logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Trenérova otevřená zpověď

Trenérova otevřená zpověď

Před lety jsem se rozhodl věnovat hobby běžcům, protože si myslím, že nový Emil Zátopek se nezrodí na atletické dráze, ale mezi tisícovkami zapálených běžců. Přesto jsem měl štěstí, že jsem připravoval dva mistry republiky na 100 kilometrů: Radka Brunnera (zvítězil 2x) a Jirku Krejčího – posledního, kdo porazil na MR v běhu na 100 km Dana Orálka. Jirka pak ještě zvítězil v Evropském poháru dálkových běhů. A teď mi osud nadělil Ivanu Sekyrovou.

S Ivanou a Milanem Kalouskem – príma chlapíkem, který má na Ivanině úspěchu velkou zásluhu, protože jí pomáhá vytvářet zázemí, které v jejích amatérských podmínkách je na velmi vysoké úrovni, jsme kolem sebe „kroužili" na závodech ve Frantovkách poslední dva roky. Tak dlouho měli Ivana s Milanem v hlavě maraton a olympiádu v Londýně. Loňský Ivanin běžecký rok začal jejich úvahám dávat docela reálnou podobu. Když jsme si pak plácli na spolupráci, byla Ivanina výkonnost na hraně splnění B limitu.

Už tehdy jsem věřil, že to Ivana vyválčí. Postavil jsem plán, kde jsem maximálně zohlednil to, na co byla Ivana až dosud v tréninku zvyklá, domluvili jsme se na závodech, kterých bylo trošku víc, než bych normálně doporučil, ale zase jsem musel vzít v úvahu, že Ivanu bez závodů nechat nemůžu, že je potřebuje běhat. Zkrátka jsem se snažil, aby zásah do tréninku nebo lépe řečeno do navyklého chodu svého běhání pociťovala co nejméně.

Bylo to důležité z hlediska psychiky i z hlediska fyzičky. Když si pak Ivana zaběhla ve Kbelích osobák na 10 kilometrů, věděl jsem, že má na 2:35, po Hervis ½Maratonu v Praze už to byla tutovka. Jediné, co mohlo její pokus zkazit, bylo počasí, nebo že by onemocněla, když v celé přípravě se jí až neskutečně vyhnuly všechny zdravotní problémy, což v minulých letech u ní také nebylo zvykem. To byla další moje práce, doporučit vhodné potravní doplňky, které posílí její imunitu.

Pak jsme odjeli do Rotterdamu. Ivana, Milan, Honza Sokol coby první vodič a Michal Vítů, jako vodič pro Honzu na první kilometry. Nálada byla skvělá, o závodě jsme moc nemluvili, až večer před startem jsme udělali válečnou poradu. Milan, byť tomu věřil, byl pořád trošku skeptický a uvažoval, zda by Ivana neměla, kdyby na půlce ztrácela, odstoupit a zkusit to pak třeba v Praze. S Ivanou jsme ho přesvědčili, že vsadíme na první ránu, už kvůli tomu, aby to pak nemusela nosit v hlavě.

Šli jsme na start, problém nastal při vstupu do koridorů. Michal měl jako já na čísle koridor D a k Ivaně ani k Honzovi se po odstartování nedostal. Ale Honza to nakonec rozjel Ivaně jako v Praze, navíc se dostali do skupinky, která měla stejný cíl a tak si vzájemně pomohli. Přesto však zaslouží Honza velkou poklonu, své úlohy se zhostil skvěle až do 32. kilometru, kde jsme byli s Ivanou domluveni, že když bude cítit sílu, tak zrychlí, takže tady Ivana utekla i Honzovi a běžela si suverénně pro svůj limit.

Já se mezi tím trápil daleko vzadu, ale když jsem probíhal 28. kilometrem, běželi borci proti mně na 40. Říkal jsem si: „Teď tu musí běžet Ivana“. A najednou ji vidím, jak doslova trhá asfalt, kouknu na hodinky a bylo mi jasné, že JE TO TAM! Další 2 kilometry jsem probrečel, a i když mě začalo bodat v třísle, tak jsem se vznášel a to až do cíle.

Když jsem byl mladý, říkal jsem si po každé olympiádě: „Na té další budu." Tohle se mi nikdy nepoštěstilo, a když jsem se rozhodl být tu pro hobíky, tak jsem pozbyl i naděje, že někdy budu připravovat někoho, kdo se tam dostane. Osud však byl ke mně milostivý a nadělil mi v osobě Ivany možnost na olympiádu jet a mít tam své želízko.

Mám z toho ohromnou radost, i proto, že i když jsem věděl, že moje tréninkové metody jsou dobré a měl to již vyzkoušeno na Radkovi a Jirkovi, tak tenhle Ivanin úspěch snad donutí ostatní trenéry se zamyslet nad tím, jestli jejich metody už nepatří historii a nezkusí změnit svoje myšlení, svůj přístup ke svým svěřencům, a tím jim také pomoci změnit jejich myšlení.

Pokud bych měl Ivanu charakterizovat podrobněji, tak bych o ní řekl toto: Ivana je velmi inteligentní žena, umí si v hlavě srovnat hodnoty, ví, co chce a dokáže si běžet za svými cíli. Velkou výhodu u ní vidím v tom, že je sama trenérkou, a to velmi empatickou, trenérkou, která se dokáže vcítit do pocitů a myšlení svých svěřenců. Jako velkou výhodu vidím i to, že Ivana běh miluje a doslova pro něj žije, neběhá pro výsledky, ale pro radost z běhu, pro radost z pohybu. Prostě je mi v tomto směru velmi podobná, takže naše spojení mohlo zafungovat tak, že nejspíše mnohým vyrazilo dech.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (48 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jirka | 18. 4. 2012 8.49 hod. | 85.70.5.xx
Moc gratuluji. Pokud se v Londýně sejdeme, tak Tě zvu na oslavný drink.
Jirka

Pert | 17. 4. 2012 12.49 hod. | 82.99.162.xx
I my s Monikou se připojujeme k řadě gratulantů a v Londýně budeme držet palce Petr

Kamila Nešporová | 17. 4. 2012 12.05 hod. | 213.151.87.x
Komentuju tady poprvé, tohle mi prostě nedalo. Je to úžasné, taky mám slzy v očích. Hodně zdraví a šťastnou cestu do Londýna. Už se jdu podívat, kdy přesně se ženský maraton běží. :-)

Věra D. | 17. 4. 2012 11.33 hod. | 85.239.228.xxx
Upřímně gratuluji! Je mi ctí, že jsem Tě mohla poznat, že mě trénuješ, ač jsem jen amatér, ale díky Tobě zapálený pro běh a pro život s během.

Valda | 17. 4. 2012 10.29 hod. | 80.250.8.xxx
Přidávám se ke gratulacím. Je to skvělý úspěch a myslím si, že nepíšu jen za sebe, když uvedu, že pro čtenáře tohoto webu a účastníky Milošových soustředění a tréninků je to obrovská motivace.Že když se chce, tak sen nemusí být jen snem. S nadsázkou by se dalo napsat, že paní Ivana dosáhla prozatím největšího sportovního vzdělání na běžecké škole. Na 1 běhá pán Bůh, na 2 Miloš, na 3 Ivana, na 4 zbytek z nás ;-)

MonikaG. | 17. 4. 2012 10.18 hod. | 193.179.186.xx
Moc gratuluji oboum a držím palce! Je fajn, že se věnuješ i hobíkům a jsem ráda, že můžu využít tvých rad :-) Oceňuji, že jsi ke všem bez rozdílu "vstřícný".

Hela | 17. 4. 2012 8.13 hod. | 78.80.112.xxx
Moc gratuluju :))))) je to nádhera!!!!!!!!! Děkuju že JSI a že s námi sdílíš tvoji radost!!!! Držim moc palce!!!! Jsem moc šťastná, že se ti to podařilo a dojatá z tvýho psaní :ó)

Danuše | 17. 4. 2012 7.21 hod. | 90.176.137.xxx
Je pro mě velká čest,že tě Miloši znám. A až poběžíte v Londýně,vše půjde stranou a já na vás budu nejen koukat,ale hlavně myslet :)
Hodně štěstí.

pavel kosorin | 16. 4. 2012 20.41 hod. | 95.140.247.xxx
blahopřeju!

IlonaB | 16. 4. 2012 20.18 hod. | 109.164.3.xxx
Miloši, jsem moc ráda, že Tě znám a že díky tomu mohu sdílet tvou radost. Přeji ji Tobě, Ivaně, všem v blízkém i vzdáleném okruhu, všem, kterým běh pomáhá plnit své sny :-)

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Dan Lieberman, jeden z nejpřesvědčivějších obhájců běhání naboso, říká: „Otázka nezní, jestli běhat naboso či ne, ale jak běhat!“ : co se veku tyce ja zacal postupne prechazet na minimalisticke boty (NB minimus) tesne před…»
  • Všechny, co se hýbou pro zdraví by měli zkásnout, nebo rovnou zbásnout! : Samozřejmě ze vším souhlasím. Kde jsou ty zlaté časy co jsem při běhu nikoho podobně postiženého za…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků