Kilometry pro Paraple on-line – den čtvrtý
Ráno koukám na teploměr, ukazuje 6 stupňů plus, ale mě trošku rozklepává chlad, takže nechávám krátké elasťáky doma a beru jen dlouhé. Škoda, ty krátké bych docela užil. Čeká nás , z níž mám trošku obavy, protože si ještě pamatuji, jak jsem naposledy běžel z Karlových Varů na Chomutov po úzké a velmi frekventované silnici. To jsem ale neměl za skvělé průvodce Moniku a Petra :).
Do Varů přijíždíme s malým zpožděním, museli jsme natankovat – dnes do Draka, opravit zástrčku – v Drakovi, abychom mohli napájet, co napájet v autě lze. Monika s Petrem už na nás čekali a protože jsou z Varů a mají je obježděné na kole, tak znají spoustu dobrých cest, které vedou mimo tu děsnou silnici. Takže místo po hnusné silnici běžíme přes pole, louky a lesy. Příroda se probouzí z dlouhého zimního spánku, vzduch krásně voní, ptáci řvou a vůbec je tu nádherně.
Petr s Monikou měli původně v plánu běžet jen nějakých 10 – 12 kilometrů, nakonec z toho bylo 19 :). Štefan běžel po většinu času s Monikou, já s Petrem, rozhovor nevázl ani vpředu ani vzadu, z čehož jsem usuzoval, že tempo je jak má být, kecací :). Rozloučili jsme se až ve Vojkovicích, kde jsme zašli se Štefanem na bramboračku, u níž Štefan skončil, já k tomu dal ještě palačinku se zavařeninou a ovocem (4 dílky mandarinky) a šlehačkou, vše jsem zapil jedním nealkem. Pak jsme vyběhli dál.
Když už jsme byli jednou v terénu, nechtělo se nám na smradlavou silnici a tak jsme běželi po červené. Chvíli nahoru, chvíli dolu. Štefanovi to evidentně dnes moc nevonělo a tak nakonec prohlásil:
„Dnes to bylo pro mě dost kruté, běželi jsme terénem a seběhy mě nedělaly moc dobře.“ No úplně popravdě to myslel mnohem peprněji :).
Trošku jsme se tedy rozpojili, já si užíval vepředu,
kochal se pohledem na kvetoucí podléšky, petrklíče a sasanky, Štefan se zatím vzadu kochal tím, že mi občas zavolal, ohlásil se: „Tady Zpomalovač“ a vyptal se na cestu, protože se mu už ani nechtělo koukat po značkách :). V Boči si pak sedl na chvilku do auta a nechal se převézt na další občerstvovačku do Černýše. Tady ale hned ožil, když slyšel, že už poběžíme jen do Klášterce nad Ohří a zbytek z dnešní trasy dorazíme zítra, a vyběhl ještě na posledních 5 kilometrů. Kousek za Černýší jsme museli překonat malý brod, nikdo z nás se však ani nesmočil :). No a to bylo dnes vše.
Sumář dne:
- dnes jsme uběhli 45 km, celkem 205 km
- běželi jsme 6 hodin, celkem 26 hodin a 15 minut
- vybrali 300,- Kč, celkem 1131,- Kč
Vložit komentář
Na dalších Km hodně štěstí,zdravím všechny a zvláště Štefana ahoj Olda
Bylo to super nevadila by taková ta akce častěji,držíme palce až dokonce,aby vydželi síly.
Taky držím palce, ať nic nebolí a kilometry ubíhají :-).
Doufám, že nějaké podrobnosti se od Štefana dozvíme v jeho běžníčku.., jo a držím všem palce
Tak ja vám to tedy prozradím: ve skutečnosti tady funguji jako „investiční brzda". Brzdím Miloše, aby do začátku neinvestoval příliš moc sil a nechal si něco i na závěr. Ale dnes to byl záhul. Bolela mne levá noha už od začátku, předposledný úsek už jsem nemohl. Ale po asi půl hodině se to zázračně zlepšilo a zbytek jsem v pohodě vyklusal. Zítra končím.
Držím palce na další štreku :-)) pěkný fotky.
Fakt smekam, Stefane ses fakt dobrej.. 12:)
