logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu.

PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu.

Pár dní před závodem si pročítám tipy pro začátečníky – všude se píše, že nejdůležitější je se pořádně vyspat, napít a nepřepálit to ze začátku, nebýt nervózní. To nějak nejsem, až právě z toho začínám být nervózní :-). Jak to, že se nedostavuje předstartovní horečka?

V den D se mi o závodě přece jen zdá. Budím se a jdu na to. V klidu, těším se.

Je nádherný den a cestou na start přes Letnou si vychutnávám ranní Prahu – cestou potkáváme další běžce, kteří taky míří na Staromák. Mám na sobě supermanovské tričko, které ale posléze vysvleču, protože je fakt teplo.

Ještěže mám s sebou Richarda, partnera, a pro dnešek fotografa...a jak se nakonec ukáže – i vodiče :-).

V Pařížské zahlédneme rozklusávající se keňské běžce. Nebo jsou to Etiopané?

V koridoru na konci Celetné potkáváme Miloše. Ten běží na 5 hod. To já vím, že budu ráda, když to dám v limitu. Hlavní ale je to dokončit – doběhnout, dojít, doplazit. Poslední fotka, pusa a jde se na to.

Než se dostanu na startovní čáru, trvá to krokem a klusíkem 10 minut. Vltava na plný kule, jde z toho mráz po zádech. Atmosféra výborná.

Jdu fakt pomaličku, rozklusávám se, pak trošku zrychluju. Micoach hlásí 8:27 na km. Kostky pod nohama nic moc. Všichni mě předbíhají, ale z toho si nic moc nedělám. Jen mě trochu znervózňuje, že i ti někteří, kteří jdou pěšky nebo indiánským během, jsou rychlejší než já.

obrázek

Za nějakou dobu si všimnu, že za mnou jede sanitka, tak to budu asi poslední v poli. Na 14. km se mi to bude hodit, protože se mi začnou dřít stehna a podpaží, ačkoliv jsem si je mazala vazelínou. V sanitce mají indulonu, tak ta to jistí.

Na sedmém kilometru mě kdosi z diváků poznává a volá na mě, že galerie zdraví – vůbec nevím, kdo z bývalých kolegů to mohl být, ale potěšilo to.

První třetina na pohodu. Průběh Staromákem stíhám ještě před vítězi… a užívám si modrý koberec.

Druhá čtvrtina taky dobrá, průběžně doplňuju tekutiny a sunu si to svým tempem dál se sanitkou v zádech. Někde na 16. km mě policista v autě upozorňuje, že za chvíli to nebudu mít v limitu, a jestli ještě pořád běžím. Jj, tak za chvíli se uchýlím na chodník, ačkoliv podle mých hodinek se plete. Když cestou na Bráník míjím vracející se běžce, kdosi na mě volá, že být poslední je teda odvaha. Jinak lidi povzbuzují, mávají, je to moc fajn.

Půlku jdu určitě ještě v limitu, ale pak se to začíná lámat. Na 25. km potkávám znovu Richarda, který na mě čeká na nábřeží. Sanitka a sběrné vozidlo mě omluvně předjíždějí s tím, že to mám určitě zkusit dojít, že mi drží palce.

Ještě chvíli to šontám, ale pak zjišťuju, že můj “běh” je pomalejší než rychlá chůze a tak v ní plynule přecházím. Richard jde se mnou. Nejsem si jistá, zda to není nedovolená pomoc, ale co už, v limitu to nejspíš nebude, teď jde o to dokončit. Jdeme tedy spolu.

Poslední třetina je poněkud legrační – už narážíme jen na balící se občerstvovačky, a policisté nám říkají, že teď už to můžeme zabalit, protože už nás předjela sanitka i sběrné vozidlo. Jdeme po stopě kelímků a osvěžovacích houbiček, jdeme dál.

Richard se mě ptá, když procházíme centrem, zda si nechci jít dát raději masáž do cíle – těch cca 10 km chůzí ale dojdu. Cestou jsme uzmuli nějaké ty lahve s vodou, co ležely u cesty. Zkouším se i znovu rozběhnout, ale moc to nejde, navíc mě opět dřou stehna a paže. Tak jdeme dál.

Cestou narážíme na bezdomovce v podchodech, tam, kde se běželo po silnici. Odvrácená část maratonské Prahy.

Je 16:00, jsme cca. 4 km před cílem.

Dělníci, kteří uklízejí odpad, na nás nechápavě koukají. Fakt legrační, jdeme dál. Prostě jdeme. Na 41. km potkáváme běžce, kteří se vracejí asi do hotelu. Když pochopí, že ještě jdeme do cíle, tak mi jeden z nich věnuje svou medaili a říká “Keep going”. To je asi nejsilnější okamžik, už nemám ani moc sílu protestovat, že je to přece jeho medaile.

obrázek

Pařížskou kolem večeřejících běžců s medailemi na krku, balících pořadatelů. I finish transparent je na půl žerdi, ale ještě stihneme fotku :-). Dostanu pusu a sundám konečně to tričko, co mě tak dře. 7:37:09, říká moje časomíra. Na Staromáku to vypadá jako po boji, naštěstí se mi podaří najít i batoh, který už ze šatny odstěhovali. Vracím i čip, aby pořadatelé věděli, že jsem neumřela…

obrázek

Tak jsem to došla, dokončila – cestou na oslavu s Milošem a jeho Běžeckou školou se dokonce rozbrečím. Přetlakem emocí. Ten maraton byl pro mě skoro symbol toho, že život zvládnu – svým tempem, možná mimo limit, ale zvládnu :-). Tak příští rok znovu :-). Děkuju moc všem za podporu. Keep going.

Irena Ellis foto
  • přečteno: 21062/20375×, 20 komentářů
PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu. PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu. PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu.

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Dana | 11. 5. 2010 8.37 hod. | 90.182.26.xx
Vážená Ireno moc Vás obdivuji za heroický výkon Váš článek mě fakt dostal a pobrečela jsem si.Tohle dokáže málokdo.Moc Vám fandím.

Irena Ellis | 11. 5. 2010 8.37 hod. | 81.201.60.xxx
Veroniko h., moc ráda, i když za rok za dva doufám, že té sanitce přeci jen trochu uteču ;-). Děkuji všem za přečtení i komentáře. Mojí mámě jsme tak dali nezapomenutelný dárek ke dni matek :-).

veronika h. | 11. 5. 2010 8.05 hod. | 85.13.72.xxx
i mě jste dostala, doufám, že za rok za dva mě přiberete do dvojice před sanitku, bylo by mi ctí.. keep going!

ivan sýkora | 11. 5. 2010 7.44 hod. | 80.87.209.xx
Ahoj zo Slovenska!Bol som na PIM prvý krát, celkovo siesty maraton, proste beham pre zdravie a prave vcera som po prichode domov pri vypravani dojmov z Prahy hovoril, ze najviac ma zaujima, ci ta bezkyna so sanitkou v patach, dosla do ciela. A SOM STRASNE RAD, ze ANO, ze vdaka prispevku mam tuto informaciu. Dojalo ma aj to, ze niekto TI venoval medailu, to je mile a super. Drzim palce do dalsich bojov!! :-)

J. | 11. 5. 2010 0.45 hod. | 85.160.117.xxx
Jsem rád, že jsem tento článek nepřehlédl.

zdenka morávková | 10. 5. 2010 22.02 hod. | 90.178.84.xxx
Irčo,
mě to úplně dojalo. Pro mě jsi taky vítězka! Strašně moc se mi líbí, že jsi to prostě nevzdala. To není někdy pro některé lidi pochopitelné a to na tobě moc obdivuji :)

Jana | 10. 5. 2010 16.59 hod. | 90.178.228.xxx
Obdivuju, smekám..tento příběh naplňuje mé heslo...že síla lidské vůle kolikrát zmůže víc než člověk sám.. :)
a maraton je právě o takovýchto nádherných příbězích...

Dana | 10. 5. 2010 16.17 hod. | 88.101.235.xxx
Hluboce smekám… při čtení tvého článku jsem se napřed usmívala a nechápala. Když jsem došla k pasaži, kdy ti ten člověk dal svoji medaili, totálně mě to zbořilo… Krásný, dojemný, lidský, pro mne ohromný důkaz, že opravdu všechno jde, když se chce… Moc ti fandím a přeju štěstí do všeho, do čeho se pustíš! A taky zdravím Richarda, protože z vlastní zkušenosti vím, jak je skvělé mít partnera, na kterého se můžeš opravdu spolehnout.

martina bumbová | 10. 5. 2010 16.00 hod. | 85.70.195.xxx
tleskám...

MIloš | 10. 5. 2010 12.59 hod. | 88.101.112.xxx
Ireno, v životě jsem potkal málo lidí kteří měli takovou vůli a odvahu dokončit započatou cestu, přestože jim, všichni a všechno říkalo: „Nech to být!“ Jsem ti vděčný za to, že jsem ti mohl na té cestě trošku pomoci. Byť v cíli poslední a za limitem, pro mě jsi jednoznačný vítěz.

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běh s boreliemi : Článek je pěkný, ale každý nemá to štěstí se borelií zbavit na první pokus. Po oslabení imunity…»
  • Běh s boreliemi : Skvělý a poučný článek. Přečetl jsem jedním dechem. Právě jsem se dozvěděl, že mám Borelii a mám za…»
  • VYTRVALOST, základ každého dobrého běžce : Běžecká škola má už tisíciletou tradici. Tento článek vyšel na Běžecké škole 11.7.1011. °-) Držím…»
  • Dobrý den. Mám toho na srdci více
  • Markéto, běžecký camp pro začátečníky bude zcela určitě příští rok v dubnu v Beskydech na Lanterně.…

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků