Five fingers – na co všechno a proč
Jsem rád, že se rozproudila vcelku fundovaná diskuze k článku Jiřího Marka Pětiprstky z pohledu odborníka na pohybový aparát. Těší mě to z několika důvodů, tím prvním je to, že jak se zdá, pětiprstky a běhání či chození na boso nebudou jen módní vlnou, ale novým trendem, který bude mít dalekosáhlejší rozsah.
V diskusních příspěvcích, zejména od Adama, se objevily myšlenky, které bych rád rozvedl, protože si myslím, že za to stojí.
Vložky do bot
Adamovi se zdá, že Jirka protěžuje používání vložek a jaksi potlačuje úlohu pětiprstek či chození na boso. Může mít pravdu a nemusí. Šalamounská odpověď, že? Mohu si ji dovolit, protože s Jirkou Markem, stejně jako s Karlem Maškem – dalším „vložkovým mágem“, spolupracuji asi 15 let, takže vím, že tohle je značně zjednodušený pohled. Ano, vložky jsou tím, co je nejvíce vidět, ale má to své opodstatnění – a tím je naše obecná lenost řešit problémy s nohama a pohybovým aparátem aktivně.
Prvotní vyšetření a postupná úprava vložek
Když přijdete k Jiřímu Markovi do ordinace a stejně tak ke Karlovi Maškovi, tak vás nejdříve vyzují z bot a podívají se, jak bosky stojíte. Podívají se na vás celkově. Pak následuje komplexnější vyšetření, jehož jedním výsledkem je výroba upravených vložek, které se při další návštěvě opět o něco upraví a při další návštěvě opět. Ty postupné úpravy nemají za důvod to, dostat z pacienta více peněz, ale mají čistě praktický důvod – postupné navádění nohy a tím i dalších částí dolní končetiny (vzájemných úhlů, které svírají), ale i postavení páteře. Kdyby to totiž udělali při první návštěvě, tak by je velmi brzo pacient proklel, neboť by se po pár dnech vlivem bolesti nehnul.
Srovnání pacienta
Druhou částí vyšetření je většinou i celkové srovnání pacienta, já tomu říkám „lámání v kole“, kdy si vás položí na masérský stůl a různě vás kroutí, šlape po vás apod. Výsledkem je to, že při odchodu máte pocit, že byste mohli lítat. To je způsobeno tím, že vaše tělo je srovnáno do těch poloh, v nichž má být a veškerá energie v něm správně proudí.
Cvičení
Dalším krokem jsou doporučená cvičení na doma, prostě co máte dělat, abyste své tělo, své nohy aktivně dostali (udrželi) v optimálního stavu.
Cítím vděčnost
A nejen já, za tyhle dva průkopníky zdraví našich nohou. Mám zpětné vazby od desítek, možná už stovek lidí, které jsem k nim poslal a jimž pomohli. Je nutné si však uvědomit, že jsou to lékaři, lékaři, kteří nevidí před sebou pacienta jako zdroj svých příjmů, ale lékaři, kteří se snaží lidi skutečně léčit. Problémem je, jak už jsem naznačil v úvodu, že jsme líní, bohužel valná většina z nás, se na svém léčení aktivně podílet. Cítím ale vděčnost i k five fingers a k tomu, jakou vyvolávají diskuzi, v jejímž rámci se ukazuje, že stále více lidí se chce na svém zdraví podílet aktivně a hledá k tomu cestičky. Věřím, že i lékaři jako jsou Jiří Marek a Karel Mašek, tohle oceňují, ale protože znají své pappenheimské, tak jsou k tomuto zatím „trošku“skeptičtí.
Zpět k five fingers a chození (běhání) na boso
V diskuzi se objevilo i to, že běhání v pětiprstkách či na boso má vliv na náš běžecký styl. To musím potvrdit, uvědomil jsem si to při jejich prvním obutí a také při testování v Casri, když jsem pobíhal po třímetrovém foot scanu naboso, ve five fingers a závodních běžeckých botách. Výsledky bohužel ještě nemám, takže zatím mohu sloužit jen tím, co jsem pak viděl na obrázcích na počítači a subjektivními pocity. Pravdou však je, že už pouhé obutí five fingers na nohu vyhodnotí náš centrální nervový systém jako dostatečnou ochranu, s tím, že celkový styl běhu se podobá velmi tomu jako v závodních botách – pata je zapojována jen minimálně, slouží jen k zahájení celého odvalení nohy. Při běhu naboso se pata vůbec nezapojuje. V důsledku toho člověk automaticky stabilizuje těžiště v mírném předklonu, tak jak o tom píšu v článcích o správném běžeckém stylu. Takže, když pro nic jiného, doporučím five fingers všem, kteří se perou se svým běžeckým stylem, nevěda, co jim tím množstvím slov vlastně říkám.
První test five fingers
V neděli, po Velikonočním běhu ve Františkových Lázních, jsme vyrazili s Danou do Francisu na oběd. Obul jsem si five fingers s tím, že tam to máme 3 km a to samé zpět, což na první vyzkoušení je tak akorát. Nakonec jsem se ale natolik „dobře" najedl, dobře je v uvozovkách, protože jsem nechtěl napsat – přežral :), že jsme si pak zpáteční cestu prodloužili na kilometrů 10. Mohu říci, že jsem měl trošku obavu, co to s nohama udělá, ale nestalo se nic negativního, což přikládám i tomu, že již řadu let chodím doma bos. Takže pro mé nohy není toto až taková změna. Píšu to i proto, abyste si uvědomili, že pokud chceme, aby chození či běhání ve five fingers mělo pro vás ryze pozitivní účinky, měli byste je postupně do svého života zapojovat co nejčastěji. Jen pravidelné cvičení, a to platí i pro naše nohy a pohybový aparát, DĚLÁ MISTRA.
Tak to je zatím vše, co jsem chtěl k tomuto tématu říci, ale vím, že to určitě není mé poslední slovo.
Vložit komentář
Proč naboso?? Výborný příklad! Kamarádka má malého prcka (14měsíců), před pár týdny začal chodit. A když mu mamina obuje botky, tak stávkuje, leze po čtyřech a nechce se mu stát ani chodit. Necítí se bezpečně, mozek nemá dostatek informací a propriorecepce z plosky a malý se cítí nejistě... Když je na boso a nejlépe bez ponožek, "užívá si" chůze po dvou. A takto často reaguje většina zdravých dětí. Všiměte si. A to mluví za vše...
Zdravím všechny. Musím také vstoupit do této diskuze, protože až do dnešního dne jsem byl zastáncem těchto bot. A proč se to vlastně změnilo?
Loni o prázdninách jsem si koupil mé první FF KSO. Jelikož mi na noze vyhovovaly, objednal jsem si na podzim kožené KSO TREK. Cena přes 3 tis. Kč. Jelikož již končil podzim a začínala zima, moc jsem v nich nepochodil a ze skříně je vytáhnul až koncem března. Po celou dobu jsem v nich chodil (práce, výlety atd.) Naprostá spokojenost.
V polovině září, kdy jsem se vrátil z dovolené, jsem zjistil, že se mi začíná prodírat látka na vnitřní straně velkých prstů (je tam takový tenký proužek mezi kůží a podrážkou) a navíc na jedné noze se začala odlepovat podrážka od té látky. Připomínám, že jsem v botech chodil asi půl roku.
Boty jsem okamžitě vypral a poslal na reklamaci. Dnes (po 32 dnech) mi přišla zamítavá odpověď, že jsem reklamaci neuplatnil včas (???), že se jedná o důsledky opotřebování během užívání, nejedná se o vadu materiálu a že záruční lhůtu nelze zaměňovat se životností obuvi !!!
Takže upozorňuji všechny na skutečnost, že životnost FF KSO TREK je pouhých 6 měsíců a že měsíční používání těchto bot výjde na 500 Kč.
ahoj, myslíte že na krátký okruh- do 3km, mohu běžet ve FF ze serie Classic? Díky za odpověď
Jjo, jako starsi typek muzu potvrdit. VFF se mi libi, je to prijemne a "bezpecne", takova chytra horakyne... Bos a pritom v botach [=oblena a pritom naha:)]... Mam ze sve drobne zkusenosti -- potreba zacit pomalu, boli uplne jine svaly:). Takze i kdyby vas to lakalo sebevic, napoprve maximalne 20-30km a domu! :) :)... MSF! 12:)
Dave, me se takhle povedlo odbolet koleno: vybehla jsem ve VFF na kratoucky okruh necele 3 km, zpocatku se ozyvalo a pak pomalu odeznivalo, az se odmlcelo.
Me babicka coby skolacku budila o prazdninach v 5 hod. rano, abych si sla zabehat bosa rosou :-) A vecer pred spanim byla opakovacka. Doma chodim bosa a v lete na chalupach a dovolenych povetsinou taky.
VFF mam par tydnu a tudiz nemuzu uplne odpovedne referovat. Kratke vybehy v nich byly prozatim super (oprostily me od bolesti kolene), libovala jsem si. Zpocatku jsem ale pocitila to, co se tu pise: kdyz 'neco' dam na nohu, tak mam pocit, ze mam botu, a muzou to byt ty nejtenci Vibramy. Ve VFF se mi ale ten ten pocit dari dost slusne prekonat, proste si predstavuju, ze bezim uplne naboso (coz diky praci chodidla a prstu se docela dari). V minimalistickych botach se mi to zatim nedari, naslapuju porad jinak. Nicmene si rikam, ze za to muze moje hlava a nevzdavam to.
S achilkou se pořád ještě trápím, jsem schopen po třech týdnech tréninku (1. týden 43 km, 2.t ýden 54 km, 3.t ýden 65 km) dát tak maximálně 17 km vcelku a to ještě pomalým tempem. Po těch 17 km začíná být achilka malinko cítit, fakt malinko, přes bolest nejdu. Jak takhle natrénuji na Silva Nortica, to fakt nevím:-(. Když po delší štrece navlíknu pětiprsty, nebo se kousek proběhnu jen tak bosky, tak bolest jednoznačně ustává. Takže z mé strany potvrzení týhle(do jistý míry módní a kontroverzní) novinky, přinejmenším jako rehabilitační pomůcky.
Není nad to jít si zaběhat bos do lesa, kdy se vám šišky a klacíky zabodávají do chodidel – nejlepší masáž, co může být....
Mě zase paní doktorka vždycky říkala, že mám chodit bosky (a nejlépe po špičkách) abych ploché nohy neměla. Jako správný puberťák jsem na to kašlala a teď nesu následky :-)
Co je tedy lepší pro člověka, který s během začíná a rád by začal správně – Fivefingers, nebo třeba minimalistické botky New Balance Minimus? A dá se v nich vůbec běhat třeba i v zimě? Protože chci-li běhat správně je určitě lepší začít rovnou ve správných botách, než běhat na kopýtkách a pak se přeučovat ...
Maminka mi vždy říkala, že budu mít ploché nohy, když budu chodit doma bosky. Nicméně chodím od mala doma bosa a moje děti také. Také si vzpomínám, že jako děti jsme i venku jsme občas lítaly bosí, zvlášť v létě, a také jsme bez bot hrávaly i fotbal.
