logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012

Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge  2012

Běh chápu jako nejsvobodnější sportovní aktivitu. Můžete běhat sami i ve skupině, pomalu nebo rychle, bosí nebo obutí, v přírodě nebo na dráze, nepotřebujete žádnou výzbroj ani vybavení, bazén ani vodu, volný kurt ani protihráče, vítr ani moře… jediné, bez čeho se vyběhnout nedá, je Vaše rozhodnutí, i chuť se může dostavit časem.

Narodila jsem se v době, kdy se ještě neřešila dětská obezita a oplácané dítě bylo symbolem zdraví. Byla jsem z tohoto pohledu dítě zdravím překypující. V té samé době byly dnes již běžné nemoci, jako alergie a astma, choroby teprve objevované a v Praze je umělo léčit jen pár lékařů. Z tohoto pohledu jsem byla dítě velmi nemocné. Můj tatínek, tehdy ještě aktivní sportovec, mne léčil po svém. Jezdil se mnou v zimě každý víkend na hory a za každého počasí jsme podnikali výlety na běžkách po hřebenech Krkonoš. Alergii i astma mám dodnes, ale túry ve vánicích a mlhách mi daly vytrvalost a vůli nevzdávat se.

Jako oplácaná holčička, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá , jsem se jako mladší žákyně začala věnovat lehké atletice. Protože mi rodiče od malička vštěpovali, že „Když se člověk na něco dá, tak se s tím musí prát“, vydržela jsem u atletiky bez výrazných úspěchů do 18ti let. Na vysoké škole jsem se přihlásila do oddílu běžeckého lyžování, u kterého jsem, opět bez výrazných úspěchů, vydržela 5 let. ¨

Nu a po ukončení školy nastala samá pozitiva a sociální jistoty. Svatba, první dítě, chalupa, živnostenský list, druhé dítě, práce, práce…. Když jsem si občas potřebovala vyčistit hlavu, šla jsem si zaběhat k Lužnici nebo v Praze do „Krčáku“, ale to bylo párkrát do roka. Jezdili jsme na vodu, na kolo, na hory, dcery se učily lyžovat, ale běhala jsem minimálně.

Silvestr 2001 – manžel mi oznamuje, že chce vést jiný život, rozcházíme se a zůstávám sama s dcerami. Najednou mám fůru volného času. Jezdíme hodně na kole a na jaře 2003 si pořizujeme vysněného pejska – malamutku Kiminku. Konečně mám parťáka na běhání. Běháme spolu asi tříkilometrový okruh párkrát do týdne.

Květen 2003 – chystám se na MTB závod, ale nakonec se plán změní. Nevím, co podniknout, nechce se mi prohnípat celý víkend. Tatínek mi navrhne, abych běžela maraton, že se zrovna v Praze koná. Maraton – zní to magicky a lákavě zároveň. Odvětím mu „Maraton neuběhnu, nemám naběháno" a táta na to „Maraton není v nohách, ale v hlavě“. Říkám si, přeci nejsi tak blbá, abys to neuběhla a šla jsem se přihlásit. Pocit v cíli na Staroměstském náměstí je nepopsatelný, jsem šťastná a zničená. Týden chodím ze schodů pozadu a po kanceláři jezdím na židli. Odměním se běžeckými botamai a už vím, že příští rok poběžím zase.

Až do PIMu 2006 si dál běhám svůj okruh s Kiminkou a na tréninku nijak nepřitvrzuju, jen občas si dám desítku v Krčáku. V lednu 2007 přichází na svět poslední člen naší smečky a k běhání se pomalu vracím. S deseti kilogramy nadváhy běhám podél Vltavy s kočárkem, a protože je prostorný, běhám i na nákup, do poradny i do lékárny. Objevuji na netu různá běžecká fóra a servery. Na behej.com odpovídám na výzvu nějakého mladíka, který hledá běžkyni ke společným výběhům v Krčském lese. Bez jakýchkoli vedlejších úmyslů na výzvu reaguji s dovětkem, že nejsem žádná ranní rosa (to jako aby se nebál, nebo naopak, aby si nedělal naděje). Mladý borec se už nikdy neozval, zato na jeho výzvu reagovali další běžci a běžkyně a byl tím dán podnět k založení Klubu letmých houbařů Krč, se kterými běhám dodnes.

Běhá už i moje mladší dcera a na přespolácích, kterých se zúčastňuje, bývají i závody pro dospělé. No a když už tam jsem , tak si většinou odběhnu i svůj závod. A pokud jsou vypsané kategorie, tak se občas i umístím na bedně. To mě ohromně povzbuzuje a motivuje a přitvrzuji v tréninku. Snažím se běhat i nějaké rychlejší úseky, s Houbaři běháme fartleky nebo kopečky. Ale už se nijak nelepším a raději měním taktiku ze „zlepšovat se" na „nezhoršovat se“. Dcery závodí za Spartak Praha 4, stávám se tedy po asi 25 letech opět členkou a bojuji za barvy oddílu v II. lize. Běhám sice na chvostu závodního pole, ale sem tam nějaký bodík pro družstvo žen B vybojuji, a to mě šíleně baví – ta sounáležitost a parta.

Narodila jsem se do sportovní rodiny a prožila krásné dětství, plné nabitých víkendů a aktivních prázdnin. Snažím se stejné zázemí dát i svým dětem a naučit je pozitivnímu přístupu, aby braly vše , co jim život dává, jako příležitost. A pokud mají pocit, že jim něco bere, že je třeba se postavit čelem a brát to jako výzvu.

S cílem pokusit se ještě zlepšovat jsem se hlásila hned do prvního ročníku PIM Women´s Challenge, ale – nebyla jsem vybraná. Hlásila jsem se i do druhého ročníku PIM Women´s Challenge, ale – opět jsem nebyla vybraná. Neodradilo mě to a přihlásila jsem se tedy i do třetího ročníku PIM Women´s Challenge – a VYBRALI MĚ! Bomba, při čtení mejlu, že jsem mezi finalistkami, padám ze židle radostí. Možná už ode mne chtějí mít pokoj, protože tuší, že bych nedala pokoj a hlásila se tak dlouho, dokud by mě nevybrali. Zpytuji svědomí, jaké že jsem si to psala cíle – už si ani nevzpomínám, bylo jich nejspíš víc, ale jeden z nich byl určitě půlmaraton pod 100 min a maraton za 3:30, safra, safra – to tedy nebude žádná legrace, alespoň ne pro mě, která se prostě nedokáže zrychlit…

Pátek 13. ledna – dneska se poprvé setkávám s ostatními vybranými. Představujeme se vzájemně hned v šatně a vypadá to na výbornou partu. Všechna děvčata jsou skutečné osobnosti, ví, co chtějí, kam jdou a jsou ochotny se prát s osudem a se všemi nástrahami , které jim 1/2maraton nebo maraton postaví do cesty, stejně tak, jako život. Těším se na další setkání s nimi a na vzájemné souznění a sdílení zážitků. Těším se i na přípravu, jsem zvědavá, co bude obnášet, bojím se bolesti a zároveň se z ní raduju. Bez bolesti se k cíli nedostanu.

Karolína Jeníková foto
  • přečteno: 11023/10466×, 10 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (52 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr K | 20. 1. 2012 21.10 hod. | 78.45.156.xx
Milé oplácané holčičce :) přeji pevné zdraví a sílu pro další výzvy !
Petr

IlonaB | 18. 1. 2012 18.06 hod. | 109.164.3.xxx
Ahoj Karolíno,jsi tam, cesta začíná a já Ti držím palce,aby byla plná radostných událostí a malých i velkých vítězství. Přeji totéž i ostatním ženám. :-)
Ilona

Libuše Ježowiczová | 17. 1. 2012 18.50 hod. | 90.177.255.x
Karolíno,
jsi úžasná, vytrvalá, cílevědomá, prostě úžasná. Já jsem stále ještě oplácaná, ale už babička. Díky STOBu jsem už sice zhubla, ale pořád jsem ještě slušně oplácaná. Na tom Womwn běhu ti držím palce, obdivuji všechny, kteří dokáží takto překonat lenost i také zdravotní hedikep.

Blanka Gregorová | 16. 1. 2012 23.57 hod. | 109.205.72.xx
Moc pěkné čtení. Já jsem také ze sportovní rodiny, sama jsem vystudovala PedF UK učitelstní pro NŠ a TV. Když jsem učila, snažila jsem se vést děti ke sportu. V rodině se mi to povedlo jen z části: starší dcera se zúčasťňovala přespolních běhů i maturovala z Tv na pedagogickém gymnáziu, Velkou Kunraticko běhala od 3 let – já od 5ti let. Zato mladší dcera běžela jen jeden závod ve 4 letech. Raději chodí pochody a jezdí na kole. I na běžky jí občas vytáhnu. Já sama jsem si na maratón netroufla, běhala jsem kratší tratě cca do 3 km. Zato můj první muž reprezentoval republiku v B mužstvu na maraton. No a můj druhý rád běhá přespoláky a půlmaratony.

Katerina | 16. 1. 2012 19.11 hod. | 79.97.84.xx
Karolíno, to je tak krásně napsané, až mi i slzička ukápla! PIM teprve teď zjistil, co mu v předchozích dvou ročnících chybělo a napravil chybu. Věřím Ti, že to zvládneš :-)

Danuše | 16. 1. 2012 13.59 hod. | 90.176.137.xxx
Gratulace veliká.Zatím co ty ses hlásila třikrát(do třetice všeho dobrého),já tu odvahu nenašla,ani jednou.Kdo ví snad příště :)

Martin | 16. 1. 2012 13.59 hod. | 85.160.213.xxx
Karolíno vím co dokážeš při maratonu v Alpách a proto věřím, že své vysněné cíle spíš a držím palce.

hanice | 16. 1. 2012 10.39 hod. | 90.177.20.xxx
karolíno, mám strašnou radost :-)))

petronela (WCH 2011) | 16. 1. 2012 9.52 hod. | 193.179.183.xx
Holky, držte se! S nostalgií vzpomínám na náš ročník a přeji vám spoustu silných zážitků

Renata | 16. 1. 2012 9.43 hod. | 209.132.186.xx
Moc hezky napsané, Karolíno. Cíl máš vysoký, ale se svojí houževnatostí věřím, že ho dosáhneš. Budu držet palce.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Finalistky Women´s Challenge 2012

  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012
  • všechny články seriálu Finalistky Women´s Challenge 2012

PIM Women´s Challenge 2012

všechny články PIM Women´s Challenge 2012

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas82
Asics113
Brooks16
Inov-850
Icebug5
Hoka One20
Mizuno49
Newton3
NB21
Nike48
Salming326
Salomon38
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce44
Běhám bos, bot netřeba13
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků