logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

SILVA NORTICA RUN

SILVA NORTICA RUN

To není jen pěkné ženské jméno, ale nádherný běh Novohradskými Horami. Záměrně nemluvím o závodu, protože plné znění není SILVA NORTICA RACE, ale RUN! To poznamenala moje kamarádka Jana, která stála u zrodu myšlenky, že i já bych mohla jednou uběhnout ultramaraton. Prý je tenhle jeden z nejkrásnějších, tak bylo rozhodnuto.

Běhat jsem začala před sedmi lety, jako kompenzaci po smrti maminky. Nejdřív jen tak kolem vesnice, pak do vedlejší vesnice a do lesa. Řád tomu mému pobíhání dal Miloš, když jsem se dostala jako náhradnice do PIM WCH 2012. Dostala jsem plán na půlmaraton a na jaře jsem byla jeho čerstvá hrdá absolventka s ambicemi si za 6 týdnů zaběhnout i maraton. Nadšená běžkyně míní, ale nešikovné nohy na schodech mění. Zlomenina malíkové kůstky a 4. žebra mou maratonskou premiéru odsunuly o rok.

Když už mi šla Praha, tak snad doběhnu i ten lesní maraton v Novohradských Horách. Doběhla! A dokonce ne mezi posledními! Takže příští rok zkusíš ultra! – to byla Janina slova. Tehdy mi to připadalo jako sci-fi, ale postupně na tom Jana a Miloš (aniž by o tom, chudák, věděl) začali pracovat. Jana mi totiž poslala Milošův tréninkový plán na MAMUTA. Po prvním prostudování jsme jej odložila a řekla, že tohle asi ne. Tolik času a kilometrů? Blázni!

Pak jsem musela jít na operaci s prasklou šlachou na rameni a rázem bylo času habaděj! V rámci rehabilitace a šetření za jízdenku na vlak jsem do vedlejší vesnice na pravidelná cvičení nejdříve chodila s hůlkami a pak už i běhala. Další varianta tréninku byla busem do okresního města a pak s kamarády z našeho sdružení Běhat nás baví přes pole a několik vesnic zpátky domů. Kamarádi se obětovali a dlouhé nedělní výběhy běhali se mnou o mých vycházkách – od 14:00 do 18:00. Obzvlášť v zimě jsme se vraceli za úplné tmy. Můj skvělý muž nám vozil na občerstvovačky buchty a čaj v termosce.

Po doléčení a rozhýbání ruky jsem nastoupila do práce a času hned zase ubylo. Takže bylo nutné ukončit dojíždění vlakem a nastolit dobíhání domů po svých. Měsíčně to tak dávalo kolem 400 km. Abych se ale jednostranně nepřetížila, chodila jsem plavat a k padesátinám si pořídila infrasaunu – skvělý regenerační prostředek.

Na samotný běžecký počin jsme z Opavy odjížděli dost pozdě odpoledne a v Brně ještě nabrali naše děti s koloběžkami. Registraci jsme po 5,5 hodinách jízdy stihli tak tak. Pak už jen připravit věci na ráno, sníst doma připravený těstovinový salát a hajdy do peřin. Pět hodin spánku holt dneska musí stačit.

Se strachem na startu

Ráno jsem byla nervózní a podle toho vypadala frekvence mých návštěv WC. Ještě že už bylo odstartováno! Nálada skvělá, po cestě se seznamovalo se spoustou nadšenců. Spolu s Janou jsme doběhly partu veselých kluků, kteří volali: „Hele, běhny!“ My na to: „Žádné běhny! My jsme poběhlice! Nižší level jsou pak coury, ale ty se courají!“

S Blankou Milfaitovou na marmeládové občerstvovačce

Šlo to docela svižně. To ještě nebylo takové horko. S přibývajícími hodinami a kopci se naše rychlost snižovala. Každých pět kilometrů byla občerstvovačka a já se těšila hlavně na tu s marmeládami Blanky Milfajtové. Ta byla ale až na Pohoří na Šumavě. Kolem 60. km jsem se od Jany odtrhla (ona běžela tu delší trasu) a na rozbočce jsme se seběhli s prima chlapíkem Honzou z Prahy. Zbylých 30 km bylo vesele prokecaných. Asi jsem ještě nepotkala tak veselého, otevřeného a ukecaného chlapa. Díky němu neměla žádná krize šanci.

S Honzou v cíli

Na poslední občerstvovačce pořadatel zatelefonoval do štábu, že běží 1. žena! A byla jsem to JÁ! To nás ještě víc nakoplo a posledních 4,8 km jsme valili rychlostí 5:30 na km. Honzovy hodinky nám odpípávaly každý kilometr, který byl za námi. Do cíle na hřišti jsme vběhli ruku v ruce a s vítězným úsměvem na rtech byli rádi, že to máme za sebou.

Nasolené elasťáky

Přes dojetí z toho, že jsem to zvládla, jsem ani nemohla zatelefonovat manželovi, že už jsem v cíli. Podle složitých výpočtů mě čekali až v sedm večer, takže si vesele drandili po okolí na kolobkách.

Byli na mně pyšní! A já taky.

Zúročil se půlrok pilného tréninku a vzdálenost 92,5 km jsem uběhla za 10:57:16. Přesto, že jsem nakonec přece jen závodila, běh v tomto krásném koutě naší země jsem si opravdu užila.

Martina Kurková foto
  • přečteno: 7889/7627×, 8 komentářů
SILVA NORTICA RUN SILVA NORTICA RUN SILVA NORTICA RUN

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

1bubobubo | 15. 6. 2014 13.12 hod. | 194.50.64.xxx
Super, super, super – veliká gratulace k výkonu i umístění! Hlavně ale k dobrým pocitům po takovém nátřesku uběhnutých kilometrů :-)

Lenka | 12. 6. 2014 21.25 hod. | 95.143.132.xxx
Martinko, gratuluju! Kloubouk dolů Tobě i Tvým nožkám :-) Já běžela půlmaraton a taky jsem si ho náramně užila. Byl to NÁDHERNÝ závod, balzám na duši a pro mě i na plíce. S Honzou jsem cestovala v neděli ráno ze Stropnice do Č. Budějovic a mohu potvrdit Tvá slova. Tak milého, pozitivního a sympatického muže jsem už dlouho nepotkala. Tímto ho srdečně zdravím!

Jirka PM | 12. 6. 2014 16.18 hod. | 212.79.110.xxx
Klobouk dolů

mirka | 12. 6. 2014 13.53 hod. | 85.71.40.xxx
neuvěřitelný příběh!obdivuji, gratuluji!

Martin B. | 12. 6. 2014 10.45 hod. | 90.179.232.xxx
Martino, opožděně blahopřeji! Dlouho nezapomenu na to, jak jsem kilometr před cílem myslel na jediné – doběhnout pod 11 hodin – když jste kolem mě prosvištěli, jako kdybyste si právě vyběhli do parku... :-)

zuzu | 12. 6. 2014 9.17 hod. | 85.70.131.xxx
Tak to je úctyhodný výkon, Martino. Gratuluji :-)

Petra P. | 12. 6. 2014 7.46 hod. | 77.48.87.xx
Neuvěřitelné, jste fakt dobrá!!! (Marmeládky mi mají dorazit každým dnem :) )

Tom | 12. 6. 2014 7.41 hod. | 195.243.134.xx
Gratuluji! Moc pěkný článek a hlavně výkon.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví34
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice92
Více času na sebe9
Více času na rodinu4
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou29

kde se diskutuje

  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»
  • Jak je to tedy s tím hladem, aneb Intermittent Fasting. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Jesliže vycházím z "nejím, když nemám hlad" a doplním k tomu "jím, když mám…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Díky za článek,jak napadl sníh,tak jsem řešil jak běhat na lyžích a bez nich. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků