Autoři běžeckých článků

Miloš Škorpil

Běh je můj život. Běžím – tedy žiju :)

Kdo je Mem? Mem je

Poslední článek: Tipy jak spálit pět set kalorii 2 + trénink na 10 a 5 km, 6. 9. 2010

Milan Kůtek

Ve škole jsem sice učitelem, v té Běžecké však rád zůstávám žákem. Během běhu přemýším, co pro vás napíšu příště, aby to nebylo běžné a zběžné. A aby neběželo pouze o běhání …

Poslední článek: Tvrdé drogy – základ úspěchu, 4. 9. 2010

"Titánka" Dana

Poslední článek: Jak jako běžecká lama přežít běžecké soustředění, 31. 8. 2010

Martin Lukeš

Stadióny jsou pro diváky. My běžci máme přírodu a to je mnohem lepší ...

Poslední článek: Jizerský ultramaraton, 18. 6. 2010

Michal Vítů

Když člověk kráčí, zřejmě má času dost.
Když člověk utíká, pravděpodobně mu něco uniká.
Jakmile ale začnete běhat, je to VÁŠEŇ.
A VÁŠEŇ, to je život. Alespoň pro mě.

Poslední článek: Jak jsem si dovoloval aneb dvěma nohama ve třech státech, 1. 9. 2010

Pavel Kosorin

Když mi bylo čtyřicet a něco, začal jsem hledat nějakou novou motivaci. Objevil jsem maraton. To je taky čtyřicet a něco.
Kromě běhání piju cejlonský čaj, čtu Murakamiho a poslouchám vídeňskou klasiku. Jsem autorem několika knížek aforismů a spoluautorem čtyř dětí. Pracuju jako manažer v sociálních službách.

Poslední článek: LEKCE Z JOGGINGU 15, 22. 6. 2010

12 Honzade

Jsem běžecká „lama“ = vůbec běhu nerozumím, ale mam kamarády, co mi dobře radí, jak mam běhat, abych se nezranil, aby se mi to líbilo, abych dosáhl svých drobných cílů a mohl se z nich radovat. Diky za kamarády a za novy objev boha běhu! Asi proto se často spěchám „pomodlit“ nohama do lesa, parku, údolí, zkratka kde zrovna jsem, abych se potěšil a poradoval se ze života :). Juchuchu! :)

Poslední článek: Být benchmarkem !!!, 9. 7. 2010

Pavlína Folovská

Pavlína se dala na vojnu, tedy přihlásila se do Women´s Challenge a za cíl si dala zlepšit se během jednoho roku v maratonu o více než hodinu a dát ho pod 4 hodiny. Půlmaraton ukázal, že na to rozhodně má.

Poslední článek: Pražský maratón byl bolestivý, 11. 5. 2010

Libor Matoušek

Běhání je asi opravdu něco na způsob (téměř) každodenní dovolené. Na rozdíl od vysokohorské turistiky, lyžování či cyklistiky (kdy jste hodinu a půl na kole a dvě ho zbavujete bláta) se dá provozovat téměř kdykoli a všude… ale to už přeci všichni ví. Někdy jsem spíš coura, jindy běhna… ale baví mě to!

Přeji nám všem radost z (běhu) života a hlavně to zdraví!

Poslední článek: Virtuální běh kolem České republiky – kilometry pro Paraple, 4. 3. 2010

Petr Matoušek

Na světě jsou dva typy lidí – ti co běhají a ti, co by měli

Poslední článek: Přiběhněte a napaste svou duši, uši, nohy, boky, oči … – maraton Baroko otevírá své brány, 3. 9. 2010

Eda Kunce

Věnuji se internímu koučinku a vzdělávání, v loňském roce jsem se stal akreditovaným koučem. Mojí specializací jsou rozvojové a vzdělávací aktivity zaměřené na manažerské rozhodování, leadership, komunikaci (zejména prezentační dovednosti a vyjednávání), řízení projektů a realizace assesment center.
Mou životní vášní se staly psychologie a rozvoj osobnosti (druhých i vlastní), agilní metodiky vývoje software a dálkový běh.
Opakovaně jsem absolvoval Pražský půlmaraton.
Svůj volný čas věnuji rodině a svým dvěma dětem.

Poslední článek: Motivace není nikdy dost, 25. 8. 2010

Daniela Pajones

Poslední článek: Každý má svůj osobní příběh, 23. 6. 2010

DagmarKa Zemanová

Běžkyně – tragédka, vytrvalkyně, hypnoterapeutka a poradkyně pro osobni spokojenost, studentka psychologie. Dvakrát absolvovala Pražský maraton a vítězka poháru BeKoDo. Dvakrát absolvovala triatlon. Trénuje v oddíle Atletika Písek. A presto, ze veškerý volny čas věnuje tréninku a studiu, je kdykoli k dispozici pokud někdo potřebuje povzbudit, inspirovat nebo si najit řešení.

Poslední článek: Jak jsem se při tréninku najedla:, 11. 6. 2010

"Titánka" Peggy

Poslední článek: Zůstane šnek šnekem?, 8. 7. 2010

Oldřich Setunský

Jsem ročník 1948, běhám kondičně od r. 2005, občas i s účastí na závodech (10 km, ½maraton), druhým rokem se věnuje především běhům do vrchu, hlavně tréninkově. Účast na veteránském MS v bězích do vrchu 2008 a 2009. Zajímám se o zdravotní problematiku běhajících seniorů.....

Poslední článek: Vašemu srdci je více než 70 let……, 7. 12. 2009

Petr Slezák

Poslední článek: Vídeňský maraton trochu jinak, 19. 5. 2010

Karel Seitl

Poslední článek: Vše špatné je k něčemu dobré, 14. 12. 2009

Pavla O´ Rourke

Poslední článek: Bostonský Maraton 2010... 114. ročník nejstaršího světového maratonu, 27. 5. 2010

René Kujan

Běhání mě kdysi strašně nebavilo a štvalo. Pak mě ale jednou chytlo za pačesy – to jsem měl ještě dlouhé vlasy – hodilo si mě přes rameno a řádně se mnou posmykalo. Od té doby se mnou vymetá kde co. A to už mám ježka… :D
Je to droga, meditace i smysl beze smyslu. Koncentrovanej vesmír. Život v kostce – něco jako když si v sámošce koupíš krychlovanej hovězí vývar od Maggiho. ("Frištenský, ty jseš takovej vůl...!") :D

Poslední článek: Berte vážně zombie!, 27. 5. 2010

Miloš Čermák

Miloš – ten za všechno může. Může se psát, že za běžecký boom může Ivo Domanský nebo Miloš Škorpil, ani jedno z toho není pravda. Pravda je, že za něj může Miloš Čermák. Nejdříve začal psát svůj maratonský blog v Reflexu a pak mě přitáhl do Lidových novin a donutil mě, který má ke psaní vrozený odpor, abych týden co týden psal na stránky Lidových novin něco o běhání. No a teď přišel čas mu to vrátit. Tak Miloši vítej na stránkách Běžecké školy.
P.S. Díky za vše, naučil jsi mě moc a věřím, že ještě něco naučíš. Miloš

Poslední článek: Trenére, jak mám hlasovat?, 21. 8. 2010

Jiří Marek

Sportu se věnuji už od dětství. Není asi odvětví, které bych nevyzkoušel. Od běhání, tenisu a fotbalu, tedy sportů, kterým se věnuji soustavně i nyní, až po lyžování, plavání, basketbal, volejbal, nohejbal, stolní tenis, kuželky, hokej, baseball, kolovou, atletiku, sportovní střelbu, jízdu na inlinech, cyklistiku včetně horské, a třeba triatlon, prostě po řadu sportů, které přece jen díky nedostatku času poněkud zanedbávám ...
V současné době na svých pracovištích provádím nejen komplexní, čili úplnou diagnostiku, včetně těch nejmodernějších metod, ale také tu nejšetrnější terapii spolu s vyčerpávajícím poradenstvím stran korekčních a ergonomických pomůcek. Spolupracuji s výrobci dietetických doplňků i se sportovními a fitness trenéry. Jen málo času zůstává na osvětovou činnost formou přednášek a kursů, ale je jisté, že tímto směrem se budu muset ubírat v mnohem větší míře, chci-li změnit současný stav zdravotnictví u nás ..., a nejen stav zdravotnictví, ale i pohled člověka na to, jak se o sebe starat, abych se cítil dobře a byl zdravý a v kondici ...
Pokud si myslíte, že bych vám mohl pomoci, napište mi na marek@naprapathy.cz

Poslední článek: Chronické poranění kotníku? Jak vyléčit?, 26. 8. 2010

Lucka Urbanová

Profesně informatik převážně ve službách vlasti, běžecky Alenka dychtivě objevující kouzelný svět za zrcadlem. Po „traumatech“ z různých povinných běhů a několika neúspěšných individuálních pokusech jsem uvěřila, že na běhání nemám, a časem jsem se s tím smířila. Náhodná návštěva na stránkách BŠMŠ však touto představou natolik zásadně otřásla, že utrpěla vážné trhliny a při následujícím běhu se zcela zhroutila.

Poslední článek: Třicet let pro mě byl běh zakázané slovo, ale zato teď..., 17. 8. 2010

Martina Němečková

Letos to bude 5 let, co jsem začala běhat, poslední 3 roky se pokouším běhat ultra. Více na webu s blogem http://ultra-mapo.webnode.cz/, který byl založen kvůli mé plánované účasti na Transe Gaule (srpen 2010), skrz Francii od jednoho moře k druhému (1150 km/18 etap). Je to pro mne dost finančně náročná akce, a proto hledám sponzory.

Poslední článek: Někdy musíme běžet hodně dlouho, abychom se našli – příběh mapo (Martiny Němečkové), 2. 9. 2010

Jiří Holíček

Poslední článek: Žebrácká devětadvacátá pětadvacítka, 18. 8. 2010

Zuzana Němečková

Běhám již od svých devíti let. Kromě běhání mám také ráda lyžování, hokej a chození po horách. Nyní pracuji jako psycholog v organizaci CASRI, kde se zabývám mimo jiné přípravou sportovců.

Poslední článek: Jiný neznamená horší, 4. 2. 2010

Hana Chorváthová

Hana Chorváthová pracuje pro neziskovou organizaci SVĚTLO PRO SVĚT, která pomáhá nevidomým a lidem se zrakovým postižením v rozvojových zemích. SVĚTLO PRO SVĚT bylo jednou z organizací, které se už v minulém roce přidaly k akcím PIM a začaly vyzývat k běhu pro dobrou věc. Hanka se v minulém roce zapojila jako člen štafety do květnového Volkswagen maratonu a běhu se snaží věnovat nadále. Organizace SVĚTLO PRO SVĚT pozvala letos už podruhé do Prahy nevidomého keňského běžce Francise Karanju.

Poslední článek: SVĚTLO PRO SVĚT – noční běh Prahou a podpora dobré věci, 1. 9. 2010

Samuel Straka

Poslední článek: COMRADES MARATHON 2010, 27. 8. 2010

Zdeněk Kučera

Jsem posedlý sportem a nemám ani čas na psaní …

Narodil jsem se 14. října 1956 na Kladně. Od dětských let ve mně rodiče pěstovali nenásilný a zajímavý vztah k turistice. V žákovských a dorosteneckých letech jsem zkoušel jedno, druhé, to či ono, ale vždy s takovým úspěchem, že jsem brzy hledal jiné sportovní vyžití. Až na přelomu k dospělosti jsem se začal vracet k turistice. To, co mě ohromně oslovilo, se jmenovalo „dálkové pochody“. Informace, které už tehdy vydával Ivo Domanský a také vycházely v příloze Mladého světa zvané Hejbni kostrou, se staly mým nejoblíbenějším čtením. Takže dálkoplaz. Následovalo nepočítané množství odchozených a později odklusaných padesátikilometrových pochodů. V závěru vojenské služby z toho plynule vzešel první odběhnutý maratón (Údolím Kačáku, Kladno-Beroun, 3:43).

A byl jsem běžecky polapený. Můj život nabral větší sportovní obrátky. Přespoláky, silniční běhy, maratóny, dálkové běhy (což byly předchůdci dnešních ultraběhů). O něco později jsem „objevil“ běžky a hned si troufl též na běžkařské závody – laufy. Do dnešního dne je kromě manželky Ivy a dětí – dcery Lucie (19) a syna Tomáše (16) – sport mým dalším životním partnerem.

Běhám, s manželkou se věnujeme turistice, jezdíme na kole, na běžkách, občas si odskočím k orientačnímu běhu – hlavně k těm náročnějším podobám (viz mé příspěvky), rád chodím po horách, zbožňuji klasické podzimní sychravé mlhavé či deštivé počasí a zbytek roku by pro mě mohla být zima s pořádnou sněhovou pokrývkou a teplotami aspoň -10.

Do dneška se mi podařilo uběhnout 108 maratónů (osobák 2:43:17), jeden jsem zabalil (Varšava, do cíle mě odvezla sanitka). Desítka se mi jednou povedla za 35:02 (Rožmitál-Březnice), patnáctku jsem zaběhl za 53:51 (Bezručovo údolí v Chomutově), dvacítku jsem dal za 1:15:21 (Beh Gaderskou dolinu a cestou SNP, Blatnica-Mošovce), na pětadvacítce se čas zastavil na 1:34 (Mělník), padesátku jsem uměl za 3:21 (Ostravské stavbařské km), stovka vyšla za 7:56:30 (Za Kladno štíhlejší), jednou jsem v Maďarsku běžel 3 etapový 200 km Dunai Szupermaraton za 15:24. V roce 1987 jsme v desetičlenné skupině nonstop přeběhli Československo z Aše do Vyšného Nemeckého.

V posledních asi 10 letech jsme s Vaškem Klosem začali objevovat úskalí a krásy orienťáku. Běh nás neomrzel, maratón a euforie z cílových pocitů jsou skoro nenahraditelné, ale ...

To, co člověk – naše dvojice – zažije při Brutusu, rogainingu, HROBu je mnohdy těžko pochopitelné – bloudění (kufrování), voda shora i odspodu, bláto, bažiny, výplazy do kopců, sešupy do hlubokých údolí, slézání skal, pití z potoků, nahodilé bivakování pod stromem a zároveň úžasné poznávání našich končin, míst, kam bychom se „normálně“ vůbec nedostali, prostě – dobrodružství větších kluků.

Poslední článek: Mistrovství České republiky v horském orientačním běhu 2010, 13. 8. 2010

Radek Burda

Fotí témata, která hýbou dnešním světem a snaží se fotit tak, aby to svět bavilo. Píše články proto, aby to lidi bavilo číst a snad to lidi baví číst. Pořádá výpravy, protože doufá, že jeho výpravy jsou pořádány jinak. Že nejsou zabalené do staniolu a nejsou navoněné ruským parfémem. Ti, kdo s ním cestovali, říkají, že jeli proto, aby viděli a věděli, jaký je život tam. Ne proto, aby žili svůj život a jezdili do zoologických zahrad se dívat na opice. Pro takové paďoury jsou cestovní kanceláře fischery. On organizuje výpravy proto, aby účastníci žili a cítili život. Snad proto ponejvíce k stáru jezdí sám, protože život můžete hlavně prožít, když máte na jeho prožití čas.

Poslední článek: Běhání není věda. Jen práce., 6. 5. 2009

"Titán" Pyjár

Poslední článek: Nejhorší je znovu začínat!, 19. 10. 2009

Petr Syblík

Poslední článek: Lázeňská dvacítka, 20. 11. 2009

Bohunka Králová

Poslední článek: Vítězství důvěry v člověka, 5. 11. 2009

Štefan Krč

Poslední článek: 20 h – charitativní oslava dvacátého výročí, 21. 11. 2009

Bóďa Kuhn

Poslední článek: Můj první maraton, aneb síla motivace…, 12. 11. 2009

Zdeněk Chmel

Poslední článek: 13. ESPA Oetscher Ultra Marathón – (72 km/3.000 m převýšení ve dvou dnech), 1. 7. 2009

Pavel Richter

Poslední článek: Ostrava 10.10.2009 – můj první maraton, 23. 10. 2009

Tomáš Velecký

Poslední článek: Maraton Helsinky na močáky, 24. 8. 2010

Veronika Krejčová

Jmenuji se Veronika Krejčová a jsem 19tiletá studentka GVH v Hořovicích. Letos budu maturovat, ale ani to mi nezabránilo přihlásit se již po 2. na Hervis ½ Maraton v Praze.

Poslední článek: Běh pro charitu, 3. 3. 2010

Renata Hofmanova

Možná mě někteří znáte – bývalá ultramaratónkyně :).
Mé výkony z běhání jsou 101 km za 12 hodin, 167 km za 24 hodin, 75 km za 8:26min., maratón 4:18 min.
Již 4 roky jsem profesionální instruktorkou aqua-fitness, kterou dělám u paní Mgr. Dolenské, která v Praze aqua-aerobic provozuje na 16 bazénech.

Poslední článek: Aqua-aerobic pro sportovce i nesportovce, 19. 2. 2010

Filip Kessler

Poslední článek: Jak jsem zaplatil nováčkovskou daň a přežil, 12. 5. 2010

Danča Dana

Poslední článek: Velký den, 2. 4. 2010

Martin Hanusek

Poslední článek: Jak jsem dal Silva Nortica Run., 2. 7. 2010

Petr Dorand

Jednoho dne si muž posteskl, že je na světě sám a bůh mu stvořil ženu. Pak zase přišel den, kdy muž měl ženy plné uši a tak Bůh stvořil běžce a od toho už byl jen kousek, aby se narodil Petr Dorand, který dal vzniknout Runnerovu světu …

Poslední článek: Runneruv svět, 24. 6. 2010

Ondřej Uher

Jsem šumavský balvan co běhá, chodí, leze, lyžuje, skyalpuje, má rád svoje holky, dobrý jídlo a pití, prostě má rád život :)

Poslední článek: Běžecký týden v srdci Šumavy, 7. 6. 2010

Jaroslav Novák – Koloběžka

Poslední článek: Maratón s úsměvem, 13. 5. 2010

Jitka Stehlíková

Jsem absolventem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, magisterského oboru fyzioterapie. Odborné kurzy: Kurz ovlivnění pánevního dna v těhotenství a po porodu 2007-2010, aktivní účast, Posturální proprioceptivní terapie segmentální instability podle MUDr. Eugena Raševa s využitím neuroortopedické pomůcky POSTUROMED, 2009, Bosu Core, 2009, Bazální programy a podprogramy ve fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě – část A, 2010, Bazální programy a podprogramy ve fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě – část B, 2010, Funkční stabilizace s oscilující neuroortopedickou pomůckou PROPRIOMED podle MUDr. Eugena Raševa, 2010
Od roku 2008 jsem členem Atletického klubu Kroměříž se zaměřením na běh dlouhých tratí.
A nejraději jsem máma dvou úžasných dětí – Sašky a Laurušky

Poslední článek: Kopřivnický drtič – 7. 8. 2010, 11. 8. 2010

Irena Ellis

Irena Ellis (30) – t.č. studentka výtvarné výchovy v Plzni, galerijní pedagog na volné noze a lektorka češtiny a angličtiny...a čerstvě maratonská běžkyně. To krásné jméno jsem vyvdala a vyrozvedla – a díky zákonu o českém jazyce jsem možná jedinou „etnickou Britkou – tedy národnosti britské“ na území ČR (i když myslím, že těch, které nechtěly být -ová nás bylo víc). Tolik na úvod, k tomu, co je za jménem.

Kilo za kilo je moje osobní iniciativa – abych shodila kila nabraná psychofarmaky před pár lety a pomohla dobré věci – portálu Stop Stigma, který se specializuje na prevenci a informovanost v oblasti duševních onemocnění. Mám oficiální psychiatrickou diagnózu, a když jsem to jednou zkoušela počítat, tak mi vyšlo, že v českých a anglických léčebnách jsem si pobyla zhruba rok života. Nicméně patřím k té šťastné třetině klientů, kteří i po psychotické atace s léky

mohou normálně fungovat (a kdo ví, možná to časem půjde i bez léků).

Od propuštění z léčebny v roce 2006, poté, co jsem se od roku 2004 po suicidu různě potácela, aniž bych věděla, s čím že to vlastně bojuju, se mi za podpory rodičů i přátel a terapie podařilo znovuvybudovat si život – učila jsem, pracovala v Národní galerii, přeložila několik knih, a vybudovala nový krásný vztah s partnerem, který mi fandí nejen v běhání.

K tomu (běhání) jsem se vrátila asi po deseti letech abstinence (od 10-20 jsem běhala orientační běh) ve snaze vyhecovat se, posílit se a zhubnout. V rámci projektu PIM WCH jsem uběhla (tedy vlastně došla)

Pražský maraton tento květen. Mým trenérem v projektu i nadále je Miloš Škorpil, který mi píše tréninkové plány a podporuje. Cílem Projektu Kilo za kilo je dostat se na svou původní váhu (což znamená cca 30 kg dolů) a v procesu se posílit a uzdravit. Běhání mi totiž pomáhá nejen fyzicky, ale hlavně i psychicky. Možná naše povídání může pomoci někomu, kdo je na tom podobně a hledá způsob, jak si co nejlépe sám/a pomoci.

Poslední článek: Travel Lightly, 29. 7. 2010

Tomáš Hnilica

Poslední článek: Prvnička na maratonu, 10. 5. 2010

Martin Ševčík

Poslední článek: Kilometry pro Paraple z pohledu neběžce, 26. 4. 2010

SKMP Kadaň

Klub vznikl na základě předchozích úvah o zastřešení všech sportovních aktivit nejen zaměstnanců MP Kadaň. Cílem klubu je působit preventivně (nejen) na mládež a spolupracovat s jinými organizacemi a tímto se zapojit do boje proti škodlivým zvyklostem, šířit osvětu zdravé závislosti. Držte nám palce – držme si palce!

Vše o nás najdete na SKMP Kadaň

Poslední článek: Krušný běh do Krušných hor, 30. 7. 2010

Andreas Pajones

Poslední článek: Andreas – druhý z Danieliných synů, 13. 8. 2010

Michal Vavák

Poslední článek: 2. ročník Dačického 12 aneb (pohár Běhy bez hranic) hranice fakt žádné nejsou!?, 24. 8. 2010