Pětiprstky z pohledu odborníka na pohybový aparát
Jedná se vlastně o „rukavice na nohy“. Proto neposkytují žádnou podporu noze a nožní klenbě. Poskytují pouze ochranu kůži proti přímému kontaktu s terénem. Proto jako reflexní léčbu pomocí chůze či běhu prostřednictvím dráždění plosky nohy nerovným terénem, chůzí či během v písku či jemném štěrku, případně během v lese, je lze absolutně doporučit. Pro delší chůzi či běh jsou vhodné pouze pro minimum lidí.
Málokdo se narodil s vrozeným ideálně symetrickým postavením nohou, kotníků ve vertikální ose, postavením celých dolních končetin beze sklonu k typu O či X. Bohužel pro 99 procent lidí platí to, co již mnohé výzkumy na renomovaných universitách dávno a opakovaně prokázaly. To, že naše nohy díky vrozené (v menší míře poúrazové) malé či větší asymetrii nejsou vhodné pro chození bez adekvátní podpory botou, případně pomocí adekvátní individuálně korigované vložky v ní a ještě kvalitní botou... I malá asymetrie v postavení nohy změní reakci svalů lýtka a následně celého těla na každý jednotlivý krok.
Tento vliv již postřehly firmy, které boty, včetně obuvi na sport, vyrábějí. Proto nejen pro sport dělají boty, které částečně korigují sklon k subtalární hyperpronaci či pro opačnou vadu funkce nohy. Jedná se o výrobu obuvi ve velkých množstevních číslech. Takže nelze při takové výrobě brát ohledy na individuální postavení nohou. Proto mohou vyrábět boty, které nohu správně podporují v jednom či opačném směru nejčastějších vad. Jedná se o pouze částečné vylepšení. Proto jsou zajímavé vlastně pro všechny lidi. Pouze musí vědět, který typ nohy mají. Ale pozor, jedná se o pomocnou korekci vedení nohy při pohybu, nikoliv plnohodnotnou!
Pro ty, kteří v kvalitní botě (nejen na sport) mají individuálně korigovanou (nikoliv jen tvarovanou) vložku je použití této obuvi s částečnou podporou vhodná pouze výjimečně – u lidí s velmi výraznou vadou, kteří potřebují ještě vynásobenou korekci vedení nohy – tj. podporu botou s korekcí včetně podpory vložkou v ní, také s korekcí. Toto jsou opravdu málo časté případy. Obecně lidé vystačí s onou individuálně korigovanou vložkou a botou s neutrálním postavením. Samozřejmě je lépe mít kvalitní obuv s onou pomocnou podporou než mít obuv úplně bez této možnosti podpory!
Výrobci obuvi vlastně tlačili vědce k výzkumu v této oblasti. Krom pětiprstů existovaly boty se zcela rozparcelovanou podrážkou ve snaze zapojit co nejvíc svalových skupin nohy do lokomoce člověka. Bohužel to byla slepá ulička. Snaha je vedena správným směrem, protože plná podpora klenby nohy opravdu vede k nedostatečnému procvičování a udržování funkce všech svalů nohy. Zpomalení tohoto negativního vývoje však lze speciálním cvičením, nikoliv speciální botou! Přesto je přínos použitím „pětiprstů“ možný, je třeba je však používat uvážlivě, bez přetěžování!! Zlepšení funkce a síly svalů v oblasti nohy pomocí speciálních bot je sen obuvnických firem. Byť některé pokusy vypadají i dnes velmi sympaticky, zatím nesplňují slibované!
Zpět k pětiprstům. Tyto výše uvedené aspekty funkce obuvi opravdu nemohou splňovat. Přesto se jedná o vynikající pomůcku. Jak jsem již uvedl, mezi speciální cvičení, která vedou k procvičení více svalů nohy, mohou pomoci právě pětiprsty. Nikdy však způsobem běhu na delší vzdálenosti. Vždy by se mělo jednat o kratší výběhy v době trvání v minutách, nikoliv desítkách minut. Souhrn takových proběhnutí však může za den dát sumu až 50 minut... bez rizika poškození. Rozděleně do minimálně 5ti intervalů se však o přetížení nejedná. Existují ještě speciální použití – například BEACH VOLLEYBALL si nedovedu bez nich v podmínkách klimatu v ČR představit.
Na závěr bych chtěl zdůraznit: NOHA je prostorový útvar, má svoji architektoniku, nohu nelze jen odizolovat od kontaktu s povrchem, na kterém chodíme či běháme. Je třeba nohu podepřít a případně (což je bohužel častější než si myslíme) korigovat vrozené či poúrazové asymetrie. Vliv této správné podpory není jen na nohu samotnou. Na funkci nohy při pohybu, při došlapu, reagují svaly lýtka… a následně celé tělo. Na nohu má zase vliv stav statiky těla… máme přibližně 233 kostí v těle a ty jsou správně funkčně propojeny. Bez udržování jejich souladu se však nikdo neobejde.
Redakční poznámka:
MUDr. Jiří Marek používá pětiprstky již dva roky, takže se dá říci, že je nazul dříve, než do České republiky přišly první zprávy o knize Born to run. To je dobré si uvědomit i proto, že jeho pohled na ně není v žádném případě tím, co se kolem nich nyní děje, nijak ovlivněn.
Vložit komentář
Diskuze sice starší, ale nedá mi to. V "pětiprsťácích" běhám a chodím už třetím rokem (takže také ještě před knihou BTR). A jsem ten, kdo je z nohy vlastně vůbec nesundá... buď bos, nebo v těchto botech. A opravdu nepociťuji, že by mi tělo stávkovalo a dožadovalo se ortopedických vložek. Spíše naopak. Jsem zastáncem myšlenky že "kvalitní boty" tu jsou max. 100 let – do té doby to byly různé sandály, dřeváky, mokasíny... a předtím – většínu lidského věku nic (naboso – stejně jako všechna zviřátka) – a nikdo mi nevymluví že je zdravější běhat a chodit naboso (popř, v minimal. obuvi) než si korigovat nohu a postaveni kostí v tělě ortopedickou vložkou. Jak zde již někdo řekl: výroba pacientů... samozřejmě nemluvím o případech velkých vrozených deformací, popř. poúrazových stavech.
Miloši, vůbec jsem nečekal, že odpovíte! Těší mě to :) V zásadě naprosto souhlasím, že problém není černobílý. Reagoval jsem konkrétně na tvrzení o vrozené nevhodnosti chodidla k chůzi či běhu bosky, ne na nesporný fakt, že se k ní můžeme nenávratně propracovat během života (např. usilovným deformováním nastavení pohybového aparátu sezením). Prostě se zdráhám přijmout tvrzení o vrozené nezpůsobilosti 99% nohou k chůzi/běhu bos. To jedině; jinak odbornost a práci pana Marka uzávám.
Jinak předhazuji k diskuzi tuto tezi:
Že běh v botách s měkkou podrážkou je horší než chůze v botách. Chůze v botách se totiž od té bosky moc neliší – vzorec: pata-odvalení-špička. Naproti tomu běh v botách se od bosého běhu zásadně liší. V horším případě má vzorec jako chůze, v tom lepším sice došlap na špičku, ale zvýšená pata umožňuje se do ní opřít, tj. lytkové svaly nemusí vyvinout takovu brzdivou sílu. Pří běhu bosky pata zem maximálně pohladí (z vl. zkušenosti – na patu došlápnout nedokážu) – do konce bych řekl, že došlap na patu je tím méně možný, čím těžší běžec je (přesně naopak je to, když běží těžký běžec v botách).
Pokládám tedy otázku, jestli náhodou běh v botech nemá na nastavení napětí svalů, a konsekventně postavení kloubů, pánve páteře – prostě celého aprátu, stejně negativní vliv jako třeba ono sezení? Na to neznám odpověď, a přiznávám, že je něco na tom, co říkáte, Miloši, že v souhrnu ostatních deformujících faktorů, extrémní návrat k přirozenosti na několik desítek minut denně může mít spíše škodlivý dopad.
Moje osobní zkušenost je ta, že od té doby co běhám bos (v pětiprstech), mne nebolí nic z toho co mne chronicky bolelo řadu let (koleno, hamstring, pata); zase mne ale v místě kolem achilovky bolí (zřejmě) svaly a šlachy dlouhých ohýbačů prstů a palce nohy. To může nasvědčovat tomu, že noha je třiceti léty chůze a běhu v botách přenastavená a nezpůsobilá běhu bos; teď se jen uvidí jestli definitivně nebo ne. :o) PS omlouvám se za tak dlouhý spam. A běh je stejně – bosky nebo v botách – ten nejkrásnější pohyb co může člověk dělat!
Diskuze je už starší, ale nedá mi to. Člověk je na planetě cca 4 milióny let; přitom většina západní civilizace chodí v botech pár set let – zkraje, většina až od dospělosti. Tak rychle fylogeneze prostě neprobíhá, proto jsem přesvědčen, že naše nohy jsou stvořeny k chůzi a běhu bosky. Každý odborník, který se něčemu věnuje, prostějen tak nepoře léta vlastní činnosti; proto argumentaci pana doktora chápu. Je ale velice snadno metodou "co řeknete, bude použito proti vám" napadnutelná, jak trefně ukázal adam. Je to jako s mojí sestrou, která jsa gynekoložka asi opravdu věří tomu, že hormonální antikoncepce, ženám prospívá. Fakt, že každé jedno lidské tělo má jedinečnou hormonální rovnováhu jíž zbytek systému koresponduje, a z něj logický závěr, že antikoncepce do lidského těla prostě nepatří, její přesvědčení nezlomí (samozřejmě ženskou hormonální antikoncepci pro její praktický přínos podporuji, ale není to důvod obhajovat její zdravíprospěšnost).
Karle, tvé argumenty se mi moc líbí. Nechci, aby to vyznělo, že Jirku Marka chráním, ale na jeho podporu přeci jenom pár slov. Znám ho dobře, i jeho práci a tak vím, že to co napsal má opodstatnění minimálně v tom, že samozřejmě běhání bosky dobrý, nic proti tomu, ale myslet si, že se vše změní (problémy pohybového aparátu, dysfunkce nohou) tím že začneme běhat bosky nebo v pětiprstkách je omyl. To bychom museli takto chodit běhat zcela, ta hodinka dvě denně ve správných botách to nespasí. Pak jsou tu ještě problémy způsobené sezením a to už není otázka posledních 250 let. Prostě celé je to mnohem složitější než by se mohlo zdát, ale zároveň jednodušší. Vrátit se však do dob neandertálských, myslím tím způsob jak se člověk choval (chodil, běhal, ležel, málo kdy seděl) asi nikdo chtít nebude. Tak a teď je řada zase na vás :)
Prijde mi dost smutne pokud si nekdo mysli, ze lidi se rodi zdegenerovani a neschopni chuze a behu bez specialne tvarovanych bot a vlozek – pokud si to teda skutecne mysli a neni to jenom obchodni tah. Postupne bychom s takovou ideologii mohli dospet k tomu, ze clovek neni prirozene vubec staveny a pohyb a mel by sedet a presunovat se jenom v automobilu. Pro dostatecny rozvoj pohyboveho aparatu pak bude stacit presun k lednici a na zachod.
Samozrejme odbornici jsou odbornici a ale je pro poradek potrebne dodat, ze neni k dispozici zadna reprezentativni studie, ktera by rikala neco o neodvratnych zmenach ci nevhodnosti petiprstek, ani o jejich omezenich..:)
Je to na urovni "ideologicke"... Ale abych podporil zdejsi diskusi.. ja taky opatrne vyuzivam five fingers uz od lonska, taky nejsem zadny mladik a k dobrym bezeckym navykum mam asi tak daleko jako mravenec ke slonovi:), nicmene si myslim, ze mi prave petiprsky pomohli a naucili behat vyrazne lepe.. Ono to totiz behat hodne spatne v nich "boli". Zatim jsem je pouzival 1xtydne, ale ted jak je teplo, tak to hodlam presunout urcite na 2x a pak se uvidi..:)..
Vubec tomu nerozumim, ale delam to opatrne uz pres rok a citim, ze je to velmi prinosne... Asi tak:). At se nam dobre a vesele beha.. 12:)
Problém je jinde.
Měl jsem mírnou pronaci pravé nohy. Roky jsem běhal "správně" po patě v mnohých drahých tlumených botách s vyšetřením a vložkami od Casri. Přesto mě trvale léta bolel kyčelní kloub.
Začal jsem však běhat po špičkách, bosky a ve fivefingerskách. Podotýkám, že mi je 45 let. Postupně mě začaly navíc bolet svaly kolem kotníku, nártu, holení svaly a šlachy. Ale.... svaly kolem hlezenního kloubu a ostatní šlachy kolem kolen postupně zpevnily a světe div se – přestaly bolet a přestal mě po letech bolet i kyčelní kloub.
Podle mě by zodpovědná rada pro začínající běžce i hobíky měla znít: pokud to jde, vyhněte se tlumeným botám a v případě problémů velmi opatrně běhejte bosí, po špičkách, v minimalistických botách (staré dobré Botasky :-))) ) a postupně a kontrolovaně (pod dohledem takových osobností jako je pan Škorpil) uvolňujte ztuhlý kotník, klenbu, nárty, prsty, atd. Pomalé objemy a rychlosti, ale budete zdraví, bez bolestí zad, páteře, s napravenými nohami. Jenže...... !!!!
Jenže to není taková příležitost pro byznys obuvnických firem a vložky, vyšetření, rázové vlny, atd., které jenom udržují špatný stav, ale nezlepšují jej. Noha je sice dobře vedená a ukotvená – ale je jako v přaskáčích.
Ale já o budoucí běžce nemám strach – jednou přijde podobná situace jako popsat Karel Čapek v Bílé nemoci. Maršálek výměnou za své zdraví svolí k tomu, aby skončil s válečným výdělečným zbrojením (zbrojař Krüg ostrouhal). Doktor Galén zde říká smrtelně nemocnému Maršálkovi: "pojďme společně dělat MÍR". Maršálek po něm opakuje: "...ano budeme dělat mír." V té hře už bylo pozdě – válka byla neodvratná a doktor Galén umírá.
Už teď si výrobci uvědomují, že přestřelili a ubírají na tlumení, které jenom vyrábí další zranění. Tak uvidíme, kam to bude směřovat.
Petr
Milosi, hlavni argument zde je asymetrie doslapu nohy ve vertikalni rovine. Dale argumentacni linie pokracuje udajem o 99 % lidi, kteri nemaji symetricke postaveni nohou a z toho duvodu (argument) nemuzou chodit bez korekce za pomoci bot.
Nebudu zpochybnovat ten argument, ponecham stranou korekci pomoci cviceni, pouze ho pomoci logiky posunu dale.
Jestlize nelze zdrave chodit bez korekce (pominme to vyjimecne 1 %) a tedy je skodlive chodit bez boty, je minimalne stejne skodlive chodit s botou, ktera nedava chodidlu tu spravnou korekci. Jelikoz je ale mira a smer odchyleni u kazdeho jedince odlisny, je pro drtivou vetsinu lidi skodlive chozeni v jakychkoliv botach. Kazda noha kazdeho jedince tedy potrebuje svoji vlastni originalni vlozku a pro zachovani spravne prostorove vyvazenosti utvaru "noha" potrebuje tuto vlozku do kazde boty zvlast, aby respektovala jeji tvar, material, opotrebeni. Noha nicmene neni pouze prostorovym utvarem, ale je i utvarem menicim se v case. Z toho vyplyva, ze pro zdravi svych chodidel bych musel mit vlozku nejen v kazde bote, ale jeste je dostatecne casto obmenovat a prizpusobovat zmenam v chodidlech.
Nebudu to nejak siroce komentovat, jenom zopakuji, ze jsem dovodil logicke dusledky .toho, co v tomto clanku uvadi Dr. Marek.
Me osobne prijde vychyleni paty oproti spicce o vice nez centimetr (vetsina bezeckych bot) pro pohybovy aparat jako minimalne stejne velky problem, jako je vychyleni vertikalni.
Jedna otazka je navyk, ten se da vypestovat. Jina otazka je tvrzeni, ze 99 % populace musi mit podporu pro behani ci dokonce chozeni (!). Tohle tvrzeni mi zavani "vyrobou pacientu", jak to trefne nazyva pan Hnizdil.
Zajimave je, ze v aktualnim Behej je clanek pani Mostecke, ktera v nem uvadi zakladni cviky na napravovani teto asymetrie pro vetsinu populace, kterou tady pan Marek potichu poklada za nenapravitelnou a jako hlavni nastroj doporucuje vlozky.
Adame, musím se zde Dr. Marka zastat, jedna věc je totiž noha – chodidlo a druhá celkový pohybový aparát. Navíc všichni víme, že cvičení nám pomůže řešit řadu problémů, otázkou ale je, kdo to dělá. Takže v tomto případě jsou vložky aspoň něco, co pro to můžeme udělat.
Sice jsem prsťáky na noze nikdy neměl, ale pár pokusů o pohyb bosky jsem udělal a musím také souhlasit s doktorovým názorem, že návyk nohou na obuv, který vznikl už od mala nejde jen tak šmahem nahradit něčím, co je možná přirozené, ale ne už pro nás.
Otázka je, kolik se dříve lidé dožívali a v jakém stavu se jejich nohy na konci života nacházely..
1 . 2
