logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běh mi zachránil život

Běh mi zachránil život

Tento příběh jsem se rozhodla napsat, abych ukázala všem, kteří již ztratili vůli a motivaci k tomu, aby zcela změnili svůj život – a to i těm, které ostatní zcela odepsali a mají na sobě nálepku „nějak dožít“.

Můj příběh začíná na ledě

Můj příběh začíná ještě v době, kdy náš národ svíral totalitní režim, což se projevovalo i ve sportu, který zcela podléhal tehdejším pravidlům jednotlivých tělovýchovných svazů. Bylo mi teprve 5 let, když se moji rodiče rozhodli, že by dítko s mírnou obezitou mohlo začít sportovat. Byla zima, takže volba padla na ledovou plochu a kurzy krasobruslení. Neuvěřitelné nadání pro tento sport ze mě udělalo během následujících pár let několikanásobnou šampiónku a to i na republikové úrovni. Jedno vítězství stíhalo druhé a s tím i nároky na kondiční přípravu. Třífázové každodenní tréninky zahrnující až 6 hodin tréninku na ledě i v tělocvičně mě provázely celých 10 let – od doby, kdy jsem se stala členkou krasobruslařské reprezentace. Velká zátěž a každodenní pobyt v zimě (mnohdy až v -20°C) způsobily časté angíny a zápaly plic, které mi zdevastovaly plíce. To, že se muselo na důležité tuzemské či mezinárodní závody i ve stavu nemoci a horeček, ani popisovat nemusím. Cítila jsem se zdravotně zcela vyčerpána.

V 18 letech konec

V 18 letech jsem ze dne na den s touto zátěží skončila. Vrcholový sport mi vzal vše – dětství, zdraví, nervy a chuť do sportu. Diplomy jsem spálila, medaile vyházela, desítky pohárů porozdávala. Rozhodla jsem se vynahradit si vše dokonalým odpočinkem a užíváním si všeho, co jsem si musela do té doby odepírat. Nicnedělání a dobré jídlo, které mi bylo dosud odepřeno, způsobily nárůst váhy o 15 kg a ta neustále stoupala. Šok organismu zvyklého na zátěž a pohyb na sebe nedal dlouho čekat. Začalo se mi hůř dýchat, nemohla jsem vyjít schody, přidaly se potíže se srdcem a strach, že se mi udělá venku zle, mě přinutil být neustále doma. Lékařská diagnóza po roce tohoto životního stylu zněla katastroficky: obstrukční choroba, persistující těžké astma bronchiale, chronický kašel, tachykardie. Za rok se k tomu přidala trombóza, takže jsem žila pod nánosy léků, které způsobovaly desítky vedlejších účinků, a já byla nucena ležet doma a každý den doufat, že se dožiju dalšího rána. Ležením a jídlem, které bylo jedinou mou radostí, mi váha skočila z původních 45 kg na 75. Ležící tučná troska připomínající mrože v posledním tažení jsem přežívala den po dni. Lékaři měli pro mě jedinou radu – vyhýbat se jakékoli zátěži a doufat, že nebude hůř.

lesní cesta

A vtom se to stalo! V době, kdy jsem byla zcela na dně fyzických i psychických sil, obklopena léky a útrpnými výrazy blízkých, jsem se rozhodla jít se projít. Vyšla jsem z domu a vydala se k nejbližšímu lesu. Na úzké cestě vedoucí do mírného kopce jsem ho uviděla. Starší muž (odhadem 70 let) svižně vyklusával po lesní pěšině a z jeho výrazu byla patrná neuvěřitelná radost z pohybu. Nemohla jsem uvěřit, že i v tak pokročilém věku se může někdo věnovat sportu jako je běh. Vzpomněla jsem si na životní motto své babičky: „Jestli budeš někdy na dně, nezapomeň, že jsi tam jen proto, aby ses mohla znovu odrazit vzhůru!“ Ten okamžik mi změnil život – hned druhý den ráno jsem se nasoukala do tepláků a vyrazila. Nejprve to byla jen nesmělá půlhodinová chůze lesem s inhalátorem a léky v ruce. Za týden jsem přidala další půlhodinu. Za měsíc se z téměř 80 kil stalo 65, začala jsem i mírně vyklusávat a lékařka mi snížila dávku léků. Po půl roce jsem již vtahu uběhla 5 km a zahodila inhalátor a všechnu chemii. Váha se ustálila na 53 kg. Jsem jedním z mála pacientů s těžkým astmatem, kterému se podařilo zcela vyléčit. Lékaři to považují za zázrak či náhodu, já ale vím své – stálo mě to hodně úsilí a hlavně pevné vůle vydat se každý den pro špetku toho zdraví do lesa a překonat lenost a pohodlí, které tak moc sváděly k tomu, sednout si před televizi či notebook a rozdělat si křupavé brambůrky či oplatky.

Je rok 2014. U lékaře jsem byla naposledy před rokem s menší virózou

Je rok 2014. U lékaře jsem byla naposledy před rokem s menší virózou, kterou jsem chytla od svých žáků ve škole, kde učím. Neberu trvale žádné léky, nemám diagnostikováno žádné chronické ani akutní onemocnění. Každou sobotu a neděli si jdu zaběhnout svoji hodinovou a mnohdy i časově delší trasu překrásnou lesnatou krajinou. Každé ráno ve všední dny vybíhám v 5:45 na svoji svižnou půlhodinovou trasu lesem a po osvěžující sprše se vydávám do práce za svými žáky. I těm svůj příběh vyprávím a mnohé z nich motivuji k tomu, aby pohybem zlepšili nejen svoji postavu, ale hlavně zdraví, kterého se některým moc nedostává. Počítačová generace si začíná totiž vybírat svoji daň. Vždy mě potěší, když vidím, jak někteří z nich vybíhají na svoji první běžeckou trasu a plni emocí se mnou probírají běžecká témata.

Běh se stal mou nedílnou součástí a vděčím mu za záchranu svého života. A co napsat na závěr? Držte se svých snů a nebojte se udělat ten první krok!

Roční tréninkový plán pro absolutní či notorické běžecké začátečníky

Martině běh zachránil život. Lidé, kteří chodí na Běžeckou školu, většinou o prospěšnosti a životodárnosti běhu nepochybují, ale možná znají ty, které mají rádi a již dlouho se je snaží přesvědčit, že by to měli alespoň zkusit. Pro ně, ale hlavně pro ty, jež chtějí definitivně přesvědčit, že se nemusí běhu bát, že stačí nejdříve začít chodit, tak jako Martina, a pak už se jim to postupně rozeběhne samo, je určen Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat. Zkuste jim jej nabídnout, ostatní už nechte na nich, semínka budou zaseta a to by bylo, aby z nich něco nevyrostlo :).

Martina Skalková foto
  • přečteno: 33364/29822×, 19 komentářů
Běh mi zachránil život Běh mi zachránil život Běh mi zachránil život Běh mi zachránil život

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (160 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

xy | 2. 12. 2016 20.39 hod. | 95.140.246.xxx
Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním
je trochu nadsázka.Moc dobře tě znám apřesně znám tvůj celý život,
protože jsem ho celý prožila s tebou. Ale je pravda,že ti běh určitě
pomáhá a tak vydrž.

Andrea | 17. 8. 2016 10.23 hod. | 90.178.140.xxx
Milá Martino!
Váš příběh se krásně čte a věřím, že dodává naději spoustě lidí, kteří se bojí ve svém životě něco změnit – z jakéhokoliv důvodu.
Přeji vám ať se vám i nadále daří a váš příběh dále inspiruje a dodává sílu :).
Krásný zbytek léta, Andrea

Daniel | 30. 7. 2014 8.00 hod. | 178.41.187.xxx
Len som si spomenul na slová jedného mudreho chlapika – co telu date v mladosti nikdy nezabudne.. Takze sleca /pani/ aj ked chora a s nadvahou mala predsa len lahsiu startovaciu poziciu ako clovek ktorý trpí obezitou od detstva a NIKDY sa nevenoval ziadnemu sportu..

Martina | 14. 7. 2014 14.12 hod. | 178.77.195.xx
Všem děkuji za ohlasy a přeju další pohodové výběhy :)
ad Eva: mně šla kila dolů díky velkému odvodnění organismu v důsledku snižování medikace – vedlejší účinek léků a kortikoidů, které jsem brala na léčbu dýchacích obtíží, a změnila jsem opravdu hodně jídelníček a začala jíst pravidelně malé porce 6-8x denně.

Eva | 13. 7. 2014 10.24 hod. | 89.24.196.xxx
Krásný článek, připomíná mi to moji situaci letos v lednu – 78 kg, už jsem se na sebe nemohla podívat. I když jsem byla zdravá, nedělala jsem se sebou skoro nic. A tak jsem taky vyběhla! Nevím, jak jste udělala, že Vám kg šly tak rychle dolů, já mám po půl roce dole jen 8 kg, ale moje kondice je úplně někde jinde a to mám největší radost!!! Leden – 1,5 km střídání běh a chůze a to s velikým funěním a teď? Červen – 100 km uběhnuto za měsíc a vybíhám i na hodinové 10 km výlety!!!
A tak běhu zdar!!!! Přeji Vám i nadále pevné zdraví a doporučuji všem ostatním: VYBĚHNĚTE TAKY!

Martin | 10. 7. 2014 12.15 hod. | 194.39.218.xx
Moc pěkný a povzbuzující článek. Prošel jsem si těžkou autonehodou a právě díky pevné vůli, které mě naučilo celoživotní sportování, jsem se poměrně brzy vrátil do původní formy, i přes prvotní skepsi a následný údiv lékařů.
Takže více takových článků, protože jak je vidět, když se chce, tak to jde.

Daniela | 9. 7. 2014 19.04 hod. | 78.45.210.xx
Martino, moc děkuji! Hodně na mě váš článek zapůsobil a dojal mne. Jsem teď v období, kdy jsem pořád tak nějak nemocná, a už měsíc jsem pořádně neběhala a strašně, ale strašně mi to chybí.

Míša | 8. 7. 2014 21.14 hod. | 94.112.164.xx
Martino, děkuji!!!!!!

momina | 8. 7. 2014 20.21 hod. | 77.48.87.xxx
...vše je vždy na každém z nás, zda najdeme, uchopíme a vpustíme naši vnitřní sílu v nás každém do našeho života... i do jaké míry si to dovolíme je jen vše naše volba, každého z nás...nelehká přec krásná práce znovuzrození "běhu"našich životů...krásný příběh...vydržet, vydržet, vydržet ...a běžet dál...

Hanzl Václav | 8. 7. 2014 20.13 hod. | 90.176.30.xxx
Ani nevíš Marti, s jakou chutí jsem Ti dal tu největší hvězdičku. Tu jsi si ale už dávno dala Ty sama a nejen tu. Tak ať se Ti daří, užívej si života, dcerky, Ilji, žáčků a přátel. Jsi super človíček a přeji Ti vše dobré. ♥ Vašek ;)

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics119
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno51
Newton5
NB21
Nike54
Salming345
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers7
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce45
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků