Tempová vytrvalost (TV)

Je schopnost běžet co nejdelší úsek na úrovni anaerobního prahu a je rozdělena na dva stupně:

• tempovou vytrvalost 1 (TV1)
• tempovou vytrvalost 2 (TV2)

TV1

• je schopnost běžet tempem, které odpovídá tempu na nejbližší delší trati než je trať speciální,
• je již vlastní součástí specifické přípravy a používá se pro ní termín speciální vytrvalost (SV),
• při její aplikaci se používají úseky probíhané na úrovni tempové rychlosti (TR) i TV
• úroveň SV má nejpodstatnější vliv na dosažený výkon běžců,
• Intenzita zatížení v TV1 se pohybuje kolem maximální spotřeby kyslíku (TF 175 – 190), tzn. na úrovni anaerobního prahu, kde se začínají ve větší míře projevovat anaerobní procesy,
• z počátku zde volíme intervalový trénink vytrvalostního charakteru (např. 10 x 400m, 200m meziklus (MK), později pak 1 až 2 km rovnoměrným tempem.

TV 2

• mírnější forma TV, která navazuje na přípravu obecné vytrvalosti,
• je to v podstatě vytrvalostní běh prováděný submaximální intenzitou při TF 160 – 170 tepů za minutu na úrovni asi 75 – 85% VO2 max,
• vede ke zvětšení srdce, difúzní plicní kapacity, množství krve a hemoglobinu,
• v tréninku nejdříve používáme opakované úseky od 1 do 2 km, přičemž délka odpočinku je až do poklesu TF na 120 tepů za minutu,
• při dávkování (celková vzdálenost 4 – 8 km) se řídíme TF, rychlostí běhu (4:00 – 3:30 min/km) a zejména subjektivními pocity běžce,
• co běžec zvládne opakované úseky, přistupujeme v dalším tréninkovém období k rovnoměrnému souvislému běhu v délce 4 – 8 km.
• běh absolvujeme na vhodném rovinatém okruhu s pevným podkladem, který je přesně rozměřen, abychom mohli kontrolovat tempo běhu.