logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Emil Zátopek hraje vabank – v Helsinkách poběžím, jen když bude nominován i Stanislav Jungwirth

Emil Zátopek hraje vabank – v Helsinkách poběžím, jen když bude nominován i Stanislav Jungwirth

Byly závody, ve kterých Emil vítězil lehce s obrovským náskokem a oslavné zprávy v tisku překypovaly superlativy. Jindy se zase nadřel jak vůl, vydal ze sebe vše a někdy ještě víc, v novinách se pak dočetl, že svým výkonem pouze potvrdil papírové předpoklady. Mistrovství republiky v přespolním běhu v Prešově v dubnu 1952 patřilo jednoznačně do té druhé kategorie. Vlastně běžel přes zákaz lékařů.

Počátkem jara se po zimě cítí plný síly, odpočatý a připravený vystupňovat trénink a budovat formu do Finska. Ví, že musí zapracovat na rychlosti, pokusí se vylepšit si odpich. Změní ustálené schéma, denně běhá 10 x 200, 20 x 400 a znovu 10 x 200. V každém meziklusu na dvě stě metrů si přidává odpichové navazované skoky z jedné nohy na druhou. Objemy nabíhá kolem Houšťky na rovinatých cestách s písčitým podkladem, které neničí nohy. Na stadion se vrací v prosolených teplákách a se zelenou pěnou kolem úst. Závidí srnkám jejich rychlost, tak po každé dvoustovce shrne z mladých březových větviček něco listí a nacpe si je do pusy. Kamarádi se mohou potrhat smíchy, když se několikrát pozvrací, ale on vytrvá a jeho žaludek přežije i tyto potravinové excesy. S čím se ale jeho tělo nedokáže vyrovnat je prachobyčejná masáž.

Jarní trénink

Když Ústřední dům armády pořídil pro své svěřence maséra, všichni si tuto novou službu velmi pochvalovali. Všichni, až na Emila, který si na takové vymoženosti nepotrpěl. Byl zvyklý poradit si sám, bez cizí pomoci. Maséra mrzelo, že se mu náš nejlepší sportovec vyhýbá, přemlouval Zátopka, aby se u něj nechal probrat. Emil, jen proto aby mu udělal radost, přišel týden před Prešovem. Byla mu zima už když přišel, pak ho masér půl hodiny máčel studenou vodou a mýdlem. Vše vydržel. Hůře bylo ve sprchách, protože trénoval za všech nejdéle, dorazil jako poslední a ostatní už vycintali všechnu teplou vodu. Mýdlo musel spláchnout pod studenou a na druhý den nebyl ani moc překvapen, když se probudil s horečkou. Doktoři ho s angínou zaženou do postele: „Týden si poležíš, Prešov musí počkat.“

„Rok jim to slibuji! Když už mě napsali na plakáty, nějak to odběhnu!“

Všechny umluví, podepíše revers, lékař ho na Slovensko doprovází. Běží a lituje svého rozhodnutí. Trápí se celý ten hrozný závod, dlouho se mu nedaří zbavit se pronásledovatelů, teprve v druhé polovině setřese libereckého Herčíka. Jindy by ho nechal kilák za sebou.

Vítězství v Prešově

V závodě zvítězí, ale cena, kterou musí zaplatit, je příliš vysoká. Ještě tři dny poté vyhraje na tři tisíce metrů v Hradci králové za 8:32,4, pak se zhroutí. Jeho stav se prudce zhorší, po kataru průdušek má nález na plicích, nemůže dýchat, nemůže ani sedět, je vysílený a nešťastný. Lékaři jsou teď o poznání neúprosnější, klid na lůžku vyžadují mnohem důsledněji, bojí se ohrožení srdce. Jako pacient je Emil noční můrou všech doktorů. Jak ho vykřešou z nejhoršího, už se na ně začne vztekat, že nepatří do postele, ale na dráhu. Ví, že by se při jejich metodách sice jistě uzdravil, ale stejně jistě by prošvihl olympiádu. 9. května uteče z nemocnice na vojenskou přehlídku a pochoduje z Letné na Strahov a pak zpátky domů. Zapíše si to jako svůj první trénink a na druhý den už zkouší poklusávat. Třetí den už si troufne na desítku. Přidává na objemu a pomalu stupňuje rychlost. Navléká na sebe dvoje tepláky a zkouší se z té mizérie vyběhat a vypotit. Nemoc pozvolna ustupuje, ale s ní mizí i pracně získaná forma. Nad Helsinkami se vznáší velký otazník.

Na konci května zaběhne v Praze pětku za 14:47,4, týden nato v Lipsku na Sjezdu svobodné mládeže desítku necelých devět vteřin přes třicet a den poté na pětce dosáhne času 14:33,8. Zdánlivě pěkné, tak brzo po nemoci, co ale na tom, když Němec Herbert Schade tou dobou dává pětku za 14:06. Má cenu vůbec o olympijské pětce uvažovat?

6. června v Kyjevě skončí na pět tisíc metrů za Kazancencem a Popovem, kteří ale oba zaběhnou rekordní časy. O den později se nadře na desítce, když prvních pět kilometrů nahání Anufrijeva, uteče mu až dva kilometry před cílem a zvítězí za 29:26, Anufrijev dvě vteřiny za ním překoná sovětský rekord. To už vypadá lépe, ale času na zlepšování je už zoufale málo. Tréninkové dávky začne odměřovat jak na lékárnických vážkách. Přemýšlí o každém metru, soustředí se pouze na běh, veškeré své úsilí napře jediným směrem. Nadcházející mistrovství republiky mu trochu míchá kartami, ale on se rozhodne pro ověřovací test. Pokud nedá pětku pod 14:20, soustředí svůj trénink už jen na dlouhé tratě a v Helsinkách poběží pouze desítku a maraton. Zvítězí za 14:17,6, sice to bylo spíše vítězství vůle, ale i tak překonal limit, který si sám stanovil. Desítku o dva dny později běží už na vítězství, vyhraje za 30:28,4, ale bere to jen jako prodloužený trénink na pětku. Týden před odjezdem do Finska v Tyršově domě přednáší za všech 160 našich sportovců reprezentační slib: „Jsem si vědom cti, kterou mi prokazuje moje otčina tím, že budu reprezentovat sjednocenou tělovýchovu naší lidově demokratické republiky Československé na letních olympijských hrách v Helsinkách. Slavnostně prohlašuji našemu pracujícímu lidu, který mě vysílá na olympijské hry, že budu všechny povinnosti olympijského reprezentanta plnit ukázněně a svědomitě, přesně a čestně, že vynaložím všechny síly pro čest a slávu naší drahé republiky, za vlast, za Gottwalda! Tak slibuji!" Odlet první části výpravy je plánován na zítřek osmého července a právě v ten den se Emil zachová v rozporu s přísahou, kterou právě složil.

Stanislav Jungwirt

Do Helsinek si balí kufry i mladý atlet Stanislav Jungwirth, naše medailová šance na jednu míli. Nominaci na olympiádu si zajistil vítězstvím na mistrovství republiky na 800 i 1500 metrů. Delší z obou tratí umí za 3:47,2, což ho řadí mezi desítku světových mílařů. Už delší dobu se ale proslýchá, že s Jungwirthem se do reprezentace nepočítá. Je označen za politicky nespolehlivého, jeho otec si ve vězení odpykává trest za protikomunistické aktivity. Standa je ale dobrý kamarád z oddílu a Emil se za něho zaručí. Dokonce si dovolí prohlásit, že pokud nepojede Jungwirth, zůstane doma i on. Nikdo nevěří, že by se odvážil tento slib splnit.

Když se časně ráno československá výprava chystá na letiště, Emil zjistí, že Jungwirth není uveden na soupisce a nepočítá se s ním ani do jednoho z leteckých speciálů. Přesto je ujištěn, že Standa přiletí později. Nevěří. Už jednou měl tu drzost a vzepřel se, když se oženil s dívkou s politickým škraloupem, teď to zkouší podruhé. Dosud poslušná a loajální loutka se obrací proti ruce, která tahá za provázky. Nebo na ni aspoň zavrčí. I to projde málokomu. Ví, že hraje vabank, o to korektněji však musí postupovat. Do letadla nenastoupí, Dana odlétá s brekem. Odchází trénovat na Strahov a dobře se postará, aby všichni věděli, kde je. Nikam neutíká, je stále k dispozici, trénuje, řádně a příkladně vykonává svou práci. Až na to, že si stále trvá na svém. Tři dny trvá válka nervů, nakonec je zavolají na ministerstvo, kde jim příslušný činovník s kyselým výrazem předá letenky. S velkou slávou je uvítají v olympijské vesnici v Otaniemi. A zatím doma v Československu oddělení tělesné přípravy vojsk dostává příkaz ke zpracování návrhu na příkladné potrestání štábního kapitána Emila Zátopka za rozvracení reprezentace.

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 12134/11720×
Emil Zátopek hraje vabank – v Helsinkách poběžím, jen když bude nominován i Stanislav Jungwirth Emil Zátopek hraje vabank – v Helsinkách poběžím, jen když bude nominován i Stanislav Jungwirth Emil Zátopek hraje vabank – v Helsinkách poběžím, jen když bude nominován i Stanislav Jungwirth

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (19 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Taping kolena : Dobrý den, ráda bych se zeptala na tapování. Před lety jsem běhala poměrně hodně, až mě z toho…»
  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»
  • Škorpilova škola běhu – běžecký almanach pro všechny : Knížku jsem koupil před třemi lety a začal běhat.Teď si život bez běhu nedokáži představit. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků