logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

TF – laktát – aerobní práh – bod varu

TF  – laktát – aerobní práh – bod varu

Vidím, na základě komentáře k článku Jak Peggy objevila tepovku, že musím osvětlit vazbu mezi tepovou frekvencí, tvorbou laktátu (kyseliny mléčné) a aerobním prahem. Aby bylo jasno :), a zbytečně jste se do těch termínů při čtení různých článků od různých autorů nezamotávali.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Účel tréninku
    1. Laktát – kyselina mléčná – jak s ní nakládat – jak na ní – co s ní – co ji sní
    2. Laktátová křivka
    3. Co to má společného počítání hranice TF max s ranní tepovou frekvencí?
    4. Rozdíly mezi výpočty tepové frekvence
    5. TF max – ranní tepová frekvence
    6. TF – aerobní práh – anaerobní práh – množství laktátu v těle při a po výkonu
    7. Bod varu
    8. Regenerace – fáze odpočinku
    9. Trénink ve 3. týdnu

Jak uvádím v encyklopedii Laktát neboli kyselina mléčná

  • je odpadní produkt metabolizmu,
  • je látka kyselé povahy a její nahromadění vede k narušení vnitřního prostředí organizmu, [ODRÁŽKA]ke svalové bolestivosti, ke ztrátě koordinace a při vyšší koncentraci i k výraznému zpomalení nebo nutnému přerušení běhu.

Účel tréninku

Účelem tréninku je, aby se laktát v těle vytvářel (hromadil) co nejpomaleji, protože čím ho máme v těle více, tím máme těžší nohy, ruce …, prostě člověk se cítí jak balvan, co se nemůže hnout z místa.

Laktát – kyselina mléčná – jak s ní nakládat – jak na ní – co s ní – co ji sní

Vzrůstem hladiny kyseliny mléčné v našem těle dochází ke snižování tvorby ATP, to vzápětí zjistíme tím, že nám začnou docházet síly a zhorší se celková koordinace našeho pohybu – prostě ztuhneme.
POZOR
Kyselina mléčná není zdrojem svalových bolestí po skončení tréninku!!!
Kyselina mléčná však může být zdrojem fyzické i psychické únavy – proto je potřeba ji z těla co nejrychleji vyhnat, abychom se po tréninku cítili IN a ne HIN! viz dále.

Účelem tréninku je zpomalit tvorbu kyseliny mléčné a také její odstranění ze svalů po tréninku co nejrychleji. Tady už se dostáváme k tomu, proč je dobré si sledovat tepovou frekvenci, běhat či jinak se hýbat v průběhu tréninku na různých tepových frekvencích (TF max), a proč je vhodnější při výpočtu operovat s ranní klidovou frekvencí.

Laktátová křivka

  • je dána množstvím vyprodukovaného laktátu (svislá osa) v závislosti na rychlosti běhu (vodorovná osa),
  • obecně se pro stanovení křivky rovnoměrně zvyšuje zatížení a krevní vzorky se odebírají po 5 minutách pohybové aktivity,
  • na laktátové křivce nás nejvíce zajímají dva body. Prvním je hodnota laktátu okolo 1,5 – 2 mmol/l, kdy hovoříme o aerobním prahu (AEP). Dalším mezníkem je anaerobní práh (ANP). Účelem tréninku je, aby se laktátová křivka posouvala co nejvíc směrem doprava.

obrázek

Jak na obrázku vidíte, tak s tím, jak roste fyzická kondice jedince, se posouvá hranice tvorby laktátu, posouvá se osobní aerobní práh každého z nás.

Začátečník dosáhne anaerobního prahu už při rychlosti 9 – 10 km/hod, kondiční běžec mezi 13 – 14 km/hod a špičkový běžec dokonce až někde na hranici 18 km/hod a výše.

Co to má společného počítání hranice TF max s ranní tepovou frekvencí?

Má to společné to, že každý z nás má – v důsledku životního stylu, své trénovanosti, schopnosti i při výkonu zpracovávat kyselinu mléčnou – hranici anaerobního prahu jinde, a ta se v důsledku našeho momentálního fyzického, zdravotního a psychického stavu navíc ještě mění.
Aby si běžný člověk měřil neustále před každým tréninkem laktát by bylo dosti obtížné, a tak se hledal způsob, jak to udělat, aby byl trénink začátečníka i kondičního sportovce co nejefektivnější – aby v daném čase (pokud možno co nejkratším), dosáhl co nejlepších výsledků a našla se přímá vazba mezi tepovou frekvencí a tvorbou laktátu.

Četnými měřeními a studiemi se došlo k tomu, že se tělo potřebuje před vlastním tréninkem zahřát a nasytit kyslíkem – aby mohly probíhat metabolické procesy (uvolňování energie uložené v našem těle v podobě jaterního a svalového glykogenu a tuku) a zároveň měly dostatek kyslíku pro svou činnost i svaly.
Proto je důležité rozcvičení – rozběhání. Během prvních 10 – 15 min nebo 2 – 3 km se dostat z TF max 50% na TF max 65%. Přitom není vůbec důležité, jestli máte pocit, že jdete nebo běžíte, důležité je to, že když se budete chtít v téhle fázi tréninku předvádět – vypadat jako sportovec, zakyselíte se a můžete jít domů :) a zítra začít znovu – viz. Charón tě zve k sobě.

Rozdíly mezi výpočty tepové frekvence

V literatuře nejspíše narazíte na dva vzorce:

Vzorec podle Coopera 220 – věk, který nezohledňuje ranní tepovou frekvenci a je určen spíše lidem, kteří provádějí fyzické aktivity ze zdravotních důvodů – vypočítaná pásma TF max jsou obecně nižší.

Vzorec podle Karvonena – muži (220 – věk – TF klid) x 0,55 (aerobní práh) + TF klid – vypočítaná pásma jsou vyšší . Tento výpočet je vhodnější pro ty, kteří provádějí pohybové aktivity z důvodu sportu či zvyšování – zlepšování fyzické kondice.
U žen, v důsledku obecné vyšší tepové frekvence, se připočítává cca 7%, pro snadnější počítání ale lze vycházet ze vzorce (230 – věk – TF klid) x 0,55 + TF klid.

Podrobněji jsou výpočty probrány v encyklopedii pod heslem Výpočet – určení tepové frekvence.

TF max – ranní tepová frekvence

Jak už jsem uvedl výše, na hodnoty naší ranní tepové frekvence mají vliv:

  • naše současná fyzická kondice
  • naše váha
  • náš zdravotní stav
  • náš psychický stav
  • náš životní styl (spánek, způsob stravování, kouření, alkohol, používání léků, drog, stimulantů …)

Všimli jste si? V přehledu není uveden věk, ten má na naší ranní tepovou frekvenci samozřejmě také vliv, ale spíše jako odraz našeho životního stylu a z toho se odvíjející fyzické kondice a zdravotního stavu. Takže, žijete-li podle zásad zdravého životního stylu, vaše ranní tepová frekvence může být nižší v 60ti letech než u 30ti letého!

TF – aerobní práh – anaerobní práh – množství laktátu v těle při a po výkonu

Jak jsme si výše uvedli, aerobního prahu dosahujeme zhruba na hranici 55 % TF max, naproti tomu anaerobního prahu na hranici 85 % TF max.

Aerobní práh je hranice, kdy je naše tělo natolik prokysličeno, že se nám dobře jde, běží, jede na kole, plave, aniž bychom pociťovali jakýkoliv nekomfort. Čím více naše tepová frekvence stoupá, tím více se zadýcháváme, tím více se nám začíná nedostávat kyslíku pro všechny procesy, které v těle probíhají. V důsledku toho se začne v našem těle hromadit kyselina mléčná. V okamžiku, kdy naše tepová frekvence došplhá k úrovni 85 % TF max – dosáhneme anaerobního prahu, začne se nám najednou silně nedostávat kyslíku. Čím je člověk trénovanější, tím déle dokáže pracovat na hranici anaerobního prahu či nad ní.
Se snižující se hodnotou ranní tepové frekvence se nám otevírá větší pracovní prostor – vzdálenost na křivce mezi naším aerobním a anaerobním prahem.
Neměříme-li si ranní tepovou frekvenci, tak se může snadno stát, že dostatečně včas nezachytíme, že se naše tělo potýká s nějakou nemocí, je unavené – nestačilo dostatečně zregenerovat z předchozího tréninku nebo jsme málo spali, jsme psychicky unavení … a náš trénink absolvujeme podle předem stanoveného scénáře – bez ohledu na náš skutečný fyzický, zdravotní, psychický stav, zvýšíme tím riziko, že se přetrénujeme nebo si způsobíme nějaké zranění!

obrázek

Z výše popsaného by mělo být patrné, že existuje přímý vztah mezi hladinou laktátu v našem těle a hodnotami tepové frekvence, takže pokud nejsme skutečně vrcholoví sportovci, kde je trénink třeba odměřovat na lékárnických vahách, tak si s měřením tepové frekvence zcela vystačíme. A když si budeme měřit ranní tepovou frekvenci vždy před začátkem zaměřovacího tréninku – pro konkrétní závod a pak s naměřenou hodnotou pracovat, bude to stačit.

Bod varu

Všichni víme, co je to bod varu – když začíná vařící se voda bublat :). Většina lidí si také pamatuje ze školy, že se zvyšující se nadmořskou výškou se bod varu snižuje a ve vyšší nadmořské výšce uvaříme vodu dříve než v nižší. Stejně se chová naše tělo, čím více ho zatěžujeme – čím běžíme rychleji, tím dříve se uvaří.

Regenerace – fáze odpočinku

Co se děje dál s kyselinou mléčnou v našem těle? Velká její část je z našich svalů odstraňována velmi rychle krví a také je použita jako zdroj energie v aerobním pásmu tréninku. To je také důvodem, proč je důležité nedokončit váš trénink tak, že budete finišovat, abyste si o vteřinu zlepšili svůj stávající tréninkový rekord. Naopak, na konci tréninku – posledních 5 – 10 minut, 1 – 2 km jen vyklušete, případně se projdete (65 – 50 % TF max).

Trénink ve 3. týdnu

I v tomto třetím týdnu ještě setrváme u lehkého tréninku. Už ale můžete trošku prodloužit dobu v jednotlivých tréninkových dnech, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 40 do 80 minut (podle vaší fyzické kondice), můžete už i trošku zrychlit (60 – 75 % TF max), o víkendu si dejte delší běh, či něco jiného do 120 minut, případně vyrazte na celodenní výlet s rodinou či přáteli.

Miloš Škorpil foto
TF  – laktát – aerobní práh – bod varu TF  – laktát – aerobní práh – bod varu

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Iva | 12. 10. 2014 13.23 hod. | 85.155.123.xx
Dobrý den , chtěla bych se zeptat,zda -li je pravda to ,že pokud dejme tomu chceme během treninku čerpat energii pouze z tuků,tak nemůžeme během této doby ani jednou a ani na chvilku přejít do anaerobní zóny ? Mockrát děkuji

gabriela | 23. 4. 2014 15.51 hod. | 90.178.220.xx
no já se s tím stále potýkám,protože moje klidová tepovka je fakt nízká...asi 43, ale když běžím dlohý běh (běhám terén, jso tam kopce),tak běžím v pohodě, nedýchám ústy atd. ale mám tep 140-150. a přijde mi že běžím pomalu...takže já nevím ,jestli se tím opravdu úplně řídit. taky mi pak podletoho klidového vychází maximální 180, což se mi úplně nezdá.....

Jan Dolenský | 23. 4. 2014 15.36 hod. | 62.209.224.xxx
Pěkně sepsaný článek. Už začínám tušit, kde jsem až doteď dělal chyby v tréninku.

Jan Dolenský | 23. 4. 2014 15.36 hod. | 62.209.224.xxx
Pěkně sepsaný článek. Už začínám tušit, kde jsem až doteď dělal chyby v tréninku.

Radek | 13. 8. 2013 16.01 hod. | 193.0.231.xxx
Dobrý den, potom ale TF klid můžete ze vzorce zcela vypustit a je tam úplně zbytečný. Vzorci také nerozumím, můžete jej někod dovysvětlit? Děkuji

kamil | 5. 4. 2013 11.16 hod. | 62.168.14.xx
Vzorec (230 – věk – TF klid) x 0,55 + TF klid je pro stanovení TF na 55%, tj.to číslo 0,55 ve vzorci. Chceme-li zjistit TF třeba 80%, stačí místo 0,55 do vzorce dosadit 0,80. Pro TFmax je zde použit vzorec 230-věk.

tina | 1. 1. 2013 15.31 hod. | 85.237.227.xx
Dobry den, nie je nahodou v tom vzorci chyba? Totiz ak si zadam svoje udaje do tohto vzorca uvedeneho v texte: (230 – věk – TF klid) x 0,55 + TF klid. pre vypocet mas tepu, tak mi vyjde cislo: 132, co rozhodne nemoze byt moj maximalny tep (dala som vek 39 a tep klidovy 60).
Ked som skusila vzorec upravit – teda ratat (230 – věk +TF klid) x 0,55 + TF klid.(zmenila som tam jedno znamienko v tej zatvorke na +), tak mi vyslo cca 192, co sa mi zda realnejsie (aj ked dost vysoke). Co robim zle, ked mi to nevychadza?? Dakujem za odpoved

thabana | 22. 10. 2010 14.02 hod. | 213.220.233.xxx
díky! konečně chápu...doted jsem postupovala „tvrdošíjne“ podle svého neb mě chyběly souvislosti a jejich důsledky....takový článek chyběl!!!

ll | 18. 10. 2010 8.19 hod. | 89.176.84.xxx
hezky sepsané Díky :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

Kde si koupím Škorpilovu školu běhu

13. listopadu se uskuteční v nakladatelství Academia v Praze na Václavském náměstí od 17 hodin, slavnostní křest knihy „Škorpilova škola běhu“. Už nyní zaznamenáváme o knihu vysoký zájem, a proto bychom se na něj chtěli připravit. Knihu bude možné koupit v běžném prodeji, na e-shopu Běžecké školy, ale též 15. – 16. listopadu na Františkolázeňské 24hodinovce pro Hospic Sv. Jiří, kde bude probíhat též její 24hodinová autogramiáda za běhu. Nás nyní zajímá, kde si ji budete chtít koupit.

Škorpilovu knihu běhu si koupím na e-shopu Běžecké školy70
Škorpilovu školu běhu si koupím na Františkolázeňské 24hodinovce22
Škorpilovu školu běhu si koupím v knihkupectví34

kde se diskutuje

  • Vegan v Kondici. Průvodce rostlinou výživou pro optimální výkon ve sportu i v životě : ...díky za tip na tuto knihu, souhlasím s Lucií níže ... třeba věta "...autor nezapře, že je…»
  • Vegan v Kondici. Průvodce rostlinou výživou pro optimální výkon ve sportu i v životě : Lucie, proč "občas cítit", vždyť už v úvodu píšu, že:..."tos mi Tomáši neměl dělat,…»
  • ŽBŠMŠ versus ŘBŠMŠ (žák Běžecké školy versus Ředitel Běžecké školy). A téma? Kompresní fusky : Alexi, tak to taky, ostatně při loňské 24hodinovce se prodalo vše co jsme s Danou věnovali, v čem…»
  • ŽBŠMŠ versus ŘBŠMŠ (žák Běžecké školy versus Ředitel Běžecké školy). A téma? Kompresní fusky : To neni spekulace, libi se mi možnost návratu ke směnnému obchodu. Myslel jsem, že to je zase jeden…»
  • Vegan v Kondici. Průvodce rostlinou výživou pro optimální výkon ve sportu i v životě : Recenze fajn, jen jde chvilemi citit Milosuv nesouhlas s veganstvim a tim i zbytecne nafouknuta…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

Běžecká škola

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků