Intervalový trénink

• je charakteristický přerušováním běhu přestávkami (intervaly), které slouží k částečnému zotavení organizmu, přičemž rozeznáváme metodu intenzivní – délka přestávky činí zhruba 2/3 celkové doby potřebné k zotavení a metodu extenzivní – délka přestávky je zhruba 1/3 celkové doby potřebné k zotavení.

Interval – doba po níž běžíte (rychle jdete) stanovenou rychlostí – intenzitou (např. 400 m za 90 vt. či 90 % TF max).

Délka intervalu

Kratší vzdálenost, kratší doba trvání zatížení a vyšší intenzita pohybu (rychlost), to je intervalový trénink. Interval obvykle trvá od dvou do pěti minut, může být ale i kratší či delší, záleží kterému typu běhu se věnujete, na jaký závod – vzdálenost (5 či 10 km, ½maraton, maraton, běhy do vrchu, maraton v Alpách apod.) se chystáte. Interval může být stanoven v délce (200, 400, 500, 800, 1000, 5000 m apod.) či čase (1 min, 3 minuty, 10 min apod.).

Doba na zotavení

• doba po intervalu – slouží k zotavení těla před dalším intervalem. Označuje se:

MK – mezikus – při meziklusu se běží zcela volně, krok co krok (60 – 65 TF max)

MCH – mezichůze – slouží k uvolnění svalů a vydýchání

P – pauza – při pauze můžete stát, ležet, vhodnější je ale se trošku hýbat – lehce protahovat

• se stanoví podle intenzity běženého intervalu (70 %, 80 %, 90 %, 95 % TF max) a délky intervalu. Při kratších intervalech, při nichž se intenzita blíží či dosahuje 95 % TF max, je doba na zotavení delší než doba za níž absolvujeme interval, u delších intervalů se pak době intervalu.