logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

NB – nikdy neříkej nikdy, může se ti stát to, co mně

NB – nikdy neříkej nikdy, může se ti stát to, co mně

„Nikdy neříkej nikdy" je jednou z mála jistot, kterou život skýtá a sice tou, že pokud někdy vyslovíš slovíčko „nikdy" a přidáš za něj cokoliv, můžeš si být téměř jistý, že tě tvá slova dříve či později doběhnou.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. NB – Minimus Trail (MT10BY2)
  2. Minimalismus x správný běžecký styl = šetrnější k pohybovému aparátu
  3. „Technická bota a běh přes patu má u mě utrum, od teď už budu běhat jen v minimalistických či bosonohých botách, bos a po špičkách!“
  4. Běh je o uvolněnosti – uvolněnost do běhu přinese jen celé zapojení nohy – kolíbka!

Pravda, nikdy jsem neříkal o New Balanskách, že je nikdy nevezmu na nohy a že v nich nikdy nebudu běhat. Zato jsem říkal, že NB pro mě znamená „no balance“. Čas však oponou trhnul a nyní můžete na pultech prodejen vidět úplně jiné NB než třeba ještě před 2 roky. Pokud jde o NB, tak u nich by se dalo říci, že je vlna minimalismu doslova a do písmene znovuzrodila.

Koukal jsem na ně dlouho, vždy, když jsem navštívil obchod Michala Dobiáše – Trailpoint, tak si je vzal do ruky a zkoumal. Přiznávám se, že mi to trvalo, než jsem zvědavost proměnil v čin a nakonec si je i obul. To však už nebylo u Michala, ale v Brně, kde jsme se byli s Danou podívat na kompletní nabídku NB a domluvit se, že nám je zapůjčí pro testování na soustředění v hotelu Francis, které proběhlo v únoru.

NB – Minimus Trail (MT10BY2)

Zde jsme se také domluvili s René Zemanem, že bychom je otestovali trošku víc. Pro sebe jsem si vybral Minimus Trail (MT10BY2), které mají sklon (rozdíl mezi patou a špičkou) 4 mm. Jsou mírně odpružené a nesmírně lehké (175 g). Když jsem si je poprvé obouval, bylo to ráno před rozcvičkou, ještě stále jsem nevěřil, že dělám dobře.

Pak jsem však vyběhl, pohopsal při běžecké abecedě a hned nato jsem si je po snídani obul i na patnáctikilometrový běh, který vedl převážně po silnici. Upozorňuji, že boty jsou to trailové, tedy určené pro běh v terénu. Faktem však je, že bylo poměrně i na té silnici dost sněhu, takže to vlastně bylo, jako bych v terénu běžel.

Cítil jsem se v nich velmi dobře a tenhle pocit mi zůstal i při všech ostatních výbězích, které jsem v nich absolvoval. Kromě nízké váhy na nich oceňuji to, že i dobře tlumí, že se z nich člověk dobře odrazí, že jsou velmi flexibilní – noha v nich může pracovat stejně dobře, jako by člověk běžel bos – to umožňuje poměrně velké rozšíření ve špičce. Oproti běhání na boso však alespoň já oceňuji, že nemám problém běžet správným běžeckým stylem, tedy provést po dopadu bříška nohy na zem a spuštění na patu následné odvalení nohy z paty na špičku.

Minimalismus x správný běžecký styl = šetrnější k pohybovému aparátu

A tady bych se rád na chvíli zastavil. Vlna minimalismu byla odstartována vydáním knihy Born to Run, po jejímž přečtení nabyli mnozí pocit, že za většinu všemožných úrazů, které si až dosud způsobovali při běhu, mohou běžecké boty, které je nutí běhat přes patu. Vůbec nebrali v úvahu, že za těmi úrazy může být i to, že kromě špatného běžeckého stylu běhají naprosto nesmyslně i s ohledem na zátěž, kterou je jejich tělo schopné snášet. O tom však dnes psát nechci. Dnes zůstanu u toho stylu.

A tady bych rád navázal na článek adidas Boost versus lidská noha – pružina na druhou, v němž jsem chtěl hlavně říci: boty nejsou všechno!

„Technická bota a běh přes patu má u mě utrum, od teď už budu běhat jen v minimalistických či bosonohých botách, bos a po špičkách!“

Na trénink mi začíná docházet čím dál tím více lidí, kteří si stěžují, že je bolí lýtka, okostice a připadají si celí jakoby stažení. Když se pak podívám na jejich běh, jsem hned doma – špičkař, co se bojí zapojit do běhu patu. Odnaučit tenhle nešvar začíná být přitom mnohem těžší, než naučit pataře běhat správně, neboť patař při tom není tak zatnutý, jak se silou celé své vůle snaží nezapojit do běhu patu.

Běh je o uvolněnosti – uvolněnost do běhu přinese jen celé zapojení nohy – kolíbka!

Běhání v minimalistických či bosonohých botách, v pětiprstkách či běhání na boso člověku může přinést řadu bonusů, pomůže člověku získat znovu kontakt s povrchem, po němž běží, pomůže mu rozhýbat jeho lymfatickou pumpu a tím zlepší jeho imunitní systém. Pomůže mu posílit klenbu, kotníky, lýtka, podkolení, klouby, ale jen tehdy, pokud celý jeho běh bude uvolněný. Běh je totiž o uvolněnosti, proto je také dobré u lidí, kteří se po letech začínají hýbat, střídat v krátkých intervalech chůzi s pomalým během (Indiáni dobře věděli, co dělají a proč). Takže milí vyznavači nových trendů v běhání, nebojte se uvolnit nohu a zapojovat do svého běhu i patu, nebo za pár let doběhnete k poznání, že přeběh z technické boty na minimalistickou vás na čas zbavil problémů, s nimiž jste se při svém běhu potýkali, ale přinesl vám jiné, o nichž jste neměli ani šajna.

Jo, vystřízlivění s sebou vždy přináší těžkou hlavu a otázku: „Co jsem to vlastně…“

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Pavel | 15. 4. 2013 22.49 hod. | 77.87.241.xxx
Nejsem nijak zvlášť zkušený běžec, ale právě uvolněním, které jsem se začal učit s pomocí krátkých výběhů v New Balance Minimus 00 se můj běh úplně změnil. Víc mě teď těší, po doběhu jsem méně unavený a přes zrychlený kratší krok mi klesl tep. Uběhnu znatelně delší vzdálenosti. A oblíbené boty jsou teď jasně NB 110. V těžším terénu perfektně ochrání chodidlo, levné, i 20km po silnici perfektně pohodlných a naprosto nikdy žádný náznak puchýře při běhu na boso. Nevím, proč je u nás prodávají jen neoficiální dovozci.

Johan | 11. 4. 2013 0.44 hod. | 85.70.51.x
Přiznám se, že jsem zkostnatělý dinosaur (tomu odpovídají i mé, pro vytrvalý běh zcela nevhodné, rozměry), který pořád věří tomu, že má i po padesátce a mnoha maratonech zdravé pohybové ústrojí i díky tomu, že od mládí i za cenu nemalých (nejen) finančních obětí vždy běhat v dobře "odpružených" botách značek NB, Karhu, Adidas a Nike. Tehdy ještě běh nebyl botovou alchymií a dr. Kavan nás dřel jako zvěř. Dodnes nedám dopustit na boty s dobrým tlumením a všemi těmi abzorby, airy a fulcrumy. Fandím novým věcem a pokud mladíci a mladice zkouší všeliké vymoženosti, mohu jim jen popřát, aby i v pokorčilém věku mohli řádit v terénu ve svých šlupičkách jako já v těžkotonážních modelech. Hlavně běhat!

Petr Seidl | 30. 3. 2013 0.39 hod. | 88.100.101.xxx
Dobrý den pane Škorpile, pokud běhám v "normálních botách" tak nemám problémy, ale pokud si vezmu Vivobarefoot Neo tak po relativně krátkém běhu to dopadne špatně s mým hamstringem. Natáhne se a musím si dát tak 14 – 21 dní pauzu. Poté co se mi to stalo třikrát, jsem boty pečlivě uschoval. Začal jsem tuto partii posilovat a protahovat a po delší době jsem si říkal, že Vivobarefoot opět vyzkouším a bohužel to dopadlo zase špatně. Je mi 49 let a možná, že se tělo již těmto botám a jinému způsobu běhu s nimi nepřizpůsobí anebo běhám špatně. Napadá Vás nějaké řešení mého problému, setkal jste se někdy s něčím podobným? Děkuji Petr

Dušanbe | 28. 3. 2013 18.13 hod. | 109.81.245.xxx
Miloši,přiznám se,že v tom správném běžeckém stylu mám zmatek.Jsem už starý pes,kterého novým kouskům nenaučíš.Začal jsem běhat v 70tých létech a tehdy se doporučoval jednoznačně dopad na patu převalením přes celé chodidlo.Zřejmě jsem tímto nezvratně pokřiven a jináč to už asi nebude.Dnes se dozvídám,že běhám absolutně blbě a divím se,že ještě nemám kovové klouby.No,zatím dobrý,navzdory všemu.Nepochopil jsem vůbec styl běhu,resp.dopadu a odrazu,který doporučuješ Šárce.Přijde mi logický,pokud poběžím pozpátku,Já ale vždy běžím kupředu a tam mě to prostě přibržďuje.Určitě to prostě neumím,ale i takto mi to přijde nepochopitelné.Kromě toho,když dopadám na bříška prstů,takový běh je hlučný,jako když bych šlapal zelí.Stejně hlučný je dopad na celý chodidlo,jež se též občas doporučuje,strašné...Debilní pořadový krok na vojně spočíval v tom,že se dopadalo na celé chodidlo,aby to jako činilo co největší rachot.Zkrátka,když běžím jak mi zobák narostl,běžím tiše,bez rázů,kterých se dopouštím vždy,když to zkouším jinak,tedy zdravě.Aještě jedna věc zasluhuje konzultaci.Mám tendenci mírně vytáčet špičky ven.Mnohokrát jsem se pokoušel klást je v ose běhu,je v tom ovšem svízel.Jednak na to stále musím myslet a kontrolovat to a pak,cítím v holeních či co,zkrátka v nohách jakýsi tah.Nepříjemný.Ty nohy se tomu brání,protože jsou rostlé jinak.Tak si říkám,je správné dbát na to,abych nevytáčel špičky a trochu tím trpěl,nebo je lepší se na to vykašlat,což vlastně činím.Takže si myslím,že bazírování na jakémsi jedině správném běžeckém stylu je velmi diskutabilní.to by musel mít každý ideálně narostlé tělo,a to nemá.

David | 26. 3. 2013 12.17 hod. | 147.230.27.xxx
Ten styl bez zapojení paty, to je takový ten "kačer"?

fotoMiloš Škorpil: jj, Davide, to je takovej ten kačer a díky za další výraz ze zoologie, který můžu při výuce správného běžeckého stylu použít. Tak mě napadá, když toho 15. června budeme dělat zápis do České knihy rekordů s nejvíce suchozemskými tučňáky, že bychom k tomu mohli rovnou přibrat i kačery :)

Martin | 24. 3. 2013 22.27 hod. | 188.120.195.xxx
Pěkný článek. Jednoduše napsaný, jasný.
Už jsem v některém z předchozích článků psal, že jsem si koupil NB mt610gtx, nyní jsem k nim přidal ještě NB mo10bk. Byť jsou oboje boty naprosto odlišného pojetí, (oboje) sedí opravdu krásně a je radost v nich běhat. Jak mám jasno ve značce běžeckých bot, třeba na fotbal zase nedám dopustit na Adidasky. Ale jak bylo správně napsáno, nikdy neříkej nikdy ;)

Šárka Kárská | 24. 3. 2013 11.10 hod. | 195.22.49.xxx
Jsem zarytý špičkař s věčným problémem zánětů okostice... tak jsem konecne doma! Nikdo mi doted nebyl schopný poradit možnou příčinu. No jo, ale co ted s tím?

fotoMiloš Škorpil: Šárko, prostě se snaž, aby první kontakt nohy s povrchem nebyl na špičku, ale na bříško nohy a pak si dovol, aby při tom, když tělo přechází přes nohu, jsi se opřela patou o zem, v tu chvíli zapojí noha přirozený instinkt, provede zvednutí paty nahoru, opět se dostaneš na bříško nohy, pohyb pokračuje dál na špičku a přes tu špičku pak normálně přepadneš dopředu. To je celý fígl. Stejné pak provede druhá noha a pak to jde už jen dokolečka dokola, až do konce tvého běhu. Případně zaběhni na trénink do Stromovky (každé úterý v 18:15), a já ti to tam předvedu, nebo přijeď na soustředění do Lipnice, tam na tom budeme moci pracovat 3 dny.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Běžecké boty

Běžecké vybavení

všechny články Běžecké vybavení

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běžecké středy Běžecké školy na Praze 14 – Černém Mostě : Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda i v letošním roce probíhá příprava pokročilých běžců, zda…»
  • Trasa půlmaratonu vede mezi skvosty Karlových Varů : Dobrý den, mapa závodu je vždy dostupná na stránce runczech.com Může se stát, že trasa se nebude…»
  • Trasa půlmaratonu vede mezi skvosty Karlových Varů : nevíte proč někdo sem nedal mapku trasy půlmaratonu? »
  • Triky a pověry spojené s běháním. Dvacátý pátý tip Běžecké školy pro váš lepší života běh : Ahoj, začala jsem běhat téměř před rokem. Pamatuji si, že ty začátky byly opravdu šílené, ale je to…»
  • Zapomeňte na hubnutí, žijte, abyste zvýšili svou vitalitu a chuť do života : Moc krásný článek ... souhlasím. Skvělé motto na závěr a knihu od A.L.Gittleman mohu vřele…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků