Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá
Mezi lidmi obecně převládá jeden mýtus – řídnou-li ti kosti, je to proto, že máš málo vápníku. Kdyby to bylo takto jednoduché, bylo by snadné se tohoto neduhu zbavit, stačilo by si zakoupit v lékárně vápník a ten si pravidelně přidávat do naší stravy. Mnoho lidí to takto dělá a ono se nic neděje, tedy děje, ale ne tak, jak by si dotyční přáli. Děje se to, že jejich kosti si vesele řídnou dál, a přes veškerou snahu ho svému tělu dodávat, on někde mizí, jak voda v ponorné řece.
Proč ten vápník nezpevňuje naše kosti, když ho tolik konzumujeme?
Ten vápník si nedělá svou práci, protože:
- se nehýbeme
- chybí nám vitamín D
- chybí nám vitamín C
- chybí nám vitamín K
- chybí nám bór
- chybí nám přírodní rostlinné tuky
- chybí nám lecitin
- je v nás příliš fosforu
Chceme-li mít zdravou, pevnou kostru, je potřeba se hýbat!
Co to znamená? Znamená to to, že se můžete ládovat vápníkem jak chcete, ale pokud k tomu nepřidáte pohyb, je to stejné, jako když jste si nevzali nic. Tedy stejné to není, ale naopak nám to může velmi uškodit.
Každý krok, který uděláte, vyvolává na vaši kostru tlak. Pokud se snažíte šetřit každým krokem, protože vás bolí nohy – neděláte dobře. Nohy vás bolí hlavně proto – tedy pokud nejste vážně nemocní, že je nenecháte dělat jejich práci – chodit, běhat, skákat, plavat, prostě se hýbat. Stejné je to s ostatními částmi vašeho těla. Tak jako vaší nečinností atrofují – slábnou svaly, slábnou a měknou vaše kosti.
Pokud si už od mládí nechcete stěžovat, že vás vaše tělo neunese, že to máte geneticky dané – to se může samozřejmě taky stát, ale těch případů není zas tak moc, spíš je ta genetika v tom, že vaši rodiče se taky moc nehýbali a tak trpíte stejnými problémy jako oni – ne však vlivem genetiky, ale špatného životního stylu. Že jsem se do vás dnes obul? Máte pravdu, ale jak se říká na hrubý patel, hrubá záplata a na tvrdé a silné kosti jen pohyb!
Na to, aby se vaše kostra zdárně rozvíjela, nemusíte strávit tělesnými cvičeními hodiny, úplně postačí obden půlhodinka. Pokud to bude každý den a hodinka, tím lépe. Ale jak říkám, půlhodinka obden taky dobrá.
Nejlepší pro naše tělo je střídání pohybových aktivit, takže jeden den si zaběhejte nebo rychle projděte, druhý den zaplavte, třetí zacvičte s lehkými činkami, zacvičte aerobik, zajezděte na kole či na spinningu, zacvičte jógu či cokoliv jiného vás napadne nebo se vám líbí. Čtvrtý den si zase zaběhejte nebo dejte chůzi a tak pořád dokolečka dokola.
Že na to nemáte čas? Nebojte se, začněte s 20 minutami té které aktivity, vydržte to tři týdny a pak sami uvidíte, že vás to chytne a nalézt čas na prodloužení svých výletů do říše pohybu už pro vás nebude problém. Vaše kosti to také ocení a začnou sílit. To, že to poznáte i na postavě, že se přestanete zadýchávat do schodů, budete se méně potit, už budou jen další bonusy navíc.
Výzkumy ve světě prokázaly, že už pouhopouhé tříminutové cvičení výrazně oživí látkovou výměnu v kostech.
Menopauza a její důsledky na stav kostí – estrogen
Během menopauzy a po ní ztrácejí ženy stále více schopnost produkovat estrogen. Estrogen zabraňuje úbytku kostní hmoty a má vliv na zabudování vápníku do kostí. Estrogen je také hlídačem produkce dalšího hormonu – kalcitoninu, který se stará o to, aby v kostech neubýval vápník.
Po poslední menstruaci ztrácejí ženy s přibývajícím věkem při ranním močení stále více vápníku. Bohužel svými stravovacími návyky si většina z nich vše ještě zhoršuje. Úbytku kostní hmoty nepomůže ani to, když jej budou řešit jen doplňováním vápníku. Je běžné, že ženy ztratí po menopauze až polovinu své kostní hmoty – v tomto případě už mluví lékaři o ostereoporóze. Problém žen s kostmi po menopauze zvyšuje i to, že jejich organizmus tvoří v kožních buňkách méně vitamínu D. Tento problém se netýká jen žen, ale též mužů. Se zvyšujícím s věkem lidské tělo ztrácí schopnost přeměňovat vitamín D do jeho biologicky aktivní formy.
Po menopauze nepřestávají nadledvinky produkovat estrogen, potřebují však od žen, aby jim poskytly odpovídající výživu. Potřebují, abyste je dobře živily, abyste jim poskytly potraviny bohaté na přírodní rostlinné tuky, což splňují třeba celozrnné výrobky, semena, ořechy, avokádo nebo soja-lecithin.
Máme vůbec šanci s tím něco dělat?
MÁME!
- první z šancí je jíst více ovoce bohatého na vitamín C. Vitamín C aktivuje schopnost pronikání vápníku do kostí.
- druhou je BÓR – jeden z významných stopových prvků, který je obsažen v zelenině, ovoci a ořechách, ten brzdí vylučování vápníku do ranní moči.
- třetí pak větší konzumace sýrů, mléka, jogurtů a tvarohu.
- čtvrtou šancí je více pobytu na denním světle, protože naše tělo ve vyšším věku doslova lační po vitamínu D.
- pátou šancí a rozhodně ne tou nejméně důležitou je cvičení a sport, když ho budete provádět na denním světle, zabijete tím dvě mouchy jednou ranou, navíc sobě, svému zdraví, své kondici nesmírně pomůžete!
Přírodní zdroje vápníku
1 š. – 1 šálek
| Potravina | Množství | Vápník v (mg) |
|---|---|---|
| ovesná mouka | 1 š. | 19 |
| čočka | 1 š. | 38 |
| quinoa (druh merlíku) | 1 š. | 102 |
| tuřín | 1 š. | 102 |
| listy pampelišky | 1 š. | 147 |
| listy hořčice | 1 š. | 152 |
| pečené fazole | 1 š. | 154 |
| sezamové semeno – suché | 2 polévkové lžíce | 176 |
| třtinový cukr – melasa | 1 polévková lžíce | 176 |
| kapusta | 1 š. | 179 |
| listy tuřínu | 1 š. | 249 |
| lískové ořechy – suché | 1 š. | 254 |
| sojové boby zelené | 1 š. | 261 |
| fíky – sušené | 10 ks | 269 |
| plnotučné mléko | 1 š. | 290 |
| semaena laskavce | 1 š. | 298 |
| odstředěné mléko | 1 š. | 301 |
| karobová moučka | 1 š. | 358 |
| merlík bílý | 1 š. | 464 |
Pokud chcete vědět, jak v našem těle vápník funguje, co všechno ovlivňuje a co naopak ovlivňuje jeho množství a vstřebávání v našem těle, tak se chvíli protáhněte, proběhněte, zacvičte si a pak si klikněte na článek Co to je kost, jak se tvoří a jak jí náš životní styl moří
Vložit komentář
Ahoj Miloši, ¨píšeš o větší konzumaci mléka, sýrů apod. sám ses několikrát nechal slyšet že mléčný výrobky nejsou nejlepší volbou. Dle makrobiotiky dokonce kravské mléko je jedním z důvodu ztráty vápníku, páč aby bylo stravitelné, tělo potřebuje víc vápníku, než je v mléce obsazeno....
Dagmarko,
makrobiotiku sem prosím netahej :))), to je téma pro specifickou skupinu a pokud jde o to mléko, sýry, tvaroh, jogurty a ostatní mléčné výrobky, tak je to trošku složitější. Když tady píšu více – je to hlavně pro ty co, co se jim vyhýbají jako čert kříži, když mluvím o tom, že se to s nimi nemá přehánět, tak dobře víš, že to říkám o jakémkoliv jídle, protože strava má být pestrá a do té pestrosti patří i to mléko a výrobky z něj, i co se vápníku týče.
Milosi ahoj, nemuzes napsat nekdy priste neco chytryho take k chrupavkam, meniskum a jak doplnit i tyto partie, ktere ke kostim prilehaji ale vapnik jaksi nepomaha? Dik
Marek
Marku,
vydrž i na klouby a chrupavku dojde, ostatně těch témat, která na škole ještě nejsou zpracována, je ještě spousta, bohužel den má stále jen 24 hodin :)))


