolem nás
Požehnaný den v lidmi zapomenutém kraji

Strávil jsem jeden ze svých nejhezčích Štědrých dnů a to v kraji, který je požehnaný Bohem, ale lidé na něj zapomněli. Tedy zapomněli, oni z něj byli vyhnáni a život se v něm na padesát let zastavil. Ne, že by tu lidé nežili, ale bohužel, ti co zde žili původně a byli odejiti, se sebou odnesli i duši míst, kde po staletí žily jejich rody. A ti, co sem přišli hledat nový domov, svou duši povětšinou zanechali tam, odkud přišli.

Miloš Škorpil, 7. 3. 2008, 178×