logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň

Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň

Startuju z Brna. Dvě kola na Masarykovu okruhu jsou úplně první závod. Srandičky před, během, i po. Na cílové rovince si zkusím sprint a v cíli vím, že takový konec závodu není pro mě.

Ale atmosféra se mi líbila, chytlo mě to a už teď vím, že tréninkový plán splním a půlmaraton v červnu v Olomouci nějak dám. Je mi jedno jak, hlavně doběhnout na modrý koberec v limitu, nechat si pověsit medaili na krk a nechat se zabalit do alobalu. Zkusit aspoň na chvíli pocit hvězdy.

Z Brna do Plzně všechno funguje. Běh, spinning, fitko. Kolotoč, který nezastavuje. Pak by se těžko rozjížděl. A já se na tu Olomouc snad už i těším.

V Plzni to je první tričko, první medaile. Běh bez disciplíny a pokory, běh skoro na doraz… souboj s časem, s tajným přáním, které vyšlo. K tomu opět sprint do cíle, tentokrát vyprovokovaný kolemběžkyní. V cíli mám v hlavě jen Olomouc. Mám před sebou ještě měsíc tréninku. Měsíc, na který se těším. Sama sebe vyzývám na souboj. Nestačí mi půlku uběhnout, chci to stihnout pod 2:15. Nerada prohrávám, neumím prohrávat! Musím svůj kolotoč roztočit ještě víc…

Jenže, i Radu se mýlí. Už začátek cesty z Plzně dokazuje, že za všechno se platí. Po 3 hodinách v autobuse nejsem schopná sejít schůdky z autobusu. Nohy mám na jednu stranu těžké jako ze železa a nemůžu je ohnout, na druhou stranu při došlapu mám pocit, že se musí zlomit. V neděli poprvé vypouštím tréninkový lehký běh. Jsem ráda, že chodím. A odpočinek vlastně vítám.

Následující období je kruté. Nejen, že nemůžu chodit, ještě ke všemu musím pořád dokola poslouchat nesmyslné spojitosti sportování a invalidity. Kolotoč pomalu zpomaluje. Některé běhy vypustím, ostatní odkulhám. Bolest neustupuje. Musím trénink omezit. Soustředím se na víkendové dlouhé běhy. Scénář je vždy stejný. Po 1 – 2 km si zvyknu na bolest, přepnu a běžím. Musím. Následují dny, kdy vůbec nemůžu chodit. Při došlápnutí se mi podlamuje noha. Někdy mám pocit, že se mi líp běhá než chodí. Nejhorší je popocházení v práci. Ale nedám na sobě nic znát.

3 týdny před Olomoucí uběhnu nejdelší tréninkový běh, 17 km. Na jednu stranu radost, na druhou stranu obava z neustupující bolesti. Přecházím na jinou taktiku. Zastavuju kolotoč. Běh musí stranou, noha potřebuje klid. Budu se věnovat spinningu, fitku a kamarádkám... Do Olomouce to beru přes Brno – vracím se k původnímu přání. Kašlu na čas. Stačí mi půlmaraton uběhnout v limitu. Čím víc se blížím k Olomouci, tím víc mám obavy. Noha je sice den ode dne poslušnější, ale počet dnů bez běhu se zvyšuje. Bude to mít zásadní vliv na kondici? Miloš mě uklidňuje, že naběháno mám. Občas mám chuť to „jít zkusit“, ale vím, že by to byl krok zpátky.

Do Olomouce dorazím s početným kotlem. Rodiči, kteří se snad konečně dočkají chvíle, kdy jejich dítě něco dokáže. Ladou, která se mnou měla běžet, ale zdravotní problémy zastavily její kolotoč. Přijela i přesto, že být jen fanoušek pro ni není vůbec jednoduché. Ale ví, jak je tam pro mě důležitá, ona jediná si dokáže představit, co prožívám, jak moc chci medaili a alobal. A pak mé dvě nejvíc kamarádky, které o důležitosti své přítomnosti ví. Mamka mi ještě připomene, ať nedělám hrdinu a až mi bude špatně, tak to vzdám. Kamarádky mě uklidňují, že když to vzdám, tak se samozřejmě nic nestane. No to určitě! Kdo mě zná ví, že teď už to nevzdám.

První metry se nechám táhnout davem a přemýšlím nad taktikou. Nikdy jsem neběžela 21 km. Nikdy jsem neběžela 2 a půl hodiny v kuse. A teď musím zvládnout obojí. Chce to řád a disciplínu. Jako první se vykašlu na čas a hned potom se vykašlu na všechny kolem mě. Ať si mě předbíhají. Medailí je v cíli určitě dost. Soustředím se na dech, fanoušky a fotografy. Žádná velká krize po celou dobu nepřišla. Po celou dobu jsem věděla, že můžu zrychlit, ale proč? Nechci doběhnout úplně vyčerpaná, chci si to užít od startu až po cílovou občerstvovačku. Chci se v cíli smát.

Kilometry ubíhaly a každý si s sebou vzal část sil a energie. Ale vždycky tam byli fanoušci, známí, doprovodný program a občerstvovačky k nabití baterek. Takže to vlastně uteklo. Nezapomenu, jak mě rozesmál blížící se modrý koberec. Na můj fandící doprovod těsně před cílem. Na úlevu a zamáčknutou slzu po proběhnutí cílem. Na medaili. A ani na alobal, který už od startu patřil Ladě.

V Olomouci jsem zjistila, že nemám ráda banán se solí. Že při pití nestačí přejít do chůze, ale je lepší zastavit. Že s plnou pusou rozinek se špatně dýchá. Že kamínek v botě se neunaví a nepřestane tlačit. Že špatně natáhnutá ponožka po sobě zanechá bolavou stopu na několik dní. Že je jedno, jak pomalu běžím, protože vždycky bude někdo, kdo neběží vůbec...

A moje výzva na souboj s časem? Prohrála jsem. Přiznávám. Ale zůstává stále ve vzduchu. Akorát si ji musím naplánovat na konec trochu delší cesty. Třeba do Prahy...

Takhle to vypadalo slovo od slova, a takhle by to vypadalo kdysi na celuloidu

Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňJak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes PlzeňNo co jako? No je to tam!

Radka Nekardová foto
  • přečteno: 5730/5579×
Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň Jak jsem běžela z Brna do Olomouce, přes Plzeň

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

adidas Women´s Challenge 2014

všechny články adidas Women´s Challenge 2014

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, co znamená běžet 60 m stupnovaně? Běhám teprve od července, 3x…»
  • Technologie a výrobky adidas – běh – outdoor – indoor – fotbal – textil : VĎAKA... »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků