logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

JUST 4 ME, JUST FOR FUN

JUST 4 ME, JUST FOR FUN

V neděli den po běhu mě přes FB oslovil Miloš, jestli bych něco nenapsala. Ještě jsem plavala (a stále plavu) v endorfinovém bazénu a cítila jsem se tou nabídkou poctěna. Samotný Miloš stojí o pocity začátečnice, která běhá chvilku! A ještě okomentoval můj FB status, kde se dává celému světu na vědomí, že jsem dobrá!

Ještě v noci po příjezdu z Prahy jsem přečetla desítky komentářů. V neděli několik blogů a statusů, viděla jsem pár reportáží a mezi tím vším si od soboty odpoledne co dvě hodiny prozpěvuju „uběhla jsem deset kilometrů, tralala“. Když zapomenu zapět, moji chlapi to udělají za mě „uběhla jsi deset kilometrů“ raduj se, a já se raduju.

I když na závod padlo tolik kritiky, se kterou musím souhlasit, nemůžu se k ní přidat, protože já prostě měla ohromné štěstí na anděly po trati. Bylo mi dáno si to užít! Nikdy jsem neběžela závod a ještě nikdy jsem neběžela desítku. Běhat jsem začala přesně před dvěma měsíci (5. července), mám vlastně výročí a můžu ho oslavit sdílením mimořádného zážitku.

Proč a jak jsem začala běhat, bude snad v jiném textu. K věci!

O závodu jsem se dozvěděla z internetu asi po pěti týdnech běhání. Moje uběhnuté maximum bylo v té době 5 km. Pár dnů jsem opakovaně chodila na stránky závodu a přemýšlela, co si na to tričko napsat za motto. Hodně se mi líbilo, že si můžu vybrat motto i barevnou variantu. Pak jsem přestala mudrovat a řekla si, že za tu registraci nic nedám (ty tři stovky mě nevytrhnou), a když to nepůjde, prostě budu mít tričko na památku. Od které je firmy, mi bylo fuk, nikdy jsem na to nehrála. Ani ve snu mě nenapadlo, co to bude za mega akci. Prostě začátečník po všech stránkách! Pak se na Běžecké škole objevila nabídka na běžecké soustředění „Pětky s hvězdičkou“. Přihlásila jsem se, abych se tam dozvěděla, co dělám špatně a jestli mám šanci tu desítku doběhnout. (K tomu soustředění příště, ale v podstatě mi Miloš řekl, že to dost ženu, a že bych měla ubrat). Závod mi nerozmluvil ani nedoporučil, ale nabídl nám tréninkový plán. Do závodu zbývaly necelé čtyři týdny.

obrázek

Krom toho, že jsem neběžela nikdy závod ani desítku, taky jsem nikdy neběžela odpoledne a nikdy ne v takovém teple. Respektive, vždycky jsem chodila běhat časně ráno. Přišlo mi vražedné se trýznit během pod slunečními paprsky. Ty si má člověk užít s knihou nejlépe pod slunečníkem a u vody. Předpověď počasí jsem samozřejmě znala, ale pořád doufala, že těch 26 nebude! (Bylo samozřejmě víc!) Od rána jsem si po cestě do Prahy hlídala pití a po příjezdu do Žlutých lázní se snažila být maximálně ve stínu. Přiblížila se 14. a já ještě stihla potkat holky z běžeckého soustředění z Pětky s hvězdičkou, popřáli jsme si zdar, ale s nimi jsem běžet nechtěla, protože bych jim nestačila. Hanka mě nadchla svým heslem: Hlavně se nezpotit a nerozcuchat!

moje ruka
To je moje ruka, co mává

Naše domluva byla, pokud to půjde, tak po doběhu v půl 4 společný sraz u fontánky. Když jsem se za deset dvě vydala na start, konečně jsem si začala vizualizovat těch avizovaných sedm tisíc přihlášených. Bílý štrúdl přede mnou překonal mé představy. Atmosféra byla výborná a slunce pekelně žhnulo.

najednou se štrúdl pohnul
Najednou se štrúdl pohnul a už to jelo!

Na můj vkus fakt rychle, na prvním kilometru jsem byla za šest minut, a když jsem se podívala na hodinkách na tep, došlo mi, že když neomdlím z toho vedra, tak určitě z těch hodnot TF (blížily se k 90%)! Přepnula jsem pro jistotu na stopky a přestala to sledovat a HLAVNĚ jsem zpomalila. Byla jsem dost nervózní, že všichni tak ženou a nechávají mě za sebou (nechtěla jsem být poslední a vážně se jednu chvíli bála, že budu!). Vodu jsem samozřejmě s sebou neměla! Rozhodla jsem se běžet po svém, užít si to a kašlat na ty, co mě předbíhají! Jak to po trase vypadalo, vědí všichni z internetu. Já měla štěstí! Už někde před Národním divadlem nám jeden z chlapíků (asi zedník) zpoza lešení dopřál sprchu, teda těm, co si vběhli do proudu. První „anděl chladič“! Spása byl stín, když se zahnulo na Staromák. Blížila se občerstvovačka a ta vypadala, jak vypadala. Čekala jsem, až mi slečna dopřeje do kelímku aspoň dvě dávky z hadice, půl vypít a půl na hlavu, půl litru to teda nebylo!! Myslím na to, že si tam příště někoho domluvím – jsem v půlce prvního závodu v životě a myslím na příští?!?

obrázek

Na Václaváku stál chlapík s modrým kbelíkem a hulákal: „VODA, VODA!“. Taky jsem si nabrala do dlaní a ochladila hlavu a krk. Pak jsem doběhla nějakého tátu se synem (oba měli pirátský šátek na hlavě), nedalo mi to a zeptala se: „Kolik ti je, frajere?“ Sedm!! Tomu klukovi, co běžel vedle mě s tátou, bylo neuvěřitelných sedm let! To mě dostalo! To, že to dám, jsem věděla už tak na 4. km, ale tihle dva mě dost popohnali! Když diváci viděli toho kluka běžet, tak se k povzbuzení přece jen vybičovali. Po cestě zpět stál na lodi na náplavce další „anděl chladič“ s hadicí a já si zase doběhla pro kratičkou, ale strategickou ochlazovací sprchu.

Nedaleko na nábřeží stála sanitka a v jejím stínu ležel běžec, kterému záchranář držel kapačku, o kousek dál podávala nějaká paní ze zadních dveří stánku s klobásami malé záchranné kelímky sodovky „anděl občerstvovač“, na každého se určitě nedostalo, ale na mě jeden malý vyšel. Do cíle scházelo asi 1,5 km, těšila jsem se tam a volala Jindřichovi z mobilu, který jsem vzala pro případ nepohody do kapsičky, že už tam budu.

Jako začátečník jsem nečekala, že padne tolik lidí na posledních dvou kilometrech, bylo mi jich hrozně líto. Celý devátý kilometr se mi chtělo štěstím brečet, už jsem věděla, že doběhnu a že to zvládnu. Nevyšel mi původní plán do 1:15. Byla jsem v cíli za 1:19 a voda na mě samozřejmě nezbyla, jen trocha do dlaní z nějakého kanystru, ani nevím od koho.

cílcílcíl Byla jsem tak nadšená, že mě to ani nenaštvalo, cítila jsem se skvěle a po přivítání s Jindřichem zjistila, že ještě stihnu ten meeting s holkama v půl 4 u fontány.

s Leonou a Sárou po
Leona i Sára tam byly. Udělaly jsme fotku PO a pak jsem si dala ochlazující vítěznou sprchu ve fontáně. Na řadu přišlo pivo, telefon synovi, tátovi a kamarádce, že jsem to zvládla!

Nemám s čím srovnávat, byl to můj první závod, měla jsem štěstí na dvě sprchy po cestě a vlastně dvě občerstvovačky. Mám tak trochu all inclusive zážitek oproti jiným, o kterých jsem četla. Nevěděla jsem, že mám mít krizi, ani že mi můžou odejít nohy. Jela jsem si to užít a byla rozhodnutá to dát! Dala jsem to a užila si to! Jsem na sebe hrozně pyšná! Byl to můj nejlepší závod v životě, protože byl první, protože jsem ho doběhla bez problémů, protože na mě v cíli čekal důležitý člověk, protože byl na mě pyšný, a protože jsem přišla na to, co na tom běhání ti cvoci mají! Ještě v červnu jsem to nechápala! Musí se to totiž zažít! Věřte mi to a běžte!

Lucie Poláková foto
  • přečteno: 11665/11426×, 7 komentářů
JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN JUST 4 ME, JUST FOR FUN

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

1bubobubo | 9. 9. 2011 16.54 hod. | 82.150.185.xxx
Lucie, gratuluji k pěknému výkonu a hlavně k těm pozitivním pocitům z běhu. Jsem rád, že tento běh vidí víc lidí pozitivně, protože my jsme si ho s Vojtou, Luckou a Veronikou také maximálně užili. Velkou gratulaci také posílám Hance – jsi dobrá! A omlouvám se, že jsme se jen letmo pozdravili v cíli, ale nechtěl jsem v tom davu ztratit syna z dohledu – poté bychom se asi již nenašli :-)

Lucie | 9. 9. 2011 13.50 hod. | 90.178.114.xxx
Jéééé, děkuju za všechny komentáře! Veliká poklona Hance "desítka POD 1:10" a ještě se nezpotí a nerozcuchá! Bylo mi potěšením běžet s tak příjemnými ženami! Loeno, Sáro, Hanko a Jano :) při dnešním ranním běhu jsem si celý závod přehrávala v hlavě a běžela jsem s úsměvem od ucha k uchu :) Hodně zdaru zítra večer!!!

Leona | 9. 9. 2011 13.34 hod. | 193.165.224.xxx
Lucce už jsem gratulovala několikrát, jak je vidět z fotek, tak dokonce bezprostředně po doběhu, proto tu musím vyseknout poklonu Hance, která, jak píše, běžela úchvatně, a předhonila i mě, což se jí letos ještě nepovedlo ;o) Takže Hanko, jsi fakt hodně dobrá, gratuluji ke zlepšení. Už se nebudeš muset představovat: Já jsem Hanka, desítka za jedna deset :oD

hanice | 8. 9. 2011 21.37 hod. | 90.177.20.xxx
ahojte ženy v (po) běhu, fotky jasně dokumentují, že naše heslo sobotního odpoledne "nezpotit a nerozcuchat" jste naplnily stoprocentně a díky za pozitivní zprávy, už jsem si říkala, že jsem asi z jinýho světa, když jsem neumírala žízní a neomdlívala. ženy! já jsem se poprvé umístila v první polovině ženského startovního pole! nechala jsem za sebou celých 1100 jiných žen včetně Vás, milé přítelkyně zPětky s hvězdičkou :-) ! Takže pro Leonu a Martinu a Miloše dobré vysvědčení po soustředění, řekla bych. Tak aby olympijská forma ještě měsíc vydržela ...musela jsem Vám to neskromně sdělit a zveřejnit to !!!

fotoMiloš Škorpil: Hanko, tak to mám radost, hlavně za tebe, protože jsem si říkal, jestli po tom, cos tam celý týden předváděla za výkony už nepůjde tvůj běh, tvoje forma nahoru, tak ničemu nerozumím, takže jsi mě vlastně zachránila reputaci 

Jana | 8. 9. 2011 21.14 hod. | 78.45.230.xxx
Gratuluji, krásně napsáno a i Já, leč bez vody po celé trase a bohužel i v cíli, jsem byla nadšená, moc :-)
Běhám od Května, takže taky chvilku a byl to můj už teda druhý závod a moje časovka byla horší než obvykle běhám, ale z žen jsem to dala na 188 místě a jsem na sebe děsně pyšná!
A po přečtení tohoto supr článku se Mi to zase vrátilo, jak to bylo fajnové, voda, nevoda :-)
Tak držím pěsti, ať nám to běhá ;-)

Sára | 8. 9. 2011 21.01 hod. | 78.102.25.xxx
Jsem ráda, že to taky někdo vnímal stejně pozitivně jako já :o) Taky jsem nadšená ! A máš výbornej čas, na to, jakou běháš chvíli :o) (a na to, za jakých podmínek se to běželo). To já doběhla dvě minuty před tebou, a nějakej ten pátek běhu za sebou už mám :o( Ale nevadí, jsem spokojená, běželo se výborně :o) Tak ať ti to vydrží !
S.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běžecká vizita aneb co prospívá osmi řídícím systémům běžcova těla, čím je potěší, aby pak ony těšily jeho : děkuji za článek Miloši, co velmi postrádám je, že už v základní škole se neprobírá tak důležité…»
  • Běh je jen jeden a je pro všechny. Život má své zákony a ty platí na všechny. : Ahoj všem, zajímavé, ale proč neběhat Pro něco ? Pro lepší zdraví, pro zážitek, pro klid a čistou…»
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Tak všechny trasy jsou již dávno vyprodané »
  • Emoce a sport : Je někde ke shlédnutí ten zmíněný pořad? Díky předem za info. »
  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012 : Karolíno, napadlo Vás někdy, že lámat věci/ osud/ lidi přes koleno, je nesmysl? Vy evidentně ńejste…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků