logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Co taky čeká za cílovou maratonskou branou…

Co taky čeká za cílovou maratonskou branou…

Vbíhám na Olympijský stadion v Amsterdamu, nohy okamžitě cítí změnu, asfalt a beton střídá tartan a jeho měkkost je znát. Po právě zdolaných 42 km to unavená chodidla přijímají s vděkem, který násobí skutečnost, že cíl je již blízko, až neskutečně blízko.

S přílivem energie, se kterou jsem již nepočítal, míjím tabule s čísly 200, 150, 100 m, vnímám skvělou atmosféru zaplněného stadionu, který fandí každému borci, cílová brána se nezadržitelně přibližuje a netrvá to snad ani okamžik a jsem u ní. S pokusem o vítězné gesto ji překonávám a mám TO za sebou, opět jsem si dokázal, že neustále lze překonávat sám sebe, je potřeba to jen chtít... Cítím uspokojení a skvělý pocit, že jsem dokázal, co jsem chtěl. Nicméně ještě nejsem ani vydýchán, nohy se mi trochu třesou, o tom, že bych mohl poskytnout nějaký rozhovor, jak to dokážou opravdoví vítězové, nemůže být ani řeč, a již se mi vtírá do mysli zvláštní, tísnivý pocit. Poznání, že TO skončilo. Ačkoliv ještě před pár minutami jsem proklínal déšť a protivítr, měl toho plný zuby a těšil se na okamžik, kdy budu v cíli, teď si s jistými rozpaky uvědomuji, že tam jsem, že TO skončilo, že TO je pryč. Skončil nejen samotný závod, ale celá ta dlouhá cesta, díky které jsem doběhl až sem.

Chceš-li něco vyhrát, běž 100 metrů, chceš-li něco zažít, běž maraton

Trochu jako v mrákotách se pohybuji davem doběhnuvších sportovců směrem ven ze stadionu, kde čekají moji nejbližší. Vnímám pocity běžců kolem sebe, vidím únavu a vyčerpání, mísící se s radostí z jedinečného zážitku. Nohy i žaludek mám trochu „na vodě“, je mi zima, ale přemýšlím o tom zvláštním pocitu, který jsem si v cíli uvědomil. Je mi vlastně skoro líto, že skončil nejen samotný závod, vyvrcholení několikaměsíčního snažení, ale i to období příprav. Čas mnohého sebezapření, změny života a fungování celé rodiny i změny mých letitých návyků, díky čemuž jsem pak musel kompletně obměnit šatník. Toto období od června do října se nyní „shluklo“ do právě uplynulé tří a půl hodiny...

Možná začínám rozumět Zátopkovu heslu: „Chceš-li něco vyhrát, běž 100 metrů, chceš-li něco zažít, běž maraton“. V mysli mi vytanul totožný pocit, který jsem zažil před půl rokem, v cíli maratonu ve Vídni. Vida, ty postřehy a pocity jsou totožné. Nepochybně proto, že jsem to chtěl zažít znova, jsem se nedlouhou po něm přihlásil na další... Aniž bych chtěl být prorokem, začínám tušit, čemu se v souvislosti s během říká posedlost, vášeň a životní droga, a že vlastně cesta může být cíl.

Přece se neošidím o tu cestu, o to období příprav, snění, ale i potu a dřiny, které vyvrcholí zase doběhem do cílové brány

Že zanedlouho sednu ke kalendáři akcí na následující rok a vyberu destinaci mého příštího maratonu, je více než jisté. Přece se neošidím o tu cestu, o to období příprav, snění, ale i potu a dřiny, které vyvrcholí zase doběhem do cílové brány. A kdoví, zda se pak ty pocity nebudou zase opakovat...

Miroslav Ditrrych foto
  • přečteno: 4994/4824×, 2 komentáře
Co taky čeká za cílovou maratonskou branou… Co taky čeká za cílovou maratonskou branou…

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Mira Dosoudil – Komat | 19. 11. 2014 20.54 hod. | 46.227.8.xxx
Miri, moc ti fandím, již pro to, že nejsme již nejmladší! Běžíš i za nás, za ostatní, i za Máně!

milča bartíková | 11. 11. 2014 19.38 hod. | 31.30.37.xx
moc pěkně napsané. Taky jsem letos běžela v Amsterdamu a taky už vybírám příští výzvu. Je to tak, i cesta je cíl ...

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků